Za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany (dále jen "ústav"), s výjimkou domova - penziónu pro důchodce, hradí občan náklady na stravu, bydlení a nezbytné služby, které činí denně na jednu osobu

Částky uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou být podle místních podmínek zvýšeny až o 30 %.

Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že součet částek podle odstavce 1, popřípadě odstavce 1 se při celoročním pobytu v ústavu násobí 30 a při týdenním pobytu v ústavu se násobí 22; při denním pobytu v ústavu se součet částek uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) č. 2 násobí 22.

Občan, kterému bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, kromě úhrady podle odstavce 3, hradí za kalendářní měsíc též náklady za pomoc, která je mu poskytována z důvodu bezmocnosti v ústavu s celoročním pobytem ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost, při týdenním pobytu v ústavu ve výši 75 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost a při denním pobytu v ústavu ve výši 50 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.

Po úhradě nákladů podle § 1 odst. 3 a 4 za celoroční pobyt v ústavu musí občanu zůstat z jeho příjmů alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem. ² Po úhradě nákladů podle § 1 odst. 3 a 4 za týdenní pobyt v ústavu musí občanu zůstat z jeho příjmů alespoň 60 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem ² a po úhradě nákladů za denní pobyt v ústavu alespoň 75 % této částky.

Jsou-li v témže ústavu umístěni manželé, je základem pro výpočet úhrady nákladů každého z nich jedna polovina úhrnu jejich příjmů.

Příjmem občana se rozumí příjmy uvedené v zákoně o životním minimu. ³ Příjem se zjišťuje ke dni vydání rozhodnutí o přijetí do ústavu.

Při předem oznámeném pobytu mimo ústav s celoročním nebo týdenním pobytem hradí občan za každý takový den náklady za ubytování [ § 1 odst․ 1 písm. b), popř. odst. 2] a 20 % nákladů za nezbytné služby [ § 1 písm. c)]; při denním pobytu v ústavu hradí 20 % nákladů za nezbytné služby za každý den předem oznámeného pobytu mimo ústav.

Byla-li úhrada stanovená podle § 1 a 2 již zaplacena za celý kalendářní měsíc, vrátí ústav za každý den předem oznámeného pobytu občana mimo ústav poměrnou část úhrady, s výjimkou částek podle odstavce 1.

Za den pobytu mimo ústav se považuje den, kdy občan pobývá mimo ústav a neodebral žádné jídlo. Pobyt mimo ústav z důvodu ošetření nebo umístění ve zdravotnickém zařízení se považuje vždy za předem oznámený pobyt mimo ústav.

Za pobyt v ústavu sociální péče pro mládež (dále jen "ústav pro mládež") hradí náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby dítě, je-li poživatelem důchodu, s výjimkou sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte. Pro stanovení úhrady platí obdobně § 1 až 5.

Není-li dítě poživatelem důchodu nebo je-li poživatelem sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte, hradí náklady za pobyt v ústavu pro mládež rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do výchovy, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte.

Výše úhrad v případech uvedených v odstavci 2 činí denně částku stravovací jednotky za stravu normální podle zvláštního předpisu. ⁴Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že částka stravovací jednotky podle věty první se při celoročním pobytu v ústavu pro mládež násobí 30 a při týdenním a denním pobytu v ústavu pro mládež se násobí 22. Výše úhrady při denním nebo týdenním pobytu v ústavu pro mládež za dny, v nichž dítě neodebere po předchozím souhlasu ústavu pro mládež všechny druhy jídel, činí denně procentní část stravovací jednotky za stravu normální stanovenou zvláštním předpisem, ⁸ podle počtu odebraných jídel.

Pokud se v ústavu pro mládež vyplácejí podle zvláštních předpisů ⁵ přídavky na děti, snižuje se o jejich výši úhrada podle odstavce 3.

Úhrada za pobyt dítěte, u něhož byla soudem nařízena ústavní nebo ochranná výchova, se vypočte podle odstavců 3 a 4 a stanoví se každému z rodičů zvlášť tak, že se rozdělí podle poměru jejich příjmů; o příjmu rodičů platí § 2 odst. 3 obdobně.

Za dítě, které je svěřeno do pěstounské péče a ke kterému pěstoun nemá vyživovací povinnost, hradí náklady za pobyt v ústavu pro mládež pěstoun z příspěvku na úhradu potřeb dítěte, pokud náleží podle zvláštního zákona. ⁹ Výše úhrady se stanoví podle odstavce 3.

Pokud se dávka důchodového zabezpečení naležející dítěti umístěnému v ústavu pro mládež vyplácí zvláštnímu příjemci¹⁰, § 118 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. hradí náklady na pobyt v ústavu pro mládež podle odstavce 3 zvláštní příjemce z této dávky.

Úhrada podle § 6 odst. 3 až 5 za celoroční pobyt v ústavu pro mládež se na žádost osob uvedených v § 6 odst. 2 sníží nebo se nevyžaduje, jestliže po zaplacení úhrady by jejich příjem nebo příjem jejich rodiny poklesl pod částku životního minima stanoveného zvláštním zákonem. ⁶

Ustanovení § 2 odst. 3 platí obdobně.

Za dobu předem oznámeného pobytu dítěte mimo ústav pro mládež se úhrada nákladů podle § 6 odst. 3 až 5 neplatí.

Byla-li úhrada stanovená podle § 6 odst. 3 až 5, popřípadě § 7 odst. 1 již zaplacena za celý kalendářní měsíc, vrátí ústav pro mládež za každý den předem oznámeného pobytu mimo ústav pro mládež poměrnou část úhrady.

Ustanovení § 3 odst. 3 platí obdobně.

100,- Kč, jde-li o dítě ve věku od 6 do 15 let,

200,- Kč, jde-li o dítě starší 15 let.

Obytné jednotky v penziónu se rozdělují na:

Za obytnou místnost v penziónu a domově pro matky se považuje přímo osvětlená a větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 12 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a která je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení, a místnost o ploše menší než 12 m2, jestliže je určena k celoročnímu bydlení a splňuje ostatní podmínky.

Za jednolůžkovou obytnou místnost v penziónu se považuje obytná místnost o podlahové ploše nejvýše 18 m2; má-li obytná místnost větší plochu, považuje se za dvoulůžkovou obytnou místnost. Obytné místnosti, které mají společnou předsíň s jedním společným vstupem z chodby, se dohromady považují za dvoulůžkovou obytnou místnost.

Úhrada za ubytování v penziónu a domově pro matky zahrnuje úhradu za podlahovou plochu, a úhradu za vybavení obytné jednotky.

Celková úhrada za ubytování a základní péči se pro jednoho obyvatele stanoví měsíční částkou. Za období kratší jednoho měsíce se tato úhrada vypočte podle počtu dnů. Denní částka činí třicetinu celkové měsíční úhrady.

Podlahová plocha obytné jednotky je celková započitatelná podlahová plocha obytné jednotky a započitatelná plocha prostorů mimo ni užívaných výhradně obyvatelem obytné jednotky. Podlahová plocha záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchového koutu, spíže, komory, balkonu, lodžie, terasy, sklepa a jiného prostoru mimo obytnou jednotku se započítává jednou polovinou. Do podlahové plochy obytné jednotky se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků. Jestliže má místnost zkosený strop pod výšku 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami.

Základní sazba úhrady za 1 m² podlahové plochy činí měsíčně nejvýše 7 Kč; stanovená úhrada může být zvýšena podle místních podmínek až o 30 %.

Ve dvoulůžkové obytné místnosti v penziónu se stanoví úhrada za podlahovou plochu každému uživateli jednou polovinou. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada za podlahovou plochu v plné výši.

U dvoulůžkové obytné jednotky v penziónu tvořící jednu místnost, kterou neobývá manželská dvojice, se úhrada za podlahovou plochu snižuje o 20 Kč pro každého obyvatele.

Částka úhrady stanovená podle § 15 se snižuje,

Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penzionu se každému obyvateli snižuje úhrada o jednu polovinu částek uvedených v odstavci 1.

Úhrada za vybavení bytové jednotky činí měsíčně nejvýše

za další vybavení obytné jednotky může být úhrada zvýšena až o 120 Kč měsíčně.

Za vybavení obytné jednotky v domově pro matky uvedené v § 12části věty za středníkem se úhrada nevyžaduje.

Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se stanoví úhrada každému obyvateli ve výši jedné poloviny sazeb podle odstavce 1. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada v plné výši sazeb podle odstavce 1.

Za opravu vybavení obytné jednotky může být stanovena úhrada až do výše skutečných nákladů; ustanovení odstavce 3 přitom platí obdobně.

Úhrada za vytápění obytné jednotky pro jednoho obyvatele se stanoví násobkem plochy obytné jednotky a sazby za 1 m², pokud obytná jednotka není vybavena poměrovým měřidlem odběru tepla. Sazba za vytápění 1 m² obytné jednotky se stanoví měsíčně zálohově; po ukončení otopného období se provede do tří kalendářních měsíců vyúčtování skutečných nákladů za vytápění a zaplacené zálohy.

Jsou-li obytné jednotky vybaveny poměrovým měřidlem odběru tepla, stanoví se úhrada násobkem skutečného množství odebraného tepla a sazby za jednotku odebraného tepla účtované dodavatelem.

Úhrada za elektřinu a plyn se stanoví podle sazeb, není-li dále stanoveno jinak. Sazba za elektřinu v jednolůžkové obytné jednotce činí nejvýše 135 Kč měsíčně, ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu nejvýše 85 Kč měsíčně pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, činí sazba za elektřinu nejvýše 135 Kč měsíčně. Sazba za plyn činí nejvýše 70 Kč měsíčně pro jednoho obyvatele.

Jsou-li obytné jednotky vybaveny elektroměry (odpočitadly) a plynoměry, stanoví se úhrada za skutečně spotřebovanou elektřinu a plyn podle cen účtovaných dodavatelem.

Úhrada za dodávku vody a odvádění odpadních vod pro jednoho obyvatele se stanoví podle sazby, není-li dále stanoveno jinak; sazba za dodávku vody a odvádění odpadních vod se vypočte podílem celkové spotřeby vody na jednoho obyvatele, nejvýše však činí 65 Kč měsíčně.

Jsou-li obytné jednotky vybaveny průtokovými měřidly teplé a studené vody, stanoví se úhrada za dodávku vody násobkem skutečného množství odebrané vody a sazby za m³ odebrané vody účtované dodavatelem.

Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 stanoví ve výši jedné poloviny pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jeden obyvatel, stanoví se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 v plné výši.

Úhrada za užívání výtahu od druhého podlaží činí 4 Kč pro jednoho obyvatele.

Úhrada za služby základní péče pro jednoho obyvatele se stanoví:

Úhrnná částka úhrady za úklid, vytápění a osvětlení společných prostor, odvoz popela, smetí a splašků a čištění žump, kontrolu a čištění komína a vybavení obytných jednotek společnou televizní a rozhlasovou anténou činí nejvýše 130 Kč měsíčně.

Úhrada za používání automatické pračky v domově pro matky činí 10 Kč měsíčně.

Za vymalování nebo vytapetování obytné jednotky a čtvrtletní úklid obytné jednotky se úhrada nevyžaduje.

Pokud penzión nebo domov pro matky zabezpečuje přemístění nábytku a úklid po malování nebo vytapetování, činí úhrada u jednolůžkové obytné jednotky 60 Kč a u dvoulůžkové obytné jednotky pro jednoho obyvatele 50 Kč.

Pokud obyvateli penzionu bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost a penzion mu poskytuje pomoc z důvodu bezmocnosti, činí úhrada za tuto pomoc za kalendářní měsíc částku ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.

Úhradu za další služby poskytované v penziónu stanoví zvláštní předpis. ⁷

Úhrada za pobyt v ústavech, ústavech pro mládež, penziónech a domovech pro matky se platí do konce kalendářního měsíce, za který náleží. Při přijetí do ústavu, ústavu pro mládež, penziónu nebo domova pro matky v průběhu kalendářního měsíce se platí za tento kalendářní měsíc ode dne nástupu do ústavu poměrná část úhrady podle počtu dnů pobytu.

Výše úhrady stanovená podle § 1, 3, § 5 až 7 a § 14 se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

Zaplacená úhrada se nevrací za předem neoznámenou dobu pobytu mimo ústav nebo ústav pro mládež.

Změní-li se během kalendářního měsíce skutečnosti rozhodné pro stanovení výše úhrady, úhrada se nově stanoví od počátku následujícího kalendářního měsíce.

v § 12 odst. 1 větě první a odst. 2 větě druhé slova "a § 11a odst. 1", § 50, 121a, § 122 až 138, § 181 odst. 1 a § 185 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 545/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.,

výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 23. října 1986 č. j. 411-8625 o úhradě za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech pro matky s dětmi (registrován v částce 6/1987 Sb.).