Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
374/1992 Sb. znění účinné od 1. 3. 2000 do 21. 6. 2000
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 31/2000 Sb.

1.3.2000

vyhláškou č. 161/2000 Sb.

1.3.2000

zrušena

vyhláškou č. 80/1998 Sb.

10.4.1998

Více...

374

 

Ministerstvo vnitra České republiky

vydalo podle § 4 odst. 5, § 13, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 19 odst. 4, - 20 odst. 3, § 26, § 43 odst. 2, § 45 odst. 3, § 46 odst. 3, § 52 odst. 3, - 53 odst. 4, § 64 odst. 5, § 66 odst. 3, § 77 odst. 4, § 95 odst. 2, § 99 odst. 3, § 121 a 138 a po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky podle § 68 odst. 3 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, výnos ze dne 23. června 1992 č. j. PS-1361/50-92, kterým se provádí zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

Tento výnos upravuje podrobnosti o vzniku a změnách služebního poměru příslušníků Policie České republiky, a o době službě, době odpočinku a o dovolené, o rozšíření nebo zvýšení vzdělání, o péči o policisty, o náhradě škody, o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru a podrobnosti o řízení ve věcech služebního poměru.

Výnos nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Výnos byl uveřejněn ve Věstníku ministerstva vnitra České republiky částka 45 ze dne 23. června 1992. Lze do něj nahlédnout na ministerstvu vnitra České republiky, na policejním ředitelství, u Policie České republiky - správ krajů a správy hlavního města Prahy a na okresních (obvodních, městských) správách Policie České republiky.

Poznámka: Vzhledem k významu tohoto výnosu uvádíme zde plný text, přestože nebyl publikován ve Sbírce zákonů:

 

VÝNOS

ministerstva vnitra České republiky

ze dne 23. června 1992,

kterým se provádí zákon ČNR č. 186/1992 Sb.

o služebním poměru příslušníků Policie České republiky

 

Ministerstvo vnitra České republiky stanoví podle § 4 odst. 5, § 13, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 19 odst. 4, § 20 odst. 3, § 26, § 43 odst. 2, § 45 odst. 3, § 46 odst. 3, § 52 odst. 3, § 53 odst. 4, § 64 odst. 5, § 66 odst. 3, § 77 odst. 4, § 95 odst. 2, § 99 odst. 3, § 121 a § 138 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (dále jen "zákon"), a podle § 68 odst. 3 zákona po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Vznik a změny služebního poměru (§ 1-40)

HLAVA PRVNÍ

Přijímací řízení (§ 1-4)

Podrobnosti o přijímacím řízení

§ 1

(1)

Občan, který požádal o přijetí do služebního poměru (dále jen "uchazeč"), předloží tyto doklady

a)

vyplněný dotazník,

b)

životopis,

c)

osobní doklady (rodný list, doklady o dosaženém vzdělání, případně oddací list a rodné listy dětí) nebo jejich ověřené opisy,

d)

vojenskou knížku (průkaz brance).

(2)

K osobě uchazeče se soustředí

a)

výpis z rejstříku trestů,

b)

výsledek šetření v operativních evidencích ministerstev vnitra,

c)

výsledek šetření Policie České republiky (dále jen "policie") o pověsti uchazeče v místě bydliště ke zjištění jeho bezúhonnosti a důvěry u spoluobčanů, chování na veřejnosti a dalších poznatků charakterizujících jeho osobu,

d)

lékařské vysvědčení,

e)

pracovní nebo služební posudek z posledního, popřípadě z předchozího zaměstnání,

f)

služební charakteristika na vojáka základní (náhradní) služby, další služby nebo na vojáka z povolání,

g)

závěr psychologického vyšetření.

(3)

K manželce (manželovi), družce (druhovi), rodičům, případně dětem uchazeče se vyžádá výpis z rejstříku trestů.

§ 2

(1)

Po vyhodnocení podkladů nebo části podkladů uvedených v § 1 se zpracuje závěr přijímacího řízení s odůvodněným návrhem na přijetí uchazeče nebo na zamítnutí jeho žádosti, který se předloží služebnímu funkcionáři oprávněnému rozhodnout o přijetí uchazeče do služebního poměru.

(2)

O zamítnutí žádosti může rozhodnout i služební funkcionář, který je oprávněn předložit návrh na přijetí uchazeče ministrovi vnitra České republiky (dále jen "ministr").

§ 3

Přijímací řízení končí doručením rozhodnutí o přijetí do služebního poměru uchazeči nebo písemným vyrozuměním uchazeče o tom, že nebyl přijat do služebního poměru nebo zpětvzetím žádosti uchazečem. Uchazeči, který nebyl přijat do služebního poměru, se vrátí předložené doklady.

§ 4

Přijímací řízení podle předcházejících ustanovení se zpravidla neprovádí, jsou-li do služebního poměru přijímáni policisté Federálního policejního sboru a Sboru hradní policie nebo příslušníci Policejního sboru Slovenské republiky, pokud služební poměry na sebe bezprostředně navazují.

HLAVA DRUHÁ

Jmenování a povyšování do hodnosti (§ 5-18)

§ 5

Jmenování do vyšší hodnosti při přijetí do služebního poměru

(1)

Při přijetí do služebního poměru může být příslušník Policie České republiky (dále jen "policista"), který splňuje kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání 1) , jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže po stanovenou dobu konal odbornou praxi v oboru, ve kterém získal vysokoškolské vzdělání a plně ji uplatní při výkonu funkce. Doba odborné praxe činí

a)

dva roky pro jmenování do hodnosti poručíka,

b)

čtyři roky pro jmenování do hodnosti nadporučíka,

c)

osm let pro jmenování do hodnosti kapitána,

d)

dvanáct let pro jmenování do hodnosti majora nebo podplukovníka.

(2)

Policista jmenovaný do hodnosti podle odstavce 1 může být jmenován nejvýše do hodnosti o stupeň nižší, než je hodnost stanovená pro funkci, do níž je ustanovován.

§ 6

Kvalifikační předpoklady pro hodnost

(1)

Kvalifikační předpoklady pro hodnost jsou

a)

u praporčických hodností

1.

střední odborné vzdělání 2) , a

2.

základní odborná příprava nebo specializační kurs,

b)

u důstojnických hodností až do hodnosti majora

1.

úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání

nebo vyšší odborné vzdělání 2) , a

2.

vyšší odborná příprava nebo specializační kurs.

c)

u důstojnických hodností podplukovník a plukovník

1.

vysokoškolské vzdělání 1) , a

2.

vyšší odborná příprava nebo specializační kurs.

(2)

V případech hodných zvláštního zřetele může policistovi prominout podmínku základní odborné přípravy nebo vyšší odborné přípravy nebo specializačního kursu pro povýšení do vyšší hodnosti služební funkcionář, který je oprávněn rozhodnout o jeho povýšení.

Kvalifikační předpoklady pro výkon funkce

§ 7

Kvalifikačními předpoklady pro výkon funkce policisty jsou předpoklad vzdělání a předpoklad praxe.

Předpoklad vzdělání

§ 8

(1)

Předpoklad vzdělání tvoří dosažený stupeň vzdělání doplněný odbornou bezpečnostní přípravou.

(2)

Stupněm vzdělání se rozumí střední odborné vzdělání, úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání, vyšší odborné vzdělání 3) , obsahově ucelená část vysokoškolského studia 4) nebo vysokoškolské vzdělání 5) .

(3)

Odbornou bezpečnostní přípravou se rozumí příprava policistů v kursech k získání a osvojení teoretických a praktických znalostí nezbytných pro výkon služby.

§ 9

(1)

U funkcí, k jejichž výkonu je vyžadováno používání cizího jazyka, tvoří předpoklad vzdělání rovněž znalost tohoto cizího jazyka.

(2)

Funkce uvedené v odstavci 1 a stupeň úrovně znalosti cizího jazyka jsou stanoveny v příloze č. 6, která je součástí tohoto výnosu.

§ 10

Předpoklad praxe

Předpoklad praxe tvoří doba trvání služebního poměru policisty s výjimkou doby

a)

vojenské základní (náhradní) služby a další služby v rozsahu zákonem stanovené doby a civilní služby v rozsahu nejvýše 18 měsíců,

b)

zproštění výkonu služby, jestliže nebyl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

c)

výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

d)

služebního volna bez nároku na služební příjem, trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

e)

další mateřské dovolené,

f)

dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo na nemocenské 6) ,

g)

neomluvené nepřítomnosti ve službě, pokud trvala alespoň jednu směnu (den služby),

h)

denního studia ve školách a kursech trvajících déle než pět měsíců.

§ 11

(1)

Předpoklad praxe pro jednotlivé funkce je stanoven v příloze č. 6.

(2)

U funkcí, pro které je stanoven variantní předpoklad vzdělání, se určuje předpoklad tak, aby doba praxe u vyššího předpokladu vzdělání při jeho splnění činila polovinu doby praxe stanovené pro funkci v příloze č. 6.

Splnění předpokladu vzdělání

§ 12

(1)

Není-li zákonem nebo tímto výnosem stanoveno jinak, splňuje policista předpoklad vzdělání, jestliže dosáhl stanoveného stupně vzdělání ve stanoveném učebním nebo studijním oboru určeného zaměření a absolvoval odbornou bezpečnos tní přípravu stanoveného typu a určené specializace.

(2)

Policista se zařadí do některého z typů odborné bezpečnostní přípravy podle stupně dosaženého vzdělání a povahy jím vykonávané služby.

§ 13

(1)

Stupeň vzdělání a typ odborné bezpečnostní přípravy pro funkce jsou stanoveny v příloze č. 6.

(2)

Učební nebo studijní obor, případně jejich zaměření, a specializaci odborné bezpečnostní přípravy určuje služební funkcionář, který rozhoduje o přijetí do služebního poměru. Přitom je povinen vycházet z náplně činnosti vykonávané funkce.

§ 14

(1)

Policista, který získal úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání v jiném studijním oboru než bezpečnostně právní činnost a vykonává službu bezpečnostní povahy, splňuje předpoklad vzdělání, pro který je stanoveno úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, jestliže si získané vzdělání doplnil pomaturitním studiem ve studijním oboru bezpečnostně právní činnost určeného zaměření․

(2)

Policista, který vykonává službu bezpečnostní povahy, splňuje předpoklad vzdělání, pro který je stanoveno vzdělání úplné střední odborné též tehdy, jestliže ukončil studium ve střední škole vykonáním maturitní zkoušky ve studijním oboru bezpečnostně právní činnost určeného zaměření.

§ 15

Splnění předpokladu praxe

(1)

Není-li dále stanoveno jinak, splňuje policista předpoklad praxe, jestliže jeho služební poměr k policii trval po stanovenou dobu.

(2)

Do doby trvání služebního poměru pro splnění předpokladu praxe se započítává doba odborné praxe získaná před přijetím do služebního poměru k policii, pokud policista tuto odbornou praxi plně uplatňuje při výkonu služební činnosti vyplývající z funkce, do které byl ustanoven.

(3)

Jde-li o funkce vědeckovýzkumného charakteru, započítává se pro splnění předpokladu praxe pouze doba výzkumné a vývojové činnosti bez ohledu na to, kde byla získána. K délce služebního poměru se nepřihlíží.

(4)

O zápočtu doby odborné praxe podle odstavců 2 a 3 rozhoduje služební funkcionář, který přijímá policistu do služebního poměru k policii.

§ 16

Doba úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost

Doba úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, činí dva roky.

§ 17

Výsluha let v hodnosti

(1)

Doba výsluhy let v hodnosti činí

a)

u praporčických hodností

1.

rotný jeden rok,

2.

strážmistr dva roky,

3.

nadstrážmistr tři roky,

4.

podpraporčík čtyři roky,

5.

praporčík pět let;

b)

u důstojnických hodností

1.

podporučík jeden rok,

2.

poručík dva roky,

3.

nadporučík tři roky,

4.

kapitán tři roky,

5.

major čtyři roky,

6.

podplukovník pět let;

u hodností nadpraporčík, plukovník a u hodností generálských se doba výsluhy let v hodnosti nestanoví.

(2)

Do doby výsluhy let v hodnosti podle odstavce 1 se započítává doba trvání služebního poměru, s výjimkou doby

a)

zproštění výkonu služby, jestliže policistovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

b)

výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c)

služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

d)

další mateřské dovolené,

e)

dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské 6).

§ 18

Jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru

Uchazeč, který již byl ve služebním poměru k policii, k Policejnímu sboru Slovenské republiky, k Federálnímu policejnímu sboru nebo ke Sboru hradní policie, je při přijetí do služebního poměru jmenován nejméně do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

HLAVA TŘETÍ

Služební hodnocení (§ 19-27)

ODDÍL PRVNÍ

Podrobnosti o služebním hodnocení (§ 19-26)

§ 19

(1)

Způsobilost policisty pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti s přihlédnutím zejména k:

a)

uplatňování dosaženého vzdělání a speciálních znalostí v praxi,

b)

úrovni praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,

c)

samostatnosti v práci, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při řízení podřízených policistů,

d)

dodržování služební kázně,

e)

fyzické zdatnosti u stanovených funkcí.

(2)

Při posuzování zdravotní způsobilosti policisty při služebním hodnocení se vychází ze zdravotní klasifikace, kterou služební funkcionář nejblíže nadřízený policistovi (dále jen "hodnotitel") zjišťuje u příslušného služebního obvodního lékaře.

(3)

Ve služebním hodnocení se uvede, zda policista je nebo není způsobilý vykonávat dosavadní funkci.

(4)

Je-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se, zda

a)

dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti,

b)

splňuje podmínku úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

c)

je způsobilý k ustanovení do vyšší funkce.

(5)

Není-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se, zda

a)

je způsobilý k výkonu jiné funkce,

b)

je nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci.

§ 20

Služební hodnocení se zpracuje

a)

před skončením zkušební doby,

b)

má-li být policista ustanoven do vyšší funkce,

c)

má-li být policista po uplynutí stanovené doby úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, jmenován do první důstojnické hodnosti, d) došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti policisty pro výkon funkce, které mohou odůvodňovat změnu v závěrech posledního služebního hodnocení, e) na žádost policisty, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců od posledního hodnocení.

§ 21

(1)

Návrh služebního hodnocení zpracovává hodnotitel.

(2)

Hodnotitel musí znát hodnoceného policistu (dále jen "hodnocený") z jeho práce nejméně šest měsíců před dnem zpracování návrhu služebního hodnocení. Není-li tato podmínka splněna a služební hodnocení musí být zpracováno z neodkladných dů vodů, zpracuje návrh služebního hodnocení komise, kterou zřídí služební funkcionář oprávněný ustanovit policistu do funkce.

(3)

Hodnotitel (komise) zpracovává návrh služebního hodnocení na základě osobní znalosti hodnoceného a na základě záznamu o jeho průběžném hodnocení.

(4)

Hodnotitel (komise) je povinen seznámit hodnoceného s návrhem služebního hodnocení a umožnit mu vyjádřit se k jeho obsahu včetně navrhovaných závěrů a úkolů. Podá-li hodnocený ve lhůtě určené hodnotitelem (komisí) k návrhu písemné připomínky nebo námitky a hodnotitel (komise) jim v plném rozsahu nevyhoví, předloží se spolu se stanoviskem hodnotitele (komise) k návrhu služebního hodnocení nadřízenému služebnímu funkcionáři.

§ 22

K návrhu služebního hodnocení (hodnotící části i závěrům) se vyjadřují formou stanoviska vyšší služební funkcionáři nadřízení hodnocenému.

§ 23

(1)

Návrh služebního hodnocení schvaluje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit hodnoceného do funkce.

(2)

Návrh služebního hodnocení, který neodpovídá stanoveným požadavkům nebo v němž nejsou úplně nebo objektivně charakterizovány kvality hodnoceného, může služební funkcionář uvedený v odstavci 1 sám upravit nebo změnit, anebo ho vrátit hodnotiteli (komisi) k doplnění nebo přepracování. Trvá-li hodnotitel (komise) na svém návrhu, musí své stanovisko odůvodnit; služební funkcionář, který návrh služebního hodnocení schvaluje, může provést odůvodněné úpravy nebo změny z vlastního rozhodnutí.

§ 24

(1)

Hodnotitel (komise) seznámí hodnoceného se schváleným služebním hodnocením bez zbytečného odkladu.

(2)

Hodnocený svým podpisem stvrdí, že byl se schváleným služebním hodnocením seznámen; odmítne-li je podepsat, sepíše se o tom záznam. Hodnocený je oprávněn pořizovat si z něho výpisky nebo poznámky a pokud má služební hodnocení pro policistu negativní důsledky, je hodnotitel (komise) povinen vydat hodnocenému na jeho žádost kopii schváleného služebního hodnocení. Hodnotitel (komise) poučí hodnoceného o možnosti podat odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo schváleno služební hodnocení.

§ 25

Služební hodnocení platí ode dne jeho vykonatelnosti až do dne vykonatelnosti nového služebního hodnocení. Navrhovaná opatření ve služebním poměru hodnoceného, k nimž má v tomto období dojít, se provedou na základě platného služebního hodnocení. To neplatí, jsou-li pro provedení služebního hodnocení dány důvody uvedené v § 20.

§ 26

(1)

Platné služební hodnocení se bez zbytečného odkladu předává příslušnému útvaru pro personální práci k založení do personálního spisu hodnoceného. Součástí platného služebního hodnocení jsou písemné připomínky nebo námitky hodnoceného k návrhu služebního hodnocení, stanoviska a odůvodnění hodnotitele (komise) k návrhu služebního hodnocení, odvolání hodnoceného proti služebnímu hodnocení, stanovisko služebního funkcionáře k odvolání hodnoceného s řádným odůvodněním a rozhodnutí odvolacího orgánu.

(2)

Se schváleným služebním hodnocením se kromě hodnoceného mohou seznámit jen nadřízení služební funkcionáři, příslušní personální pracovníci a pracovníci inspekčních orgánů v resortu ministerstva vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo"). Členové poradních komisí se mohou seznámit se schváleným služebním hodnocením při plnění úkolů vyplývajících z členství v těchto komisích. S obsahem služebního hodnocení se mohou seznámit též soud 7) a zástupce policisty.

ODDÍL DRUHÝ

Průběžné služební hodnocení (§ 27)

§ 27

(1)

Průběžným služebním hodnocením se posuzuje výkon služby policisty za období od schválení služebního hodnocení nebo zpracování průběžného služebního hodnocení a provádí kontrola plnění závěrů schváleného služebního hodnocení.

(2)

Průběžné služební hodnocení je prováděno podle potřeby. Průběžné služební hodnocení se neprovádí v roce, v němž je prováděno služební hodnocení.

(3)

Průběžné služební hodnocení provádí hodnotitel formou pohovoru s policistou. O obsahu pohovoru pořídí záznam, ve kterém se uvede stanovisko policisty, který záznam podepíše; odmítne-li jej podepsat, postupuje se podle § 24 odst. 2 věty první. Záznamy o průběžném služebním hodnocení soustřeďuje hodnotitel jako jeden z podkladů pro služební hodnocení; při změně služebního zařazení policisty se záznamy o průběžném služebním hodnocení neprodleně zasílají novému hodnotiteli.

HLAVA ČTVRTÁ

Výběrové řízení (§ 28-31)

§ 28

Okruh funkcí obsazovaných výběrovým řízením

Na základě výběrového řízení lze obsazovat funkce počínaje funkcí vedoucího oddělení.

§ 29

Vyhlašování výběrového řízení

(1)

Vyhlašovatelem výběrového řízení je služební funkcionář, který je oprávněn rozhodnout o ustanovení policisty do funkce obsazované na základě výběrového řízení (dále jen "vyhlašovatel").

(2)

Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat

a)

označení vyhlašovatele,

b)

název obsazované funkce a místo služebního působiště,

c)

kvalifikační předpoklady pro výkon obsazované funkce,

d)

předpokládaný služební příjem,

e)

předpokládaný termín obsazení funkce,

f)

výčet dokladů, které uchazeč připojí k přihlášce,

g)

adresu, na kterou se přihláška zasílá,

h)

lhůtu pro doručení přihlášky, která nesmí být kratší než jeden měsíc.

§ 30

Výběrová komise

Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou komisi a určí jejího předsedu a tajemníka. Členy komise mohou být zejména odborníci příslušného oboru a psycholog.

§ 31

Průběh výběrového řízení

(1)

Výběrová komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který nesplnil podmínky výběrového řízení, výběrová komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splnil, výběrová komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

(2)

Výběrová komise vyhodnotí informace o uchazečích a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce. Pořadí se stanoví hlasováním. Návrh pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů výběrové komise.

(3)

Výběrová komise seznámí uchazeče s výsledky výběrového řízení. Pořadí uchazeče nezakládá jeho nárok na ustanovení do funkce.

HLAVA PÁTÁ

Zastupování ve funkci, pověření výkonem funkce, studijní pobyt

a zařazování do záloh (§ 32-40)

ODDÍL PRVNÍ

Zastupování ve funkci, pověření výkonem funkce a studijní pobyt (§ 32-34)

§ 32

Zastupování ve funkci

(1)

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze policistu pověřit zastupováním jiného policisty ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.

(2)

Zastupováním ve funkci nelze pověřit policistu, pokud tato povinnost vyplývá z jeho funkce.

§ 33

Pověření výkonem funkce

Policistu lze pověřit výkonem funkce stejné nebo vyšší úrovně, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro funkci, jejímž výkonem má být pověřen.

§ 34

Vysílání na studijní pobyt

(1)

Policistu lze vyslat na studijní pobyt k jinému útvaru v působnosti ministerstva, k útvaru v působnosti jiného ministerstva nebo na jiné specializované pracoviště.

(2)

O vyslání na studijní pobyt rozhoduje služební funkcionář po předchozí dohodě s útvarem nebo pracovištěm nebo jiným ministerstvem, kam má být policista vyslán.

ODDÍL DRUHÝ

Zařazování do záloh (§ 35-40)

Obecná ustanovení

§ 35

(1)

Záloha je organizační opatření umožňující zařadit policisty, kteří z důvodů stanovených zákonem nemohou vykonávat dosavadní ani jinou funkci, na volná místa v této záloze.

(2)

O počtu míst v činné záloze a v záloze pro policisty studující na školách 8) , o zařazení policistů do činné zálohy, zálohy pro policisty studující na školách a zálohy pro přechodně nezařazené policisty 9) a o jejich vynětí z těchto záloh rozhoduje ministr.

(3)

O zařazení policistů do neplacené zálohy 10) a o jejich vynětí z této zálohy rozhodují služební funkcionáři.

(4)

Návrh na zařazení policisty do činné zálohy, zálohy pro policisty studující na školách a zálohy pro přechodně nezařazené policisty 9) a o jeho vynětí z těchto záloh předkládá služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu do funkce.

§ 36

(1)

Policisté zařazení v záloze zůstávají v personální a materiální péči útvaru, jehož ředitel nebo velitel zařazení do činné zálohy, zálohy pro policisty studující na školách a zálohy pro přechodně nezařazené policisty 9) navrhl nebo o zařazení do neplacené zálohy 10) rozhodl, pokud není o jejich zařazení do zálohy stanoveno jinak.

(2)

Dojde-li ke zrušení útvaru, převezme péči o policisty zařazené v záloze jiný útvar určený rozhodnutím ministra.

§ 37

Činná záloha

Při zařazení do činné zálohy se policista ustanoví do funkce uvedené v příloze č. 6 a převede na volné místo v činné záloze.

§ 38

Záloha pro policisty studující na školách

Zařazení do zálohy pro policisty studující na školách s provede dnem povolání nebo vyslání ke studiu a trvá do doby ukončení nebo přerušení studia stanovené rozhodnutím ministra.

§ 39

Záloha pro přechodně nezařazené policisty

(1)

Návrh na zařazení policisty do zálohy pro přechodně nezařazené policisty musí obsahovat

a)

důvody pro zařazení policisty do této zálohy,

b)

využití policisty po dobu zařazení v této záloze,

c)

datum, od kdy má být policista zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty.

(2)

Ředitel nebo velitel útvaru, v němž byl policista naposledy zařazen, je povinen zajistit policistovi zařazenému do zálohy pro přechodně nezařazené policisty nejdéle do jednoho roku od jeho zařazení do této zálohy ustanovení do funkce.

(3)

V záloze pro přechodně nezařazené policisty nesmí být zařazen policista, který splnil podmínky nároku na starobní důchod.

§ 40

Neplacená záloha

(1)

Při zařazení do neplacené zálohy musí být policista odvolán z dosavadní funkce dnem, který předchází dni jeho zařazení do této zálohy.

(2)

Při skončení služebního volna bez nároku na služební příjem nebo další mateřské dovolené se policista vyjme z neplacené zálohy; dnem následujícím po dni vynětí z neplacené zálohy se ustanoví do funkce 11) .

ČÁST DRUHÁ

Doba služby, dovolená a doba odpočinku (§ 41-57)

§ 41

Zápočet přestávek na jídlo a oddech

Do základní doby služby v týdnu se započítává přestávka na jídlo a oddech

a)

v rozsahu 30 minut denně při rozvržení základní doby služby na pět dnů v týdnu,

b)

v celkovém trvání 45 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 12 hodin,

c)

v celkovém trvání 60 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 24 hodin.

§ 42

Nařizování služební pohotovosti

(1)

Jestliže nelze zabezpečit úkoly vyplývající z bezpečnostní situace nebo akceschopnost útvaru běžným výkonem služby, může služební funkcionář nařídit policistovi služební pohotovost.

(2)

Při služební pohotovosti je policista povinen být na pracovišti nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem a plnit úkoly vyplývající z bezpečnostní situace.

(3)

Rozsah služební pohotovosti stanoví služební funkcionář podle bezpečnostní situace.

§ 43

Zápočet dob pro vznik nároku na dovolenou

Jako doba výkonu služby se pro vznik nároku na dovolenou posuzuje doba

a)

dovolené, dodatkové dovolené a preventivní rehabilitace,

b)

dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

c)

poskytnutého náhradního volna,

d)

mateřské dovolené 12),

e)

služebního volna s nárokem na služební příjem,

f)

studijního volna,

g)

služebního volna, při kterém je poskytována peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,

h)

vazby, jestliže trestní stíhání proti policistovi bylo zastaveno, nebo jestliže byl obžaloby pravomocně zproštěn,

i)

zproštění výkonu služby, jestliže byl policistovi vyplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

j)

zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené policisty,

k)

po kterou nekoná službu, protože je svátek.

Služba zdraví škodlivá a zvlášť obtížná

§ 44

Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené považuje služba policistů, kteří

a)

jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření ( § 45),

b)

jsou při výkonu služby na pracovišti s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy ( § 46),

c)

vykonávají službu jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo provádějí kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

d)

jsou při výkonu služby vystaveni ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 db (A),

e)

pracují se zdraví škodlivými biologickými a chemickými látkami,

f)

vykonávají službu jako pyrotechnici,

g)

jsou zařazeni ve funkcích přímé bezpečnostní povahy na úseku boje proti nebezpečným pachatelům,

h)

jsou vystaveni během výkonu služby nadměrnému vlivu škodlivin na místech určených rozhodnutím orgánu hygienické služby,

i)

jsou ustanoveni ve funkci vyšetřovatelů, pokud převážně vykonávají službu ve věznicích,

j)

vykonávají službu v celách zadržení a zajištění nebo eskortní službu.

§ 45

(1)

Služba, při níž jsou policisté vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření, je

a)

služba v prostředí otevřených zářičů,

1.

na pracovištích II. a III. kategorie 13),

2.

při čerpání radiové emanace a při přípravě radonových koupelí a inhalací,

b)

služba u rentgenových zařízení (s výjimkou policistů, kteří konají službu výhradně v obsluhovnách pro stabilní skiagrafie a technické rentgenové přístroje, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména

1.

pomocné služby zdravotnických pracovníků při přidržování nemocných neschopných samostatného pohybu a policistů v zařízeních veterinární služby při přidržování zvířat při rentgenových vyšetřeních v případech, kdy nelze použít fixační zařízení, a takový výkon služby s rentgenovými přístroji v zařízeních veterinární služby, který nemůže být prováděn ve zvláštních, k tomu vybavených místnostech;

2.

služba (i pomocná) při výzkumu na prototypech přístrojů s elektronovým paprskem s energií 50 KeV a větší, mimo obsluhy elektronového mikroskopu;

3.

služba u mobilních technických rentgenových přístrojů pro defektoskopii;

4.

služba u lékařských diagnostických a terapeutických rentgenových přístrojů mimo službu, kterou lze provádět výhradně z obsluhoven, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření, pokud je tato služba konána v měsíčním průměru alespoň tři hodiny denně;

c)

služba s radioaktivními zářiči (s výjimkou služby v obsluhovnách pro dálkové ovládání, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména při aplikaci radioaktivních zářičů lidem z důvodů diagnostických nebo léčebných, při přípravě těchto zářičů k aplikaci a při pracech s defektoskopickými zářiči.

§ 46

Služba na pracovištích s infekčními materiály, při níž jsou policisté vystaveni přímému nebezpečí nákazy, je služba, při níž se zpracovává a zneškodňuje materiál obsahující choroboplodné zárodky a materiál podezřelý z přítomnosti těchto zárodků.

§ 47

Policistům, kteří konají službu uvedenou v § 44 písm. d) a h) a v § 46, náleží dodatková dovolená za podmínky, že službu vykonávají alespoň v rozsahu poloviny základní doby služby v týdnu stanovené pro tuto službu nebo na uvedených pracovištích.

Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu

§ 48

(1)

K výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby, se poskytne policistovi služební volno.

(2)

O výkon občanských povinností se jedná zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo jiného státního orgánu nebo první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo jiných obdobných mimořádných případech. Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce člena zastupitelstva v obci nebo přísedícího u soudu.

§ 49

(1)

Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejných funkcí nebo občanských povinností se poskytne na nezbytně nutnou dobu; pro jiné úkony v obecném zájmu se policistovi poskytne služební volno v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 1, která je součástí tohoto výnosu.

(2)

Služební volno pro překážky ve službě z důvodu obecného zájmu se poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

(3)

Překážku ve službě z důvodu obecného zájmu je policista povinen prokázat.

Důležité osobní překážky ve službě

§ 50

(1)

Policista, který nemůže vykonávat službu z důvodů uvedených v bodech 1 až 11 přílohy č. 2, která je součástí tohoto výnosu, má nárok na udělení služebního volna v rozsahu určeném v této příloze. Z důvodů uvedených v bodech 12 a 13 přílohy č. 2 lze policistovi poskytnout služební volno v rozsahu určeném v této příloze.

(2)

Policistovi, který studuje při výkonu služby na školách a v kursech uvedených v příloze č. 3, která je součástí tohoto výnosu, se poskytne služební volno v rozsahu určeném v této příloze.

(3)

Služební volno podle odstavce 1 a 2 se poskytuje policistovi ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

§ 51

(1)

Je-li důležitá osobní překážka ve službě policistovi předem známa, je povinen včas požádat o poskytnutí služebního volna.

(2)

Důležitou osobní překážku ve službě a dobu jejího trvání je policista povinen prokázat.

Poskytování a čerpání studijního a služebního volna při studiu na školách a v kursech

§ 52

Policistovi, který byl vyslán k dennímu studiu kratšímu 12 měsíců, náleží studijní volno v rozsahu trvání studia.

§ 53

(1)

Služební volno podle přílohy č. 3 se poskytne policistům, kteří byli ke studiu při výkonu služby vysláni.

(2)

Služební volno podle odstavce 1 se neposkytuje na přípravu k opravné zkoušce a na zkoušku při opakování ročníku pro neprospěch.

§ 54

(1)

K vykonání přijímacích zkoušek se policistovi poskytne služební volno v nezbytně nutném rozsahu.

(2)

Policistkám a osamělým policistům, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší 15 let a jimž náleží služební volno podle bodu 1, 2 a 5 přílohy č. 3, se poskytne další služební volno v rozsahu pěti dnů ve školním roce.

§ 55

V případech hodných zvláštního zřetele může být uděleno delší nebo další služební volno s nárokem na služební příjem, než je stanoveno tímto výnosem.

§ 56

(1)

Služební volno čerpá policista ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

(2)

Služební volno stanovené počtem hodin týdně může policista po dohodě se služebním funkcionářem čerpat najednou, nejvýše však za období čtyř týdnů.

(3)

Služební volno stanovené počtem dní nelze čerpat po hodinách.

(4)

Služební volno lze čerpat po celý školní rok. Do jiného roku lze převádět pouze služební volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

(5)

Čerpání služebního volna se přerušuje dočasnou neschopností policisty ke službě pro nemoc nebo úraz, popřípadě nařízením karantény; trvá-li dočasná neschopnost ke službě, popřípadě nařízená karanténa déle než čtyři týdny, náleží policistovi služební volno stanovené počtem hodin týdně nejvýše za čtyři týdny.

(6)

Služební volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží policistovi po dobu dovolené; náleží mu však v plném rozsahu v týdnu, ve kterém čerpal nejvýše dva kalendářní dny dovolené.

§ 57

Do doby služebního volna se nezapočítává doba strávená cestami do příslušné školy nebo kursu, jestliže je tato škola nebo kurs v jiném místě, než je místo služebního působiště policisty.

ČÁST TŘETÍ

Péče o policisty (§ 58-65)

§ 58

Dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1)

Dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen "dohoda") se může uzavřít s policistou, jemuž policie umožní dosáhnout úplného středního, úplného středního odborného nebo vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání, absolvovat ucelenou část vysokoškolského studia, postgraduální studium nebo vědeckou aspiranturu. Uzavření dohody je podmínkou pro vyslovení souhlasu ke studiu.

(2)

Doba stanovená pro setrvání ve služebním poměru po skončení studia nebo vědecké aspirantury činí

a)

u denního studia trojnásobek doby trvání studia,

b)

u studia při výkonu služby dobu trvání studia.

§ 59

Náhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1)

Při nesplnění závazku podle uzavřené dohody je policista povinen uhradit náklady nebo část nákladů vynaložených k rozšíření nebo zvýšení svého vzdělání. Výše těchto nákladů se určí podle přílohy č. 4, která je součástí tohoto výnosu.

(2)

V případech hodných zvláštního zřetele může služební funkcionář snížit, popřípadě i zcela prominout úhradu nákladů policistovi, který byl uvolněn nebo propuštěn ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. c) a e) zákona, jestliže byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

(3)

Povinnost uhradit náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání, popřípadě jejich částečné snížení nebo prominutí, se vyhlašuje v rozhodnutí služebního funkcionáře. Rozhodnutí podle předchozí věty musí obsahovat též výši nákladů, které je povinen policista uhradit, spolu s lhůtou k jejich úhradě.

(4)

O způsobu úhrady nákladů v určené výši se může policista s policií dohodnout. Nedojde-li k této dohodě, lze uspokojit pohledávku na základě vykonatelného rozhodnutí o povinnosti policisty uhradit náklady měsíčními srážkami z jeho mzdy (výdělku); výše měsíčních srážek z jeho platu však nesmí překročit výši stanovenou zvláštním předpisem 14).

§ 60

Poskytování preventivní rehabilitace

(1)

Preventivní rehabilitace se poskytuje

a)

pyrotechnikům, služebním potápěčům kvalifikační skupiny "A" a "B" a policistům zařazeným ve výkonných funkcích v jízdní policii (bez věkového omezení),

b)

policistům zařazeným ve výkonných funkcích v zásahových jednotkách policie a regulovčíkům dopravní služby ve věku

do 30 let každé 3 roky,

do 40 let každé 2 roky,

c)

policistům, kteří konali službu po dobu nejméně 15 let a v kalendářním roce dosáhnou věk alespoň 35 let; dobou konání služby je doba služebního poměru započitatelná do doby rozhodné pro určení nároku na odchodné,

d)

policistům starším 40 let,

e)

ostatním policistům na základě rozhodnutí příslušné lékařské komise.

(2)

Preventivní rehabilitace se neposkytne policistovi, u něhož bylo rozhodnuto o jeho propuštění, nebo který požádal o uvolnění ze služebního poměru anebo u něhož to vylučuje zdravotní stav. Rovněž se neposkytne policistovi v prvním roce jeho služebního poměru, nebo v kalendářním roce, ve kterém mu byla poskytnuta lázeňská péče.

§ 61

Provádění preventivní rehabilitace

(1)

Preventivní rehabilitace formou aktivního odpočinku se provádí zpravidla hromadně v zotavovnách ministerstva. Preventivní rehabilitace formou lázeňského léčení nebo preventivní rehabilitace mající charakter rekondičního pobytu se provádí zpravidla v určených lázeňských léčebných ústavech ministerstva.

(2)

Policisté, jímž se poskytuje preventivní rehabilitace, mohou požádat o povolení preventivní rehabilitace

a)

organizované k plnění úkolů spojených s pracemi na

1.

svépomocné bytové a účelové výstavbě prováděné v rámci investiční výstavby ministerstva,

2.

na opravách a údržbě bytového fondu nebo účelových zařízení ministerstva,

3.

na jiných akcích schválených ministrem;

b)

individuální v rámci prací na

1.

svépomocné družstevní bytové výstavbě, mají-li jako členové stavebního bytového družstva sami nebo jejich rodinní příslušníci uzavřen závazek na odpracování počtu hodin stanovených tímto družstvem,

2.

svépomocné výstavbě rodinného domku (jeho přestavbě apod.) na základě stavebního povolení vystaveného policistovi pro tuto výstavbu (přestavbu).

(3)

Preventivní rehabilitace podle odstavce 2 písm. a) se provádí v rozsahu nejméně 30 a nejvýše 40 hodin ve dnech pondělí až pátek. V dalších devíti následujících kalendářních dnech se policisté věnují individuální činnosti směřující k rozvoji jejich osobnosti, aktivnímu odpočinku a kulturnímu vyžití.

§ 62

Vysílání na preventivní rehabilitaci

(1)

O vyslání policisty na preventivní rehabilitaci formou aktivního odpočinku rozhoduje služební funkcionář, který je oprávněn udělovat dovolenou, a to po vyjádření příslušného lékaře.

(2)

O vyslání policisty na preventivní rehabilitaci formou lázeňského léčení a formou rekondičního pobytu rozhoduje služební funkcionář, který je oprávněn udělovat dovolenou, na základě rozhodnutí příslušné lékařské komise.

§ 63

Nástup preventivní rehabilitace

(1)

Policista je povinen nastoupit preventivní rehabilitaci v den, kterým je na ni vysílán.

(2)

Náhradní termín pro nástup preventivní rehabilitace může být určen policistovi, který ji nemohl nastoupit v původně stanoveném termínu ze služebních důvodů nebo ze závažných osobních nebo rodinných důvodů. Náhradní termín může být též určen, jestliže policista vyčerpal preventivní rehabilitaci jen zčásti.

§ 64

Preventivní rehabilitace se poskytuje bezplatně a nezapočítává se do dovolené ani dodatkové dovolené.

§ 65

Zákaz výkonu funkcí a služeb

(1)

Policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu je zakázáno vykonávat funkce a služby (dále jen "činnost"), které jsou uvedeny v příloze č. 5, která je součástí tohoto výnosu.

(2)

V případě pochybností, zda jsou splněny podmínky pro vydání zákazu k výkonu činnosti, projedná služební funkcionář toto opatření s příslušným služebním lékařem a orgánem hygienické služby.

(3)

Výjimky ze zákazu činnosti podle odstavce 1 jsou přípustné jen v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 5.

(4)

Policistka, těhotná policistka a matka do konce devátého měsíce po porodu je povinna oznámit služebnímu funkcionáři skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

(5)

Služební funkcionáři jsou povinni soustavně kontrolovat dodržování zákazu činnosti pro policistky, těhotné policistky a matky do konce devátého měsíce po porodu.

ČÁST ČTVRTÁ

Náhrada škody (§ 66-79)

§ 66

Funkce, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti

(1)

Uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti je nezbytné pro výkon funkcí

a)

pokladníka,

b)

skladníka,

c)

hospodáře,

d)

staršího referenta na úseku zdravotnického zásobování,

e)

referenta zabezpečujícího valuty pro zahraniční služební cesty,

f)

vedoucího a správce skladu,

g)

vedoucího a správce dílny,

h)

účtovatele materiálu a referenta pohonných hmot a mazadel.

(2)

Dohoda o hmotné odpovědnosti se uzavře s policistou i pro výkon jiných funkcí než jsou funkce uvedené v odstavci 1, pokud jsou mu svěřeny hodnoty k vyúčtování.

§ 67

Výkon služby a přímá souvislost s ním

(1)

Výkonem služby se rozumí činnost vyplývající ze služebního poměru, jiná činnost vykonávaná na rozkaz služebního funkcionáře a činnost, která je předmětem služební cesty. Výkonem služby je též činnost konaná pro policii na podnět zájmového sdružení policistů, popřípadě činnost konaná pro policii z vlastní iniciativy, pokud k ní policista nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu služebního funkcionáře.

(2)

V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony během služby obvyklé nebo nutné před počátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu policie. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, prováděné na rozkaz služebního funkcionáře, nebo ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

(3)

V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá k plnění úkolů policie. Za tuto činnost se považuje zejména školení policistů organizované služebními funkcionáři.

§ 68

Cesta do služby a zpět

(1)

Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa policistova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.

(2)

Cesta z obce policistova bydliště (ubytování) na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

§ 69

Hrubý služební příjem, čistý služební příjem, průměrný hrubý

a průměrný čistý měsíční služební příjem

(1)

Hrubý služební příjem tvoří příjem stanovený zvláštním předpisem 15).

(2)

Čistým služebním příjmem se rozumí hrubý služební příjem po srážce daně ze mzdy.

(3)

Zjišťování průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu se řídí zvláštním předpisem 16).

(4)

Průměrným čistým měsíčním služebním příjmem se rozumí průměrný hrubý měsíční služební příjem po odečtení daně ze mzdy.

(5)

Pro výpočet průměrného hrubého služebního příjmu rozhodného pro určení výše náhrady škody je rozhodující příjem dosahovaný před porušením povinnosti, kterým policista škodu způsobil.

(6)

U policisty, u něhož dojde k přechodné změně ve výši průměrného čistého měsíčního služebního příjmu v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu, trestu nápravného opatření nebo zproštění výkonu služby, se k této změně při výpočtu průměrného čistého měsíčního služebního příjmu nepřihlíží.

(7)

U policisty, který byl pro ohrožení nemocí z povolání přeložen a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto přeložení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu z průměrného čistého služebního příjmu, kterého dosáhl před dnem přeložení, pokud to je pro policistu výhodnější. Totéž platí, byla-li policistka přeložena z důvodu těhotenství nebo mateřství.

§ 70

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se

služebním úrazem nebo nemocí z povolání

(1)

Občanovi, jehož služební poměr skončil a který nepožádal příslušný státní orgán o zajištění zaměstnání a nepobírá invalidní důchod, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží. V případě, že pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu výdělek, z něhož bylo hmotné zabezpečení stanoveno. Je-li samostatně výdělečně činný, určí se náhrada podle výše očekávaného příjmu rozhodného pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva. Pokud záloha stanovena nebyla, určí se výše náhrady podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného, nemocenského a důchodového zabezpečení. Vyúčtování se provádí na základě daňového přiznání.

(2)

Ke snížení nebo zvýšení výdělku (služebního příjmu) v důsledku změny výše daně ze mzdy, k níž došlo z důvodů, které nesouvisejí s následky služebního úrazu, popřípadě nemoci z povolání policisty, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu nepřihlíží.

(3)

U policisty, který byl v době služebního úrazu nebo nemoci z povolání současně v pracovním nebo obdobném poměru, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu vychází z průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku dosahovaného v pracovním nebo obdobném poměru, a to po dobu, po kterou mohl trvat, a jen tehdy, jestliže výdělečnou činnost vykonával se souhlasem služebního funkcionáře.

(4)

Pro účely náhrady za ztrátu na služebním příjmu se za výdělek považuje též platové vyrovnání a příspěvek za službu.

§ 71

Náhrada za bolest

(1)

Bylo-li policistovi při služebním zákroku způsobeno poškození na zdraví osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, náleží mu náhrada za bolest ve dvojnásobné výši.

(2)

Ve stejném rozsahu náleží náhrada za bolest i policistovi, jemuž bylo způsobeno poškození na zdraví pro výkon služby.

§ 72

Náklady spojené s pohřbem

(1)

Náklady spojenými s pohřbem se rozumějí zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení.

(2)

Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 8 000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen pozůstalým po policistovi 17).

§ 73

Obdobně nebezpečné podmínky

Obdobně nebezpečnými podmínkami jsou podmínky, kdy k poškození policisty na zdraví dojde při

a)

práci na montáži radiových a televizních zařízení a při dalších telekomunikačních pracech na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek, prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 m,

b)

vyhledávacích, záchranných a havarijních pracech pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou,

c)

plnění úkolů v bezpečnostních akcích policie při použití letadel,

d)

služebním zákroku proti nebezpečným pachatelům a výcviku, při kterém se policista na takový zákrok připravuje,

e)

práci s výbušninami, jde-li o pyrotechnické práce při likvidaci výbušnin a munice včetně válečné, dopravě výbušnin a při jejich delaboraci,

f)

záchranných a havarijních pracech při živelních pohromách nebo v místech s vysokým rizikem možnosti vzniku úrazu následkem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

g)

plnění speciálních úkolů zvláštního stupně nebezpečnosti.

§ 74

(1)

Výše jednorázového mimořádného odškodnění se určuje v závislosti na míře ztížení společenského uplatnění, a to podle obdobných zásad jako náhrada za ztížení společenského uplatnění 18).

(2)

Jednorázové mimořádné odškodnění vyšší částkou než je třicetinásobek minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem 19) náleží policistovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben za podmínek stanovených v § 73 písm. c) až g).

§ 75

Jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou

Jestliže policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo za podmínek uvedených v § 92 odst. 4 zákona nebo v § 73 zemřel, náleží pozůstalým jednorázové odškodnění ve vyšší částce, a to manželu ve výši 30 000 Kčs a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, rovněž ve výši 30 000 Kčs. Rodičům zemřelého se v odůvodněných případech přizná jednorázové odškodnění v úhrnné výši 15 000 Kčs.

§ 76

Záloha na náhradu škody

Na náhradu škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání lze poskytnout zálohu, a to za předpokladu, že léčení policisty nebo projednávání nároků na náhradu škody a určení její výše si vyžádá delší dobu a odpovědnost policie za vznik škody je nesporná. Záloha se poskytuje ve výši přiměřené potřebě poškozeného a předpokládané výši náhrady škody.

§ 77

Výplata náhrad

(1)

Náhrady poskytované jednorázově se vyplácejí do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o nich nabylo právní moci.

(2)

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se vyplácejí v pravidelných měsíčních částkách ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu služebního příjmu.

Povinnosti služebních orgánů

§ 78

(1)

Řízení o náhradě škody způsobené policii je povinen zahájit služební funkcionář, jakmile se o vzniku škody dozví.

(2)

Není-li stanoveno jinak, zahájí se řízení o náhradě škody způsobené policistovi při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na základě žádosti policisty, popřípadě pozůstalých po něm (dále jen "poškozený") o náhradu škody.

(3)

Prošetřením škodní události může pověřit služební funkcionář jiného policistu útvaru nebo nejméně tříčlennou komisi.

(4)

Zjistí-li pověřený policista nebo komise, že jsou splněny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, podá služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci; o výsledcích šetření škodní události ho však informuje vždy.

§ 79

(1)

Řízení o náhradě škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je povinen zahájit služební funkcionář bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví dozví.

(2)

Škodu na zdraví způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání a její náhradu projednává s poškozeným na základě výsledku prošetření služební funkcionář, který je povinen poučit poškozeného o všech jeho nárocích.

(3)

O projednávání škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání sepisuje služební funkcionář zprávu. Zpráva musí obsahovat

a)

osobní údaje policisty,

b)

stručný popis okolností, za nichž ke škodě na zdraví došlo,

c)

údaj o tom, ve kterém zdravotnickém zařízení byl policista léčen nebo ošetřován a lékařský nález,

d)

zjištění, zda jde o škodu na zdraví způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání,

e)

závěr o tom, zda policie odpovídá za škodu na zdraví způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání a v jakém rozsahu, nebo z jakých důvodů se odpovědnosti zprošťuje,

f)

údaj o tom, kdy byl poškozený poučen o nárocích na náhradu škody a o způsobu jejich uplatnění,

g)

zjištění, které náhrady a v jaké výši mají být podle příslušných předpisů poškozenému přiznány, a případný návrh na poskytnutí zálohy na náhradu škody,

h)

zda a proti komu má být zahájeno řízení o náhradu škody a regresní řízení.

(4)

Při projednávání náhrady škody způsobené policistovi na zdraví jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

ČÁST PÁTÁ

Nároky související se skončením služebního poměru (§ 80-91)

Odchodné

§ 80

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odchodné a jeho výši

(1)

Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro nárok na odchodné se nezapočítává doba

a)

vojenské základní (náhradní) služby a další služby, nejde-li o dobu, po kterou je voják hmotně zabezpečen jako voják

z

povolání,

b)

zproštění výkonu služby, jestliže nebyl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

c)

výkon vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

d)

služebního volna bez nároku na služební příjem, trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

e)

další mateřské dovolené,

f)

dočasné neschopnosti ke službě, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské,

g)

neomluvené nepřítomnosti ve službě, pokud trvala alespoň jednu směnu (den služby).

(2)

Byl-li do služebního poměru znovu přijat policista, kterému bylo při skončení předchozího služebního poměru (předchozích služebních poměrů) vyplaceno odchodné, určí se při skončení služebního poměru výše nového odchodného jen podle doby trvání služebního poměru ode dne opětovného vzniku služebního poměru. Obdobně se postupuje, vznikl-li služební poměr policisty po skončení služebního poměru příslušníka Sboru nápravné výchovy České republiky nebo Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky nebo po zániku služebního poměru vojáka z povolání (skončení další služby, do níž byl voják přijat).

§ 81

Přiznávání a výplata odchodného

(1)

Odchodné přiznává bez žádosti oprávněného služební funkcionář.

(2)

Odchodné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to nejdříve v prvním pracovním dnu následujícím po skončení služebního poměru a nejdéle do 15 dnů ode dne skončení služebníh o poměru.

(3)

Odchodné se vyplácí oprávněnému v hotovosti nebo převodem na účet vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

Platové vyrovnání

§ 82

Poskytování platového vyrovnání

(1)

Platové vyrovnání se poskytuje ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným z výdělečné činnosti v občanském povolání nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání. Má-li oprávněný stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídá délce základní doby služby v týdnu stanovené oprávněnému v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo délce služby.

(2)

Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení, na které vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě 20) po skončení služebního poměru nebo po kterou mu nepříslušelo hmotné zabezpečení v důsledku neplnění povinností vyplývajících pro uchazeče o zaměstnání ze zvláštních předpisů 21). Platové vyrovnání se rovněž neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný, který je výdělečně činný, nepobíral výdělek nebo opakující se dávky nemocenského zabezpečení.

§ 83

Poslední čistý služební příjem

Posledním čistým měsíčním služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání se rozumí služební příjem vypočtený podle zvláštního předpisu 22) po srážce daně ze mzdy.

§ 84

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1)

Čistým měsíčním výdělkem dosahovaným ve výdělečné činnosti se rozumí úhrn hrubého výdělku po srážce příslušné daně.

(2)

Hrubým výdělkem se rozumí

a)

u občana v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu

1.

hrubá mzda (plat) podle pracovněprávních předpisů, pokud se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely 23),

2.

příjem z vedlejšího pracovního poměru a příjem za práce konané na základě dohody o pracovní činnosti 24),

3.

roční odměny vedoucím pracovníkům, i když se nezahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely,

4.

pracovní odměny, náhrady pracovních odměn a hodnota naturálních odměn, jde-li o člena zemědělského družstva,

5.

náhrady mzdy poskytované za doby, ve kterých nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

b)

u občana samostatně výdělečně činného

1.

základ daně z příjmů obyvatelstva 25),

2.

základ, z něhož se vybírá daň z příjmů z literární a umělecké činnosti 26),

c)

služební příjem podle zvláštního předpisu.

(3)

Hrubým výdělkem se rozumí též

a)

nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny,

b)

zvláštní příspěvek horníkům 27),

c)

náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů o odpovědnosti za škodu na zdraví 28).

§ 85

Rozhodování o nároku a výplata platového vyrovnání

(1)

Podmínky nároku na platové vyrovnání posuzuje a o platovém vyrovnání na žádost oprávněného rozhoduje vedoucí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva. Žádost o platové vyrovnání podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu. Platové vyrovnání vyplácí v termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení ministerstva.

(2)

Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se ručí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Výše zálohy může činit až polovinu rozdílu mezi posledním čistým služebním příjmem rozhodným pro poskytování platového vyrovnání a potvrzeným výdělkem. Zálohově vyplacené částky platového vyrovnání se zúčtují zpravidla po uplynutí šesti kalendářních měsíců, a to podle skutečného průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v zúčtovacím období. Přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

(3)

Osobám samostatně výdělečně činným se záloha na platové vyrovnání o vyrovnání budou zúčtovány po předložení daňového přiznání, zpravidla po uplynutí kalendářního roku.

§ 86

Zánik nároku

Nárok na platové vyrovnání zaniká dnem předcházejícím dni přiznání důchodů ze sociálního zabezpečení.

Příspěvek za službu

§ 87

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na příspěvek za službu

Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu a jeho výši je doba trvání služebního poměru započitatelná podle předpisů o sociálním zabezpečení včetně zvýšeného zápočtu doby služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti 29).

§ 88

Rozhodování o nároku a výplata příspěvku za službu

(1)

Žádost o přiznání příspěvku za službu podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu. O příspěvku za službu rozhoduje vedoucí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva. Příspěvek za službu vyplácí ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek sociálního zabezpečení orgán sociálního zabezpečení ministerstva.

(2)

Příspěvek za službu náleží od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni skončení služebního poměru. Jestliže je po skončení služebního poměru oprávněnému vypláceno nemocenské 20) nebo peněžitá pomoc v mateřství 30), vyplácí se příspěvek za službu ode dne následujícího po dni zastavení výplaty těchto dávek.

§ 89

Souběh nároků

Při zastavení výplaty důchodu ze sociálního zabezpečení se výplata příspěvku za službu obnoví od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zastaven důchod.

Úmrtné

§ 90

(1)

O úmrtném rozhoduje bez žádosti oprávněného služební funkcionář; písemné vyhotovení rozhodnutí se zasílá oprávněnému, popřípadě jeho zákonnému zástupci.

(2)

Úmrtné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to do jednoho měsíce po úmrtí policisty. Úmrtné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, nebo na účet oprávněného vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

Výpočet výše dávek a přechod nároků

§ 91

Pro výpočet dávek souvisejících se skončením služebního poměru, jejich zaokrouhlováním a přechod nároků při úmrtí oprávněného platí obdobně předpisy o sociálním zabezpečení 29).

ČÁST ŠESTÁ

Řízení ve věcech služebního poměru (§ 92-127)

ODDÍL PRVNÍ

Obecná ustanovení (§ 92-95)

§ 92

(1)

Služební funkcionář postupuje před svým rozhodnutím ve věcech služebního poměru policistů tak, aby byl přesně a úplně zjištěn skutečný stav věci; za tím účelem je povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí.

(2)

Služební funkcionář při posuzování věci objasňuje se stejnou pečlivostí všechny rozhodné okolnosti bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch nebo neprospěch policisty, jehož se řízení týká.

(3)

Ředitelé, vedoucí nebo velitelé, kteří návrh na rozhodnutí předkládají služebním postupem k rozhodnutí služebnímu funkcionáři, jsou povinni zaujmout k němu své stanovisko s řádným odůvodněním.

§ 93

Služební funkcionář zpravidla policistovi umožní, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladům, popřípadě navrhl jejich doplnění. Učiní tak vždy, stanoví-li to zákon, popřípadě jiný právní předpis, nebo jestliže o to policista požádá.

§ 94

(1)

O důležitých úkonech v řízení se učiní písemný záznam. Písemný záznam podepisuje ten, kdo úkon provádí, a podle povahy věci i osoby na úkonu zúčastněné.

(2)

Obsahuje-li písemný záznam návrh dohody s policistou, schvaluje tuto dohodu příslušný služební funkcionář.

§ 95

Provedením jednotlivých úkonů ke zjištění skutkového stavu může služební funkcionář, který ve věci rozhoduje, pověřit podřízeného policistu nebo za tím účelem ustanovit komisi.

ODDÍL DRUHÝ

Řízení o uložení kázeňského trestu (§ 96-99)

§ 96

Výklad pojmů

Jiným orgánem se rozumějí zejména orgány činné v trestním řízení 31), správní orgány 32) a orgány oprávněné provádět příslušná šetření, popřípadě kontrolní činnost; jiným orgánem není orgán zmocněný služebním funkcionářem, který je příslušný uložit policistovi, v jehož konání lze spatřovat porušení služební kázně, kázeňský trest.

§ 97

Oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu

(1)

Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu vyhlašuje policistovi zpravidla služební funkcionář, který o uložení kázeňského trestu rozhodl, popřípadě jím pověřený jiný služební funkcionář.

(2)

Kázeňské tresty lze vyhlašovat pouze před policisty stejné nebo vyšší funkce.

§ 98

Kázeňský trest, který byl zahlazen, se nesmí uvádět ve služebním hodnocení ani v posudku o služební činnosti policisty. V opisu pro účely trestního řízení se uvede pouze počet kázeňských trestů s textem "kázeňský trest zahlazen".

§ 99

Evidence kázeňských trestů

Pravomocné rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, zahlazení kázeňského trestu a zrušení kázeňského trestu se zapisují bez zbytečného odkladu do přehledu o odměnách a trestech.

ODDÍL TŘETÍ

Řízení o skončení služebního poměru uvolněním (§ 100-103)

§ 100

Žádost o uvolnění ze služebního poměru (dále jen "žádost") podává policista prostřednictvím nejblíže nadřízeného služebnímu funkcionáři, který je oprávněn rozhodnout o uvolnění policisty ze služebního poměru.

§ 101

Den, ve kterém je žádost o uvolnění doručena nejblíže nadřízenému služebnímu funkcionáři, se považuje za den doručení žádosti.

§ 102

(1)

Jestliže policista písemně sdělí, že svou žádost bere zpět v době, než je o ní rozhodnuto, a služební funkcionář se zpětvzetím žádosti souhlasí, řízení o uvolnění tím bez dalšího opatření končí; tuto skutečnost potvrdí služební funkcionář svým podpisem na žádosti o uvolnění.

(2)

Nesouhlasí-li služební funkcionář se zpětvzetím žádosti o uvolnění, bez odkladu to oznámí policistovi.

§ 103

Rozhodnutí o skončení služebního poměru uvolněním oznámí služební funkcionář policistovi do jednoho měsíce ode dne doručení jeho žádosti o uvolnění.

ODDÍL ČTVRTÝ

Řízení o propuštění ze služebního poměru (§ 104-105)

§ 104

Návrh na propuštění policisty ze služebního poměru (dále jen "návrh na propuštění") zpracovává zpravidla nejblíže nadřízený služební funkcionář a předkládá jej bez zbytečného odkladu služebním postupem k dalšímu opatření služebnímu funkcionáři, který je oprávněn o propuštění rozhodnout.

§ 105

(1)

Skutečnost, která zakládá zákaz propuštění v ochranné době 33), je policista povinen prokázat a bez zbytečného odkladu oznámit nejblíže nadřízenému služebnímu funkcionáři.

(2)

Dojde-li v době od podání návrhu na propuštění do rozhodnutí služebního funkcionáře ke skutečnosti, která zakládá ochrannou dobu, řízení o propuštění se zastaví; jde-li však o návrh na propuštění podle § 106 odst. 1 písm. c) zákona, řízení o propuštění se přeruší 34).

(3)

Vznikne-li ochranná doba v době od rozhodnutí služebního funkcionáře o propuštění do oznámení rozhodnutí policistovi, rozhodnutí o propuštění je neplatné. Po skončení ochranné doby se rozhodne o návrhu na propuštění znovu.

ODDÍL PÁTÝ

Rozhodnutí služebního orgánu (§ 106)

§ 106

Oznámení rozhodnutí

(1)

Rozhodnutí (písemný rozkaz) oznamuje (vyhlašuje) policistovi zpravidla ústně služební funkcionář nebo jím pověřený ředitel, vedoucí nebo velitel. Při oznámení rozhodnutí o uvolnění nebo propuštění je služební funkcionář nebo jím pověřený ředitel, vedoucí nebo velitel povinen seznámit policistu s nároky souvisejícími se skončením jeho služebního poměru. Policista bere svým podpisem na vědomí, že mu bylo rozhodnutí oznámeno a kdy se tak stalo. Odmítne-li policista potvrdit, že byl s rozhodnutím seznámen, sepíše se o tom záznam s uvedením důvodu.

(2)

Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, o náhradě škody, propuštění, odchodném, platovém vyrovnání, příspěvku za službu, úmrtném a rozhodnutí odvolacích orgánů se oznamují doručením jejich opisu. Doručuje se do vlastních rukou. Není-li možno opis rozhodnutí doručit policistovi přímo, doručí se poštou na poslední známou adresu policisty jako doporučená zásilka s doručenou s poznámkou "do vlastních rukou". Obdobně se doručují rozhodnutí pozůstalým po něm.

ODDÍL ŠESTÝ

Řízení a rozhodnutí o odvolání (§ 107-113)

§ 107

Náležitosti odvolání

(1)

Odvolání se posuzuje podle jeho obsahu. Odvolání může podat jen ten, koho se rozhodnutí přímo týká. Z odvolání musí být zřejmé, kdo ho podává, které rozhodnutí nebo která jeho část se jím napadá, který služební funkcionář napadené rozhodnutí vydal a v čem lze spatřovat jeho nesprávnost, popřípadě jaké důkazy se navrhují na podporu tvrzení obsažených v odvolání.

(2)

Nemá-li odvolání náležitosti uvedené v odstavci 1, vyzve služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolatele, aby nedostatky v určené lhůtě odstranil. Jestliže odvolatel této výzvě nevyhoví, učiní o tom služební funkcionář záznam.

§ 108

Postup služebního funkcionáře po podání odvolání

(1)

Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, je povinen bez odkladu posoudit odvolání a jestliže je to třeba, doplnit řízení provedením potřebných důkazů.

(2)

Služební funkcionář, který odvolání sám nevyhověl, je předloží odvolacímu orgánu a připojí k němu napadené rozhodnutí, stanovisko k odvolání s řádným odůvodněním a další spisový materiál, který může přispět k objektivnímu rozhodnutí odvolacího orgánu.

(3)

Služební funkcionář je povinen předložit spisový materiál k řízení o odvolání odvolacímu orgánu i tehdy, jestliže policista podal odvolání až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

(4)

Odvolání, které bylo předloženo odvolacímu orgánu, popřípadě jeho poradní komisi, nemůže služební funkcionář již sám vyhovět.

Podání odvolání a jeho zpětvzetí

§ 109

Odvolání se považuje za podané včas i tehdy, bylo-li v zákonné lhůtě podáno na poštu a adresováno příslušnému služebnímu funkcionáři.

§ 110

Podal-li policista odvolání u nepříslušného služebního funkcionáře, ačkoliv byl o odvolání řádně poučen, je tento funkcionář povinen bez odkladu postoupit odvolání příslušnému služebnímu funkcionáři a uvědomit o tom odvolatele. V takovém případě je odvolání podáno včas, jen dojde-li v zákonné lhůtě příslušnému služebnímu funkcionáři.

§ 111

Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může je vzít odvolatel zpět. Bylo-li odvolání vzato zpět, služební funkcionář nebo odvolací orgán řízení o odvolání zastaví.

Přezkoumávání odvolání odvolacím orgánem

§ 112

(1)

Odvolací orgán je povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí; přitom musí být policistovi dána možnost k těmto podkladům se vyjádřit.

(2)

Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

§ 113

Jestliže odvolání bylo podáno opožděně, přezkoumá je odvolací orgán, zda není odůvodněn postup podle § 135 nebo § 136 zákona.

ODDÍL SEDMÝ

Poradní komise (§ 114-121)

§ 114

(1)

Poradní komise jsou poradními orgány odvolacích orgánů, kterým odpovídají za projednání odvolání. Poradní komise se skládá z předsedy, jeho zástupce a z dalších nejméně sedmi členů. Odvolání projednávají poradní komise v senátech, které určí její předseda.

(2)

Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen, u něhož s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k účastníku lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise z jednání v senátu vyloučen, rozhoduje její předseda.

Projednání odvolání v poradní komisi

§ 115

Odvolání projednává poradní komise v nejméně tříčlenných senátech složených tak, aby byla zajištěna co největší odbornost a objektivita v posuzování a projednávání odvolání.

§ 116

(1)

Předseda poradní komise oznámí odvolateli složení senátu, který věc projedná. Má-li odvolatel pochybnosti o nepodjatosti předsedy nebo některého člena senátu, oznámí je neprodleně předsedovi poradní komise, který ve věc i rozhodne. Týkají-li se tyto pochybnosti předsedy poradní komise jako předsedy nebo člena senátu, oznámí je odvolatel odvolacímu orgánu, který rozhodne, zda předseda poradní komise je z jednání senátu vyloučen.

(2)

Proti rozhodnutí podle předchozího odstavce není odvolání přípustné.

§ 117

Předseda poradní komise, popřípadě předseda senátu mohou vyžadovat od služebních funkcionářů dokumentaci potřebnou k projednání odvolání, vrátit dokumentaci k doplnění nebo sami zabezpečit došetření věci. Vyžadují-li skutečnosti důležité pro rozhodnutí odborné stanovisko, vyžádá je předseda poradní komise u příslušného odborného útvaru.

§ 118

(1)

Místo a dobu jednání senátu určí jeho předseda tak, aby odvolání bylo projednáno ve stanovené lhůtě.

(2)

Senát jedná pouze za účasti všech svých členů.

(3)

Jednání senátu je neveřejné. Podle potřeby se k němu přizve odvolatel, popřípadě i jiné osoby, pokud mohou poskytnout informace potřebné pro posouzení věci.

§ 119

(1)

Senát projednává odvolání na základě celého spisového materiálu.

(2)

Senát přezkoumá správnost napadeného rozhodnutí.

(3)

Po projednání odvolání se senát usnese, jaké doporučení odvolacímu orgánu učiní. Nehlasovala-li pro doporučení nadpoloviční většina členů senátu, sdělí se odvolacímu orgánu všechna stanoviska, která zaujali předseda a ostatní členové senátu, včetně jejich odůvodnění.

(4)

O jednání senátu se pořídí zápis, který podepíší všichni členové senátu.

(5)

Po projednání odvolání předloží předseda poradní komise doporučení senátu bez zbytečného odkladu s celým spisovým materiálem odvolacímu orgánu.

§ 120

Náležitosti doporučení senátu

Doporučení senátu musí obsahovat:

a)

označení poradní komise, hodností, jména a příjmení členů senátu, kteří se zúčastnili projednání odvolání,

b)

místo a dobu zasedání senátu,

c)

hodnost, jméno a příjmení odvolatele, jeho poslední služební zařazení,

d)

napadené rozhodnutí nebo jeho část,

e)

doporučující výrok, jeho odůvodnění, výsledek hlasování a podpis předsedy senátu.

§ 121

Zabezpečení činnosti poradní komise

Administrativní práce poradní komise zabezpečuje odvolací orgán, který poradní komisi zřídil.

ODDÍL OSMÝ

Rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 122)

§ 122

Odvolací orgán rozhoduje na základě přesného a úplného zjištění skutečného stavu věci. Při rozhodování přihlédne k doporučení senátu poradní komise, není jím však vázán.

ODDÍL DEVÁTÝ

Společná ustanovení (§ 123-127)

§ 123

Služební funkcionáři, odvolací orgány a předsedové poradních komisí umožní nahlédnout do spisu i jiným osobám, prokáží-li služební nebo jiný důvodný zájem.

§ 124

Jakmile je rozhodnutí služebního funkcionáře o povinnosti k peněžitému plnění vykonatelné, opatří je služební funkcionář doložkou vykonatelnosti.

Náklady řízení

§ 125

(1)

Účelně vynaložené náklady vzniklé osobám, které nejsou ve služebním (pracovním) poměru k policii a byly přizvány k jednání jako svědci nebo odborní pracovníci, hradí příslušné útvary podřízené služebnímu funkcionáři nebo odvolacímu orgánu, jehož poradní komise je k jednání přizvala.

(2)

Cestovní výdaje vzniklé policistům (občanským pracovníkům), kteří byli přizváni k jednání jako svědci nebo odborní pracovníci, hradí jako při služební (pracovní) cestě útvary, u nichž jsou policisté (občanští pracovníci) zařazeni.

§ 126

(1)

Měl-li odvolatel v řízení o odvolání úspěch, má nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatnění svého práva; při částečném úspěchu má nárok na náhradu poměrné části těchto nákladů. Odvolací orgán může odvolateli, který měl neúspěch jen v nepatrné části, přiznat plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Výše náhrady nákladů se uvede v rozhodnutí. Náhradu nákladů proplácejí příslušné útvary podřízené služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal.

(2)

Nárok na náhradu nákladů podle odstavce 1 musí odvolatel uplatnit a prokázat nejpozději do skončení jednání senátu poradní komise.

§ 127

Řízení po skončení služebního poměru

V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle tohoto výnosu i v případě, kdy služební poměr skončil.

ČÁST SEDMÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 128-132)

§ 128

Zápočet předchozího vzdělání

(1)

Policista přijatý do služebního poměru před 1. lednem 1991 splňuje pro výkon funkce kvalifikační předpoklad

a)

vysokoškolského vzdělání, jestliže

1.

absolvoval Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti,

2.

absolvoval kriminalistický směr právnického studia na právnické fakultě University Karlovy v Praze anebo vysokou školu v zahraničí s výjimkou případů stanovených zvláštními předpisy,

3.

mu bylo započteno náhradní plnění vysokoškolského bezpečnostního vzdělání (tříletý resortní právnický kurs),

4.

absolvoval civilní nebo vojenskou vysokou školu a složil důstojnickou zkoušku,

b)

úplného středního vzdělání, úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání, jestliže

1.

absolvoval Důstojnickou školu Sboru národní bezpečnosti,

2.

absolvoval školu ministerstva vnitra poskytující úplné střední odborné vzdělání,

3.

mu bylo přiznáno náhradní plnění úplného středního vzdělání anebo odborně bezpečnostní vzdělání podle dosavadních předpisů,

c)

středního odborného vzdělání, jestliže

1.

absolvoval školu ministerstva vnitra poskytující základní odborné bezpečnostní vzdělání,

2.

absolvoval odbornou nástupní školu ministerstva,

3.

absolvoval Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti České republiky.

(2)

Rehabilitovanému policistovi opětovně přijatému do služebního poměru k policii se absolvování příslušného typu odborné bezpečnostní přípravy promíjí.

§ 129

Policista, který ke dni účinnosti tohoto výnosu splnil kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro příslušnou funkci podle dosavadního předpisu, se posuzuje pro účely přiznání funkčního platu jako kdyby splňoval kvalifikační předpoklad vzdělání podle tohoto výnosu.

§ 130

(1)

U policistů přijatých do služebního poměru před 1. lednem 1974, u policistů opětovně přijatých do služebního poměru po 31. prosinci 1989 a u žáků středních policejních škol ministerstva vnitra České republiky se pro povýšení do vyšší hodnosti a jmenování do hodnosti splnění podmínky základní odborné přípravy nebo specializačního kursu nevyžaduje.

(2)

U policistů přijatých do služebního poměru před 1. lednem 1974, u policistů opětovně přijatých do služebního poměru po 31. prosinci 1989 a u absolventů Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti se pro povýšení do vyšší hodnosti a jmenování do hodnosti nevyžaduje splnění podmínky vyšší odborné přípravy nebo specializačního kursu.

§ 130a

(1)

Policistovi, který obdržel osvědčení o rehabilitaci (dále jen "rehabilitovaný policista"), 35 opětovně přijatému do služebního poměru k policii se určí při novém skončení služebního poměru výše odchodného podle

celkové doby trvání služebního poměru. Bylo-li takovému policistovi dříve vyplaceno odchodné, snižuje se částka nového odchodného o částku vyplacenou na odchodném při skončení předchozího služebního poměru.

(2)

Podle odstavce 1 se určí odchodné i rehabilitovaným policistům, jejichž služební poměr skončil v době

od 1. července 1992 do počátku účinnosti této vyhlášky.

§ 131

Pro obor působnosti ministerstva se zrušuje nařízení ministra vnitra ČSSR č. 25/1983 k provedení některých ustanovení zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení ministra vnitra ČSSR č. 31/1977, kterým se stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon funkcí příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 132

Tento výnos nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ministr vnitra ČR

JUDr. Tomáš Sokol v.r.

Č.j.: PS-1361/50-92

Příloha č.1

Jiné úkoly v obecném zájmu, při nichž se poskytuje služební volno

 

Služební volno s nárokem na služební příjem se poskytuje policistovi v případech, rozsahu a za podmínek dále uvedených

 

1. činnost dárce při odběru krve a při aferéze

 

služební volno na dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodin, poskytne se služební volno za prokázanou další nezbytně nutnou dobu, pokud zasahuje do doby služby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě;

 

2. činnost dárce při odběru dalších biologických materiálů

 

služební volno na dobu cesty k odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno podle bodu 1 věty poslední;

 

3. činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do zákonodárných sborů a zastupitelstev v obcích

 

služební volno v nezbytně nutném rozsahu;

 

4. činnost policisty v zájmu služby při bezúplatné přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti

 

služební volno v rozsahu nejvýše 12 dnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby;

 

5. činnost člena Horské služby a občana, který na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu

 

služební volno v nezbytně nutném rozsahu;

 

6. činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež

 

služební volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na tři týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby a za podmínky, že policista nejméně po dobu jednoho roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle předchozí věty se nevyžaduje u středních zdravotnických pracovníků, nebo jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Příloha č.2

Služební volno pro důležité osobní překážky ve službě

 

I.

 

Služební volno s nárokem na služební příjem pro důležité osobní překážky ve službě se poskytne policistovi v těchto případech a v tomto rozsahu

 

1. vyšetření nebo ošetření policisty ve zdravotnickém zařízení

 

služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu služby;

 

2. narození dítěte manželce (družce) policisty

 

služební volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět;

 

3. doprovod

 

a)

rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení,

b)

zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy,

 

služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden den v případě uvedeném pod písmenem a) a nejvýše na šest dnů v kalendářním roce v případě uvedeném pod písmenem b). Služební volno se poskytne jen jednomu z oprávněných, a jen byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby;

 

4. ošetřování člena rodiny, péče o dítě

 

a)

při ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let,

b)

při péči o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

1.

dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení

 

příslušných orgánů,

2.

dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy,

nebo

 

3.

osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a

proto

nemůže o dítě pečovat,

c)

při ošetřování jiného nemocného člena rodiny, který žije s policistou ve společné domácnosti, jestliže jeho zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou a nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici,

 

se poskytne služební volno po dobu prvních sedmi dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá; policistovi, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se poskytne služební volno po dobu prvních třinácti dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá; v témže případě ošetřování (péče) se služební volno poskytne jen jednou a jen jednomu z oprávněných;

 

5. úmrtí rodinných příslušníků

 

a)

při úmrtí manžela, druha nebo dítěte se poskytne služební volno na tři dny,

b)

při úmrtí rodičů a sourozenců policisty, rodičů a sourozenců jeho manžela, jakož i manžela sourozence policisty se poskytne služební volno na jeden den, a na dva dny, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,

c)

při úmrtí prarodičů nebo vnuka policisty nebo prarodičů jeho manžela nebo jiné osoby, která nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s policistou v době úmrtí ve společné domácnosti, se poskytne služební volno nejvýše na jeden den, a na dva dny, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,

d)

při úmrtí policisty se členům delegace spolupracovníků k účasti na jeho pohřbu poskytne služební volno na nezbytně nutnou dobu;

 

6. vlastní svatba, svatba dětí a rodičů

 

a)

na vlastní svatbu se poskytne služební volno na dva dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu,

b)

k účasti na svatbě dětí nebo rodiče se poskytne služební volno na jeden den;

 

7. přestěhování policisty, který má vlastní bytové zařízení

 

a)

stěhuje-li se policista do jiné obce, poskytne se mu služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na tři dny,

b)

stěhuje-li se policista v téže obci, poskytne se mu služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny;

 

8. vyhledání nového místa před skončením služebního poměru propuštěním nebo uvolněním

 

služební volno se poskytne v rozsahu dvou dnů v měsíci po dobu odpovídající lhůtě uvedené v § 105 odst. 2 nebo v § 108 odst. 2 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky;

 

9. nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

 

služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li policista dosáhnout místa služebního působiště jiným přiměřeným způsobem;

 

10. náhlé přerušení provozu hromadných dopravních prostředků (s výjimkou místní dopravy nepřesahující pět kilometrů)

 

služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, jestliže nebylo přerušení oznámeno alespoň 24 hodin předem a nemohl-li policista dosáhnout místa služebního působiště jiným přiměřeným způsobem;

 

11. policistovi přijatému do služebního poměru bezprostředně po skončení vojenské základní (náhradní) služby, další služby a civilní služby

 

se poskytne služební volno na pět dnů;

 

II.

 

Služební volno s nárokem na služební příjem pro důležité osobní překážky ve službě lze poskytnout policistovi v těchto případech a v tomto rozsahu

 

12. ženatému policistovi (vdovci), který bez vlastní viny žije odloučeně od rodiny a nemůže k rodině denně dojíždět

 

lze poskytnout služební volno k návštěvě rodiny nejvýše na deset dnů bez započtení cesty a nejvýše na patnáct dnů se započtením cesty v jednom kalendářním roce; toto služební volno se poskytuje po částech, z nichž jedna zpravidla nepřesahuje dva dny bez započtení cesty;

 

13. vyřízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo dobu služby, jestliže by policistovi jinak vznikla újma

 

lze poskytnout služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.

Příloha č.3

Služební volno s nárokem na služební příjem náleží policistům, studujícím při výkonu služby, v tomto rozsahu

 

 

1. studium na vysoké škole

 

a)

nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu,

b)

14 dnů v každém školním roce,

c)

20 dnů na přípravu a vykonání bakalářské zkoušky při ukončení obsahově ucelené části vysokoškolského studia,

d)

20 dnů na přípravu a vykonání státních zkoušek konaných odděleně v průběhu vysokoškolského studia, celkově však nejvýše 80 dnů, a předcházelo-li ukončení obsahově ucelené části vysokoškolského studia, nejvýše 60 dnů,

e)

20 dnů na přípravu a vykonání obhajoby dizertační práce a rigorózní zkoušky v postgraduálním studiu a

f)

dva dny na přípravu a vykonání ostatních zkoušek;

2. studium ve střední škole

 

a)

tři hodiny týdně,

b)

nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu,

c)

čtyři dny v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek,

d)

deset dnů na přípravu a vykonání maturitní nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo 20 dnů, jestliže součástí zkoušky je odborná práce;

 

3. studium v kursech

 

a)

v kursech trvajících méně než šest měsíců

1.

dvě hodiny týdně,

2.

v nezbytně potřebném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), jsou-li součástí studijního plánu,

3.

tři dny na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

 

b)

v kursech trvajících nejméně šest měsíců

1.

sedm dní k samostatnému studiu,

2.

v nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), jsou-li součástí učebního plánu,

3.

pět dní na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

 

c)

ve čtyřsemestrových a delších kursech při vysokých školách v rozsahu uvedeném pod bodem 1;

 

4. postgraduální studium

 

a)

sedm dnů v každém školním roce,

b)

v nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), jsou-li součástí učebního plánu,

c)

dva dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

d)

čtyřicet dnů na obhajobu disertační práce, přípravu a vykonání rigorózní zkoušky;

 

5. externí vědecká aspirantura

 

a) třicet dnů za každý rok trvání externí vědecké aspirantury k výkonu nezbytných experimentálních, popřípadě jiných studijních prací a k vykonání předepsaných zkoušek; na doporučení školitele může být poskytnuto další služební volno bez nároku na služební příjem,

b) mimo služebního volna v rozsahu uvedeném v písmenu a) se poskytne policistovi - externímu aspirantovi odborně vedenému školitelem v zahraničí podle jeho studijního plánu další služební volno s nárokem na služební příjem k výkonu

nezbytných experimentálních, popřípadě jiných studijních prací a k vykonání předepsaných zkoušek.

Příloha č.4

Náhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání policisty při nesplnění závazku

k setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru

před rozšířením nebo zvýšením vzdělání

 

1. Výše nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání při nesplnění závazku k setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru před rozšířením nebo zvýšením vzdělání, které je policista povinen uhradit, činí za jeden měsíc

 

denního studia při

studia výkonu služby

a) na vysoké škole a vědecké

aspirantuře 1 500 Kčs 500 Kčs

 

b) na střední škole 600 Kčs 200 Kčs.

 

2. Při kombinované formě studia se pro výpočet náhrady za jeden měsíc studia použije příslušná sazba uvedená v bodě 1 podle rozsahu denního studia a studia při výkonu služby.

 

3. Výše nákladů, které je policista povinen uhradit, se určí tak, že doba strávená studiem (zaokrouhlená na celé měsíce dolů) při

 

a)

nesplnění závazku k setrvání ve služebním poměru se násobí příslušnou částkou určenou v bodu 1 a dělí délkou doby závazku ke službě (zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru); výsledek se násobí délkou doby nesplněného závazku ke službě (zaokrouhlenou na celé měsíce dolů),

 

b)

skončení služebního poměru před rozšířením nebo zvýšením vzdělání se násobí příslušnou částkou stanovenou v bodu 1.

 

4. Doba strávená studiem je doba, po kterou byl policista žákem nebo studentem školy. U policisty, kterému bylo poskytnuto služební volno k dennímu studiu na civilní škole, se za dobu studia považuje jen doba, po kterou mu bylo poskytováno hmotné zabezpečení.

 

5. Do doby studia se nezapočítává doba hlavních prázdnin.

Příloha č.5

Seznam funkcí a služeb zakázaných policistkám, těhotným policistkám

a matkám do konce devátého měsíce po porodu

 

I.

 

Skupiny prací podle jednotlivých škodlivých vlivů zakázaných policistkám obecně

 

1. Práce v prostředí ionizujícího záření

 

Práce v prostředí, ve kterém při dané úrovni technické a provozní ochrany není spolehlivě zjištěno, že nebudou ze zevních ani z vnitřních zdrojů překročeny nejvyšší přípustné dávky ionizujícího záření:

 

a)

práce s otevřenými zářiči:

-

práce na pracovištích II. a vyšší kategorie, u kterých není překročení nejvyšších přípustných dávek

 

ionizujícího záření spolehlivě vyloučeno,

 

b)

práce s uzavřenými zářiči:

-

gamadefektoskopie (výjimka je povolena pro policistky starší 40 let).

 

2. Práce s působením vibrací

 

Práce v hluku.

 

Práce s mimořádně vysokým nebezpečím škodlivých účinků mechanického chvění (vibrací), přenášeného místně i celkově zvláště ve spojení s fyzickou námahou.

 

Příklady pracovních činností: - práce s pneumatickým nářadím (vrtací a sbíjecí kladiva, pneumatický sekáč apod.),

- práce při nýtování včetně přidržování opěr,

- řízení a obsluha těžebních a stavebních strojů,

- jízda na traktorech všeho druhu.

 

3. Práce v prostředí, kde vzniká vysokofrekvenční elektromagnetické pole

 

Práce, při nichž jsou vystaveny nepříznivým účinkům ozáření elektromagnetickými vlnami v pásmu vysokých frekvencí a velmi vysokých frekvencí, kde není zaručeno dodržování nejvyšších přípustných hodnot.

Příklady pracovních činností: - svařování vysokofrekvenčními nástroji (vysokofrekvenční kleště,

vysokofrekvenční příložná elektroda, vysokofrekvenční lis),

- obsluha vysílačů o výkonu 1 kW a více.

 

4. Práce prováděné v nadměrně zatěžujících mikroklimatických podmínkách.

 

Práce prováděné ve významně změněném atmosférickém tlaku

 

a)

práce, při nichž jsou trvale vystaveny mikroklimatickým podmínkám nadměrně zatěžujícím organismus (tj. ve velkém horku, chladu a při střídání teplot), zvláště oběhovou soustavu, zejména ve spojení s těžkou fyzickou prací,

b)

práce, při nichž jsou vystaveny významně zvýšenému nebo sníženému atmosférickému tlaku, popř. významnému zvýšení vnitroplicního tlaku.

 

Příklady pracovních činností: - veškeré práce svářečské za ztížených podmínek při trvalé práci (uvnitř nádob, pod atmosférou argonu apod.),

- práce potápěčské,

- obsluha nůžek a pil, pokud nejsou řízeny z kabin,

- veškeré práce kovářské,

- práce topičů a zedníků,

- veškeré práce slévačské s výjimkou drobných prací na automatech ve vhodných pracovních podmínkách.

 

5. Práce v prostředí s nebezpečím nákaz

 

Práce, při nichž jsou vystaveny nebezpečí takových nákaz, které způsobují chronická onemocnění nebo onemocnění s trvalými následky snižujícími plodnost, možnost donošení plodu nebo umožňují porušení plodu.

 

Příklady pracovních činností: - práce spojené s vyšetřováním, léčením a ošetřováním, úklidem,

manipulací s prádlem, zdravotnickým a ostatním materiálem, vyšetřování a zneškodňování biologického materiálu u nemocných

s těmito nákazami: infekční hepatitidou, listeriosou, snětí slezinnou a případně dalšími vysoce virulentními nákazami (infekční oddělení),

- zpracování materiálu z infekčních oddělení od nemocných těmito

nákazami: infekční hepatitidou, brucelosou, toxoplasmosou, listeriosou, snětí slezinnou a případně dalšími vysoce virulentními nákazami (laboratoře),

- odběr materiálu v ohnisku nákazy a DDD u těchto nemocí:

infekční hepatitida, sněť slezinná a případně dalších vysoce virulentních infekčních nemocí (protiepidemické a DDD oddělení HS).

 

Zákaz prací policistkám do 40 let v souvislosti s ošetřováním nemocných infekční hepatitidou a zjišťováním infekční hepatitidy se vztahuje jen na ta pracoviště a situace, kde nelze bezpečně zajistit ochranu před nákazou.

 

Výjimka je povolena pro policistky starší 40 let. Pracemi, při nichž jsou ohroženy infekčním zánětem jater, smějí být zaměstnány ženy mladší 40 let, jen pokud již infekční zánět jater prodělaly.

 

6. Práce s látkami škodlivými zdraví

 

Práce s jedy a látkami škodlivými zdraví takových vlastností, vyskytují-li se při práci a v pracovním prostředí v takovém množství, že význačně snižují generační schopnost specificky, popřípadě jiným způsobem, např. poškozením jater, ledvin, centrálního nervového systému, plic, endokrinních žláz, krve a krvetvorby, vznikem zhoubných nádorů nebo působí významně narkoticky.

 

Příklady pracovních činností: - veškeré práce s kamenouhelným dehtem a kamenouhelnou smolou,

- práce s horkými asfalty a horkými asfaltovými hmotami,

- nátěry barvami obsahujícími bělobu olovnatou nebo sirník olovnatý v množství 2% a větším (přepočteno na olovo), broušení olovnatých tmelů,

- obsluha drtících, mlecích, třídících, mísících zařízení (mlýnů, bubnů), elevátorů, vibrátorů, mísičů apod.,

- povrchová úprava kovů tryskáním,

- benzen - veškeré práce s těmito látkami ve výrobě, zpracování, manipulaci a přípravě,

- fluor - veškeré práce v elektrolýze hliníku s kyselinou fluorovodíkovou,

- plnění usměrňovačů a jiných přístrojů rtutí,

- olovo - veškeré práce při zpracování olova při trvalé práci (letování olověnou pájkou apod.),

- sestavování a opravy olověných akumulátorů,

- veškeré práce s kyanidy (obsluha kyanidových lázní, likvidace kyanidu, jakožto vedlejšího produktu při průmyslové výrobě apod.),

- veškeré práce s kyanovodíkem, - natírání, smáčení, impregnace výrobků v dehtových lázních,

- práce při impregnaci elektroinstalačního materiálu asfaltovými směsmi, - obsluha chromových lázní při možnostech přímého styku s chromem a překročení maximálních koncentrací v ovzduší,

- práce při výrobě, opravách a údržbě chladicích zařízení na methylchlorid,

- odmašťování v roztoku nebo parách trichlorethylenu.

 

Zákaz se nevztahuje na práce s uvedenými látkami v laboratorním měřítku. Vztahuje se však na práce prováděné v tzv. poloprovozech.

 

7. Práce fyzicky namáhavé

 

Práce, při nichž jsou trvale vystaveny nadměrné fyzické námaze, tj. trvale tzv. těžké nebo střední fyzické námaze (přes 18.84 kJ/min.), zdvihání a doprava břemen:

 

- nad 15 kg při ručním zdvihání a přenášení břemen,

- nad 50 kg při dopravě na ručním kolečku,

- nad 100 kg při ruční dopravě na dvoukolovém vozíku,

- nad 115 kg při ruční dopravě na čtyřkolovém vozíku,

- nad 600 kg při dopravě kolejové.

 

Jiné práce spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou.

 

Příklady pracovních činností: - ruční doprava výrobků etážovými vozíky,

- ruční nakládka a vykládka volně ložených hmot při stálé práci,

- topičské práce u kotlů s ručním přikládáním pevných paliv s výjimkou nízkotlakých kotlů ústředního topení,

- práce s kladivem nad 3 kg váhy,

- ruční manipulace se sypkými hmotami a pevnými palivy při celodenní práci,

- veškerá práce ve skladištích s přijímáním a vydáváním těžkých nástrojů a materiálů balených v bednách a balících těžších než je uvedeno výše.

 

8. Práce s nebezpečím úrazu

 

Práce fyziologicky nevhodné

 

a)

práce, při nichž jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí úrazu, které by mohly způsobit trvalé snížení jejich plodnosti a proti nimž se lze v důsledku nedostatečné technické ochrany chránit jen organizačními opatřeními,

b)

práce v nefyziologické poloze nebo s nevhodnými způsoby pohybu, zvláště práce spojené s tlakem na břicho, práce prováděné v trvale shrbené poloze, práce trvale prováděné vstoje na místě bez možnosti dalšího pohybu nebo odpočinku vsedě a práce trvale prováděné vsedě bez možnosti občas vstát. Práce, při nichž jsou kladeny zvýšené nároky na vyšší nervovou činnost a pozornost, a to i z hlediska bezpečnosti spolupracovníků a okolí.

 

Příklady pracovních činností: - veškeré práce ve výškách ve vnucených polohách,

- dřevoobráběcí práce na okružních pilách bez podávacího zařízení, práce na frézách,

- práce ve stavebních jámách, rýhách a šachtách,

- ruční uvolňování usazených surovin v zásobnících.

 

Poznámka: Zákazy uvedené vzhledem k písm. a) se nevztahují na takové práce a pracoviště, u nichž byla ochrana proti úrazům vyřešena pokrokovými technickými opatřeními tak, že nebezpečí úrazů, pro něž byly tyto práce policistkám zakázány, je spolehlivě odstraněno.

 

II.

 

Skupiny prací podle jednotlivých škodlivých vlivů zakázaných těhotným

policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu

 

1. Práce v prostředí ionizujícího záření a práce, při nichž jsou vystaveny ionizujícímu záření všeho druhu

 

Příklady pracovních činností: - obsluha rtg přístrojů při skiaskopických a skiagrafických vyšetřeních,

- všechny práce s otevřenými i uzavřenými zářiči,

- příprava radonových koupelí,

- měření a dozor na rtg a na pracovištích včetně pracovišť v terénu (mobilních).

 

Zákaz práce matkám se vztahuje pouze na ty matky, které kojí.

 

2. Práce s působením vibrací, práce v hluku a práce s mimořádně vysokým nebezpečím škodlivých účinků mechanického chvění (vibrací), přenášeného místně i celkově, zvláště ve spojení s fyzickou námahou.

 

Příklady pracovních činností: - práce při zkoušení motorů na brzdě,

- ruční broušení na bruskách jako stálá práce,

- práce u tiskařských strojů (rotačky),

- palubní průvodčí v letadle,

- práce v prostředí, kde hluk přesahuje nejvyšší hodnoty přípustné podle hygienických předpisů.

 

3. Práce v prostředí, kde vzniká vysokofrekvenční elektromagnetické pole

 

Práce, při nichž jsou vystaveny nepříznivým účinkům ozáření elektromagnetickými vlnami v pásmu vysokých frekvencí a velmi vysokých frekvencí na všech pracovištích s tímto rizikem.

 

Příklady pracovních činností: - obsluha diatermie,

- jiných generátorů vysokých a velmi vysokých frekvencí, pokud se obsluhující dostává do pole tohoto záření.

 

4. Práce prováděné v nadměrně zatěžujících mikroklimatických podmínkách:

 

Práce prováděné ve významně změněném atmosférickém tlaku

 

a)

práce, při nichž jsou trvale vystaveny mikroklimatickým podmínkám nadměrně zatěžujícím organismus (tj. ve velkém horku, chladu a při střídání teplot), zvláště oběhovou soustavu, zejména ve spojení s těžkou fyzickou prací,

b)

práce, při nichž jsou vystaveny významně zvýšenému nebo sníženému atmosférickému tlaku, popřípadě významnému zvýšení vnitroplicního tlaku.

 

Práce v mikroklimatických podmínkách významně zatěžujících organismus ženy v těhotenství (sálavé teplo od 40 mW/cm-2/min nebo teplota nad 25 stupňů Celsia při relativní vlhkosti nad 70%, nízké teploty, významné střídání

teplot).

 

 

Příklady pracovních činností: - čištění kalových, rozplavovacích a usazovacích nádrží, jímek, kanálů,

- broušení výrobků za mokra,

- práce prováděné převážně v bahně (stálá tloušťka vodního polštáře od 5 cm výše i po odčerpání),

- práce v prádelnách a závodních kuchyních v provozu vaření.

 

5. Práce v prostředí s nebezpečím nákaz

 

Práce v obtěžujícím nebo odpuzujícím prostředí:

a) práce, při nichž jsou vystaveny nebezpečí takových nákaz, které způsobují chronická onemocnění nebo onemocnění s trvalými následky snižujícími plodnost, možnost donošení plodu nebo umožňují porušení plodu,

b) práce, u nichž jsou vystaveny nebezpečí nákazy nebo významnému působení látek dráždivých a nadměrně znečišťujících a práce v nadměrně prašném nebo odpuzujícím prostředí.

 

Příklady pracovních činností: - práce při obsluze čistíren odpadních vod,

- mazání a čištění forem, plechů apod. oleji, naftou, petrolejem,

- dezinfekce, dezinsekce a deratizace (též s ohledem na toxické riziko),

- obsluha strojů a zařízení, u kterých se vyvíjí prašnost (cement, vápno, uhlí apod.),

- hrubý úklid (na stavbách, provozovnách apod.),

- práce při vyvolávání světlotisku,

- práce s umělými pryskyřicemi a s hmotami, které obsahují umělé pryskyřice (např.fenolformaldehydová, močovinoformaldehydová apod.) - veškeré práce na infekčních odděleních,

- veškeré práce s virulentními a patogenními zárodky (mikrobiologické a virologické laboratoře),

- vyšetřování a odběr materiálu v ohniscích nákaz (protiepidemické a DDD oddělení HS),

- všechny práce spojené s vyšetřováním, léčením, ošetřováním, úklidem, manipulací s prádlem, zdravotnickým a ostatním materiálem, vyšetřováním a zneškodňováním biologického materiálu u nemocných tbc plic (oddělení tbc a laboratoře),

- všechny práce spojené s vyšetřováním, ošetřováním, léčením nemocných, úklidem, použitým zdravotnickým materiálem a pomůckami u nemocných s venerickou chorobou (samostatná venerologická část kožních oddělení).

 

6. Práce s látkami škodlivými zdraví

 

Práce s jedy a látkami škodlivými zdraví takových vlastností, vyskytují-li se při práci nebo v pracovním prostředí v takovém množství, že významně snižují generační schopnost specificky, popřípadě jiným způsobem, např. poškozením jater, ledvin, centrálního nervového systému, plic, endokrinních žláz, krve a krvetvorby, vznikem zhoubných nádorů nebo působí významně narkoticky.

 

Příklady pracovních činností: - práce s různými speciálními hmotami a přípravky (tmely, laky,

rozpouštědla, nátěrové hmoty) při izolátorských pracích, natěračských pracích, odmašťování, lepení podlahových povlaků apod.,

- svařování a řezání kovů obsahujících olovo nebo pokrytých olovnatými povlaky,

- pájení, svařování (všeobecně), - kysličník uhelnatý,

- čištění a oprava kouřových kanálů za provozu,

- čištění a údržba odlučovačů popílku,

- galvanické pokovování a práce v galvanizovnách,

- niklování, zinkování, chromování.

 

Laboratoře - práce s toxickými látkami, které

 

a) poškozují parenchymatózní orgány, krvetvorbu a krev a generační schopnost jiným způsobem, popřípadě specificky,

např. benzen, rtuť a organické sloučeniny rtuti, sirouhlík, tetrachlormetan, některé alkaloidy a hormonální preparáty,

b) působí významně narkoticky, např. inhalační narkotika (chloroform a éter apod.) a organická rozpouštědla (toluen,

xylen, trichlorethylen apod.),

c) způsobují akutní otravy ohrožující život nebo působící bezvědomí, např. všechny zvláště nebezpečné jedy podle

předpisu o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví,

d) blokují oxidační procesy organismů, např. anilin, nitrobenzen, kysličník uhelnatý aj.),

e) látky významně dráždivé a odpudivé, např. chlor, chlorovodík, brom, čpavek, nitrózní plyny apod.

 

Zákaz se nevztahuje na práce s tak malými množstvími uvedených látek nebo za tak dobře zabezpečených podmínek - dokonale odsávané digestoře apod., že působení látek na organismus prakticky nepřichází v úvahu (podle stanovení příslušného odboru hygieny práce HS).

 

Příklady pracovních činností: - dozor a odběry vzorků na pracovištích s ohrožením toxickými látkami v průmyslu.

 

7. Práce fyzicky namáhavé

 

Práce spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou, zejména pokud jde o

 

- soustavné zdvihání a přenášení břemen nad 5 kg váhy při trvalé práci,

- občasné zdvihání a přenášení břemen nad 10 kg váhy a neskladných břemen nad 5 kg váhy,

- občasnou dopravu břemen nad 25 kg váhy na ručním kolečku, dvoukolovém vozíku, čtyřkolovém vozíku apod. (soustavná doprava břemen jako trvalá náplň práce se u těhotných žen nepřipouští).

 

Jiné práce spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou.

 

Příklady pracovních činností: - práce na hrubých pozemních úpravách a vozovkách,

- vážení a balení mletých surovin,

- práce závozníka,

- kladení podlah všeho druhu,

- zasklívání vývěsných oken a dveří,

- čištění letadel,

- úklidové práce na úsecích spojených s nošením uhlí,

- balení a přenášení břemen v tiskárně,

- práce v archivech.

 

Zdravotnická pracoviště v zařízeních léčebně preventivní péče a jejich pomocné hospodářské provozovny

 

- všechny práce spojené s vyšetřováním, léčením a ošetřováním nemocných, při nichž je tyto nutno zdvihat, přenášet a převážet,

- manipulace se zdravotnickým a jiným materiálem, s přístroji a nástroji, s prádlem a jídlem, spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou, zejména pokud jde o soustavné přenášení a zdvihání břemen.

 

8. Práce s nebezpečím úrazu

 

Práce fyzicky nevhodné:

 

a)

práce, při nichž jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí úrazů, které by mohly způsobit trvalé snížení jejich plodnosti a proti nimž se lze v důsledku nedostatečné technické ochrany chránit jen organizačními opatřeními.

b)

práce v nefyziologické poloze nebo s nevhodnými způsoby pohybu, zvláště práce spojené s tlakem na břicho, práce prováděné v trvale shrbené poloze, práce trvale prováděné vstoje na místě bez možnosti dalšího pohybu nebo odpočinku vsedě a práce trvale prováděné vsedě bez možnosti občas vstát. Práce, při nichž jsou kladeny zvýšené nároky na vyšší nervovou činnost a pozornost, a to i z hlediska bezpečnosti spolupracovníků a okolí.

 

Příklady pracovních činností: - práce na žebříku,

- obsluha různých strojních dopravních zařízení (dopravníků, výtahů, násypek, jeřábů apod.),

- obsluha různých strojních výrobních zařízení (speciální výrobní linky, stroje a zařízení, poloautomatická a automatická zařízení, ovládací panely, beranidla, obráběcí stroje, parní stroje apod.),

- řízení veškerých dopravních prostředků,

- práce vyžadující soustavné a trvalé shýbání s námahou nožního a břišního svalstva,

- práce vstoje u běžícího pásu,

- obsluha strojů s nožním náhonem,

- drhnutí podlah,

- obsluha tlakových zařízení a nádob s přetlakem více než 50 kPa,

- ošetřování a práce s pacienty imobilními neudržujícími tělesnou čistotu, neklidnými (pracoviště zdravotnických zařízení léčebně preventivní péče),

- ošetřování a práce s pacienty brachiálně agresivními, léčenými pro alkoholismus, narkomanii a sexuální deviace (psychiatrické léčebny),

- operační a jiné výkony, asistence u nich, instrumentování (též z důvodů rizika inhalačních narkotik a tepelného zatížení - operační sály),

- ošetřování nemocných (resuscitační oddělení),

- provádění osobních prohlídek žen zadržených a zajištěných,

- výkon operativní činnosti,

- výkon pořádkové a dopravní služby v terénu.

Příloha č.6

Stupeň Stupeň (typ) Stupeň Praxe Funkce

vzděl. odbor.vzděl. jazyk.

(přípravy) vzděl.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

SO ZOP - - - strážný (centrála, kraj, okres)

 

SO OPN - - - telefonista dálnopisec (střední policejní škola)

- referent (centrála, kraj, okres, město)

- řidič mechanik (centrála, kraj, okres)

- zapisovatelka (úřad vyšetřování kraj, okres, město)

ÚS ZOP - - - inspektor (dopravní služba kraj,okres, město)

- regulovčík (dopravní služba okres, město)

- inspektor pořádkové služby

- starší inspektor pořádkové služby

- operátor (operační středisko okres, město)

- vedoucí směny (ostraha kraj, dálniční oddělení)

- starší inspektor (zásahová jednotka kraj, dopravní služba kraj, okres, město)

- referent (kriminální služba kraj, okres)

- velitel skupiny (zásahová jednotka kraj)

- referent technik (kriminální služba okres, město)

- referent psovod (kriminální služba okres, město)

- technik II. stupně (služba ochrany objektů kraj)

- zástupce velitele směny (pohotovostní motorizovaná jednotka)

- odborný pracovník II.stupně (kriminalistická technika kraj)

- starší expert pyrotechnik (kriminalistická technika kraj)

- vedoucí skupiny (dopravní služba, 2. skupina okres)

- starší referent technik (kriminální služba okres, město)

- starší referent psovod (kriminální služba okres, město)

- starší referent (centrála, kraj, okres, kriminální, pořádková, dopravní služba, skupina obrany a tělesné přípravy)

- zástupce vrchního inspektora (obvodní oddělení III. typu)

ÚS OPN - - - kurýr (centrála)

- referent pro evidenci a statistiku (personální a školský odbor kraj)

- referent (centrála, kraj, okres, město)

- starší řidič (centrála, kraj, okres)

- technik III. stupně (útvar správní služby)

- hlavní zdravotník - hlavní sestra (lázeňský léčebný ústav, zdravotnický ústav kraje)

- starší referent (centrála, kraj, okres, město)

- starší referent pro evidenci a statistiku (personální a školský odbor kraj, Střední policejní škola Praha)

- vedoucí dopravní skupiny (centrála, kraj)

- organizační pracovník (sportovní klub policie kraj)

- vedoucí dopravní jednotky (kraj, okres, město)

- technik V. stupně (centrála)

- referent (policejní ředitelství, odbor informačních služeb)

- starší referent dokumentace(organizační a operační odbor kraj)

- starší referent (centrála, kraj)

- starší referent technik (dopravní služba kraj)

- vedoucí skupiny (dopravní služba 3. skupina okres)

- odborný učitel IV. stupně (Střední policejní škola Jihlava)

- starší referent (centrála, kraj, okres, personální a školský odbor, správní služba,organizační a operační odbor, oddělení)

B VOP - - - operační důstojník (centrála, kraj, okres)

- inspekční důstojník (okres, město)

V VOP - - - starší vyšetřovatel (centrála, kraj, okres)

- vyšetřovatel (kraj, okres)

- starší referent dopravní inženýr (dopravní služba okres)

- starší referent (dopravní služba - přestupky okres)

- vedoucí skupiny (kriminální služba město)

- starší referent specialista (centrála, kraj, okres, kriminální služba, pořádková služba)

- vedoucí odboru (centrála, kraj, město)

- vedoucí oddělení (centrála, kraj, okres, kriminální, pořádková a dopravní služba)

- starší vyšetřovatel specialista (inspekce ministra vnitra, úřad vyšetřování centrála, kraj)

- vrchní inspektor

- zástupce vrchního inspektora (obvodní oddělení I. a II. typu)

- velitel pohotovostní motorizované jednotky

- zástupce velitele pohotovostní motorizované jednotky

- vedoucí operačního střediska (centrála, kraj)

- vedoucí směny (operační středisko centrála, kraj)

- odborný učitel I.a II. stupně (střední policejní škola - odborné předměty)

- odborný pracovník I. stupně (kriminalistická technika kraj)

- velitel zásahové jednotky (kraj)

V OPN - - - starší referent (centrála)

- technik I. a II. stupně (úřad vyšetřování a Střední policejní škola Praha)

- starší právník (ekonomický odbor kraj)

- starší referent specialista (centrála, kraj, okres, ekonomický odbor, personální a školský odbor, okresní registr obyvatel)

- vedoucí oddělení (centrála, kraj, okres, personální a školský odbor, ekonomický odbor, oddělení)

- odborný učitel I. a II. stupně (střední policejní škola - všeobecně vzdělávací předměty)

V OPN I. - - ředitel úřadovny (inspekce kraj)

- vedoucí odboru (policejní ředitelství - dopravní služba)

- vedoucí oddělení (policejní ředitelství - personální oddělení)

- ředitel úřadu (úřad vyšetřování okres, město)

- zástupce ředitele úřadu (úřad vyšetřování okres, město)

V OPN I. - - ředitel muzea (Muzeum Policie ČR)

- zástupce ředitele muzea (Muzeum Policie ČR)

- šéfredaktor (Linka 158, Journal Krimi Revue)

- starší referent specialista (1 místo) (policejní ředitelství - odbor informačních služeb)

- starší referent specialista (6 míst) (Hlavní týl pro Policii ČR - materiální a automobilní odbor)

- starší referent specialista (1 místo) (Hlavní týl pro Policii ČR - rekreační oddělení)

V OPN II. - - starší referent specialista (1 místo)(odbor II.MV ČR - oddělení tisku a styku s veřejností - tisková skupina)

- starší referent specialista (1 místo) (odbor II. MV ČR - oddělení tisku a styku s veřejností - skupina pro styk s veřejností)

- starší referent specialista (2 místa) (odbor II. MV ČR - organizační oddělení - výpočetní středisko)

- starší referent specialista (2 místa) (policejní ředitelství - skupina pro styk s veřejností)

V OPN II.a I. - - vedoucí oddělení (odbor II. MV ČR - oddělení mezinárodních styků)

- starší referent specialista (odbor II. MV ČR - oddělení mezinárodních styků - skupina mezinárodních styků)

V OPN III.a II. - - vedoucí skupiny (odbor II. MV ČR - oddělení mezinárodních styků - skupina tlumočnických a překladatelských služeb)

- starší referent specialista (odbor II. MV ČR - oddělení mezinárodních styků - skupina tlumočnických a překladatelských služeb)

V VOP - 12 - komisař (kriminální služba okres, město)

- velitel vnější služby (okres, město)

V VOP I. 12 - ředitel školy (Střední policejní škola Jihlava, Pardubice)

- zástupce ředitele školy (Střední policejní škola Jihlava, Pardubice)

- ředitel institutu (Vzdělávací institut MV ČR Veltrusy)

- vedoucí odboru (inspekce, policejní ředitelství - kriminální a pořádková služba, Hlavní týl pro Policii ČR - personální a školský odbor)

- zástupce vedoucího odboru (inspekce, policejní ředitelství - kriminální služba)

- vrchní kriminální rada (policejní ředitelství)

- vrchní komisař (kriminální služba kraj)

- velitel vnější služby (policejní ředitelství, kraj)

- ředitel úřadu (úřad vyšetřování kraj)

- zástupce ředitele úřadu (úřad vyšetřování kraj)

V VOP I. 15 - ředitel sekretariátu (prvního náměstka a náměstka ministra vnitra)

- ředitel kanceláře (ministra vnitra)

- ředitel odboru (odbor I. až V.MV ČR)

- ředitel inspekce (ministra vnitra)

- zástupce ředitele kanceláře (ministra vnitra)

- zástupce ředitele odboru (odbor I. až V. MV ČR)

- zástupce ředitele inspekce (ministra vnitra)

- ředitel školy (Střední policejní škola Praha, Brno)

- první zástupce ředitele školy (Střední policejní škola Praha, Brno)

- zástupce ředitele školy (Střední policejní škola Praha, Brno)

- policejní ředitel

- zástupce policejního ředitele

- ředitel úřadu (Úřad vyšetřování pro ČR)

- zástupce ředitele úřadu (Úřad vyšetřování pro ČR)

- ředitel (policejní ředitelství - služba na ochranu ekonomických zájmů ČR, Hlavní týl pro Policii ČR)

- zástupce ředitele (policejní ředitelství - služba na ochranu ekonomických zájmů ČR, Hlavní týl pro Policii ČR)

- ředitel správy (Policie ČR v kraji)

- první zástupce ředitele správy (Policie ČR v kraji)

- zástupce ředitele správy (Policie ČR v kraji)

- ředitel (okresní a městské ředitelství Policie ČR)

- zástupce ředitele (okresní a městské ředitelství Policie ČR)

V OPN I. 15 - ředitel (sekretariát zmocněnce vlády ČR pro otázky uprchlíků)

- zástupce ředitele (sekretariát zmocněnce vlády ČR pro otázky uprchlíků)

 

Vysvětlivky:

 

SO- střední odborné vzdělání

ÚS- úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání

B- bakalářské vzdělání

V- vysokoškolské vzdělání

ZOP- základní odborná příprava

OPN- odborná příprava pro činnosti, které nemají charakter výkonu služby přímé bezpečnostní povahy

VOP- vyšší odborná příprava

centrála - ministerstvo vnitra a policejní ředitelství

 

Uvedený výčet funkcí zahrnuje typické funkce v organizační struktuře Policie České republiky a ministerstva vnitra České republiky; ostatní funkce budou odvozeny podle náplně činnosti. U vedoucích funkcí s předpokládaným vysokoškolským vzděláním se vyžaduje pro ustanovení do funkce 10 let praxe. Typ odborné bezpečnostní přípravy a stupeň jazykové zkoušky stanoví ministerstvo vnitra České republiky ve vnitřním předpise.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Znění Čl. II vyhlášky č. 80/1998 Sb.:10.4.1998


Poznámky pod čarou:

Část čtvrtá zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
35

Část čtvrtá zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.