Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,

Občan má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování (dále jen „vhodné zaměstnání“).

Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání a vykonávat je na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou

pokud zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví jinak.

Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona jsou českoslovenští státní občané. Stejné právní postavení mají cizinci a osoby bez státní příslušnosti, které jsou zaměstnávány podle československých právních předpisů; do zaměstnání však mohou být přijati jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky¹ a povolení k zaměstnání.²

Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnávání cizince a osoby bez státní příslušnosti, který uzavřel sňatek s československým státním občanem a žije s ním trvale na území České a Slovenské Federativní Republiky.

Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivním využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání; zabezpečují ji federální ministerstvo práce a sociálních věcí a v působnosti republik státní orgány, o nichž to stanoví zákony národních rad.²

Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti federální ministerstvo práce a sociálních věcí zejména

Zprostředkováním zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází․ Součástí zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská.

Zaměstnání zprostředkovávají příslušné územní státní orgány práce, do jejichž působnosti podle zákona národní rady tato činnost patří (dále jen „územní orgán práce“); jiné právnické nebo fyzické osoby mohou zprostředkovávat zaměstnání jen za podmínek stanovených tímto zákonem.

Územní orgány práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území České a Slovenské Federativní Republiky.

Zprostředkování zaměstnání za účelem dosažení zisku za tuto činnost je zakázáno; za takové zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání za úhradu ve sdělovacích prostředcích, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a občany.

Zprostředkování zaměstnání, za které je vybírán od zaměstnavatelů přiměřený poplatek vyjadřující skutečné výdaje související se zprostředkováním zaměstnání, může být prováděno právnickou nebo fyzickou osobou, jen pokud má k takové činnosti povolení.²

Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje za pomoci příslušného územního orgánu práce, pokud si je nezabezpečí sám.

O zprostředkování zaměstnání se občan uchází u toho územního orgánu práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt; informace o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech, jakož i poradenskou činnost týkající se zaměstnání, může požadovat u kteréhokoliv územního orgánu práce. Za tím účelem vedou územní orgány práce evidenci volných pracovních míst (§ 8 odst. 2).

Občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a který se u územního orgánu práce (§ 4 odst. 2) uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání (dále jen „uchazeč o zaměstnání“), se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání (§ 8 odst. 1).

Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytovat územnímu orgánu práce na jeho vyzvání potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání může být z evidence vyřazen, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo jestliže úmyslně maří součinnost s územním orgánem práce při zprostředkování zaměstnání; v těchto případech bude znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby tří měsíců.

Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje zejména potřebné osobní údaje o uchazeči o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech v dosavadních zaměstnáních, zaměření jeho zájmu o určitá zaměstnání, údaje o jeho osobních a rodinných poměrech souvisejících se zprostředkováním zaměstnání a o jeho zdravotním stavu.

Evidence volných pracovních míst obsahuje základní charakteristiku pracovního místa, zejména určení druhu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa a základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, možnostech ubytování a umístění dětí do předškolních zařízení.

Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, mateřské poslání nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to vedle občanů se změněnou pracovní schopností podle § 21 zejména

Zaměstnavatel na vyžádání územního orgánu práce vybere z hlášených volných pracovních míst (§ 19 odst. 2) místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání uvedené v odstavci 1.

Rekvalifikací se pro účely tohoto zákona rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu této přípravy se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání tak, aby byla co nejúčelněji využita při získávání nových znalostí a dovedností nezbytných pro výkon práce v zaměstnání, pro které je rekvalifikován; na základě toho se rovněž určuje způsob a doba zabezpečení rekvalifikace.

Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a územním orgánem práce, který mu nabídl zabezpečení rekvalifikace. V dohodě se uvede zejména obsah rekvalifikace, způsob a doba jejího zabezpečení a podmínky hmotného zabezpečení po dobu rekvalifikace.

Rekvalifikace prováděná zaměstnavateli v zájmu dalšího pracovního uplatnění jejich zaměstnanců se uskutečňuje na základě písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Rekvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou

Uchazeči o zaměstnání, kterému není do sedmi kalendářních dnů ode dne podání žádosti podle § 7 odst. 1 zprostředkováno vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace na nové pro něj vhodné zaměstnání, se poskytuje hmotné zabezpečení.

Skutečnosti rozhodné pro poskytování hmotného zabezpečení je uchazeč o zaměstnání povinen osvědčit územnímu orgánu práce zejména údaji uvedenými v potvrzení o zaměstnání⁶ a změny těchto skutečností ohlašovat nejpozději do sedmi kalendářních dnů.

Hmotné zabezpečení náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání žádosti podle § 7 odst. 1. Požádal-li uchazeč o zaměstnání o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů ode dne skončení zaměstnání, hmotné zabezpečení mu náleží již ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání, nestanoví-li prováděcí předpis dobu kratší.

Stejně jako zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba

Hmotné zabezpečení se neposkytuje, jestliže uchazeč o zaměstnání

Hmotné zabezpečení se dále neposkytuje po dobu pobytu uchazeče o zaměstnání v cizině přesahující 30 kalendářních dnů.

Dávky hmotného zabezpečení se nevyplácejí do ciziny.

z vážných osobních nebo rodinných důvodů,

z důvodu, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost, kterou měl podle právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek,

ze zdravotních důvodů, nemohl-li je dál vykonávat podle lékařského posudku (rozhodnutí) orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení, popřípadě pro dosažení nejvyšší přípustné expozice.⁸

Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu jednoho roku. Po této době je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení.⁹

Uchazeči o zaměstnání, kterému územní orgán práce zabezpečuje rekvalifikaci, se poskytuje hmotné zabezpečení až do ukončení rekvalifikace. Není-li uchazeči o zaměstnání po úspěšném ukončení rekvalifikace vhodné zaměstnání zprostředkováno, náleží mu hmotné zabezpečení podle odstavce 1 ode dne následujícího po ukončení rekvalifikace.

Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku,¹⁰ kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to nejméně ve výši 60 % tohoto výdělku po dobu prvních šesti měsíců, a po zbývající dobu nejméně ve výši 50 % tohoto výdělku, pokud prováděcí předpis nestanoví vyšší sazbu.

Uchazeči o zaměstnání, který v posledních třech letech nebyl zaměstnán a nárok na hmotné zabezpečení mu vznikl započtením dob uvedených v § 13 odst. 2, se stanoví výše hmotného zabezpečení pevnou měsíční částkou, a to ve výši důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení, nestanoví-li prováděcí předpis vyšší částku.

Jestliže výše hmotného zabezpečení stanovená procentní sazbou podle odstavce 1 z výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosahoval při odpracování stanovené týdenní pracovní doby, je nižší než důchod, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení, náleží hmotné zabezpečení ve výši tohoto důchodu.

Jestliže průměrný měsíční čistý výdělek, kterého uchazeč o zaměstnání dosahoval v posledním zaměstnání, je nižší než důchod, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení, náleží hmotné zabezpečení ve výši tohoto výdělku.

Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které pro něho není vhodným zaměstnáním, nebo v němž může konat práci jen po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé zaměstnání), poskytuje se po jeho ukončení hmotné zabezpečení, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši, v jaké by mu příslušelo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání nepřijal. Doba krátkodobého zaměstnání nemá vliv na dobu, po kterou přísluší hmotné zabezpečení.

Bylo-li uchazeči o zaměstnání hmotné zabezpečení jeho zaviněním přiznáno a poskytováno neprávem nebo ve vyšší částce než skutečně náleželo, zejména proto, že zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je povinen vrátit neprávem přijaté hmotné zabezpečení nebo jeho část poskytnutou v nesprávné výši, a to ode dne, od kterého hmotné zabezpečení nenáleželo vůbec nebo v poskytnuté výši. Nárok na vrácení hmotného zabezpečení zaniká uplynutím lhůty tří let, která počíná běžet ode dne jeho poskytnutí.

Zjistí-li se dodatečně, že hmotné zabezpečení bylo přiznáno nebo poskytováno v nižší částce, než v jaké náleželo, anebo že bylo uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno, popřípadě přiznáno od pozdějšího dne, než od kterého náleželo, hmotné zabezpečení se dodatečně přizná, zvýší nebo doplatí. Nárok na dodatečné poskytnutí hmotného zabezpečení nebo jeho části zaniká uplynutím lhůty tří let, která počíná běžet ode dne, od kterého hmotné zabezpečení nebo jeho část náleželo.

Zaměstnavatel může získávat zaměstnance v potřebném počtu a struktuře vlastním výběrem nebo za pomoci územních orgánů práce na celém území České a Slovenské Federativní Republiky; tím není dotčeno ustanovení § 24.

Zaměstnavatel do pěti kalendářních dnů od uvolnění nebo vytvoření nových pracovních míst oznámí příslušnému územnímu orgánu práce volná pracovní místa, jejich charakteristiku, obsazování a další skutečnosti, které nastaly po oznámení těchto míst, jestliže mu znemožňují po dobu delší než jeden měsíc jejich obsazení.

Pokud nelze na volné pracovní místo přijmout československého státního občana, zejména některého z uchazečů o zaměstnání, může zaměstnavatel získávat na základě povolení příslušného územního orgánu práce na toto volné pracovní místo i zaměstnance ze zahraničí.

Jestliže zaměstnavatel zamýšlí uskutečnit strukturální změny, organizační nebo racionalizační opatření, v důsledku kterých dojde k uvolňování zaměstnanců, informuje o nich včas, zpravidla tři měsíce před jejich uskutečněním, příslušný odborový orgán odborové organizace; přitom jej informuje zejména o důvodech zamýšlených opatření, o počtech a struktuře zaměstnanců, kterých se budou dotýkat, a projedná s ním opatření umožňující předejít nebo omezit zamýšlené uvolňování zaměstnanců a opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění ve vhodném zaměstnání na jiných svých pracovištích. Zaměstnavatel obdobně informuje příslušný územní orgán práce.

Zaměstnavatel uvolňující zaměstnance podle odstavce 1 informuje příslušný územní orgán práce o počtech a kvalifikační struktuře neumístěných zaměstnanců před skončením jejich zaměstnání.

Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.

Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který

Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.

Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.

Občané, na které se nevztahuje ustanovení odstavců 2 a 4, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.

Na občany starší 65 let se ustanovení odstavců 1 až 5 nevztahují.

Občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se umísťují zejména do výrobních družstev invalidů, do hospodářských zařízení svazů zdravotně postižených a do chráněných dílen a pracovišť, které zřizují nebo vyhrazují zaměstnavatelé.

Zaměstnavatelům se na zřizování chráněných dílen a pracovišť poskytují příspěvky, jestliže je zřizují po dohodě s územním orgánem práce.¹²

Pro občany se změněnou pracovní schopností jsou zaměstnavatelé povinni

Zaměstnavatel je povinen přijmout do zaměstnání občany se změněnou pracovní schopností, které mu doporučí k přijetí územní orgán práce na volná pracovní místa pro tyto občany vyhrazená až do výše povinného podílu na celkovém počtu svých zaměstnanců. Zaměstnavatel je také povinen přijímat na volná pracovní místa vyhrazená pro občany se změněnou pracovní schopností pouze tyto občany, jestliže mu to stanoví územní orgán práce.

Hmotné zvýhodnění zaměstnavatelů za zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností upravují zvláštní předpisy.¹³

Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví nařízením povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci a okruh těchto zaměstnavatelů, jestliže to bude vyžadovat situace v umísťování občanů se změněnou pracovní schopností; tento povinný podíl nesmí být vyšší než 8 % zaměstnanců.

Na rozhodování ve věcech zabezpečování práva zaměstnání a povinného přijímání občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání podle tohoto zákona se vztahují obecné právní předpisy o správním řízení.¹⁴

V případě rozhodnutí, které se týká hmotného zabezpečení, o němž bylo rozhodnuto v odvolacím řízení podle obecných předpisů o správním řízení, může být podán návrh na jeho přezkoumání krajskému soudu.¹⁵

Kontrolní činnost podle tohoto zákona jsou oprávněny vykonávat státní orgány práce, o nichž to stanoví zákony národních rad. Činnost orgánů kontroly se zaměřuje na dodržování právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů týkajících se vzniku, změn a skončení zaměstnání a pracovních podmínek zaměstnanců, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Kontrolní činností podle odstavce 1 nejsou dotčena kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních předpisů. Činnost zaměřenou na kontrolu dodržování právních předpisů o zaměstnanosti jsou oprávněny vykonávat také příslušné odborové orgány, v rozsahu stanoveném v zákoníku práce.¹⁶

Přezkumné řízení podle § 25 odst. 2 se nevztahuje na rozhodnutí, která nabyla právní moci přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Výše hmotného zabezpečení poskytovaného podle dosavadních předpisů ke dni účinnosti tohoto zákona se od 1. února 1991 upraví, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější.

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona na náborové příspěvky a další náležitosti podle předpisů uvedených v § 32 body 8 až 30 se posuzují podle dosavadních předpisů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky stanoví vyhláškami

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a sportu Slovenské republiky stanoví vyhláškami bližší podmínky zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, jakož i podmínky pro vydávání dokladů o kvalifikaci s celostátní působností.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky může stanovit vyhláškami

zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly,

vládní nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1980 Sb.,

§ 84 odst. 2, § 85 až 87, § 90, 92 a § 97 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 56/1984 Sb.,

§ 80 až 85 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.,

§ 113 odst. 2 až 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení,

vládní nařízení č. 38/1967 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří, středních odborných a odborných škol,

§ 1 písm. b) a c), § 7 až 9, část třetí a čtvrtá vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb.,

vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory,

vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 115/1978 Sb., kterou se stanoví náležitosti poskytované pracovníkům získaným pro cukrovarnickou kampaň a pro některé jiné kampaňové práce,

vyhláška ministerstva zemědělství a výživy SSR č. 62/1979 Sb., kterou se stanoví náležitosti poskytované pracovníkům získaným pro cukrovarnickou kampaň a některé jiné kampaňové práce,

výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. listopadu 1976 č. j. F V/1-1046/76-1112 o poskytování náležitostí pracovníkům a učňům, získaným náborem a vnitroresortními převody z jiných oblastí ČSSR do vybraných organizací na území hl. m. Prahy (reg. v částce 29/1976 Sb. .),

výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. prosince 1978 č. j. F 214-1473/78-6650-2273 o poskytování náležitostí pracovníkům získaným náborem z jiných krajů ČSSR do vybraných organizací na území Severočeského kraje (reg. v částce 14/1979 Sb. .),

výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. března 1979 č. j. F 213-358/79-6340 o náborových příspěvcích učňům získaným náborem do vybraných organizací Severočeského kraje (reg. v částce 18/1979 Sb. .),

výnos ministerstva práce a sociálních věcí SSR ze dne 27. července 1978 č. j. I-5683/1979 o poskytování náležitostí pracovníkům a učňům získaným náborem a vnitroresortními převody z jiných oblastí SSR do vybraných organizací na území hl. m. SSR Bratislavy podle usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 184 ze dne 19. července 1979 (reg. v částce 19/1979 Sb. .),

výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. března 1975 č. j. I-3-228/75-6651-290 o poskytování náborových příspěvků pracovníkům vybraných organizací zúčastněných na výstavbě plynovodu Orenburg – západní hranice SSSR,

výnos federálního ministerstva paliv a energetiky ze dne 22. dubna 1977 č. j. I/1977, kterým se upravuje poskytování náborových příspěvků pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory pro organizace federálního ministerstva paliv a energetiky,

výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 28. května 1980 č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi (volným náborem) (reg. v částce 26/1980 Sb. .),

výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 31. března 1981 č. 1/1981, kterým se mění výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi (volným náborem) (reg. v částce 16/1981 Sb. .),

výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 23. dubna 1982 č. 3/1982, kterým se mění výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi (volným náborem), ve znění výnosu č. 1/1981 (reg. v částce 16/1982 Sb. .),

výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 29. dubna 1983 č. 2/1983, kterým se mění výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi (volným náborem), ve znění výnosů č. 1/1981 a č. 3/1982 (reg. v částce 21/1983 Sb. .),

výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 3. července 1984 č. 1/1984, kterým se doplňuje výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi (volným náborem), ve znění výnosu č. 2/1983 (reg. v částce 21/1984 Sb. .),

výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 18. prosince 1985 č. 4/1985, kterým se mění výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi (volným náborem), ve znění výnosů č. 2/1983 a č. 1/1984 (reg. v částce 18/1986 Sb. .),

§ 3 výnosu federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 31. prosince 1971 č. 9/1971 o mzdovém zvýhodnění dělníků pracujících v provozech strojírenské metalurgie (reg. v částce 7/1972 Sb. .),

výnos ministra vnitra ČSR ze dne 1. května 1978 č. j. SD/33-981/78 o poskytování náborových příspěvků ve veřejné silniční a městské hromadné dopravě (reg. v částce 9/1978 Sb. .),

výnos ministerstva vnitra SSR ze dne 1. srpna 1978 č. j. SD-3844/78-4 o poskytování příspěvků pracovníkům ve veřejné silniční a městské hromadné dopravě získaným náborem prováděným národními výbory (reg. v částce 25/1978 Sb. .),

výnos ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR ze dne 30. října 1978 č. j. 14 407/2004/OELH/78 o poskytování náborových příspěvků pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory pro Severočeské státní lesy v Teplicích pro oblast Krušných hor (reg. v částce 2/1979 Sb. .),

výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 17. listopadu 1974 o příspěvcích a náhradách, které se poskytují některým pracovníkům neželezniční dopravy získaným náborem prováděným organizacemi resortu federálního ministerstva dopravy,

směrnice federálního ministerstva dopravy ze dne 7. července 1978 č. 21 a ze dne 23. října 1978 č. 35 o příspěvcích, které se poskytují pracovníkům organizací železniční dopravy získaným náborem prováděným organizacemi resortu federálního ministerstva dopravy,

výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. června 1986 č. j. F 72-25250-7202-200586 o poskytování náborových příspěvků v souvislosti s výstavbou integračních akcí ve Svazu sovětských socialistických republik (reg. v částce 13/1986 Sb. .),

výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. ledna 1990 č. j. F 32-12897-7201-050190 o poskytování příspěvků a náhrad pracovníkům získaným náborem prováděným některými organizacemi (reg. v částce 8/1990 Sb. .), ve znění výnosu ze dne 24. dubna 1990 č. j. F 32-17596-7201-200490 (reg. v částce 28/1990 Sb. .).