313/1993 Sb. znění účinné od 1. 1. 1994 do 31. 12. 2008
313
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 10. prosince 1993,
kterou se mění a doplňuje vyhlášky Ústřední rady odborů
č. 143/1965 Sb. , o poskytování peněžitých dávek
v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 51a zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. , a podle § 35 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. :
Čl. I Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb. , o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 95/1968 Sb. , vyhlášky č. 113/1975 Sb. , vyhlášky č. 165/1979 Sb. , vyhlášky č. 79/1982 Sb. , vyhlášky č. 154/1983 Sb. , vyhlášky č. 80/1984 Sb. , vyhlášky č. 134/1954 Sb., vyhlášky č. 239/1988 Sb. , vyhlášky č. 263/1990 Sb․ , zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb. , se mění a doplňuje takto:
1. Za § 4 se vkládá nový § 5, který včetně nadpisu a poznámky č. 41 ) zní:
„ § 5
Denní vyměřovací základ
(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. , se za dny omluvené nepřítomnosti pracovníka v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel pracovníkovi započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni náleželo za část kalendářního dne nemocenské ( § 24), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
(2) U pracovníka, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. , dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu, 41 ) za něž nenáležel započitatelný příjem.
41 ) § 91 odst. 1 zákoníku práce. “.
2. V § 24 a § 40 odst. 2 se vypouštějí slova „s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti “včetně poznámky pod čarou č. 2 ) .
3. V § 30 větě druhé se za slova „posuzují samostatně “vkládají tato slova: „s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. “.
4. Za § 44 se vkládá nový § 45, který včetně nadpisu zní:
„ § 45
Poskytování peněžité pomoci v mateřství
uchazečů o zaměstnání
Výše peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) za kalendářní den činí u uchazečů o zaměstnání 50 Kč. Peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc) poskytovaná ve výši podle předchozí věty uchazečům o zaměstnání nenáleží, má-li uchazeč o zaměstnání na tuto dávku nárok z nemocenského pojištění (nemocenské péče v ozbrojených silách). “.
5. § 51 se doplňuje odstavcem 1, který zní:
„(1) Při stanovení průměru započitatelných příjmů podle § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 308/1993 Sb. , u pracovnice převedené na jinou práci se za den, který se vylučuje z počtu dnů v kalendářním měsíci, považuje i den, v němž měla pracovnice neomluvenou nepřítomnost v práci jen po část pracovní doby; za takový den se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství neposkytuje. “.
Dosavadní text § 51 se označuje jako odstavec 2.
6. § 70 odst. 1 a § 74 se vypouští; současně se v § 70 zrušuje číslování odstavců.
Čl. II Jestliže uchazečce o zaměstnání vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1994 a trvá-li i po 31. prosinci 1993, poskytuje se jí tato dávka od 1. ledna 1994 ve výši, v níž náleží podle čl. I této vyhlášky. Ustanovení předchozí věty platí i pro poskytování peněžité pomoci muži.
Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Ministr:
Ing. Vodička v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck