Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

186/1991 Sb. znění účinné od 1. 6. 1991 do 31. 12. 1995

186

 

VYHLÁŠKA

ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky

ze dne 29. dubna 1991

o hospodaření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech

 

Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky stanoví podle § 28 zákona č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje:

a)

zásady hospodaření s teplem,

b)

zásady řízení soustavy centralizovaného zásobování teplem (dále jen „soustava“),

c)

ochranná pásma,

d)

rozsah, podmínky a způsob ochrany zařízení rozvodu tepla.

§ 2

Rozsah úpravy

(1)

Tato vyhláška se vztahuje na ústřední vytápění1 a přípravu teplé užitkové vody a přiměřeně i na lokální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v místě spotřeby.

(2)

Ochrana zařízení rozvodu tepla se vztahuje podle této vyhlášky na primární a sekundární část rozvodu tepla a na stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky (dále jen „předávací stanice“):

ČÁST DRUHÁ

HOSPODAŘENÍ S TEPLEM (§ 3-9)

§ 3

Zásady hospodaření s teplem

(1)

Hospodařením s teplem se rozumí souhrn činností, které v souladu s palivoenergetickou politikou státu, při péči o zdravé životní prostředí, zabezpečují účelnou spotřebu prvotních energetických zdrojů při výrobě tepla, minimální ztráty při rozvodu tepla a účelné využívání tepla pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody nebo pro technologické účely.

(2)

Hospodaření s teplem vyžaduje:

a)

udržování zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla v řádném technickém stavu a zabezpečování jeho včasné rekonstrukce a modernizace,

b)

vybavení zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla nezbytnou měřící, regulační a řídící technikou a její využívání,

c)

soustavné vyhodnocování výroby, dodávky, spotřeby tepla a provádění rozboru tepelných ztrát s cílem jejich snížení,

d)

realizaci opatření zaměřených především na zvyšování celkové účinnosti zařízení, vyregulování soustav, na snižování tepelných ztrát a využívání druhotných a netradičních forem energie,

e)

vytváření, prověřování, zavádění a dodržování norem spotřeby tepla nebo technickohospodářských ukazatelů a jejich využívání pro řízení provozu a sestavování plánu spotřeby paliv a energie,

f)

zavádění a využívání technologie s nízkou energetickou náročností,

g)

umisťování zařízení pro přípravu teplé užitkové vody co nejblíže k místu spotřeby,

h)

dodržování pravidel pro hospodárné vytápění a dodávku teplé užitkové vody a pro úpravu prostředí (klimatizování),

ch)

navrhování zdrojů tepla pro výrobu tepla z topných plynů a elektřiny co nejblíže spotřebě nebo řešení lokálními spotřebiči, pokud nebude z ekologických a ekonomických důvodů výhodnější řešení,

i)

u stávajících budov zlepšování tepelně izolačních vlastností2 obvodových plášťů a zavedení vytápění do nových i stávajících obytných budov vázat na plnění požadavků na tyto vlastnosti,

j)

udržování vytápěných staveb v řádném technickém stavu․

§ 4

Povinnosti provozovatelů zařízení pro zásobování teplem

(1)

Provozovatelé zařízení pro zásobování teplem (vlastníci nebo správci) jsou povinni dodržovat zásady hospodaření s teplem podle § 3 a promítnout je do provozních řádů3 pro zdroje tepla, předávací stanice a rozvod tepla včetně stanovení provozních režimů v závislosti na klimatických podmínkách.

(2)

Provozovatelé vnitřního zařízení jsou povinni:

a)

zajistit vyregulování soustavy vytápění,1

b)

kontrolovat a upravovat vnitřní zařízení tak, aby ve vytápěných prostorách byly zajištěny teploty4 podle § 5 odst. 6 této vyhlášky,

c)

zajistit u vnitřního zařízení, které dosud není vybaveno automatickým řízením teploty otopné vody podle § 8 této vyhlášky, náhradní způsob regulace.

§ 5

Pravidla vytápění

(1)

Otopné období začíná 1.9. a končí 31.5. následujícího roku.

(2)

S vytápěním se započne v otopném období, jestliže průměrná denní teplota vzduchu5 poklesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení denní teploty venkovního vzduchu pro následující den, pokud se dodavatel tepla s odběratelem nedohodnou jinak.

(3)

Pokud v otopném období, kdy průměrná teplota venkovního vzduchu5 vystoupí nad +13 °C a podle vývoje nelze očekávat pokles průměrné denní teploty venkovního vzduchu pro následující den, vytápění se přeruší nebo omezí.

(4)

Vytápění se ukončí v měsíci květnu, jestliže průměrná denní teplota vzduchu5 vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles denní teploty venkovního vzduchu pro následující den, pokud se dodavatel tepla s odběratelem nedohodnou jinak.

(5)

Dodavatel a odběratel tepla se mohou dohodnout na vytápění mimo topné období, vyžadují-li to podmínky6 při dodržení zásad hospodárnosti při spotřebě tepla a připouštějí-li to technické a zásobovací podmínky.

(6)

Obytné a jiné prostory4 musí být v průběhu otopného období vytápěny tak, aby byla v době jejich provozu zajištěna teplota stanovená v technické normě.4

(7)

Doba provozu vytápěných prostor se rozumí u:

a)

bytů doba od 6.00 do 22.00 hod.,

b)

všech ostatních prostor doba stanovená provozovatelem vzhledem k danému účelu.

(8)

Pro prostory plně klimatizované platí teploty stanovené a zdůvodněné v technických projektech a v technologických předpisech.

(9)

Průměrná odchylka od stanovených teplot v době provozu vytápěných prostor nesmí být větší než ± 1,5 °C.6

(10)

U vytápěných prostor je nutno snižovat nebo přerušovat dodávky tepelné energie mimo jejich provoz, avšak tak, aby byly splněny požadavky technické normy.2

(11)

Pro budovy, případně prostory v technické normě4 neuvedené platí teploty stanovené provozními předpisy nebo podmínkami využívání nebo určení daného prostoru.

(12)

Stanovení teplot a doby provozu vytápěných prostor v odůvodněných případech si může dohodnout odběratel s dodavatelem tepla jinak.

§ 6

Pravidla dodávky teplé užitkové vody ohřívané

ústředně a dálkově7)

(1)

Teplá užitková voda musí být dodávána:

a)

pro byty a ubytovací zařízení denně minimálně od 6.00 hod. do 22.00 hod., jestliže se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak,

b)

pro ostatní místnosti v provozní době podle dohody odběratele s dodavatelem tepla.

(2)

Přerušení dodávek teplé užitkové vody je možné pouze v případech, kdy nelze z technických příčin dodávat teplo pro její ohřev. Pravidelné letní odstávky teplé užitkové vody se provádějí v rámci 14denní plánované údržby, pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak. Prodloužení této doby musí být včas dohodnuto mezi dodavatelem a odběratelem tepla a oznámeno všem spotřebitelům.

(3)

Teplá užitková voda musí mít na výtoku u uživatele teplotu nejméně 45 °C. Ustanovení hygienických předpisů určujících teplotu teplé užitkové vody podle účelu jejího využití tím nejsou dotčena.

§ 7

Měření tepla a teplé užitkové vody

(1)

Provozovatel zdroje tepla je povinen měřit dodávku tepla na výstupu ze zdroje do tepelné sítě.

(2)

Provozovatel primární části rozvodu tepla je povinen měřit dodávku tepla na primární straně předávací stanice.

(3)

Provozovatel předávací stanice a provozovatel každého zdroje se samostatnou dodávkou tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody je povinen instalovat měřidla spotřeby, která umožňují stanovení tepla pro vytápění a pro. přípravu teplé vody.

(4)

Zařízení na ohřev teplé užitkové vody musí být vybaveno měřidlem spotřeby vody na vstupu do ohřívačů.

(5)

Provozovatel rozvodu tepla je povinen měřit dodávky tepla pro vytápění samostatně na vstupech do každého odběrného zařízení, obytné nebo jiné budovy. Pokud neinstaloval svá měřidla, je povinen k tomu využívat i měřidla8 instalovaná odběratelem za podmínky, že tímto měřením budou vybavena všechna odběrná zařízení na uzavřeném tepelném okruhu.

(6)

Jestliže je z předávací stanice dodáváno teplo přímo jedinému odběrateli, měří se spotřeba tepla, souhlasí-li s tím odběratel, pouze na primární straně předávací stanice.

(7)

Ustanovení odstavců 1 – 6 se netýká zdrojů tepla a rozvodů tepla, které slouží pouze pro vlastní výrobní účely, u nichž způsoby měření tepla stanoví jejich investor nebo provozovatel na základě technicko-ekonomického posouzení.

(8)

Vlastníci nebo správci obytných nebo jiných budov jsou povinni zajistit měření odběru teplé užitkové vody u jednotlivých odběratelů.

(9)

Vlastníci nebo správci obytných budov jsou povinni instalovat měřidla8 tepla pro vytápění u jednotlivých odběratelů, jestliže to soustava ústředního vytápění umožňuje, po vybavení jednotlivých spotřebičů regulačním zařízením (§ 8 odst. 5).

(10)

Organizace, které podle předchozích odstavců musí měřit vyrobené, dodané nebo spotřebované teplo, jsou povinny využívat získané údaje k účtování tepla, ke zlepšení hospodaření s teplem a teplou užitkovou vodou, pro vyhodnocování norem spotřeby tepla, případně ukazatelů měrné spotřeby tepla a bilancování tepla.

(11)

V případě, že jde o dodávku tepla pro jediného odběratele může dodavatel a odběratel dohodnout jiný způsob zjišťování spotřeby tepla.

§ 8

Regulace tepla

(1)

Provozovatelé zdrojů tepla, předávacích stanic a vnitřního zařízení jsou povinni regulovat výrobu, dodávku a spotřebu tepla tak, aby bylo dosaženo hospodárné výroby, rozvodu a spotřeby tepla.

(2)

Provozovatelé zdrojů tepla s přímou dodávkou tepla pro vytápění9 a provozovatelé předávacích stanic jsou povinni vybavit tato zařízení automatickou regulací parametrů teplonosné látky v závislosti na klimatických podmínkách nebo na vnitřní teplotě vzduchu referenčních místností.10

(3)

Investoři výstavby nebo rekonstrukcí a modernizací obytných nebo jiných budov jsou povinni vybavit části budov, které se výrazně odlišují vnějšími klimatickými podmínkami, samostatnou automatickou regulací teplonosné látky, k uvedení do provozu nebo dokončení rekonstrukce nebo modernizace.

(4)

Investoři, vlastníci nebo správci budov a prostor, které nebudou či nejsou trvale využívány, musí je vybavit k uvedení do provozu zařízením pro automatickou regulaci dodávky tepla s cílem omezit nebo přerušit vytápění v době mimo jejich využívání. V případě, že v těchto budovách jsou některé prostory trvale využívány, je nutné je vytápět a regulovat odděleně.

(5)

Vlastníci nebo správci budov jsou povinni v prostorách a místnostech11 vybavit jednotlivé spo třebiče určené pro vytápění individuálním automatickým regulačním zařízením,12 které udržuje teplotu ve stanoveném rozmezí, pokud to dovolí technické podmínky.

§ 9

Společná ustanovení k pravidlům vytápění, regulaci

a měření tepla

(1)

Investoři, projektanti a provozovatelé zařízení pro zásobování teplem jsou povinni při jejich navrhování, výstavbě a rekonstrukcích zabezpečit, aby tato zařízení byla vybavena regulačním a měřicím zařízením.

(2)

Provozovatelé zařízení pro zásobování teplem odpovídají za řádný provoz a údržbu regulačních a měřicích zařízení a pokud jde o měřicí zařízení, i za jejich ověřování.

(3)

Pokud nebude zařízení pro zásobování teplem zřízené a uvedené do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky vybaveno měřicím a regulačním zařízením, poskytne dodavatel odběrateli slevu z ceny dodaného tepla:

a)

za jednotlivé zařízení v prvém roce po uplynutí termínu uvedeného v odstavci4 ve výši 10 %, ve druhém a dalším roce ve výši 20 %,

b)

u dvou a více zařízení v prvém roce po uplynutí termínu uvedeného v odstavci 4 ve výši 20 %, ve druhém a dalším roce ve výši 30 %.

(4)

Termíny plnění jednotlivých ustanovení pro zařízení pro zásobování teplem zřízená a uvedená do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky jsou:

a)

§ 7 odst. 1 do 1. 9. 1992

b)

§ 7 odst. 2 do 1. 9. 1992

c)

§ 7 odst. 3 do 1. 9. 1993

d)

§ 7 odst. 4 do 1. 9. 1993

e)

§ 7 odst. 5 do 1. 9. 1993

f)

§ 7 odst. 8 do 1. 9. 1994

g)

§ 7 odst. 9 do 1. 9. 1995

h)

§ 8 odst. 2 do 1. 9. 1993

ch)

§ 8 odst. 5 do 1. 9. 1995.

(5)

Pokud nebude zařízení pro zásobování teplem uvedené do provozu po nabytí účinnosti vyhlášky vybaveno měřicím a regulačním zařízením, jsou dodavatelé povinni poskytnout slevu z ceny dodaného tepla odběratelům ve výši 30 % z fakturované částky.

(6)

Dodavatelem se rozumí organizace, která fakturuje dodávku tepla odběratelům. Ve vztahu k § 7 odst. 3, 5, 8, 9 a 10 a § 9 odst. 3 a 5 jsou odběrateli všichni uživatelé bytů a nebytových prostor v budově.

(7)

Za fakturační měřidlo se považuje takové měřidlo, které měří tepelnou energii přecházející ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele.

(8)

Odběratel je povinen dodavateli umožnit bez úhrady umístění měřicího a regulačního zařízení.

(9)

Uživatel bytu nebo nebytových prostor je povinen umožnit montáž příslušných měřidel, vodoměrů teplé užitkové vody a regulačních zařízení.

ČÁST TŘETÍ

ZÁSADY ŘÍZENÍ SOUSTAVY

CENTRALIZOVANÉHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM (§ 10)

§ 10

(1)

Organizace, která na základě vzájemné dohody mezi jednotlivými provozovateli zařízení soustavy řídí provoz celé soustavy, je povinna zpracovat a vydat v dohodě s ostatními zúčastněnými organizacemi zásady řízení soustavy.

(2)

Zásady řízení soustavy obsahují zejména:

a)

povinnosti řídící organizace a provozovatelů jednotlivých zařízení soustavy k zabezpečení spolehlivého, bezpečného a hospodárného provozu soustavy a jejích jednotlivých částí,

b)

způsob zajištění plynulé dodávky tepla odběratelům při dodržení parametrů teplonosné látky,

c)

zásady optimálního řízení provozu zařízení soustavy,

d)

způsob vyhlašování a aplikace regulačních opatření odběru tepla.

(3)

Organizace, která řídí provoz celé soustavy, je povinna společně s provozovateli jednotlivých zařízení soustavy po projednání s příslušnými obecními úřady zpracovat a vydat plán regulačních opatření a letních odstávek, havarijní plán pro soustavu obsahující souhrn nezbytných opatření k omezení škod v důsledku havárie.

ČÁST ČTVRTÁ

OCHRANNÁ PÁSMA (§ 11-13)

§ 11

Šířka ochranných pásem

(1)

Ochranné pásmo primární části rozvodu tepla je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách tohoto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, které činí:

a)

u primární části rozvodu tepla v zastavěném území na každou stranu 1 m,

b)

u primární části rozvodu tepla mimo zastavěné území na každou stranu 3 – 5 m podle stanovení provozovatelem tohoto zařízení.

(2)

Ochranné pásmo předávacích stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 3 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanic.

(3)

Ochranné pásmo sekundární části rozvodu tepla je stanoveno jeho provozovatelem, a to pouze v případech, kdy by mohlo dojít k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu.

(4)

Ochranné pásmo nevzniká:

a)

u primárních částí rozvodu tepla, jestliže prochází technickým podlažím vytápěných budov,

b)

u předávacích stanic, jestliže byly umístěny ve vytápěných budovách.

§ 12

Ochrana primární části rozvodu tepla

a předávacích stanic

V ochranných pásmech je bez souhlasu provozovatele zakázáno:

a)

provádět činnosti, které by mohly ohrozit zařízení pro rozvod tepla, plynulost a bezpečnost jeho provozu a údržby, nebo při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost osob nebo majetku (např. uskladňování a práce s hořlavinami a výbušninami, přejezdy těžkých mechanismů),

b)

provádět stavby a umisťovat zařízení, provádět odkopy nebo navršování zemin nebo jiného materiálu, vysazovat trvalé porosty.

§ 13

V blízkosti ochranných pásem, tj. v prostoru bezprostředně navazujícím, je bez souhlasu provozovatele zakázáno umisťovat zařízení, popřípadě stavby, nebo provádět činnosti, při jejichž poruše, zřícení nebo nesprávné manipulaci by mohlo dojít k ohrožení plynulého a bezpečného provozu zařízení pro rozvod tepla (např. skládky hořlavin a výbušnin, čerpadla pohonných hmot, plynojemy, stožáry, provádění trhacích prací).

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14-15)

§ 14

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 93/1987 Sb., o rozvoji teplofikačních studií, provozu, údržbě a ochraně zařízení pro zásobování teplem, a vyhláška č. 94/1987 Sb., o hospodaření s teplem, připojovacích podmínkách a změně teplonosné látky.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.

Ministr:

v z. Kupka v. r.

I. náměstek



Poznámky pod čarou:

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.

ČSN 73 05 40-9 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria. Ve smyslu ČSN 38 64 41 je zakázáno montovat těsnění v místnostech s instalovanými plynovými spotřebiči bez odtahu spalin.

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 24/1984 Sb., kĺzajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.

Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 25/1984 Sb., na zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.

ČSN 07 07 10 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů.

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění – tabulka 3.

ČSN 25 80 05 Názvosloví v oboru měření teplot. Pro byty platí průměrná teplota 20 °C měřená kulovým výsledným teploměrem. Pro orientační zjištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místnosti (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením:

a) 1 K (1 °C) v místnostech s jednou venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 °C) v místnostech se dvěma venkovními stěnami (podkrovní, rohové),

c) 2 K (2 °C) v místnostech se třemi a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,1 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00,12.00, 16.00 a 21.00 hod. nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00,14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát, nebo je průměrem teploty registrované po dobu 24 hodin denně.

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00,14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát, nebo je průměrem teploty registrované po dobu 24 hodin denně.

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00,14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát, nebo je průměrem teploty registrované po dobu 24 hodin denně.

ČSN 06 03 10 Ústřední vytápění. Projektování a montáž.

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění – tabulka 3.

ČSN 25 80 05 Názvosloví v oboru měření teplot. Pro byty platí průměrná teplota 20 °C měřená kulovým výsledným teploměrem. Pro orientační zjištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místnosti (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením:

a) 1 K (1 °C) v místnostech s jednou venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 °C) v místnostech se dvěma venkovními stěnami (podkrovní, rohové),

c) 2 K (2 °C) v místnostech se třemi a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,1 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00,12.00, 16.00 a 21.00 hod. nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění – tabulka 3.

ČSN 25 80 05 Názvosloví v oboru měření teplot. Pro byty platí průměrná teplota 20 °C měřená kulovým výsledným teploměrem. Pro orientační zjištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místnosti (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením:

a) 1 K (1 °C) v místnostech s jednou venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 °C) v místnostech se dvěma venkovními stěnami (podkrovní, rohové),

c) 2 K (2 °C) v místnostech se třemi a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,1 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00,12.00, 16.00 a 21.00 hod. nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

ČSN 06 03 10 Ústřední vytápění. Projektování a montáž.

ČSN 73 05 40-9 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria. Ve smyslu ČSN 38 64 41 je zakázáno montovat těsnění v místnostech s instalovanými plynovými spotřebiči bez odtahu spalin.

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění – tabulka 3.

ČSN 25 80 05 Názvosloví v oboru měření teplot. Pro byty platí průměrná teplota 20 °C měřená kulovým výsledným teploměrem. Pro orientační zjištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místnosti (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením:

a) 1 K (1 °C) v místnostech s jednou venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 °C) v místnostech se dvěma venkovními stěnami (podkrovní, rohové),

c) 2 K (2 °C) v místnostech se třemi a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,1 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00,12.00, 16.00 a 21.00 hod. nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

Vodoměry a měřiče tepla podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, rozdělovače topných nákladů podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, obor výrobků 484 zařízení pro ústřední vytápění a obor 388 přístroje měřicí.

Vodoměry a měřiče tepla podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, rozdělovače topných nákladů podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, obor výrobků 484 zařízení pro ústřední vytápění a obor 388 přístroje měřicí.

Netýká se nízkotlakých kotlů na tuhá paliva; tyto kotle budou vybaveny regulací výkonu.

Rozumí se tím takové místnosti, ve kterých je průběh vnitřníĺteploty charakteristický pro celou vytápěnou stavbu nebo její část.

Netýká se referenčních místností nebo místností se zónovou regulací.

Termostatické regulační ventily otopných těles nebo jiná automatická regulace teploty.

Poznámky pod čarou:
1

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.

2

ČSN 73 05 40-9 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria. Ve smyslu ČSN 38 64 41 je zakázáno montovat těsnění v místnostech s instalovanými plynovými spotřebiči bez odtahu spalin.

3

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 24/1984 Sb., kĺzajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.

Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 25/1984 Sb., na zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.

ČSN 07 07 10 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů.

4

ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění – tabulka 3.

ČSN 25 80 05 Názvosloví v oboru měření teplot. Pro byty platí průměrná teplota 20 °C měřená kulovým výsledným teploměrem. Pro orientační zjištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místnosti (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením:

a) 1 K (1 °C) v místnostech s jednou venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 °C) v místnostech se dvěma venkovními stěnami (podkrovní, rohové),

c) 2 K (2 °C) v místnostech se třemi a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,1 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00,12.00, 16.00 a 21.00 hod. nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

5

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00,14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát, nebo je průměrem teploty registrované po dobu 24 hodin denně.

6

ČSN 06 03 10 Ústřední vytápění. Projektování a montáž.

8

Vodoměry a měřiče tepla podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, rozdělovače topných nákladů podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, obor výrobků 484 zařízení pro ústřední vytápění a obor 388 přístroje měřicí.

9

Netýká se nízkotlakých kotlů na tuhá paliva; tyto kotle budou vybaveny regulací výkonu.

10

Rozumí se tím takové místnosti, ve kterých je průběh vnitřníĺteploty charakteristický pro celou vytápěnou stavbu nebo její část.

11

Netýká se referenčních místností nebo místností se zónovou regulací.

12

Termostatické regulační ventily otopných těles nebo jiná automatická regulace teploty.