583/1990 Sb. znění účinné od 1. 1. 1991 do 30. 6. 1992
583
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a Státní banky československé
ze dne 19. prosince 1990,
kterou se provádí devizový zákon
Federální ministerstvo financí a Státní banka československá stanoví podle § 49 devizového zákona č. 528/1990 Sb. (dále jen "zákon"):
§ 1 (k § 7 a 17 zákona) (1) Devizoví tuzemci - fyzické osoby, které jsou členy České numismatické společnosti nebo Slovenské numismatické společnosti nebo České společnosti přátel drobné plastiky, nemají povinnost uložit na devizový účet u devizového peněžního ústavu
a) platné mince cizích států v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
b) platné bankovky a státovky cizích států v nejnižší vydané nominální hodnotě v množství nejvýše 2 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
v částce přesahující protihodnotu československé měny uvedené v § 17 zákona.
(2) Devizoví tuzemci - fyzické osob uvedené v odstavci 1 mohou vzájemně mezi sebou obchodovat bez prostřednictví devizového peněžního ústavu s devizovými prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b), které mají ve svých sbírkách. O obchodech s devizovými prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. b) vedou devizoví tuzemci - fyzické osoby písemné záznamy.
§ 2 Úleva z nabídkové povinnosti (k § 11 odst. 4 zákona) Nadace a státem registrované církve, řeholní řády a kongregace nemají povinnost podle § 11 odst․ 1 zákona, pokud jde o devizové prostředky, které získají darem, děděním nebo odkazem.
§ 3 Nakládání s pohledávkami a jinými hodnotami (k § 16 a 24 zákona) Devizový tuzemec - fyzická osoba může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění její pohledávky vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska nelze uskutečnit na základě zahraničního právního předpisu.
§ 4 Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění devizovými tuzemci - fyzickými osobami ve prospěch devizových cizozemců (k § 20 a 23 zákona) (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o:
a) příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci, pokud prokáže, že jeho členství bylo registrováno příslušným tuzemským orgánem,
b) nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,
c) výdaje za nezbytné lékařské ošetření v zahraničí,
d) výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, resp. jejich ostatků do tuzemska,
e) poplatky za obstarání úředních dokladů v zahraničí potřebných k projednání dědictví, výživného nebo důchodu,
f) částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,
g) sazby a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,
h) poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních výstavách, přehlídkách, soutěžích a obdobných akcích v zahraničí,
i) náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,
j) podpory devizovým cizozemcům do výše 5000 Kčs ročně, prokáže-li devizový tuzemec - fyzická osoba originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy, že se jedná o naléhavý a sociálně nutný případ,
k) výdaje s údržbou hrobů v zahraničí.
(2) Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat doklady.
(3) Nezbytnost lékařského zákroku uvedeného od písmenem c) je povinen devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat potvrzením příslušného tuzemského zdravotnického zařízení; výši kauce uvedené pod písmenem f) potvrzením československého zastupitelského úřadu nebo federálního ministerstva zahraničních věcí; doklad o nezbytnosti a naléhavosti podpory uvedené v písmenu j) může devizový tuzemec - fyzická osoba nahradit svým čestným prohlášením.
(4) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci uvedený v odstavci 1 písm. h), i), j), k) jen tehdy, potvrdí-li mu devizový peněžní ústav před převzetím závazku, že si může u něj nakoupit za československou měnu devizové prostředky potřebné ke splnění tohoto závazku.
§ 5 (k § 20 zákona) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - právnické osobě pro devizového tuzemce - fyzickou osobu nebo devizového cizozemce fyzickou osobu za československou měnu devizové prostředky k úhradě jejich výloh spojených se zahraniční pracovní cestou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.
§ 6 (k § 33 zákona) Devizové povolení se nevyžaduje:
a) k úhradě zahraničních daní a poplatků z pohledávek devizových tuzemců vůči devizovým cizozemcům,
b) k úhradě prokazatelné odměny a výloh cizozemským zmocněncům zastupujícím devizové tuzemce při projednávání jejich dědických nároků, nároků na výživné a důchod ze zahraničí nebo při prodeji jejich nemovitostí v zahraničí,
c) k placení výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, z pohledávek vzniklých v zahraničí z výnosu těchto nemovitostí, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem,
d) k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničním peněžním ústavům za úschovu a správu cenných papírů na vrub pohledávek z jejich výnosů.
§ 7 Vývoz devizových hodnot (k § 29 zákona) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet zahraniční cenné papíry.
Vývoz československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu
§ 8 (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může v cestovním styku bez devizového povolení vyvážet do zahraničí peněžní prostředky v československé měně do výše 1000 Kčs.
(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba, která pracuje v zahraničí, a devizový cizozemec - fyzická osoba, která pracuje v tuzemsku, může při překročení státní hranice za účelem výkonu zaměstnání na území druhého státu vyvážet bez devizového povolení nejvýše 100 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v zahraničí nepoužije a doveze je zpět do tuzemska.
(3) Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt do tuzemska a vyvézt z tuzemska prostředky v československé měně do výše 100 Kčs v hotovosti.
(4) Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt peněžní prostředky v československé měně ve výši nad 100 Kčs v hotovosti, pokud prokáže orgánům celní správy potvrzením banky své země, že mu na základě mezinárodní smlouvy tyto prostředky na cestu do tuzemska prodala. Až do výše této dovezené hotovosti může devizový cizozemec peněžní prostředky v československé měně v hotovosti vyvézt zpět do státu svého bydliště nebo trvalého pobytu.
(5) Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt platební dokumenty znějící na československou měnu ve výši uvedené v potvrzení banky své země, že mu je prodala pro cestu do tuzemska. Nejvýše do této výše může devizový cizozemec v tuzemsku nepoužité platební dokumenty znějící na československou měnu opět vyvézt zpět do státu svého bydliště nebo trvalého pobytu.
(6) Devizový cizozemec pracující dlouhodobě v tuzemsku může v případě cesty do zahraničí za účelem čerpání dovolené, z důvodů rodinných, krátkodobé služební cesty apod. bez devizového povolení vyvézt do zahraničí kromě částky uvedené v odstavcích 3 a 4 peněžní prostředky v československé měně do výše 500 Kčs v hotovosti s podmínkou, že je doveze zpět do tuzemska. Tyto prostředky je povinen si nechat při vývozu potvrdit orgány celní správy.
§ 9 Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí nejvýše pět ročníkových sad platných československých mincí kromě částek uvedených v § 8 této vyhlášky.
§ 10 Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet kromě částek stanovených v § 8 této vyhlášky československé platné mince ze stříbra v počtu dvou kusů od každé hodnoty.
§ 11 (k § 31 zákona) Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze, Moravské muzeum v Brně, Slovenské národní muzeum v Bratislavě, Česká numismatická společnost a Slovenská numismatická společnost. Vyjádření je oprávněna vydat kterákoliv z těchto právnických osob.
§ 12 Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí (k § 32 zákona) (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 1000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 1000 Kčs se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.
(2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové peněžní ústavy na základě žádost, devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen "Ústředí") o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.
§ 13 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Tošovský v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
