Část 1
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B
1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.
2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.
3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.
4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.
6. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.
Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky
Nebezpečné látky | množství v tunách |
sloupec 1 | sloupec 2 |
Dusičnan amonný 1) | 350 | 2 500 |
Dusičnan amonný 2) | 1 250 | 5 000 |
Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli | 1 | 2 |
Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli | | 0,1 |
Brom | 20 | 100 |
Chlór | 10 | 25 |
Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý) | | 1 |
Ethylenimin | 10 | 20 |
Fluor | 10 | 20 |
Formaldehyd (koncentrace ł 90%) | 5 | 50 |
Vodík | 5 | 50 |
Chlorovodík (zkapalněný) | 25 | 250 |
Alkyly olova | 5 | 50 |
Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn | 50 | 200 |
Acetylen | 5 | 50 |
Ethylenoxid | 5 | 50 |
Propylenoxid | 5 | 50 |
1) Dusičnan amonný: Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu.
2) Dusičnan amonný: Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahují dusičnan amonný s fosfátem nebo potaší).
Tabulka I - pokračování
Nebezpečné látky | množství v tunách |
sloupec 1 | sloupec 2 |
Methanol | 500 | 5 000 |
4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku | | 0,01 |
Methyl-isokyanát | | 0,15 |
Kyslík | 200 | 2 000 |
Toluen-diisokyanát | 10 | 100 |
Karbonyl dichlorid (fosgen) | 0,3 | 0,75 |
Arsenovodík (arsin) | 0,2 | 1 |
Fosforovodík (fosfin) | 0,2 | 1 |
Chlorid sirnatý | 1 | 1 |
Oxid sírový | 15 | 75 |
Motorový benzín a jiné lakové benzíny | 5 000 | 50 000 |
Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent 1) | | 0,001 |
Následující KARCINOGENY: | | |
4-Aminobifenyl nebo jeho soli | | |
4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli | | |
Bis (chloromethyl) ether | | |
Chloromethylmethylether | 0,001 | 0,001 |
N,N ¨-Dimethylkarbamoylchlorid | | |
Dimethylnitrosoamin | | |
Hexamethylfosfor triamid | | |
2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli | | |
Propan-1,3-sulton | | |
4-Nitrobifenyl | | |
1) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD).
Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:
Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky |
2,3,7,8-TCDD | 1 | 2,3,7,8-TCDF | 0,1 |
1,2,3,7,8-PeDD | 0,5 | 2,3,4,7,8-PeCDF | 0,5 |
| | 1,2,3,7,8-PeCDF | 0,05 |
1,2,3,4,7,8-HxCDD | 0,1 | 1,2,3,4,7,8-HxCDF | 0,1 |
1,2,3,6,7,8-HxCDD | | 1,2,3,7,8,9-HxCDF | |
1,2,3,7,8,9-HxCDD | | 1,2,3,6,7,8-HxCDF | |
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD | 0,01 | 2,3,4,6,7,8-HxCDF | |
OCDD | 0,001 | 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF | 0,01 |
| | 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF | |
| | OCDF | 0,001 |
T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta | |
Tabulka II - Vybrané vlastnosti nebezpečných látek
Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako | množství v tunách |
sloupec 1 | sloupec 2 |
1. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a | 50 | 200 |
2. Oxidující | 50 | 200 |
3. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c | 10 | 50 |
4a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b | 150 | 200 |
4b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b | 25 000 | 50 000 |
5. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a | 5 000 | 50 000 |
6. Vysoce toxické | 5 | 20 |
7. Toxické | 50 | 200 |
8. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b | 10 | 50 |
9. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost: | | |
• (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy | 200 | 500 |
• (ii) R51: toxické pro vodní organismy a | 500 | 2 000 |
• R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí | 500 | 2 000 |
10. Další nebezpečné vlastnosti, které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost: | | |
• R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15) | 100 | 50 |
• R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn | 500 | 200 |
Poznámka č. 1: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.. V případě látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší mez.
Poznámka č. 2: Pro účely tohoto zákona označení „výbušná“ znamená
a) | i) | látka nebo přípravek, u kterého hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchuje jiným zdrojem zapálení (riziková věta R2), | ii) | pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo | iii) | výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech, |
|
b) | látka nebo přípravek, který představuje mimořádné riziko výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchuje jinými zdroji zapálení (riziková věta R3). |
Poznámka č. 3: Pro účely tohoto zákona označení „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená
a) | hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21 °C a méně než nebo rovno 55 °C (riziková věta R10), podporující hoření, |
b) | vysoce hořlavé kapaliny: 1) | látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17), látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55 °C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, | 2) | látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka), |
|
c) | extrémně hořlavé plyny a kapaliny: 1) | kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35 °C (riziková věta R12, první odrážka), | 2) | plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1, | 3) | kapalné látky a přípravky udržované za teplot nad jejich bodem varu. |
|
Část 2
Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:
kde:
qi | = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení, |
Qi | = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, |
n | = počet nebezpečných látek, |
N | = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi. |
2. Tento vzorec se použije samostatně
a) | pro nebezpečné látky, které jsou uvedeny v tabulce I, v množství menším, než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I, a které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II, |
b) | pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II, |
c) | pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II. |
3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do
a) | skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, |
b) | skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II. |