"lodě": říční lodě, úředně registrované v působnosti této dohody, kterými může být prováděna přeprava osob a nebo nákladů tam, kde jsou registrovány, bez zvláštního jízdního povolení;

"lichtěry": lodě ve smyslu písmena a), které jsou tlačnými čluny bez posádky a jsou bez vlastního pohonu;

"plavební podniky": provozovatelé plavby, kteří mají stálé sídlo své firmy nebo své trvalé bydliště v působnosti této dohody;

"příslušné úřady": ministr dopravy Československé socialistické republiky a spolkový ministr dopravy Spolkové republiky Německa, pokud si vzájemně nesdělí jiné úřady nebo místa jako příslušná;

"přístavy": přístavy a úředně povolená překladiště v působnosti této dohody.

Podle článků 3 až 6 mohou lodě jedné strany plout po vnitrozemských vodních cestách druhé strany v působnosti této dohody, jakož i používat přístavy a úředně povolená úvaziště. Toto platí také přiměřeně pro přepravu plovoucích zařízení a plovoucích těles, jakož i pro převážení novostaveb plavidel.

Na Labi zůstává dosavadní plavební praxe s přihlédnutím k článku 3 odstavci 3 nedotčena.

Lodě obou stran mohou přepravovat osoby a/nebo náklady mezi přístavy jedné strany a přístavy druhé strany, jakož i naopak, po vnitrozemských vodních cestách, které je spojují (vzájemná přeprava). Československé lodě mohou přepravovat osoby a/nebo náklady jen mezi československými přístavy a/nebo jedním z následujících přístavů druhé strany, jakož i naopak:

námořními přístavy;

přístavy, které leží na přímé cestě k námořním přístavům;

přístavy, které určil příslušný úřad ve smyslu článku 1 písmena d) na návrh Smíšeného výboru.

Ve vzájemné dopravě se podílejí plavební podniky obou stran v průběhu roku plynule vždy polovinou na objemech přeprav. Při provádění dělby nákladů bude způsob propočtu stanoven Smíšeným výborem.

Z odstavce 2 jsou vyjmuty přepravy loděmi československé strany po Labi z Československé socialistické republiky do námořního přístavu Hamburk a naopak. Při dalších přepravách tranzitního zboží přes námořní přístavy Spolkové republiky Německa může se odchylně od odstavce 2 provádět také pro československou stranu výhodnější podílování objemu zboží. Pokud jde o loco zboží z a do přístavu Hamburk, bude československá strana usilovat o to, aby se plavební podniky druhé strany podílely na těchto přepravách. Podrobnosti provádění budou dohodnuty ve Smíšeném výboru.

Na žádost příslušného úřadu jedné strany se na návrh Smíšeného výboru odsouhlasí závazné ekonomicky zdůvodněné minimální - maximální sazby dovozného a vedlejší podmínky.

Každá strana může pro plavbu na svých vodních cestách ve vzájemné dopravě stanovit po poradě ve Smíšeném výboru nejvyšší počty jízd, pokud to vyžadují mimořádné důvody, které souvisejí s prováděním vnitrozemské vodní dopravy.

Jiné lodě než ty, které jsou uvedeny v článku 1 písmenu a), budou připuštěny k účasti ve vzájemné dopravě mezi přístavy obou stran, jen pokud to strany dohodnou na návrh Smíšeného výboru.

Aniž by byly porušeny stávající mnohostranné smlouvy, mohou lodě obou stran přepravovat osoby a/nebo náklady přes území druhé strany na traťových úsecích, o kterých se příslušné úřady dohodnou na základě návrhu Smíšeného výboru (tranzitní doprava).

Každá strana může pro plavbu na svých vodních cestách v tranzitní dopravě stanovit po projednání ve Smíšeném výboru nejvyšší počty jízd, pokud to vyžadují mimořádné důvody v tranzitní dopravě.

Plavba se řídí právními předpisy té strany, po jejíž vnitrozemských vodních cestách se uskutečňuje.

Platí však tyto výjimky:

Na Dunaji se uznává průkaz způsobilosti posádky (včetně vůdce plavidla), vydaný druhou stranou, jakož i lodní osvědčení.

Pro plavbu na Labi od spodní hranice hamburského přístavu (Labe km 639) proti proudu, na Ilmenau, na labsko-lübeckém kanálu a Vltavě se uznává labské lodnické a lodní osvědčení (lodní atest), vydané druhou stranou.

Pro plavbu na jiných vnitrozemských vodních cestách - s výjimkou Rýna, Mosely a námořních vodních cest - budou příslušné úřady proti předložení dokladů a potvrzení získaných na území druhé strany, které se vztahují na loď, její posádku a náklad (např. lodní osvědčení a lodní patenty), vystavovat předepsané doklady a potvrzení. Předpokladem pro to je, že doklady a potvrzení byly uděleny na území jedné strany za podmínek, které vyhovují předpisům platným na území druhé strany.

Lodě mohou přepravovat nebezpečné zboží jen pokud mají pro příslušnou vodní cestu předepsané platné osvědčení.

při vybírání veřejných plavebních a přístavních poplatků;

při používání veřejných přístavních zařízení, úvazišť, plavebních komor a podobných plavebních zařízení;

při odbavování příslušnými úřady;

při obstarávání pohonných hmot a mazadel.

Plavební podniky obou stran mohou zřídit na území druhé strany, v souladu s tam platným právem po schválení příslušným úřadem na základě vzájemnosti, agentury k zajištění péče o lodě a posádky.

Plavební podniky obou stran mohou za účelem zvýšení hospodárnosti svého provozu sjednávat mezi sebou ujednání o provozní, technické a komerční spolupráci.

Činnost stávajících agentur nebude dotčena.

Členové posádek lodí obou stran potřebují k přechodu hranic cestovní doklad a předem udělené vízum.

Na nákladních lodích smí být pouze členové posádky. Na osobních i nákladních lodích mohou spolu se členy posádky překračovat hranice jejich manželé a jejich svobodné nezletilé děti, pokud mají dokumenty uvedené v odstavci 1 a vízum. Děti mladší 15 let mohou být zapsány do cestovního dokladu jednoho z rodičů.

Na Dunaji nepotřebují členové posádek lodí obou stran pro překročení hranic a pro pobyt na palubě a na území dunajských přístavů vízum, pokud jsou držiteli plavecké knížky pro Dunaj a jsou uvedeni v seznamu členů posádky. Totéž platí pro ty rodinné příslušníky členů posádky, kteří jsou zapsáni v jejich plavecké knížce pro Dunaj, jakož i ty rodinné příslušníky, kteří jsou držiteli vlastní plavecké knížky pro Dunaj.

Veškeré osoby na palubě uvedené v odstavcích 1 až 3 musí být zapsány v seznamu posádky.

Obě strany si vymění vzory dokumentů uvedených odstavcích 1 a 3.

Obsahují-li právní předpisy jedné strany o vstupu a pobytu cizinců příznivější úpravy, dává se jim přednost.

Lodě obou stran mohou být vyvazovány a mohou nocovat na těchto místech:

v přístavech nakládky a vykládky;

v nácestných přístavech;

v místech na plavební dráze, povolených plavebním řádem.

V případě havárie, nehody, těžké nemoci osoby na palubě nebo z jiných důvodů, které znemožní pokračování v plavbě, mohou lodě přistát na kterémkoli vhodném místě. V takových případech má vůdce plavidla nebo jím zplnomocněná osoba neodkladně uvědomit nejbližší pohraniční, celní nebo policejní úřad.

Příslušné úřady poskytnou nutnou pomoc při haváriích nebo nehodách, na kterých se podílely lodě druhé strany nebo osoby na těchto lodích. Při těžkých haváriích nebo nehodách lodí jedné strany nebo osob na těchto lodích na území druhé strany, vyrozumí o tom strana, na jejímž území k této události došlo, bezodkladně druhou stranu, podnikne potřebná opatření pro vyšetření příčin událostí a o výsledku vyrozumí druhou stranu.

Členové lodních posádek a jejich rodinní příslušníci, kteří je doprovázejí, mohou v případě onemocnění nebo nehody na území druhé strany požadovat lékařskou pomoc, případně nemocniční ošetření a léčiva.

K plnění a kontrole provádění této dohody se zřizuje Smíšený výbor, který bude zasedat alespoň jedenkrát ročně, střídavě na území jedné ze stran. Každá strana vyšle tři členy, kteří budou vždy určeni příslušnými úřady. Každá strana může k poradám Smíšeného výboru přizvat znalce. Smíšený výbor si stanoví jednací řád. Smíšenému výboru předsedá vždy střídavě zástupce příslušného úřadu jedné i druhé strany.

Smíšený výbor má za úkol zejména:

příslušným úřadům předkládat návrhy na - stanovení vnitrozemských vodních tranzitních cest (článek 4 odstavec 1), - stanovení říčních přístavů [článek 3 odstavec 1 písmeno c)], - stanovení minimálních - maximálních sazeb dovozného a vedlejších podmínek (článek 3 odstavec 4), - povolení pro lodě ze třetích států k vzájemné dopravě (článek 3 odstavec 6);

provádět porady o možnostech stanovení maximálního počtu jízd v tranzitní dopravě (článek 4 odstavec 2) a ve vzájemné dopravě (článek 3 odstavec 5), jakož i provádět opatření podle článku 3 odstavce 3 vět 2 a 3;

statisticky evidovat provoz lodí obou stran;

v případě potřeby rozdělovat zboží k přepravě říčním plavbám obou stran podle článku 3 odstavce 2.

Minimální - maximální sazby dovozného, včetně vedlejších podmínek, na kterých se Smíšený výbor dohodl, předloží výbor příslušným úřadům ke schválení. Příslušné úřady dohodnou vstup těchto závěrů Smíšeného výboru v platnost a oznámí si neprodleně, kdy nabudou podle vnitrostátních předpisů účinnosti.

Smíšený výbor má dále za úkol předkládat příslušným úřadům návrhy na přizpůsobení této dohody rozvoji vnitrozemské vodní dopravy a na řešení všech otázek, které se vyskytnou při provádění této dohody.

Ujednání předvídaná pro

Nebude-li možno dosáhnout shodného stanoviska ve Smíšeném výboru, sejdou se na žádost jedné strany zástupci příslušných úřadů v průběhu čtyř týdnů ke konzultacím.

Tato dohoda vstoupí v platnost dnem, kdy si obě strany vzájemně písemně diplomatickou cestou sdělí, že byly splněny vnitrostátní předpoklady pro vstup dohody v platnost.

Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou.

Tato dohoda může být každou stranou písemně diplomatickou cestou vypovězena ve lhůtě šesti měsíců před koncem kalendářního roku. V tomto případě dohoda pozbude platnosti uplynutím kalendářního roku.

Dáno v Praze dne 26. ledna 1988 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.