Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

189/2004 Sb. znění účinné od 29. 9. 2005 do 31. 3. 2006
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 377/2005 Sb.

29.9.2005

189

 

ZÁKON

ze dne 1. dubna 2004

o kolektivním investování

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Základní ustanovení (§ 1-3)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1 kolektivní investování.

§ 2

Vymezení pojmů

(1)

V tomto zákoně se rozumí

a)

kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku,

b)

zahraniční investiční společností investiční společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je oprávněna vykonávat činnost investiční společnosti v členských státech Evropské unie na základě povolení vydaného v souladu s právem Evropských společenství,2

c)

fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,

d)

standardním fondem fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropských společenství,

e)

speciálním fondem fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropských společenství,

f)

majetkem fondu kolektivního investování majetek investičního fondu a v případě podílového fondu majetek v podílovém fondu,

g)

podfondem účetně oddělená část majetku fondu kolektivního investování,

h)

aktuální hodnotou akcie investičního fondu nebo podílového listu podílového fondu podíl vlastního kapitálu připadající na 1 akcii nebo 1 podílový list,

i)

vlastním kapitálem podílového fondu vlastní zdroje financování majetku v podílovém fondu,

j)

údaji o osobě

1.

u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2.

u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

k)

majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investice fondu kolektivního investování aktiva snížená o oprávky a opravné položky,

l)

dozorovým úřadem instituce pověřená státem vykonávat dozor nad kolektivním investováním.

(2)

Investičním cenným papírem se v tomto zákoně rozumí akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky a cenné papíry opravňující k nabytí těchto cenných papírů. Investičními cennými papíry nejsou techniky a nástroje uvedené v § 27.

(3)

Nástrojem peněžního trhu se v tomto zákoně rozumí nástroje, které se obvykle používají na peněžním trhu, jsou likvidní a mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně určit.

§ 3

[Povinnost fondu]

(1)

Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře (§ 20 a násl.).

(2)

Povinnosti uložené tímto zákonem podílovému fondu nebo práva přiznaná tímto zákonem podílovému fondu jsou povinnostmi a právy investiční společnosti.

Část druhá

Fondy kolektivního investování (§ 4-13)

Hlava I

Investiční fond (§ 4-5)

Základní ustanovení

§ 4

[Definice, povinnosti a oprávnění]

(1)

Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování. Peněžní prostředky shromažďuje od veřejnosti upisováním akcií.

(2)

K činnosti investičního fondu je třeba povolení Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“).

(3)

O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií.

(4)

Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení „uzavřený investiční fond“.

(5)

Osoba, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, nesmí používat označení „investiční fond“.

(6)

Investiční fond se zakládá na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

(7)

Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle § 17 (dále jen „smlouva o obhospodařování“).

(8)

Změna předmětu podnikání investičního fondu není přípustná.

§ 5

[Zákazy a omezení]

(1)

Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena.

(2)

Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.

(3)

Investiční fond nesmí

a)

vydávat zatímní listy,

b)

vydávat prioritní akcie,

c)

vydávat akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek,

d)

uzavřít smlouvu o převodu zisku,

e)

uzavřít ovládací smlouvu,

f)

vydávat dluhopisy.

(4)

Na investiční fond se nepoužijí ustanovení obchodního zákoníku o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci.

(5)

Investiční fond je povinen informovat Komisi o zřízení organizační složky svého podniku (dále jen „organizační složka“).

(6)

Investiční fond, který má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Komisi o opatření k nápravě nebo pokutě, která mu byla uložena dozorovým úřadem tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.

Hlava II

Podílový fond (§ 6-9)

§ 6

Základní ustanovení

(1)

Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.

(2)

Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen „podílníci“), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.

(3)

Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

(4)

K vytvoření podílového fondu je třeba povolení Komise. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost.

(5)

Osoba, která nemá povolení k vytvoření podílového fondu, nesmí při svém podnikání použít označení „podílový fond“.

§ 7

Majetek v podílovém fondu

(1)

Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků.

(2)

Jestliže zvláštní právní předpis nebo právní úkon vyžadují údaj o osobě vlastníka, nahradí se údaje o všech podílnících názvem podílového fondu a údaji o investiční společnosti, která jej obhospodařuje.

(3)

Z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v podílovém fondu hradí investiční společnost z majetku v podílovém fondu.

(4)

Podílník ani jiná osoba nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.

(5)

Na podílový fond, majetek v podílovém fondu, hospodaření s majetkem v podílovém fondu ani na další záležitosti týkající se podílového fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

§ 8

Podílový list

(1)

Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu.

(2)

Podílový list obsahuje

a)

název podílového fondu,

b)

jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,

c)

údaj o formě podílového listu,

d)

datum vydání nebo emise podílového listu,

e)

u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka.

(3)

Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků.

(4)

Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.

§ 9

Evidence

(1)

Investiční společnost zajistí vedení

a)

evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu v centrální evidenci cenných papírů nebo v samostatné evidenci investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

b)

samostatné evidence listinných cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, které jí zákazníci svěřili do úschovy nebo správy.

(2)

Evidence podle odstavce 1 jsou vedeny v elektronické podobě.

Hlava III

Otevřený podílový fond (§ 10-12)

§ 10

Základní ustanovení

(1)

Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů.

(2)

S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.

(3)

Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu.

(4)

Součástí názvu otevřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „otevřený podílový fond“.

§ 11

Vydávání podílových listů otevřeného podílového fondu

(1)

Investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni připsání finančních prostředků podílníka na účet fondu.

(2)

Investiční společnost může nejdéle 3 měsíce ode dne, kdy zahájila vydávání podílových listů, vydávat podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo podílové listy bez jmenovité hodnoty za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu.

(3)

Investiční společnost nevydá podílový list otevřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající aktuální hodnotě podílového listu, částka rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu nebo u podílového listu bez jmenovité hodnoty částka uvedená ve statutu otevřeného podílového fondu, včetně možné přirážky.

§ 12

Odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu

(1)

Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu za jeho aktuální hodnotu vyhlášenou ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu (§ 88).

(2)

Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, s použitím majetku v podílovém fondu, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů.

(3)

Po dobu, po kterou investiční společnost podle § 11 odst. 2 vydává podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, odkupuje podílové listy za stejnou částku, za jakou je vydává.

(4)

Investiční společnost může pozastavit vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. O pozastavení vydávání a odkupování podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti, které je povinno o svém rozhodnutí vypracovat zápis. V zápisu se uvede datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a doba, na kterou se vydávání a odkupování podílových listů pozastavuje.

(5)

Vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem rozhodnutí o pozastavení jejich vydávání a odkupování. Od tohoto okamžiku investiční společnost nesmí podílové listy otevřeného podílového fondu vydávat ani odkupovat. Zákaz vydávání a odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení podílník požádal

a)

před pozastavením vydávání a odkupování podílových listů a u nichž nedošlo k vypořádání obchodu, nebo

b)

během doby pozastavení vydávání a odkupování podílových listů.

(6)

Investiční společnost doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu Komisi a současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování podílových listů, důvody pozastavení a dobu, na kterou se vydávání a odkupování podílových listů pozastavuje.

(7)

Investiční společnost informuje Komisi o přijatých opatřeních a dalších skutečnostech směřujících k odstranění příčin pozastavení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu do 3 pracovních dnů ode dne pozastavení.

(8)

Jestliže pozastavení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu ohrožuje zájmy podílníků, Komise toto rozhodnutí zruší.

(9)

Správní řízení podle odstavce 8 Komise zahájí vydáním rozhodnutí, které zašle investiční společnosti a oznámí veřejnou vyhláškou. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(10)

Investiční společnost neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, že Komise zrušila pozastavení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu.

(11)

Investiční společnost po obnovení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu vydá nebo odkoupí podílové listy, jejichž vydávání a odkupování bylo pozastaveno, za aktuální hodnotu stanovenou ke dni obnovení vydávání a odkupování podílových listů.

(12)

Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu, ledaže investiční společnost je v době pozastavení vydávání a odkupování podílových listů v prodlení nebo jestliže Komise zrušila rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování podílových listů. Investiční společnost uhradí úrok z prodlení ze svého majetku.

Hlava IV

Uzavřený podílový fond (§ 13)

§ 13

[Základní ustanovení]

(1)

Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového fondu.

(2)

Součástí názvu uzavřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „uzavřený podílový fond“.

(3)

Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdržela žádost o jeho vydání.

(4)

Investiční společnost může podílový list uzavřeného podílového fondu nejdéle 3 měsíce ode dne zahájení vydávání podílových listů vydávat za částku rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu.

(5)

Investiční společnost nevydá podílový list uzavřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající jeho aktuální hodnotě nebo jmenovité hodnotě, včetně možné přirážky.

(6)

Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

Část třetí

Investiční společnost (§ 14-19)

Základní ustanovení

§ 14

[Definice a povinnosti]

(1)

Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající

a)

ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo

b)

v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování (§ 17).

(2)

K činnosti investiční společnosti je třeba povolení Komise.

(3)

Obchodní firma investiční společnosti obsahuje označení „investiční společnost“.

(4)

Osoba, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti, nesmí používat označení „investiční společnost“.

(5)

Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy.

§ 15

[Oprávnění]

(1)

Investiční společnost může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti nebo majetek investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování (§ 78).

(2)

Investiční společnost může poskytovat jako službu pro jinou investiční společnost nebo pro investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, činnost související s kolektivním investováním, kterou je zejména

a)

vedení účetnictví fondu kolektivního investování,

b)

zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování,

c)

vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

d)

oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování,

e)

zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování,

f)

vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

g)

rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny,

h)

vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

i)

uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

j)

vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování,

k)

nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

l)

propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů.

(3)

Investiční společnost může kromě kolektivního investování obhospodařovat majetek zákazníka, a to na základě smlouvy se zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj a má-li tuto činnost uvedenou v povolení ke své činnosti.

(4)

Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, může, má-li to uvedeno v povolení ke své činnosti,

a)

uschovávat a spravovat cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nebo

b)

poskytovat investiční poradenství týkající se investičního nástroje.

§ 16

Účtování o majetku v podílovém fondu

(1)

Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních podílových fondů.

(2)

Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podílový fond.

(3)

Účetní závěrka podílového fondu musí být ověřena auditorem.

§ 17

Smlouva o obhospodařování majetku investičního fondu

(1)

Smlouvou o obhospodařování se investiční společnost zavazuje, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o obhospodařování jsou

a)

způsob stanovení a placení úplaty za poskytované služby,

b)

ujednání, zda a za jakých podmínek může investiční společnost svěřit obhospodařování majetku investičního fondu nebo výkon činností souvisejících s obhospodařováním jeho majetku jiné osobě (§ 78).

(2)

Smlouva o obhospodařování se uzavírá na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je 6 měsíců.

§ 18

Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

(1)

Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování se stanoví

a)

podílem z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu kolektivního investování za účetní období,

b)

podílem z hospodářského výsledku fondu kolektivního investování před zdaněním,

c)

v závislosti na meziročním růstu hodnoty vlastního kapitálu připadajícího na 1 podílový list nebo 1 akcii fondu kolektivního investování, nebo

d)

kombinací způsobů podle písmen a) a c).

(2)

Do nákladů fondu kolektivního investování se nezahrnují pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené investiční společnosti.

§ 19

Informační povinnosti investiční společnosti

(1)

Investiční společnost informuje Komisi o tom, že

a)

založila právnickou osobu jako jediný zakladatel,

b)

zřídila organizační složku, nebo

c)

nabyla kvalifikovanou účast3 na právnické osobě.

(2)

Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Komisi o opatření k nápravě nebo pokutě, která jí byla uložena dozorovým úřadem tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.

(3)

Investiční společnost informuje Komisi o

a)

zrušení organizační složky, nebo

b)

pozbytí kvalifikované účasti3 na právnické osobě.

Část čtvrtá

Depozitář fondu kolektivního investování (§ 20-23)

§ 20

Základní ustanovení

(1)

Depozitář fondu kolektivního investování (dále jen „depozitář“) eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem a statutem.

(2)

Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky (dále jen „banka“), které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.

(3)

Depozitář vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (dále jen „depozitářská smlouva“).

(4)

V depozitářské smlouvě si depozitář a investiční společnost nebo investiční fond sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

(5)

Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(6)

Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

a)

odnímá depozitáři bankovní licence, nebo

b)

mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.

(7)

Depozitář neprodleně informuje Komisi a fond kolektivního investování o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

(8)

Jakmile závazek z depozitářské smlouvy zanikne, fond kolektivního investování neprodleně

a)

pozastaví nakládání se svým majetkem a vydávání svých akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,

b)

informaci o pozastavení nakládání s majetkem a vydávání akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů zašle Komisi a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9)

Banka, která přestala pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy a úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů.

(10)

Banka, která přestala pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu kolektivního investování, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři.

(11)

Ustanovení odstavců 9 a 10 se nepoužijí, pokud Komise odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo investičnímu fondu povolení k jeho činnosti.

§ 21

Činnost depozitáře

(1)

Depozitář zejména

a)

zajišťuje úschovu nebo jiné opatrování majetku fondu kolektivního investování,

b)

eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování,

c)

kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

d)

kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

e)

provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování,

f)

zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě,

g)

kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

h)

kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován, zcizován a oceňován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování.

(2)

Podrobnosti plnění povinností depozitáře uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22

Povinnosti fondu kolektivního investování k depozitáři

(1)

Fond kolektivního investování

a)

požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků,

b)

předá depozitáři svůj statut a další dokumentaci, kterou depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

c)

ukládá peněžní prostředky získané vydáváním akcií nebo podílových listů neprodleně na účet u depozitáře,

d)

provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo se souhlasem depozitáře v případě, že hodlá peněžní prostředky uložit na vkladový účet u jiné banky,

e)

svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování,

f)

předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

g)

informuje depozitáře o zamýšlené koupi nebo prodeji movité nebo nemovité věci pro účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením,

h)

předkládá depozitáři ocenění movité nebo nemovité věci, které hodlá koupit do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením kupní smlouvy,

i)

předkládá depozitáři smlouvu o koupi movité nebo nemovité věci do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po jejím uzavření,

j)

předkládá depozitáři ocenění movité nebo nemovité věci ve svém majetku, které koupil za účelem kolektivního investování,

k)

umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

l)

prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro kolektivní investování.

(2)

Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře; to neplatí pro obhospodařované fondy jiné investiční společnosti podle § 15 odst. 1.

§ 23

Pravidla jednání depozitáře

(1)

Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2)

Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, oznámí tuto skutečnost neprodleně Komisi.

(3)

Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace fondu kolektivního investování, oznámí tuto skutečnost neprodleně Komisi.

(4)

Pokud investiční společnost nebo investiční fond na žádost depozitáře neprokáží splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

(5)

Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje tomuto zákonu, statutu, depozitářské smlouvě nebo smlouvě o obhospodařování, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s investiční společností nebo investičním fondem.

(6)

Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond svým pokynem porušily významně tento zákon, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně Komisi. Jednání, která mohou být důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

(7)

Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů

a)

centrálního depozitáře4 nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem o pozastavení výkonu práva účastníka operace, která může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, nakládat s cennými papíry vedenými na účtu tohoto účastníka,

b)

osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry5 o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(8)

Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle Komisi.

(9)

Žádosti podle odstavce 7 musejí uvedené osoby vyhovět.

(10)

Komise do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

(11)

Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(12)

Depozitář odpovídá akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím zůstává nedotčena.

Část pátá

Kolektivní investování standardního fondu (§ 24-48)

Hlava I

Základní ustanovení (§ 24-25)

§ 24

[Definice a omezení]

(1)

Standardní fond může mít formu pouze otevřeného podílového fondu.

(2)

Standardní fond

a)

investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v § 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,

b)

odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku; jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového listu tohoto fondu na regulovaném trhu6 významně nelišila od aktuální hodnoty, se považuje za rovnocenné odkupování podílových listů,

c)

nabízí podílové listy převážně v České republice a jiných členských státech Evropské unie.

(3)

Přeměna standardního fondu na speciální fond je nepřípustná.

§ 25

[Depozitář]

Depozitářem standardního fondu může být

a)

banka se sídlem na území České republiky, která má v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře, nebo

b)

zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která má pobočku umístěnou na území České republiky a v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.

Hlava II

Způsob investování standardního fondu (§ 26-35)

§ 26

Skladba majetku

(1)

Standardní fond investuje pouze do

a)

investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které

1.

byly přijaty k obchodování nebo se s nimi obchoduje na regulovaném trhu,6

2.

jsou obchodovány na veřejném trhu v jiném členském státě Evropské unie, který je oficiálně uznaný a na kterém se pravidelně obchoduje, nebo

3.

byly přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na veřejném trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je oficiálně uznaný a na kterém se pravidelně obchoduje, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů Komise,

b)

investičních cenných papírů z nové emise, jestliže

1.

podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů Komise a

2.

žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,

c)

cenných papírů vydaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných standardním fondem nebo cenných papírů vydaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d)

cenných papírů vydaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že

1.

má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dozoru, který Komise považuje za rovnocenný dozoru členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Komisí a tímto dozorovým úřadem,

2.

ochrana vlastníků cenných papírů vydaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35),

3.

vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,

4.

jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných standardním fondem a cenných papírů vydaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

e)

vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo v členském státě Evropské unie, nebo u zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti členského státu Evropské unie,

f)

finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

g)

finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a), za předpokladu, že

1.

podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,

2.

druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dozoru a náleží k některé z kategorií institucí uvedených ve statutu standardního fondu,

3.

tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za jejich tržní hodnotu,

h)

nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že

1.

byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

2.

byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

3.

byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dozoru dozorového úřadu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podléhá obdobnému dozoru, nebo

4.

byly vydány emitentem, který patří mezi emitenty uvedené ve statutu, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 eur, která uveřejňuje účetní závěrku vyhovující požadavkům zvláštního právního předpisu, který upravuje účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování účelově založených osob, které využívají bankovní úvěrové rámce,

i)

investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmena a), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.

(2)

Standardní fond může mít doplňkový likvidní majetek.

(3)

Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy ani certifikáty, které je zastupují.

Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním

§ 27

[Povinnosti a omezení]

(1)

Standardní fond musí

a)

používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b)

používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),

c)

pololetně informovat Komisi o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.

(2)

Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.

(3)

Používáním postupů, technik a nástrojů podle odstavců 1 a 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.

(4)

Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(5)

Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů.

(6)

Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(7)

Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním.

(8)

Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, o rizikách s nimi spojených, o kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 28

[Další povinnosti a omezení]

(1)

Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2)

Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat

a)

do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,

b)

do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

c)

do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dozoru tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.

(3)

Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).

(4)

Vklady u jedné banky nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

(5)

Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

a)

10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka se sídlem v členském státě Evropské unie nebo banka se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti, která vyžaduje členský stát Evropské unie, nebo

b)

5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka podle písmena a).

(6)

Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

(7)

Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.

(8)

Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.

(9)

Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Komisí na základě toho, že tento index je

a)

tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,

b)

dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,

c)

uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

(10)

Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné povolit pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.

§ 29

[Další povinnosti a omezení pro standardní fond]

(1)

Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Komise povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Komise povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

(2)

Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních materiálech výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Komise udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

§ 30

[Omezení a zákazy]

(1)

Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.

(2)

Investice do cenných papírů vydaných speciálními fondy nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.

(3)

Investiční společnost nesmí účtovat na účet standardního fondu, který obhospodařuje, žádné přirážky a srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry nakupuje do majetku standardního fondu, jestliže

a)

majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování sama obhospodařuje, nebo

b)

majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování obhospodařuje jiná investiční společnost, která s ní tvoří podnikatelské seskupení.

§ 31

[Další omezení a zákazy]

(1)

Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.

(2)

Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.

(3)

Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt

a)

více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

b)

více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

c)

více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,

d)

více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(4)

Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.

(5)

Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o

a)

investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,

b)

investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo

c)

investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.

§ 32

[Oprávnění]

(1)

Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2)

Komise může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(3)

Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.

§ 33

[Oprávnění]

Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců, a to do výše 10 % hodnoty svého majetku.

§ 34

[Zákaz a oprávnění]

(1)

Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.

(2)

Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.

§ 35

[Zákaz]

Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a finančních derivátů, které nemá ve svém majetku.

Hlava III

Poskytování služeb investiční společnosti v jiném členském státě evropské unie (§ 36-38)

§ 36

[Oznamovací povinnost ohledně organizační složky]

(1)

Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit Komisi.

(2)

Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a)

hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,

b)

plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,

c)

organizační strukturu organizační složky,

d)

adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,

e)

údaje o vedoucím organizační složky.

(3)

Jestliže Komise nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat dozorový úřad hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. O sdělení údajů dozorovému úřadu hostitelského státu Komise bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.

(4)

Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí dozorový úřad hostitelského státu sdělí informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy dozorový úřad hostitelského státu obdrží od Komise údaje podle odstavce 2.

(5)

Jestliže Komise nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(6)

Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí Komisi a příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.

(7)

Komise bez zbytečného odkladu informuje příslušný dozorový úřad hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek výplat náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

§ 37

[Oznamovací povinnost bez umístění organizační složky]

(1)

Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit Komisi.

(2)

Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a)

hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,

b)

plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat.

(3)

Komise do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(4)

Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile dozorový úřad tohoto státu obdrží od Komise oznámení podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.

(5)

Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí Komisi a příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(6)

Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem Komisi.

§ 38

[Informační povinnost]

Komise je povinna bez zbytečného odkladu informovat dozorový úřad hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti.

Hlava IV

Poskytování služeb zahraniční investiční společností v české republice (§ 39-42)

§ 39

[Povinnosti Komise a lhůty]

(1)

Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Komise

a)

zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od dozorového úřadu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,

b)

sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky.

(2)

Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Komise sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

§ 40

[Povinnosti Komise a lhůty]

(1)

Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Komise informuje neprodleně o tom, že obdržela od dozorového úřadu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.

(2)

Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky

a)

ode dne, kdy Komise obdrží od dozorového úřadu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo

b)

po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel dozorový úřad, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování.

§ 41

[Povinnost uveřejňovat a informovat]

(1)

Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna

a)

uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje ve státě, ve kterém má sídlo, a to způsobem uvedeným ve statutu,

b)

uveřejňovat informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmene a), a to způsobem uvedeným ve statutu,

c)

plnit informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud tato investiční společnost poskytuje investiční službu obhospodařování majetku zákazníků,

d)

oznamovat Komisi nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce nebo v její organizační struktuře, pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále každou změnu v plánu obchodní činnosti.

(2)

Informace podle odstavce 1 písm. a) a b) se uveřejňují souhrnně za každý standardní fond, jehož cenné papíry zahraniční investiční společnost nabízí v České republice, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3)

Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(4)

Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. d) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(5)

Komise informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.

§ 42

[Povinnost označení]

Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Komise uložit povinnost doplnit rozlišující označení.

Hlava V

Veřejné nabízení cenných papírů zahraničního standardního fondu v české republice (§ 43-46)

§ 43

[Informační povinnost a podmínky]

(1)

Zahraniční standardní fond, který hodlá své cenné papíry veřejně nabízet7 v České republice, informuje o této skutečnosti Komisi a doručí jí

a)

doklad prokazující oprávnění ke kolektivnímu investování standardního fondu vydaný dozorovým úřadem státu, ve kterém má standardní fond sídlo,

b)

stanovy nebo obdobný dokument,

c)

statut a zjednodušený statut,

d)

poslední výroční zprávu a následující pololetní zprávu, jestliže vznikla povinnost je vyhotovit,

e)

podrobnosti o způsobu veřejného nabízení cenných papírů v České republice,

f)

úředně ověřenou kopii smlouvy s bankou podle odstavce 2,

g)

organizační řád organizační složky, je-li zřizována.

(2)

Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, která má sídlo na území České republiky, nebo se zahraniční bankou, která má pobočku umístěnou na území České republiky. Smlouvou musí být zajištěno

a)

vyplácení výnosů z cenných papírů vydaných tímto standardním fondem,

b)

vydávání a odkupování cenných papírů tohoto standardního fondu,

c)

uveřejňování informací, které je tento standardní fond povinen uveřejňovat,

d)

vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento standardní fond vydal, jestliže se fond zrušuje.

(3)

Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Komisi o změně smlouvy podle odstavce 2.

§ 44

[Lhůty]

Zahraniční standardní fond může začít veřejně nabízet cenné papíry v České republice po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela dokumenty podle § 43 odst. 1, pokud v této lhůtě neobdrží rozhodnutí Komise, že smlouvou s bankou nejsou zajištěny povinnosti podle § 43 odst. 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

§ 45

[Rozsah a způsob uveřejňování]

(1)

Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice, uveřejňuje

a)

statut a zjednodušený statut,

b)

výroční zprávu a pololetní zprávu,

c)

další informace, které uveřejňuje ve státě, ve kterém má sídlo a jehož dozorový úřad mu udělil povolení (dále jen „domovský stát“), a to způsobem uvedeným ve statutu.

(2)

Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují souhrnně za každý zahraniční standardní fond, popřípadě za každý podfond zahraničního standardního fondu, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3)

Zahraniční standardní fond uveřejní do 1 měsíce po skončení každého kalendářního čtvrtletí informace o své činnosti na území České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle je Komisi v elektronické podobě. Osnovu informací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 46

[Označení]

Zahraniční standardní fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možné záměny může Komise uložit zahraničnímu standardnímu fondu doplnění rozlišujícího označení.

Hlava VI

Spolupráce komise s komisí

evropských společenství (§ 47-48)

§ 47

[Způsob spolupráce a rozsah informační povinnosti]

(1)

Komise zašle Komisi Evropských společenství vyhlášku, kterou se stanoví způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře rizika spojeného s investováním, a informuje ji o změnách této vyhlášky.

(2)

Komise informuje Komisi Evropských společenství o tom, že

a)

udělila povolení k činnosti investiční společnosti osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo

b)

investiční společnost ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

(3)

Informace podle odstavce 2 obsahuje údaje o investiční společnosti, o osobě ovládající tuto investiční společnost a o způsobu jejich propojení.

(4)

Komise informuje Komisi Evropských společenství o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit dozorovému úřadu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky.

(5)

Komise informuje Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají

a)

standardní fondy při veřejném nabízení svých akcií nebo podílových listů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

b)

investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

§ 48

[Oznamování změn]

Komise zašle Komisi Evropských společenství připravené změny seznamu kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a podrobnosti o nabízených zárukách.

Část šestá

Kolektivní investování speciálního fondu (§ 49-59)

Hlava I

Základní ustanovení (§ 49-50)

§ 49

[Druhy a formy speciálních fondů]

(1)

Speciální fond může mít formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu.

(2)

Speciální fondy se rozlišují podle druhu majetku, do kterého převážně investují, na

a)

speciální fond cenných papírů,

b)

speciální fond rizikového kapitálu,

c)

speciální fond nemovitostí,

d)

speciální fond derivátů,

e)

speciální fond fondů,

f)

speciální fond zvláštního majetku,

g)

speciální fond smíšený.

(3)

Speciální fond může mít doplňkový likvidní majetek, kterým mohou být vklady u bank, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti do 1 měsíce.

(4)

Speciální fond rozkládá riziko spojené s kolektivním investováním a nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem.

(5)

Speciální fond může používat nástroje a techniky, které slouží

a)

k zajištění efektivní správy jeho majetku, nebo

b)

k ochraně proti rizikům z vývoje měn, měnových kurzů, kurzů cenných papírů, úrokových sazeb a cen komodit.

(6)

Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem uvedeným v odstavci 5. Toto omezení se nevztahuje na speciální fond derivátů.

(7)

Speciální fond nepoužívá svůj majetek k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo úhradě závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.

(8)

Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(9)

Speciální fond nesmí prodávat investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu, cenné papíry vydané jiným fondem kolektivního investování a deriváty, které nemá v době od uzavření smlouvy do vypořádání obchodu ve svém majetku. Tento zákaz se nevztahuje na speciální fond derivátů.

(10)

Speciální fond může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce se splatností nejdéle 6 měsíců, a to do výše 10 % svého majetku.

(11)

Speciální fond rizikového kapitálu, speciální fond nemovitostí, speciální fond derivátů, speciální fond fondů a speciální fond zvláštního majetku mohou majetek, který není investován do druhu majetku, do kterého příslušný speciální fond převážně investuje, popřípadě do doplňkového likvidního majetku, investovat pouze do cenných papírů, do kterých může investovat speciální fond cenných papírů. Pro investice do těchto cenných papírů se použijí ustanovení upravující investování speciálního fondu cenných papírů.

(12)

Statut speciálního fondu může kromě pozastavení vydávání a odkupování podílových listů podle § 12 stanovit podmínky pro další omezení vydávání nebo odkupování podílových listů.

(13)

Komise neschválí statut speciálního fondu, pokud není ve statutu zřetelně upozorněno na rizika spojená s investováním speciálního fondu nebo nejsou tato rizika vysvětlena způsobem srozumitelným běžnému investorovi.

§ 50

Informační povinnosti speciálního fondu o veřejném

nabízení akcií nebo podílových listů v zahraničí

Speciální fond informuje Komisi o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy v zahraničí.

Hlava II

Druhy speciálních fondů a jejich investování (§ 51-57)

§ 51

Speciální fond cenných papírů

(1)

Speciální fond cenných papírů investuje do

a)

investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které byly přijaty k obchodování na trhu uvedeném v § 26 odst. 1 písm. a),

b)

státních dluhopisů a dluhopisů, za které převzal záruku stát,

c)

hypotečních zástavních listů,

d)

dluhopisů vydaných centrální bankou nebo bankou,

e)

cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dozoru a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět.

(2)

Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % jmenovité hodnoty nebo počtu investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % jmenovité hodnoty nebo počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(3)

Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(4)

Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, zvýšit limit podle odstavce 2 až na 35 %, jedná-li se o investici do cenných papírů vydaných nebo zaručených státem, centrální bankou, Evropskou investiční bankou, územním samosprávným celkem, členem federálního státu, mezinárodní organizací nebo jejím orgánem.

(5)

Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, zvýšit limit podle odstavce 3 až na 100 %, jedná-li se o investici do cenných papírů vydaných nebo zaručených státem, centrální bankou, Evropskou investiční bankou, územním samosprávným celkem, členem federálního státu, mezinárodní organizací nebo jejím orgánem a investice je rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.

§ 52

Speciální fond rizikového kapitálu

(1)

Speciální fond rizikového kapitálu investuje převážně do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které nebyly přijaty k obchodování na trhu uvedeném v § 26 odst. 1 písm. a).

(2)

Akcie nebo podílový list speciálního fondu rizikového kapitálu musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v době vydání nejméně 1 000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 2 000 000 Kč.

(3)

Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu rizikového kapitálu.

(4)

Statut a propagační materiály speciálního fondu rizikového kapitálu musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková a předpokládá se její dlouhodobost.

(5)

Výroční zpráva podle zákona o účetnictví (dále jen „výroční zpráva“) speciálního fondu rizikového kapitálu musí obsahovat též

a)

údaje o hospodaření a finančních výsledcích každého emitenta investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má takový fond ve svém majetku,

b)

upozornění na možný konflikt zájmů mezi vedoucími osobami8 investiční společnosti, která takový fond obhospodařuje, nebo vedoucími osobami takového fondu, pokud je investičním fondem, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, nebo osobami, které poskytují takovému fondu poradenské služby, a zájmy investorů tohoto fondu,

c)

za každého emitenta investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu, které měl takový fond ve svém majetku, údaje o zisku nebo ztrátě dosažené za účetní období při prodeji tohoto investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu.

§ 53

Speciální fond nemovitostí

(1)

Speciální fond nemovitostí investuje převážně do nemovitostí. Investicí do nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

koupě pozemku,

b)

výstavba budovy za účelem její správy,

c)

koupě budovy za účelem rekonstrukce nebo správy, nebo

d)

nabytí účasti na právnické osobě, jejímž předmětem podnikání je činnost uvedená v písmeni b).

(2)

Speciální fond nemovitostí může investovat do jedné nemovitosti nejvýše 20 % hodnoty svého majetku. Nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, se pro účel výpočtu tohoto limitu považují za jednu nemovitost.

(3)

Speciální fond nemovitostí může investovat do účasti na jedné společnosti, jejímž předmětem podnikání je správa vlastních nemovitostí, nejvýše 20 % hodnoty svého majetku.

(4)

Speciální fond nemovitostí nemusí dodržovat limit podle odstavce 2 po dobu 2 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo povolení k činnosti investičního fondu. Povinnost rozkládat riziko spojené s investováním tím není dotčena.

(5)

Statut a propagační materiály speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková a předpokládá se její dlouhodobost.

(6)

Akcie nebo podílový list speciálního fondu nemovitostí musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v době vydání nejméně 1 000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 2 000 000 Kč.

(7)

Nemovitost v majetku speciálního fondu nemovitostí musí být oceněna odhadcem, který tuto činnost vykonává podle zákona o živnostenském podnikání (dále jen „odhadce“), a to cenou obvyklou na konci každého účetního období.

(8)

Při změně celkové ekonomické situace nebo při významné změně, která by mohla ovlivnit hodnotu nemovitosti, musí být nemovitost v majetku speciálního fondu nemovitostí oceněna nově.

(9)

Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt nebo prodat nemovitost bez předchozího ocenění. To neplatí, jestliže speciální fond nemovitostí nabude nebo prodá nemovitost do 6 měsíců ode dne jejího ocenění, s výjimkou případu, kdy nastane skutečnost, která může způsobit výraznou změnu hodnoty nemovitosti.

(10)

Speciální fond nemovitostí nesmí koupit nemovitost za cenu výrazně vyšší nebo prodat za cenu výrazně nižší, než je cena stanovená odhadcem. Tuto povinnost nemusí speciální fond nemovitostí dodržet v případě výjimečných okolností, které musejí být uvedeny a řádně vysvětleny v nejbližší výroční zprávě.

(11)

Výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musí obsahovat též

a)

údaje o zisku nebo ztrátě, kterou tento fond vykázal za účetní období při prodeji každé nemovitosti,

b)

údaje o realitních kancelářích, jejichž služeb tento fond využívá v souvislosti s investováním a obhospodařováním majetku,

c)

údaje o poplatcích, provizích a dalších výdajích spojených s investicemi do nemovitostí v majetku tohoto fondu,

d)

cenu každé nemovitosti v majetku tohoto fondu podle ocenění odhadce.

§ 54

Speciální fond derivátů

(1)

Speciální fond derivátů investuje převážně do finančních nebo komoditních termínových smluv (futures), do opčních smluv nebo do dalších derivátových nástrojů.

(2)

Speciální fond derivátů může investovat do derivátů

a)

přijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), nebo

b)

nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že jsou pravidelně oceňovány a je možno kdykoliv je zpeněžit nebo uzavřít pozici za jejich tržní hodnotu.

(3)

Speciální fond derivátů může investovat nejvýše

a)

5 % hodnoty svého majetku do derivátů, které jsou stejného druhu a mají stejné podkladové aktivum,

b)

20 % hodnoty svého majetku do finančních derivátů jednoho druhu,

c)

70 % hodnoty svého majetku do derivátů, přičemž alespoň 30 % hodnoty jeho majetku musí být ponecháno jako likvidní rezerva,

d)

20 % hodnoty svého majetku do termínových smluv týkajících se jedné komodity.

(4)

Akcie nebo podílový list speciálního fondu derivátů musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v době vydání nejméně 1 000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 10 000 000 Kč.

(5)

Výroční zpráva speciálního fondu derivátů musí obsahovat též

a)

údaje o výši zisku nebo ztráty vykázané za účetní období při vypořádání derivátů; údaje se člení podle druhů derivátů s dalším členěním podle druhů jejich podkladových aktiv,

b)

údaje o provizích zaplacených obchodníkům s cennými papíry v souvislosti s investicemi do derivátů v majetku tohoto fondu.

(6)

Statut a propagační materiály speciálního fondu derivátů musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková, neboť trh s deriváty je velmi nestabilní.

§ 55

Speciální fond fondů

(1)

Speciální fond fondů investuje převážně do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování, který má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, a podléhá dozoru.

(2)

Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který investuje více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.

(3)

Speciální fond fondů může do svého majetku nabýt nejvýše 25 % jmenovité hodnoty nebo počtu cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování.

(4)

Speciální fond fondů může investovat nejvýše

a)

20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování,

b)

35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování za předpokladu, že tento fond kolektivního investování je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu; tato výjimka je přípustná pouze pro jeden fond kolektivního investování.

(5)

Způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů, stanoví prováděcí právní předpis.

(6)

Výroční zpráva speciálního fondu fondů musí obsahovat též

a)

údaje o hospodaření a finančních výsledcích každého fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry má tento fond ve svém majetku,

b)

upozornění na možný konflikt zájmů mezi vedoucími osobami8 investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje, nebo vedoucími osobami8 tohoto fondu, pokud je investičním fondem, nebo osobami, které poskytují tomuto fondu poradenské služby, a zájmy investorů,

c)

údaje o výši zisku nebo ztráty vykázané za účetní období při prodeji cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, které měl speciální fond fondů ve svém majetku; údaje se uvádějí za každý fond kolektivního investování.

§ 56

Speciální fond zvláštního majetku

(1)

Speciální fond zvláštního majetku investuje převážně do věcí, majetkových práv a jiných druhů majetkových hodnot.

(2)

Statut a propagační materiály speciálního fondu zvláštního majetku musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková.

(3)

Akcie nebo podílový list speciálního fondu zvláštního majetku musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v době vydání nejméně 1 000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 2 000 000 Kč. Komise může schválit statut speciálního fondu zvláštního majetku, který nesplňuje ustanovení věty první, pokud je zajištěna dostatečná ochrana investorů.

(4)

Speciální fond zvláštního majetku nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo obdobné společnosti podle zahraničního práva.

(5)

Výroční zpráva speciálního fondu zvláštního majetku musí obsahovat též údaje o výši zisku nebo ztráty za účetní období vykázané při prodeji jeho majetku; údaje se uvádějí za každý druh majetku.

§ 57

Speciální fond smíšený

(1)

Speciální fond smíšený kombinuje investice do druhů majetku, do kterých mohou investovat speciální fond cenných papírů, speciální fond rizikového kapitálu, speciální fond nemovitostí, speciální fond derivátů, speciální fond fondů a speciální fond zvláštního majetku.

(2)

Statut speciálního fondu smíšeného musí obsahovat informace o tom, jaký podíl jeho majetku může být investován do jednotlivých druhů majetku podle odstavce 1.

(3)

Statut a propagační materiály speciálního fondu smíšeného musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková.

(4)

Speciální fond smíšený musí dodržovat nejpřísnější z limitů pro minimální investici jednoho investora a limitů pro rozložení rizika spojeného s investováním, které tento zákon stanoví pro typy speciálních fondů, jejichž způsob investování speciální fond smíšený kombinuje.

Hlava III

Veřejné nabízení cenných papírů

zahraničního speciálního fondu

v české republice (§ 58-59)

§ 58

Povolení k veřejnému nabízení cenných papírů

(1)

Zahraniční speciální fond může veřejně nabízet cenné papíry v České republice, jestliže má

a)

uzavřenou smlouvu obdobně podle § 43 odst. 2,

b)

povolení Komise k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.

(2)

Komise udělí zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice, jestliže

a)

tento fond má sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,

b)

tento fond předloží potvrzení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, o tom, že mu tento úřad vydal povolení ke kolektivnímu investování a že nemá námitky proti veřejnému nabízení cenných papírů tohoto fondu v České republice,

c)

tento fond odkupuje na žádost podílníka cenné papíry, které vydal, za podmínek, které nejsou horší než podmínky uvedené v § 12, nebo zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d)

stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou úroveň ochrany investorů jako tento zákon,

e)

vedoucí organizační složky tohoto fondu, pokud má být na území České republiky umístěna, je důvěryhodný, odborně způsobilý a má zkušenosti s tímto druhem kolektivního investování.

(3)

Žádost o povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky musí obsahovat údaje a doklady k ní přiložené musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 2. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4)

Na vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu se vztahují obdobně ustanovení o schvalování vedoucích osob8 investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 72).

(5)

Komise může v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky stanovit podmínky, které je fond povinen splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti.

(6)

Zahraniční speciální fond, který má povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice, informuje bez zbytečného odkladu Komisi

a)

o změnách ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení vydáno,

b)

o změnách smlouvy uzavřené s bankou [odstavec 1 písm. a)].

(7)

Zahraniční speciální fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo. V případě možnosti záměny může Komise uložit tomuto fondu doplnění rozlišujícího označení.

(8)

Komise odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice na jeho žádost, jestliže má vypořádané závazky vůči investorům. Ustanovení § 99 odst. 3 se použije obdobně.

§ 59

Informační povinnosti

Zahraniční speciální fond uveřejňuje v České republice

a)

informace, které uveřejňuje ve státě svého sídla, a to způsobem uvedeným ve statutu,

b)

informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmena a), a to způsobem uvedeným ve statutu.

Část sedmá

Povolení k činnosti investiční

společnosti, povolení k činnosti

investičního fondu a povolení

k vytvoření podílového fondu (§ 60-68)

Hlava I

Povolení k činnosti investiční

společnosti (§ 60-63)

§ 60

Udělení povolení

(1)

Komise udělí povolení k činnosti investiční společnosti pouze akciové společnosti,

a)

která vydává pouze akcie na jméno,

b)

jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

c)

jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

d)

která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury investiční společnosti,

e)

která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

1.

splacen základní kapitál,

2.

její vedoucí osoby8 splňují podmínky schvalování podle § 72,

f)

jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,

g)

na které mají kvalifikovanou účast osoby3 vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti,

h)

jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dozoru nad investiční společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dozoru nad investiční společností.

(2)

Komise povolí investiční společnosti poskytovat službu úschovy a správy cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování nebo službu investičního poradenství týkajícího se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou činnost obhospodařování majetku zákazníka.

(3)

Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti je schválení vedoucích osob8 investiční společnosti a výčet činností, které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu schválení Komisí.

(4)

Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.

(5)

Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti.

§ 61

[Náležitosti]

Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 60 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 62

[Vyžádání stanoviska]

(1)

Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti požádá Komise o stanovisko příslušný dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost

a)

ovládaná

1.

zahraniční osobou, která má povolení ke kolektivnímu investování vydané tímto dozorovým úřadem,

2.

zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto dozorovým úřadem,

3.

zahraniční bankou, nebo

4.

pojišťovnou, která má povolení dozorového úřadu tohoto členského státu Evropské unie, nebo

b)

ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).

(2)

Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti Komise požádá o stanovisko příslušný dozorový úřad, jestliže žadatel je osobou ovládanou

a)

bankou se sídlem v České republice nebo jinou osobou, která ovládá banku se sídlem v České republice, nebo

b)

pojišťovnou se sídlem v České republice nebo jinou osobou, která ovládá pojišťovnu se sídlem v České republice.

(3)

Komise postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2, jestliže se investiční společnost má stát osobou ovládanou.

§ 63

Odnětí povolení

(1)

Komise odejme investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti na její žádost, jestliže investiční společnost neobhospodařuje žádný fond kolektivního investování a má vypořádané závazky vůči zákazníkům.

(2)

Náležitosti žádosti o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II

Povolení k činnosti investičního fondu (§ 64-65)

§ 64

Udělení povolení

(1)

Komise udělí povolení k činnosti investičního fondu pouze nově zakládané akciové společnosti,

a)

jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

b)

jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

c)

která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

1.

splacen základní kapitál,

2.

její vedoucí osoby8 splňují podmínky schvalování osob podle § 72,

d)

která nebyla založena na základě veřejné nabídky akcií,

e)

jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činnosti investičního fondu,

f)

na které mají kvalifikovanou účast3 osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investičního fondu,

g)

jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dozoru nad investičním fondem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dozoru nad investičním fondem,

h)

jestliže navržený statut investičního fondu má všechny předepsané náležitosti,

i)

jestliže lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie.

(2)

Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je schválení jeho vedoucích osob,8 depozitáře, stanov a statutu; jestliže bude investiční fond obhospodařován investiční společností, součástí výroku rozhodnutí je též schválení investiční společnosti. Změna vedoucí osoby investičního fondu, depozitáře, investiční společnosti, stanov nebo statutu podléhají předchozímu schválení Komisí.

(3)

Povolení k činnosti investičního fondu se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na 10 let.

(4)

Předmětem podnikání investičního fondu může být pouze kolektivní investování.

§ 65

[Náležitosti]

Žádost o povolení k činnosti investičního fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 64 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava III

Povolení k vytvoření podílového fondu (§ 66-68)

§ 66

Udělení povolení

(1)

Komise udělí povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, jestliže

a)

vlastní kapitál investiční společnosti umožňuje řádné obhospodařování podílového fondu a řádný výkon dalších činností investiční společnosti,

b)

investiční společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování podílového fondu,

c)

vedoucí osoby8 investiční společnosti mají zkušenosti se způsobem kolektivního investování uvedeným ve statutu podílového fondu,

d)

vedoucí osoby8 depozitáře odpovědné za činnost depozitáře mají zkušenosti se způsobem kolektivního investování uvedeným ve statutu podílového fondu,

e)

navržený statut podílového fondu má všechny předepsané náležitosti,

f)

lze předpokládat, že podílový fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie.

(2)

Komise nepovolí vytvoření otevřeného podílového fondu, který je standardním fondem, jehož podílové listy nemohou být nabízeny a vydávány v České republice.

(3)

Žádost o povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4)

Povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu se uděluje na dobu neurčitou nebo určitou.

(5)

Povolení k vytvoření uzavřeného podílového fondu se uděluje pouze na dobu určitou, nejdéle však na 10 let.

(6)

Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu je schválení depozitáře, statutu a smluvních podmínek pro koupi a odkup podílových listů. Změna depozitáře podílového fondu, změna statutu nebo změna smluvních podmínek pro koupi a odkup podílových listů podléhají předchozímu schválení Komise.

§ 67

Převod podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti

(1)

Komise může povolit, aby investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování jiné investiční společnosti (dále jen „převod obhospodařování podílového fondu“); převedením obhospodařování podílového fondu není dotčena odpovědnost za porušení zákona při obhospodařování podílového fondu.

(2)

Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu podává investiční společnost, která tento podílový fond obhospodařuje. Žádost obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3)

Komise povolí převod obhospodařování podílového fondu, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.

(4)

Účastníky řízení o povolení převodu obhospodařování podílového fondu jsou zúčastněné investiční společnosti a jejich depozitáři.

§ 68

Odnětí povolení na žádost

(1)

Komise odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu na žádost investiční společnosti, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.

(2)

Žádost o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení ochrany podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

Část osmá

Pravidla činnosti investiční společnosti a investičního fondu (§ 69-82)

Hlava I

Vlastní kapitál (§ 69-70)

§ 69

Vlastní kapitál investiční společnosti

(1)

Vlastní kapitál investiční společnosti musí činit v době udělení povolení k činnosti investiční společnosti v korunách českých alespoň částka odpovídající 125 000 eur. Po dobu existence investiční společnosti nesmí její vlastní kapitál klesnout pod tuto částku.

(2)

Obhospodařuje-li investiční společnost majetek fondů kolektivního investování, jejichž hodnota v součtu převyšuje v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 eur, navýší vlastní kapitál podle odstavce 1 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku fondů kolektivního investování převyšujícího v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 eur, nejvýše však na částku v korunách českých odpovídající 10 000 000 eur.

(3)

Majetkem obhospodařovaným investiční společností podle odstavce 2, bez ohledu na to, zda obhospodařování tohoto majetku svěřila jiné investiční společnosti, se rozumí

a)

majetek v podílových fondech vytvořených touto investiční společností,

b)

majetek investičních fondů, které investiční společnost obhospodařuje na základě smlouvy o obhospodařování.

(4)

Bez ohledu na částky uvedené v odstavcích 1 a 2 musí mít investiční společnost minimální vlastní kapitál ve výši jedné čtvrtiny jejích správních nákladů a jedné čtvrtiny jejích odpisů dlouhodobého hmotného majetku vykázaných v předchozím roce v účetnictví, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu její činnosti. Pokud investiční společnost nevykonávala svou činnost po celý předchozí rok, použijí se pro výpočet jejího minimálního vlastního kapitálu plánované náklady podle obchodního plánu. Tato část základního kapitálu může být až do výše 50 % kryta zárukou banky nebo pojišťovny se sídlem v členském státě Evropské unie.

(5)

Investiční společnost, která poskytuje službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), dodržuje ve vztahu k investičním nástrojům, na které se tato služba vztahuje, pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou.

§ 70

Vlastní kapitál fondu kolektivního investování

(1)

Vlastní kapitál investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, musí činit v době udělení povolení k jeho činnosti v korunách českých částka odpovídající alespoň 300 000 eur.

(2)

Vlastní kapitál fondu kolektivního investování musí do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu dosáhnout alespoň 50 000 000 Kč.

(3)

Nedosáhne-li vlastní kapitál fondu kolektivního investování do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu alespoň 50 000 000 Kč, oznámí fond kolektivního investování tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Komisi.

Hlava II

Schvalování účasti na investičníspolečnosti nebo investičním fondua schvalování vedoucích osobinvestiční společnosti neboinvestičního fondu (§ 71-73)

§ 71

Nabývání účasti na investiční společnosti nebo

investičním fondu

(1)

Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas Komise

a)

k nabytí kvalifikované účasti3 na investiční společnosti nebo investičním fondu, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,

b)

ke zvýšení kvalifikované účasti3 na investiční společnosti nebo investičním fondu na 20 % nebo více, 33 % nebo více nebo 50 % nebo více, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

c)

k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

(2)

Souhlas podle odstavce 1 se vyžaduje též pro nabytí hlasovacích práv

a)

která na účet oznamovatele drží svým jménem jiná osoba,

b)

kterými disponuje osoba ovládaná oznamovatelem,

c)

kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou, ve které se zavázali dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení investiční společnosti nebo investičního fondu tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva, jimiž disponují,

d)

která na základě smlouvy s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou drží třetí osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy oznamovateli nebo jím ovládané osobě za úplatu,

e)

oznamovatele, jež byla poskytnuta jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku,

f)

jiné osoby, jestliže je tato osoba vykonává svým jménem podle pokynů oznamovatele na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3)

Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před rozhodnutím o účasti příslušný dozorový úřad členského státu Evropské unie, ve kterém mají tyto osoby své sídlo, o jeho stanovisko.

(4)

Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a doklady k ní připojené musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti nebo investičního fondu a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s investiční společností nebo investičním fondem nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad touto investiční společností nebo investičním fondem. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5)

Komise udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti nebo investičního fondu a jestliže jeho úzké propojení s investiční společností nebo investičním fondem nebrání efektivnímu výkonu dozoru.

(6)

Jestliže Komise neodešle rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího doručení, platí, že nabytí účasti bylo schváleno.

(7)

Souhlas podle odstavce 1 lze udělit i následně.

(8)

Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast3 podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně Komisi.

(9)

Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny oznámit Komisi, že

a)

přestávají ovládat investiční společnost nebo investiční fond,

b)

snižují svou kvalifikovanou účast3 na investiční společnosti nebo investičním fondu pod 50 %, 33 %, 20 % nebo ji pozbývají, nebo

c)

převádějí na jinou osobu kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu.

(10)

Oznámení podle odstavce 9 musí obsahovat údaje o oznamovateli, údaje o investiční společnosti nebo investičním fondu s uvedením výše účasti oznamovatele na investiční společnosti nebo investičním fondu po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí.

(11)

Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na investiční společnosti nebo investičním fondu bez souhlasu Komise nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu.

§ 72

Schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu

(1)

Vedoucí osoba8 investiční společnosti nebo investičního fondu musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas Komise.

(2)

Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3)

Komise udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,

a)

která dosáhla věku 18 let,

b)

která je způsobilá k právním úkonům,

c)

u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání,

d)

která je důvěryhodná,

e)

která je odborně způsobilá,

f)

která má zkušenosti se způsobem kolektivního investování, který investiční společnost nebo investiční fond vykonávají,

g)

která splňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 73),

h)

u níž řádnému výkonu funkce nebrání její jiná činnost.

§ 73

Neslučitelnost funkcí

Vedoucí osobou8 investiční společnosti nebo investičního fondu nesmí být

a)

poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

b)

zaměstnanec Komise,

c)

člen bankovní rady České národní banky,

d)

investiční zprostředkovatel nebo vedoucí osoba nebo zaměstnanec investičního zprostředkovatele nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a investiční zprostředkovatel nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou účastníky jednoho koncernu,

e)

vedoucí osoba, zaměstnanec nebo makléř obchodníka s cennými papíry, nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční osobu s povolením k poskytování investičních služeb; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb jsou účastníky jednoho koncernu,

f)

vedoucí osoba nebo zaměstnanec banky nebo vedoucí nebo zaměstnanec pobočky zahraniční banky, která pro tuto investiční společnost nebo investiční fond vykonává funkci depozitáře; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a banka nebo zahraniční banka jsou účastníky jednoho koncernu,

g)

vedoucí pracovník nebo zaměstnanec jiné investiční společnosti nebo investičního fondu nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční osobu s povolením ke kolektivnímu investování; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a jiná investiční společnost nebo investiční fond nebo zahraniční osoba s povolením ke kolektivnímu investování jsou účastníky jednoho koncernu, nebo

h)

vedoucí osoba nebo zaměstnanec penzijního fondu nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční penzijní fond; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a penzijní fond jsou účastníky jednoho koncernu.

Hlava III

Pravidla jednání investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 74-82)

§ 74

Pravidla obezřetného podnikání a pravidla

vnitřního provozu

(1)

Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování,

a)

přijmou organizační řád,

b)

svým vnitřním předpisem upraví

1.

administrativní a účetní postupy,

2.

kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat,

3.

systém vnitřní kontroly,

4.

postupy k omezení možnosti střetu zájmů při poskytování služeb,

5.

opatření k zamezení použití obhospodařovaného majetku k obchodům na vlastní účet,

6.

opatření k ochraně vnitřních informací,

7.

opatření k předcházení manipulací s trhem.

(2)

Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, dodržují pravidla podle odstavce 1 přiměřeně podle objemu obhospodařovaného majetku, způsobu kolektivního investování a rozsahu poskytovaných služeb.

(3)

Způsob plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, a způsob jejich zavedení stanoví prováděcí právní předpis.

Pravidla jednání při obhospodařování majetku
fondu kolektivního investování

§ 75

[Pravidla odborné péče]

(1)

Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

a)

obhospodařují majetek fondu kolektivního investování s odbornou péčí,

b)

dávají přednost zájmům akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování a jiných osob, jejichž majetek obhospodařují, před svými vlastními zájmy a zájmy třetích osob,

c)

mají materiální a personální vybavení potřebné pro řádné obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a účinně je využívají.

(2)

Vynaložení odborné péče znamená, že investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, jednají kvalifikovaně, čestně, odpovědně a v nejlepším zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, zejména

a)

provádějí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci,

b)

uzavírají obchody s cennými papíry na regulovaných trzích, pokud to nevylučuje povaha věci,

c)

nemanipulují s trhem,

d)

nezneužívají vnitřní informaci a zamezují přístupu k vnitřní informaci,

e)

nešíří nesprávnou nebo zavádějící informaci,

f)

nenarušují celistvost trhu,

g)

nenabízejí výhody, jejichž spolehlivost nemohou zaručit,

h)

provádějí veškeré obchody za nejlepších podmínek, které jsou prokazatelně doloženy,

i)

porovnávají kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích,

j)

dokumentují způsob provedení obchodů, kontrolují objektivnost evidovaných údajů a předcházejí riziku finančních ztrát,

k)

provádějí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací.

(3)

Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se vztahuje též na člena představenstva nebo prokuristu investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování.

(4)

Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, upraví svým vnitřním předpisem postup pro vyřizování stížností a reklamací investorů.

(5)

Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování sporné, zda investiční společnost nebo investiční fond jednaly s odbornou péčí, nese důkazní břemeno tato investiční společnost nebo investiční fond.

§ 76

[Další pravidla]

(1)

Na investiční společnost se při činnostech podle § 15 odst. 3 a 4 vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů, upravující pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, deník obchodníka s cennými papíry a informační povinnost obchodníka s cennými papíry. Investiční společnost, vykonávající činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4, zavede ve vztahu k této činnosti kromě pravidel obezřetného podnikání podle § 74 odst. 1

a)

systém řízení rizik a systém řízení likvidity,

b)

pravidla pro uzavírání obchodů jejími zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých podle občanského zákoníku,

c)

postup při sdružování pokynů zákazníků.

(2)

Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, nesmí bez výslovného souhlasu zákazníka investovat jeho majetek do akcií nebo podílových listů vydaných fondem kolektivního investování, který sama obhospodařuje.

(3)

Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka a případně též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna platit příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(4)

Podrobnosti způsobu plnění povinností podle odstavce 1 písm. a) až c), jejich podrobnější vymezení a způsob jejich zavedení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 77

[Zákazy]

(1)

Investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost.

(2)

Investiční společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo obdobné společnosti podle zahraničního práva.

§ 78

Pravidla pro obhospodařování majetku fondu

kolektivního investování

(1)

Investiční společnost může k efektivnějšímu obhospodařování majetku fondu kolektivního investování svěřit na základě smlouvy jeho obhospodařování osobě, která má zkušenosti se způsobem kolektivního investování tohoto fondu a je investiční společností, obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou, která má obdobné povolení k obhospodařování majetku zákazníků, podléhá dozoru dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo (dále jen „osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování“), jestliže

a)

o tom byla předem informována Komise,

b)

o tom byl předem informován depozitář a souhlasí s tím,

c)

to nebrání účinnému výkonu dozoru nad investiční společností,

d)

je to uvedeno ve statutu fondu kolektivního investování,

e)

to nebrání tomu, aby majetek fondu kolektivního investování byl obhospodařován v nejlepším zájmu investorů,

f)

se osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování zaváže dodržovat statut fondu kolektivního investování,

g)

je zajištěna spolupráce mezi Komisí a úřadem, který vykonává dozor nad osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování, pokud má tato osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie,

h)

svěřením obhospodařování majetku fondu kolektivního investování nehrozí střet zájmů investiční společnosti nebo vlastníků cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování a osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

i)

investiční společnost a depozitář fondu kolektivního investování mohou průběžně kontrolovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

j)

investiční společnost může svými pokyny ovlivňovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

k)

investiční společnost může s okamžitou účinností zrušit příkaz osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nebo může s okamžitou účinností vypovědět smlouvu o svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, je-li to v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(2)

Osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nesmí být depozitář tohoto fondu kolektivního investování.

(3)

Investiční společnost může svěřit též některou činnost související s kolektivním investováním jiné osobě, která je oprávněna takovou činnost podnikatelsky vykonávat, jestliže jsou splněny podmínky přiměřeně podle odstavce 1.

(4)

Při svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování jiné osobě nebo svěření výkonu činnosti související s kolektivním investováním jiné osobě si musí investiční společnost ponechat alespoň obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním.

(5)

Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují přiměřeně na investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování. Pro stanovení úplaty za činnost podle odstavců 1 a 3 se použije přiměřeně § 18 odst. 1.

(6)

Svěřením obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování jiné osobě nebo svěřením některé činnosti související s kolektivním investováním jiné osobě zůstává nedotčena odpovědnost investiční společnosti nebo investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a odpovědnost depozitáře fondu kolektivního investování za škodu vzniklou porušením jeho povinností při výkonu činnosti depozitáře.

Pravidla pro veřejné nabízení akcií nebo podílových
listů fondu kolektivního investování

§ 79

[Zajištění stejného přístupu k informacím]

(1)

V každé veřejné nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musí být uvedeno místo, kde může zájemce zdarma získat statut a zjednodušený statut fondu kolektivního investování nebo do nich nahlédnout, nebo v ní musí být uveden způsob, jakým jsou statut a zjednodušený statut veřejnosti dostupné.

(2)

Všichni zájemci o kolektivní investování musejí mít stejný přístup k informacím o nabízených investicích. Informace musejí být pravdivé, nezkreslené a musejí umožňovat posouzení kvality akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.

(3)

Každé důležité tvrzení a varování, které může ovlivnit rozhodování investora, musí být v nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování dostatečně zdůrazněno a nesmí být zakryto skutečností, která od něj odvrací pozornost.

§ 80

[Povinné náležitosti]

(1)

Veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musí obsahovat upozornění, že

a)

každá investice obsahuje riziko a současně musí být uvedena buď konkrétní informace o riziku nebo informace o tom, kde je možno tuto informaci získat,

b)

návratnost investice není zaručena.

(2)

Pokud se veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování zmiňuje o výnosnosti investic, musí dále obsahovat

a)

úplné informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investic; nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané časové období nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti,

b)

takové informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, aby tyto výnosy nebo vlastnosti nemohly být považovány za zajištěné; pokud jsou investice nebo výnosy zajištěny, musí být vysvětlen způsob a rozsah zajištění vůči investorovi,

c)

upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

(3)

Pokud jsou ve veřejné nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování uvedeny daňové úlevy, musí obsahovat všechny důležité informace o těchto úlevách, zejména za jakých podmínek a na které investory se vztahují.

(4)

Při veřejném nabízení akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musejí být dodržována ustanovení zákona o cenných papírech o smlouvách uzavřených při použití výhradně jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku.

§ 81

[Povinné upozornění]

Propagační materiály fondu kolektivního investování musejí obsahovat výrazné upozornění

a)

na druhy majetku podle § 26 odst. 1 písm. c) až g), do kterých fond může investovat, nebo na možné kopírování indexu akcií nebo dluhopisů podle § 28 odst. 9,

b)

na možné větší výkyvy aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, připadají-li v úvahu s ohledem na složení majetku fondu kolektivního investování nebo techniku jeho obhospodařování.

§ 82

Oceňování majetku a závazků fondu kolektivního

investování

(1)

Cenné papíry a deriváty v majetku fondu kolektivního investování musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jednou za 2 týdny.

(2)

Nemovitosti, movité věci, práva a další hodnoty v majetku fondu kolektivního investování a závazky musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jedenkrát ročně. Ocenění se provede kvalifikovaným odhadem nebo je provede odhadce.

(3)

Fond kolektivního investování oceňuje v průběhu účetního období majetek a závazky ke dni stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu bez sestavení účetní závěrky.

(4)

Majetek a závazky fondu kolektivního investování se oceňují podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví. Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování v případech, které neupravuje zvláštní právní předpis upravující účetnictví, a způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování stanoví prováděcí právní předpis.

Část devátá

Informační povinnosti fondu

kolektivního investování (§ 83-91)

§ 83

Základní ustanovení

Fond kolektivního investování uveřejňuje

a)

statut,

b)

zjednodušený statut,

c)

výroční zprávu,

d)

pololetní zprávu za prvních 6 měsíců účetního období.

§ 84

Statut a zjednodušený statut

(1)

Fond kolektivního investování musí uveřejnit statut a zjednodušený statut.

(2)

Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi. Zjednodušený statut obsahuje vybrané údaje ze statutu.

(3)

Statut fondu kolektivního investování obsahuje též vysvětlení rizik spojených s investováním způsobem srozumitelným investorům.

(4)

Minimální náležitosti statutu a povinné náležitosti zjednodušeného statutu stanoví prováděcí právní předpis.

(5)

Statut standardního podílového fondu musí umožňovat nabízení podílových listů v České republice a též v jiných členských státech Evropské unie.

(6)

Pravidla pro přijímání statutu a zjednodušeného statutu a jejich změn určí stanovy investičního fondu nebo investiční společnosti.

(7)

Statut a zjednodušený statut a jejich změny se uveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8)

Valná hromada investičního fondu nebo shromáždění podílníků, je-li zřízeno, schvaluje změnu statutu fondu kolektivního investování, která se týká

a)

způsobu investování a investičních cílů fondu kolektivního investování,

b)

srážek při odkupování akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování,

c)

úplaty investiční společnosti nebo depozitáři fondu kolektivního investování,

d)

nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování,

e)

odměn vedoucích osob8 investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo

f)

způsobu svolávání, věcné působnosti nebo způsobu rozhodování shromáždění podílníků, je-li zřízeno.

(9)

Údaje uvedené ve statutu nebo zjednodušeném statutu musejí být průběžně aktualizovány.

(10)

Každá aktualizace statutu nebo zjednodušeného statutu se považuje za jeho změnu, s výjimkou změny auditora a změny údajů o výkonnosti fondu kolektivního investování.

(11)

Změna statutu podléhá předchozímu schválení Komisí, jinak je neplatná. Komise neschválí změnu statutu standardního fondu, kterou se tento fond přeměňuje na speciální fond.

(12)

Ke statutu podílového fondu se přikládají smluvní podmínky pro koupi a odkup podílových listů. Ke statutu investičního fondu se přikládají též jeho stanovy. Smluvní podmínky nebo stanovy nemusejí být ke statutu přiloženy, jestliže statut obsahuje informaci

a)

o tom, že tyto dokumenty budou investorovi na žádost poskytnuty, nebo

b)

o místě, kde je možno do těchto dokumentů nahlédnout; tato informace se uvádí za každý členský stát Evropské unie, v němž jsou cenné papíry fondu kolektivního investování veřejně nabízeny.

(13)

Každému upisovateli akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování musí být

a)

před uzavřením smlouvy o úpisu nabídnut bezúplatně zjednodušený statut v aktuálním znění,

b)

poskytnut bezúplatně na požádání statut v aktuálním znění a poslední uveřejněná výroční a pololetní zpráva fondu kolektivního investování.

(14)

Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny dodržovat statut fondu kolektivního investování.

§ 85

Výroční zpráva investiční společnosti a výroční

zpráva fondu kolektivního investování

(1)

Investiční společnost je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat Komisi svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a výroční zprávu za každý obhospodařovaný podílový fond a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada investiční společnosti neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční společnost o této skutečnosti informuje Komisi a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(2)

Investiční fond je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat Komisi svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada investičního fondu neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční fond bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje Komisi a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(3)

Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.

(4)

Investiční společnost může vyplatit podílníkům výnosy z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy na výnosy z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.

(5)

Pokud podílový fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne investiční společnost při schvalování účetní závěrky podílového fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů podílového fondu.

(6)

Pokud investiční fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne při schvalování účetní závěrky za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů investičního fondu.

§ 86

Pololetní zpráva fondu kolektivního investování

Fond kolektivního investování a investiční společnost jsou povinny do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období zaslat Komisi v elektronické podobě svou pololetní zprávu a uveřejnit ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 87

[Přístup ke zprávám fondu]

Fond kolektivního investování poskytne akcionáři nebo podílníkovi na požádání svou výroční zprávu nebo pololetní zprávu bezúplatně.

Další informace

§ 88

[Rozsah a lhůty informační povinnosti]

(1)

Otevřený podílový fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a)

nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu fondu kolektivního investování a údaj o aktuální hodnotě podílového listu,

b)

za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených podílových listů a o částkách, za které byly tyto podílové listy vydány a odkoupeny,

c)

nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v otevřeném podílovém fondu.

(2)

Investiční fond nebo uzavřený podílový fond vypočítává a uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu a o aktuální hodnotě akcie nebo podílového listu a nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v investičním fondu nebo v uzavřeném podílovém fondu.

(3)

Komise může na žádost fondu kolektivního investování povolit, aby informace podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 byly uveřejňovány pouze jednou měsíčně, jestliže tím nehrozí poškození zájmů akcionářů nebo podílníků.

(4)

Informace podle odstavců 1 a 2 jsou investiční společnost nebo investiční fond povinny zaslat bez zbytečného odkladu Komisi.

§ 89

[Odkaz]

Informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, osnovu výroční zprávy investiční společnosti, osnovu výroční zprávy fondu kolektivního investování, osnovu pololetní zprávy investiční společnosti, osnovu pololetní zprávy fondu kolektivního investování, osnovu dalších informačních povinností fondu kolektivního investování a podrobnosti o formě uvedených zpráv a informací, způsobu jejich uveřejňování a způsobu jejich zasílání Komisi stanoví prováděcí právní předpis.

§ 90

[Poskytování dalších informací]

Fond kolektivního investování na žádost investora poskytne ke statutu další informace o kvantitativních omezeních uplatňovaných při řízení rizik spojených s investováním a o vývoji těchto rizik a výnosů s rozdělením podle jednotlivých druhů majetku.

§ 91

Informování Komise pro cenné papíry

(1)

Investiční společnost nebo investiční fond informují bez zbytečného odkladu Komisi o každé změně

a)

ve skutečnostech, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu,

b)

která může významně ovlivnit hodnotu akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, nebo

c)

která může významně zhoršit hospodářskou situaci investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2)

Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny předložit Komisi nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady seznam osob, které na nich měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s nimi byly úzce propojeny.

(3)

Fond kolektivního investování informuje bez zbytečného odkladu Komisi o překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu fondu kolektivního investování.

(4)

Jestliže průměrná hodnota majetku v otevřeném podílovém fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, oznámí investiční společnost tuto skutečnost Komisi.

Část desátá

Zrušení a přeměna investiční

společnosti nebo investičního

fondu a zrušení podílového fondu (§ 92-101)

Hlava I

Zrušení a přeměna investiční

společnosti nebo investičního fondu (§ 92-97)

Díl 1

Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu

s likvidací (§ 92-95)

§ 92

Zrušení rozhodnutím valné hromady

(1)

Pokud valná hromada rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací, navrhne zároveň likvidátora společnosti. Rozhodnutí o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací a návrh na jmenování likvidátora společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny Komisi.

(2)

Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se investiční společnost nebo investiční fond zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

(3)

Komise bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu podle odstavce 1

a)

jmenuje likvidátora, nebo

b)

návrh zamítne, jestliže navržený likvidátor nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 131) nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady a současně jmenuje likvidátora z vlastního podnětu.

(4)

Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno Komisi. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení Komisi.

(5)

Komise odvolá likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

(6)

Jestliže se likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Komise jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(7)

Opravný prostředek proti rozhodnutí Komise o jmenování, zamítnutí nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

(8)

Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Komisí.

(9)

Náhrada hotových výdajů likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna likvidátora jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 93

Zrušení soudem

Pokud rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací soud, jmenuje likvidátora na návrh Komise.

§ 94

Zrušení investičního fondu uplynutím doby,

na kterou byl založen

(1)

Investiční fond doručí Komisi nejpozději 2 měsíce před uplynutím doby, na kterou byl založen, návrh na jmenování likvidátora schválený valnou hromadou společnosti.

(2)

Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, která návrh na jmenování likvidátora schválila, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

(3)

V ostatním se na investiční fond vztahují ustanovení § 92 odst. 3 až 9.

§ 95

Společné ustanovení

Jestliže se investiční společnost zrušuje s likvidací, zajistí zrušení obhospodařovaných podílových fondů a výplatu podílů podílníkům její likvidátor, jestliže Komise nerozhodne o převodu jejich obhospodařování na jinou investiční společnost.

Díl 2

Přeměna investiční společnosti nebo investičního

fondu a převod, zastavení nebo nájem podniku

investiční společnosti nebo podniku investičního fondu (§ 96-97)

§ 96

Přeměna investiční společnosti nebo investičního

fondu

(1)

K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu je třeba povolení Komise.

(2)

Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze nebo rozdělení a ochrany zájmů investorů. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3)

Komise nepovolí

a)

fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu, pokud není zajištěna ochrana zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu,

b)

fúzi investiční společnosti s osobou, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti,

c)

fúzi investičního fondu s osobou, která nemá povolení k činnosti investičního fondu,

d)

rozdělení investiční společnosti na osoby, které nejsou investičními společnostmi,

e)

rozdělení investičního fondu na osoby, které nejsou investičními fondy, nebo

f)

fúzi investičních fondů s výrazně odlišným způsobem investování.

(4)

Převod obchodního jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře není přípustný.

§ 97

[Nepřípustnost převodů, zastavení a nájmů]

Převod podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu, zastavení podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nebo nájem podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nejsou přípustné.

Hlava II

Zrušení podílového fondu (§ 98-101)

§ 98

Základní ustanovení

(1)

Podílový fond se zrušuje

a)

odnětím povolení k vytvoření podílového fondu,

b)

splynutím nebo sloučením podílových fondů,

c)

uplynutím doby, na kterou byl vytvořen, jestliže byl vytvořen na dobu určitou, nebo

d)

zrušením investiční společnosti s likvidací, jestliže Komise nerozhodne o převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost.

(2)

Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.

§ 99

Zrušení podílového fondu s likvidací

(1)

Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu.

(2)

Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. c), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne uplynutí lhůty, na kterou byl podílový fond vytvořen.

(3)

Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. d), likvidátor investiční společnosti prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy investiční společnost vstoupí do likvidace.

(4)

Do 3 měsíců ode dne vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z obhospodařování majetku v podílovém fondu investiční společnost vyplatí podílníkům jejich podíly a nevyplacené podíly uloží do soudní úschovy. Pokud poplatek za zahájení řízení o úschově přesáhne výši ukládané částky, nevyplacené podíly se neuloží do soudní úschovy a nevyzvednutá částka připadne státu.

(5)

Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo c) a investiční společnost je v konkurzu, zajistí prodej majetku v podílovém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a vyplacení podílů podílníkům správce konkurzní podstaty; odstavce 1 a 4 platí obdobně.

(6)

Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou investiční společnosti v konkurzu; v případě, že konkurzní podstata nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 100

Splynutí podílových fondů

(1)

Investiční společnost může rozhodnout o splynutí podílových fondů, které obhospodařuje, v jeden nový podílový fond.

(2)

Ke splynutí podílových fondů se vyžaduje povolení Komise.

(3)

Žádost o povolení splynutí podílových fondů musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti důležité pro posouzení důvodů splynutí a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4)

Komise nepovolí splynutí

a)

otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b)

standardního fondu a speciálního fondu, jestliže splynutím má být vytvořen speciální fond,

c)

podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování, nebo

d)

pokud by splynutím byly ohroženy zájmy podílníků.

(5)

Účastníky řízení o splynutí podílových fondů jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají splynutím zaniknout, a jejich depozitáři.

(6)

Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být zrušen splynutím, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí Komise podle odstavce 2 a statut podílového fondu, který vznikne splynutím, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu, je-li zrušován uzavřený podílový fond. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům splývajících podílových fondů právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců.

(7)

Splývající podílové fondy se zrušují a jejich podílníci se stávají podílníky nově vznikajícího podílového fondu uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise o povolení ke splynutí.

(8)

Investiční společnost obhospodařující podílový fond vytvořený splynutím je povinna do 3 měsíců ode dne zrušení splývajících podílových fondů vyměnit podílníkovi podílový list zrušeného podílového fondu za podílový list nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení.

§ 101

Sloučení podílových fondů

(1)

Investiční společnost může rozhodnout o sloučení podílových fondů, které obhospodařuje. Podílový fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace a majetek v něm se stává součástí přejímajícího podílového fondu.

(2)

Ke sloučení podílových fondů se vyžaduje povolení Komise.

(3)

Žádost o povolení sloučení podílových fondů musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů sloučení a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4)

Komise nepovolí sloučení

a)

otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b)

standardního fondu a speciálního fondu, jestliže sloučením má být vytvořen speciální fond,

c)

podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování, nebo

d)

pokud by sloučením byly ohroženy zájmy podílníků.

(5)

Účastníky řízení o sloučení podílových fondů jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které se slučují, a jejich depozitáři.

(6)

Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který sloučením zaniká, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí Komise o povolení sloučení a statut přejímajícího podílového fondu do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu, je-li zrušován uzavřený podílový fond. Uveřejněním oznámení vzniká podílníkům podílového fondu, který sloučením zaniká, právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců.

(7)

Podílníci podílového fondu, který sloučením zaniká, se stávají podílníky přejímajícího podílového fondu uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise o povolení sloučení.

(8)

Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond, je povinna do 3 měsíců ode dne zrušení podílového fondu, který sloučením zaniká, vyměnit podílníkovi podílový list podílového fondu, která sloučením zaniká, za podílový list přejímajícího podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení.

Část jedenáctá

Státní dozor, opatření k nápravě,

odnětí povolení, přestupky a jiné

správní delikty (§ 102-130)

Hlava I

Státní dozor (§ 102)

§ 102

Předmět státního dozoru

(1)

Státní dozor nad dodržováním tohoto zákona, podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, statutu fondu kolektivního investování, smlouvy o obhospodařování, depozitářské smlouvy a smlouvy s bankou podle § 43 odst. 2 nebo § 58 vykonává Komise.

(2)

Dozoru Komise podléhá

a)

investiční společnost,

b)

investiční fond,

c)

zakladatel investiční společnosti nebo investičního fondu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu do zápisu předmětu podnikání uvedeného v povolení do obchodního rejstříku,

d)

depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,

e)

banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,

f)

likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu,

g)

nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu,

h)

zahraniční investiční společnost při poskytování služeb v České republice,

i)

zahraniční fond kolektivního investování při veřejném nabízení cenných papírů v České republice,

j)

banka nebo pobočka zahraniční banky, se kterou má zahraniční fond kolektivního investování uzavřenou smlouvu podle § 43 odst. 2 nebo § 58.

(3)

Dozoru Komise podléhá též osoba, která bez povolení nebo souhlasu vykonává činnost, ke které tento zákon vyžaduje povolení nebo souhlas, a to v rozsahu této činnosti.

(4)

Při výkonu dozoru nad činností investiční společnosti v hostitelském státě Komise může

a)

požádat dozorový úřad hostitelského státu, aby provedl kontrolu činnosti této investiční společnosti vykonávané na území hostitelského státu, s uvedením rozsahu požadované kontroly, nebo

b)

provést kontrolu v hostitelském státě po předchozím informování dozorového úřadu hostitelského státu.

(5)

Komise

a)

na základě žádosti dozorového úřadu domovského státu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu provede kontrolu činnosti této investiční společnosti nebo standardního fondu v České republice v rozsahu uvedeném v žádosti, nebo

b)

na základě oznámení dozorového úřadu domovského státu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu umožní dozorovému úřadu domovského státu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu, aby provedl sám nebo prostřednictvím jiné pověřené osoby kontrolu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu.

Hlava II

Opatření k nápravě a odnětí povolení (§ 103-118)

§ 103

[Oprávnění Komise]

(1)

Komise může uložit osobě podléhající státnímu dozoru, která porušila tento zákon, statut fondu kolektivního investování, smlouvu o obhospodařování, depozitářskou smlouvu, smlouvu s bankou podle § 43 odst. 2 nebo § 58 nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo ohrozila zájmy akcionářů nebo podílníků, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Komise může dále

a)

nařídit mimořádné provedení auditu fondu kolektivního investování na náklady investiční společnosti nebo investičního fondu,

b)

nařídit změnu auditora,

c)

nařídit pozastavení vydávání a odkupování akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování,

d)

nařídit změnu depozitáře,

e)

zavést nucenou správu, nebo

f)

odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.

(2)

Komise může investiční společnosti změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona.

(3)

Komise může investičnímu fondu nařídit změnu investiční společnosti.

(4)

Komise může rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování podílového fondu.

(5)

Osoba, které Komise uložila opatření k nápravě, informuje Komisi o odstranění nedostatků a způsobu zjednání nápravy.

(6)

Komise zakáže osobě nebo skupině osob jednajících ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat hlasovací práva na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení.

(7)

Správní řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků lze zahájit i doručením rozhodnutí o předběžném opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.

§ 104

Nařízení mimořádného provedení auditu

(1)

Komise může rozhodnout o mimořádném provedení auditu fondu kolektivního investování na náklady fondu kolektivního investování, jestliže

a)

zjistí závažné nedostatky v auditu účetní závěrky fondu kolektivního investování, nebo

b)

auditor nesplní svou oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost auditorů.

(2)

Fond kolektivního investování sdělí Komisi do 30 dnů ode dne rozhodnutí o mimořádném provedení auditu údaje o auditorovi, který audit provede. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl audit roční účetní závěrky.

(3)

Komise může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce 2 odmítnout auditora, který jí byl investiční společností oznámen, a jmenovat jiného auditora.

§ 105

Nařízení změny investiční společnosti

(1)

Komise může nařídit investičnímu fondu změnu obhospodařující investiční společnosti, jestliže zjistí, že obhospodařující investiční společnost závažně nebo opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo vyplývající ze smlouvy o obhospodařování.

(2)

Smlouva o obhospodařování zaniká 1 měsíc po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny investiční společnosti.

(3)

Investiční fond je povinen uzavřít ve lhůtě podle odstavce 2 smlouvu o obhospodařování s jinou investiční společností, pokud nebude svůj majetek obhospodařovat sám.

§ 106

Nařízení změny depozitáře

(1)

Komise může nařídit investiční společnosti nebo investičnímu fondu změnu depozitáře, jestliže depozitář závažně nebo opakovaně poruší tento zákon nebo depozitářskou smlouvu nebo jestliže je u depozitáře zavedena nucená správa.

(2)

Závazek z depozitářské smlouvy zaniká 1 měsíc po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny depozitáře. Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny uzavřít v této lhůtě depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem.

§ 107

Nucený převod obhospodařování podílového fondu

(1)

Komise může rozhodnout o převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost, jestliže

a)

došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k vytvoření podílového fondu, nebo

b)

odnímá investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti.

(2)

K převodu obhospodařování podílového fondu podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas investiční společnosti, na kterou má být obhospodařování podílového fondu převedeno.

(3)

Investiční společnost, na kterou bylo obhospodařování podílového fondu převedeno, uveřejní změnu statutu podílového fondu související se změnou investiční společnosti a zdůvodnění nuceného převodu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Nucená správa

§ 108

[Podmínky]

Komise může zavést nucenou správu investiční společnosti nebo investičního fondu, jestliže

a)

investiční společnost nebo investiční fond opakovaně nebo závažně poruší tento zákon, statut fondu kolektivního investování, stanovy nebo podmínku či oprávnění uvedené v rozhodnutí podle tohoto zákona a předchozí opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo uložení pokuty nevedla k nápravě, nebo

b)

jsou ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů investičního fondu a hrozí nebezpečí z prodlení.

§ 109

[Náležitosti, postup, lhůty]

(1)

Rozhodnutí o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu obsahuje

a)

určení osoby nuceného správce a údaje o něm,

b)

výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti,

c)

případné omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2)

Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit též vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(3)

Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Nucená správa je zavedena doručením rozhodnutí nucenému správci.

(4)

Rozhodnutí o zavedení nucené správy Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5)

Zavedením nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zvláštního právního předpisu upravujícího správní soudnictví.

(6)

Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu na nuceného správce; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(7)

Je-li rozhodnutím o zavedení nucené správy omezeno nakládání s majetkem podle odstavce 1 písm. c), nejsou tím dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění8a podle zvláštního právního předpisu8b nebo podle zahraniční právní úpravy, které investiční společnost nebo investiční fond poskytly nebo jim bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu8c.

(8)

Nucený správce

a)

přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,

b)

zajistí ochranu práv podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu,

c)

do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu investiční společnosti nebo investičního fondu a

1.

předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo

2.

navrhne zrušení společnosti.

(9)

Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Komise na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok.

(10)

Nucený správce může s předchozím souhlasem Komise

a)

pozastavit vydávání a odkupování podílových listů podílového fondu nebo akcií investičního fondu, nebo

b)

podat návrh na vyrovnání nebo prohlášení konkurzu investiční společnosti nebo investičního fondu, zjistí-li, že jsou předluženy.

(11)

Náhrada hotových výdajů nuceného správce investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna nuceného správce jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů nuceného správce a odměny nuceného správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 110

[Zánik výkonu funkce]

(1)

Výkon funkce nuceného správce zaniká

a)

odstoupením nuceného správce,

b)

odvoláním nuceného správce,

c)

ukončením nucené správy,

d)

vyškrtnutím nuceného správce ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo

e)

úmrtím nuceného správce.

(2)

Nucený správce oznámí Komisi své odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem.

(3)

Komise odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat tímto zákonem stanovené předpoklady pro výkon této funkce.

(4)

Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek.

(5)

Jestliže výkon funkce nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), jmenuje Komise bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce.

§ 111

[Ukončení]

(1)

Nucená správa končí

a)

dnem uvedeným v rozhodnutí Komise o ukončení nucené správy,

b)

prohlášením konkurzu na majetek společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo

c)

jmenováním likvidátora.

(2)

Ke zrušení investiční společnosti v nucené správě nebo investičního fondu v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada těchto společností, se vyžaduje předchozí souhlas Komise.

(3)

Investiční společnost v nucené správě nebo investiční fond v nucené správě se zrušují s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor.

§ 112

[Zápis do OR]

(1)

Do obchodního rejstříku se zapisuje

a)

den zavedení nucené správy,

b)

údaje o nuceném správci; zapisují se též údaje o novém nuceném správci, jestliže byl jmenován jiný nucený správce,

c)

omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,

d)

den ukončení nucené správy.

(2)

Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného správce a omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu do obchodního rejstříku podává nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(3)

Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku podávají investiční společnost nebo investiční fond neprodleně po ukončení nucené správy; neučiní-li tak společnost, podá návrh na povolení zápisu představenstvo společnosti, jejíž nucená správa končí.

(4)

Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování.

§ 113

Změna rozsahu povolení

(1)

Komise může odejmout investiční společnosti povolení k jednotlivé činnosti, jestliže zjistí

a)

závažné porušení zákona při výkonu této činnosti, nebo

b)

závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo povolení uděleno.

(2)

Komise změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.

§ 114

Odnětí povolení nebo souhlasu

(1)

Komise odejme povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže

a)

nabylo právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu,

b)

byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebo

c)

bylo zahájeno řízení o vyrovnání.

(2)

Komise může odejmout povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže

a)

opatření k nápravě nebo sankce nevedla k nápravě,

b)

je to nezbytné v zájmu ochrany investorů,

c)

dalším trváním nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu nelze dosáhnout jejího účelu,

d)

povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací,

e)

došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu,

f)

investiční společnost nebo investiční fond nedodržují ustanovení o kapitálové přiměřenosti,

g)

investiční společnost nebo investiční fond nezahájí shromažďování peněžních prostředků do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, nebo

h)

investiční společnost nebo investiční fond nevykonávají kolektivní investování déle než 6 měsíců.

(3)

Pokud investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu, Komise v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti rozhodne též o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu nebo převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost. Při rozhodování o převodu obhospodařování podílového fondu Komise přihlédne k případné dohodě mezi investiční společností, jíž odnímá povolení k činnosti investiční společnosti a investiční společností, která souhlasí s převzetím obhospodařování podílového fondu.

(4)

Jestliže osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti, obhospodařuje majetek zákazníků a popřípadě též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna neprodleně vypořádat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytovaných investičních služeb.

(5)

Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti, se považuje za investiční společnost až do

a)

vyplacení podílů podílníkům zrušených podílových fondů nebo převedení obhospodařování podílových fondů na jinou investiční společnost a

b)

vypořádání pohledávek a závazků vyplývajících z poskytovaných investičních služeb, pokud takové služby poskytuje.

(6)

Komise dále odejme povolení k činnosti investičního fondu, jestliže

a)

do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nedosáhl jeho vlastní kapitál 50 000 000 Kč, nebo

b)

investiční fond nemá po dobu delší než 3 měsíce depozitáře.

(7)

Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se zrušuje s likvidací a jejího likvidátora jmenuje Komise; § 92 odst. 4 až 9 platí obdobně. Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se až do výmazu z obchodního rejstříku považuje za investiční fond.

(8)

Komise může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen.

§ 115

Odnětí povolení k vytvoření podílového fondu

(1)

Komise odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu, jestliže

a)

do 1 roku ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu vlastní kapitál podílového fondu nedosáhl výše 50 000 000 Kč,

b)

podílový fond nemá déle než 3 měsíce depozitáře, nebo

c)

neuvedla statut podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí jeho účinnosti.

(2)

Komise může odejmout investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu, jestliže

a)

průměrná výše vlastního kapitálu v tomto fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, nebo

b)

nepovažuje opatření podle § 12 odst. 6 za dostatečná.

§ 116

Státní dozor nad zahraniční osobou se sídlem v jiném

členském státě Evropské unie

(1)

Zahraniční investiční společnost, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a poskytuje služby v České republice a která neplní informační povinnosti nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, Komise upozorní na tuto skutečnost.

(2)

Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Komise dozorový úřad domovského státu.

(3)

Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 dozorovým úřadem domovského státu nevedla k nápravě, může Komise po informování dozorového úřadu domovského státu uložit opatření k nápravě podle § 103 nebo sankci podle § 122.

(4)

V případě možného ohrožení zájmů investorů může Komise uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení opatření k nápravě Komise informuje bez zbytečného odkladu Komisi Evropských společenství a příslušné dozorové úřady členských států Evropské unie. Jestliže Komise Evropských společenství po konzultaci s příslušnými dozorovými úřady členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě má být změněno nebo zrušeno, Komise je tímto rozhodnutím vázána.

(5)

Osoba podle odstavce 1, které dozorový úřad domovského státu odňal povolení ke kolektivnímu investování, nesmí poskytovat služby v České republice a musí neprodleně vypořádat své závazky vůči investorům. Komise uveřejní tuto skutečnost způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6)

Zahraniční osobě podle odstavce 1, která nedodržuje své povinnosti podle tohoto zákona, může Komise namísto postupu podle odstavců 1 až 4 uložit opatření k nápravě podle § 103 nebo sankci podle § 122.

(7)

Zahraničnímu standardnímu fondu, který veřejně nabízí své cenné papíry v České republice, může Komise uložit za porušení povinností uložených tímto zákonem opatření k nápravě podle § 103.

§ 117

Státní dozor nad speciálním fondem, který veřejně

nabízí své cenné papíry v České republice

(1)

Zahraničnímu speciálnímu fondu, který veřejně nabízí své cenné papíry v České republice, může Komise uložit za porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo za porušení podmínky stanovené v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice opatření k nápravě zjištěných nedostatků; o uloženém opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje příslušný dozorový úřad státu, ve kterém má zahraniční speciální fond sídlo.

(2)

Pokud dozorový úřad státu, ve kterém má zahraniční speciální fond sídlo, odejme tomuto fondu povolení ke kolektivnímu investování, odejme též Komise tomuto fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.

§ 118

Státní dozor nad investiční společností, která

poskytuje služby v jiném členském státě Evropské

unie

Investiční společnosti, která poskytuje služby v hostitelském státě a porušila právní předpis tohoto státu, může Komise na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona; o uloženém opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

Hlava III

Správní delikty (§ 119-129)

§ 119

Správní delikty investiční společnosti

(1)

Investiční společnost se dopustí správního deliktu tím, že

a)

poruší předmět podnikání uvedený v povolení (§ 60 odst. 5),

b)

nevede řádně evidenci investičních nástrojů (§ 9),

c)

poruší podmínky vydávání podílových listů (§ 11 nebo § 13 odst. 3 a 4),

d)

poruší povinnosti při odkupu podílového listu otevřeného podílového fondu nebo povinnosti při pozastavení odkupu podílových listů otevřeného podílového fondu (§ 12),

e)

vydá dluhopisy (§ 14 odst. 5),

f)

poruší pravidla účtování (§ 16),

g)

poruší pravidla pro stanovení úplaty za obhospodařovaní majetku fondu kolektivního investování (§ 18),

h)

poruší informační povinnosti (§ 19),

i)

poruší povinnosti při zániku depozitářské smlouvy (§ 20 odst. 8),

j)

poruší povinnosti k depozitáři (§ 22),

k)

poruší oznamovací povinnost (§ 36 odst. 1, 4 nebo odst. 6, nebo § 37 odst. 1, 4, 5 nebo odst. 6),

l)

poruší ustanovení § 52 odst. 2, § 54 odst. 4 nebo § 56 odst. 3,

m)

poruší povinnosti informovat Komisi o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy jí obhospodařovaných speciálních fondů v zahraničí (§ 57),

n)

změní depozitáře podílového fondu bez předchozího schválení Komisí (§ 66 odst. 6),

o)

poruší pravidla pro veřejné nabízení cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování (§ 79 až 81),

p)

poruší pravidla pro oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování (§ 82),

q)

poruší informační povinnosti (§ 83 až 91),

r)

poruší povinnosti při zrušení podílového fondu s likvidací (§ 99), splynutí podílových fondů (§ 100) nebo sloučení podílových fondů (§ 101),

s)

podá návrh na zápis fúze nebo rozdělení společnosti do obchodního rejstříku bez povolení Komise (§ 97 odst. 1),

t)

poruší pravidla jednání investiční společnosti (§ 74 až 78), nejde-li o protiprávní jednání podle písmene w) nebo x),

u)

nedodrží skladbu majetku nebo pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním standardního fondu (§ 26 až 35) nebo speciálního fondu (§ 49 až 56),

v)

poruší pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování (§ 75 odst. 1) nebo statut fondu kolektivního investování (§ 84 odst. 14),

w)

poruší povinnosti stanovené v § 76 při obhospodařování majetku zákazníka (§ 15 odst. 4), nebo

x)

nesplní opatření k nápravě (§ 103).

(2)

Za správní delikt investiční společnosti se uloží pokuta do

a)

10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až t),

b)

20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. u) až x).

§ 120

Správní delikty investičního fondu

(1)

Investiční fond se dopustí správního deliktu tím, že

a)

poruší předmět podnikání uvedený v povolení (§ 64 odst. 4),

b)

poruší ustanovení § 5 odst. 2, 4, 5 nebo odst. 6, § 20 odst. 8, § 22, § 52 odst. 2, § 54 odst. 4 nebo § 56 odst. 3, § 57, § 79 až 82 nebo § 96 odst. 1,

c)

poruší informační povinnosti (§ 83 až 91),

d)

změní depozitáře bez předchozího schválení Komisí (§ 64 odst. 2),

e)

poruší pravidla jednání investičního fondu [§ 74 a § 75 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 až 5] nebo statut investičního fondu (§ 84 odst. 14),

f)

nedodrží skladbu majetku nebo pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu (§ 49 až 56),

g)

poruší pravidla jednání [§ 75 odst. 1 písm. b)], nebo

h)

nesplní opatření k nápravě (§ 103).

(2)

Za správní delikt investičního fondu se uloží pokuta do

a)

10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e),

b)

20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) až h).

§ 121

Správní delikty depozitáře a banky

(1)

Depozitáři, který

a)

neinformuje Komisi a fond kolektivního investování o zániku závazků z depozitářské smlouvy (§ 20 odst. 7),

b)

poruší pravidla činnosti depozitáře (§ 21),

c)

poruší pravidla jednání depozitáře (§ 23), nebo

d)

nesplní opatření k nápravě (§ 103),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(2)

Bance, která přestala pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře a nesplní povinnost podle § 20 odst. 9 a 10 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 122

Správní delikty zahraniční investiční společnosti

a zahraničního fondu kolektivního investování

(1)

Zahraniční investiční společnosti, která poskytuje služby v České republice a která

a)

poruší informační povinnosti (§ 41), nebo

b)

nedodrží pravidla jednání se zákazníky nebo opatření přijaté ve veřejném zájmu,

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(2)

Zahraničnímu standardnímu fondu, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice a který

a)

závažně poruší informační povinnosti (§ 45),

b)

poruší pravidla veřejného nabízení cenných papírů (§ 43, 44, 46), nebo

c)

nesplní opatření k nápravě (§ 103),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(3)

Zahraničnímu speciálnímu fondu, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice a který

a)

poruší pravidla veřejného nabízení cenných papírů (§ 58 odst. 1, 5 nebo odst. 7),

b)

poruší informační povinnosti (§ 58 odst. 6, § 59),

c)

nesplní opatření k nápravě (§ 103), nebo

d)

podstatně zhorší postavení investorů v České republice, aniž by učinil přiměřená opatření k ochraně jejich zájmů (§ 43 odst. 2, § 45 a 46),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 123

Správní delikty banky, která má uzavřenou smlouvu

se zahraničním fondem kolektivního investování

Bance, která uzavřela smlouvu se zahraničním standardním fondem [§ 43 odst. 2 a § 58 odst. 1 písm. a)] a která poruší závažným způsobem ustanovení této smlouvy, se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 124

Další správní delikty

Osobě, která

a)

vykonává činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona (§ 4 odst. 2, § 6 odst. 4, § 14 odst. 2) bez povolení,

b)

veřejně nabízí cenné papíry zahraničního speciálního fondu, pro jejichž veřejné nabízení nemá emitent povolení (§ 58), nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, který nesplnil požadavky § 43,

c)

neoprávněně používá označení „investiční fond“, „podílový fond“ nebo „investiční společnost“,

d)

nesplní povinnost požádat o schválení účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1, povinnost oznámit nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 8 nebo neoznámí pozbytí účasti podle § 71 odst. 9, nebo

e)

jako správce konkurzní podstaty investiční společnosti nepostupuje řádně při plnění povinností podle § 99 odst. 5,

se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč.

Přestupky

§ 125

[Přestupky nuceného správce]

(1)

Nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu se dopustí přestupku tím, že

a)

postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo rozhodnutím o zavedení nucené správy, nebo

b)

nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas Komise (§ 109 odst. 8 a 9).

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 126

[Přestupky likvidátora]

(1)

Likvidátor investiční společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 95.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 127

[Další přestupky]

(1)

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

vykonává bez povolení činnost, ke které je podle tohoto zákona potřebné povolení (§ 4 odst. 2, § 6 odst. 4, § 14 odst. 2),

b)

veřejně nabízí cenné papíry zahraničního speciálního fondu, pro jejichž veřejné nabízení nemá emitent povolení (§ 58), nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, který nesplnil požadavky § 43,

c)

bez povolení používá označení „investiční fond“, „podílový fond“ nebo „investiční společnost“,

d)

nesplní povinnost požádat o schválení účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1, povinnost oznámit nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 8 nebo neoznámí pozbytí účasti podle § 71 odst. 9,

e)

vykonává funkci vedoucí osoby8 investiční společnosti nebo investičního fondu nebo vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu a nesplňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 58 odst. 4 a § 73) nebo nemá k výkonu této funkce předchozí souhlas Komise (§ 58 odst. 4 a § 72),

f)

v podkladech pro žádost o předchozí souhlas s výkonem funkce vedoucí osoby8 nebo vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu (§ 58 odst. 4 a § 72) uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost, nebo

g)

při výkonu funkce člena představenstva nebo prokuristy investiční společnosti nebo investičního fondu poruší povinnost odborné péče (§ 75 odst. 3).

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 128

Správní delikty při poskytování investičních služeb

v zahraničí

(1)

Investiční společnosti, která při poskytování služeb v hostitelském státě poruší pravidla pro veřejné nabízení cenných papírů nebo informační povinnosti uložené dozorovým úřadem hostitelského státu se na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(2)

O pokutě uložené podle odstavce 1 Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

§ 129

Společná ustanovení

(1)

Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti.

(2)

Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3)

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Komise o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4)

Protiprávní jednání právnických osob a přestupky podle tohoto zákona projednává Komise.

(5)

Správní delikty podle tohoto zákona projednává Komise.

(6)

Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7)

Pokuty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry je příjmem Garančního fondu, příjem z ostatních pokut je příjmem státního rozpočtu.

(8)

Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního zákona, který upravuje správu daní a poplatků.

Hlava IV

Spolupráce komise s dozorovými

úřady jiných členských států

evropské unie (§ 130)

§ 130

[Informačni povinnost]

(1)

Komise informuje bez zbytečného odkladu dozorové úřady členských států Evropské unie, ve kterých investiční společnost poskytuje služby, o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti nebo o udělení závažné sankce této investiční společnosti.

(2)

Komise informuje bez zbytečného odkladu dozorové úřady členských států Evropské unie, ve kterých investiční společnost veřejně nabízí podílové listy standardního fondu, o odnětí povolení k vytvoření tohoto podílového fondu, o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo o udělení závažné sankce tomuto podílovému fondu.

Část dvanáctá

Ustanovení společná, přechodná

a závěrečná (§ 131-141)

Hlava I

Ustanovení společná (§ 131-135)

§ 131

[Vymezení pojmu]

Pokud tento zákon hovoří o členském státě Evropské unie, rozumí se jimi i další státy Evropského hospodářského prostoru.

§ 132

Uveřejňování informací

Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce.

§ 133

Povinnost mlčenlivosti

(1)

Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou8 investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, je povinna zachovávat mlčenlivost o služebních věcech, které se dotýkají zájmů investiční společnosti nebo investičního fondu nebo akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(2)

Osoby podle odstavce 1 jsou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a)

občanského soudního řízení,

b)

soudního řízení správního,

c)

trestního řízení,

d)

správy daní a poplatků,

e)

dozoru Komise,

f)

poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

g)

bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

h)

platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,

i)

bankovního dohledu na konsolidovaném základě podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,

j)

exekučního řízení,

k)

konkurzního řízení,

l)

poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3)

Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 134

Likvidátor a nucený správce

Likvidátorem nebo nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu může být pouze osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Komisí podle zvláštního právního předpisu, kterým se upravuje podnikání na kapitálovém trhu a

a)

jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů této investiční společnosti nebo investičního fondu,

b)

která není personálně nebo majetkově propojena s touto investiční společností nebo investičním fondem, nebo

c)

která se v posledních 3 letech nepodílela na auditu této investiční společnosti nebo tohoto investičního fondu.

§ 135

Vztah k jiným právním předpisům

(1)

Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Právní poměry investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3)

Investiční společnosti a investiční fondy postupují podle zákona o účetnictví, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Hlava II

Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 136-141)

§ 136

[Přechodné ustanovení]

(1)

Investiční společnost podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., (dále jen „dosavadní zákon“) se považuje za investiční společnost podle tohoto zákona.

(2)

Povolení ke vzniku investiční společnosti podle dosavadního zákona je povolením k činnosti investiční společnosti v tomto rozsahu

a)

činnost podle § 5a odst. 1 písm. a) dosavadního zákona je činností podle § 14 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona ve vztahu k podílovému fondu,

b)

činnost podle § 5a odst. 1 písm. b) dosavadního zákona je činností podle § 15 odst. 1 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona ve vztahu k investičnímu fondu,

c)

činnost podle § 5a odst. 1 písm. c) dosavadního zákona je činností podle § 15 odst. 4 tohoto zákona.

(3)

Investiční fond podle dosavadního zákona, u kterého nebyla dosud ukončena přeměna na otevřený podílový fond podle § 35j až 35l dosavadního zákona, se až do ukončení přeměny považuje za speciální fond cenných papírů.

(4)

Otevřený podílový fond podle dosavadního zákona je otevřeným podílovým fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona. Investiční společnost uvede statut otevřeného podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5)

Uzavřený podílový fond podle dosavadního zákona je uzavřeným podílovým fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona. Investiční společnost uvede statut uzavřeného podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6)

Zahraniční osoba, která má povolení podle § 35n dosavadního zákona, je osobou, která má povolení podle § 58 tohoto zákona.

(7)

Člen představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu schválený Komisí podle dosavadního zákona je vedoucí osobou8 schválenou podle tohoto zákona.

(8)

Investiční společnost podle dosavadního zákona uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005. Do doby, než investiční společnost uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem, nesmí poskytovat své služby v členských státech Evropské unie.

(9)

Investiční fond podle dosavadního zákona uvede své poměry do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005.

(10)

Vedoucí osoba,8 které tento zákon zakládá povinnost mít předchozí souhlas Komise k výkonu funkce, je povinna požádat Komisi o tento souhlas do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže Komise souhlas neudělí, oprávnění k výkonu funkce zaniká.

(11)

Dnem 31. prosince 2004 zaniká ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku, jejíž smluvní stranou je investiční fond podle dosavadního zákona.

(12)

Zahraniční fond kolektivního investování, který veřejně nabízí cenné papíry na území České republiky, uvede své postavení do souladu s tímto zákonem ke dni, ke kterému vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

(13)

Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodla Komise na základě zákona č. 248/1992 Sb., o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu (§ 35j zákona č. 248/1992 Sb.) a tato rozhodnutí nabyla právní moci, a do doby nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, nebo nenastaly účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond podle dosavadních právních předpisů,9 nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz. Tímto dnem se dosavadní akcionáři investičního fondu stávají podílníky otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu, který může být majetkem v podílovém fondu, přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich společným majetkem. Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z investičního fondu podle předchozí věty, neručí za případné závazky investičního fondu, které nebyly vypořádány do dne přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený podílový fond obhospodařuje, a k úhradě těchto závazků může být použit majetek příslušného podílového fondu. Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, nemůže být toto rozhodnutí zrušeno ani nemůže být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, jež schválila přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond. V řízení o neplatnost usnesení valné hromady lze po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody podle odstavce 14.

(14)

Podílník otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou investičního fondu, má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení povinností souvisejících s přeměnou investičního fondu na otevřený podílový fond, vůči investiční společnosti, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, a vůči členům představenstva a dozorčí rady investičního fondu, kteří v souvislosti s přeměnou porušili své právní povinnosti. Soudní rozhodnutí, jímž se podílníkovi přiznává právo na náhradu škody, je co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním podílníkům. Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy došlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku.

(15)

Ustanovení odstavců 13 a 14 se použije i v případech, kdy před nabytím účinnosti tohoto zákona bylo investičnímu fondu v souvislosti s přeměnou na otevřený podílový fond doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz s tím, že došlo-li již k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, běží promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu škody podle odstavce 14 ode dne, kdy došlo k tomuto výmazu.

(16)

Pokud investiční společnosti nebo investičnímu fondu vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona povinnost přeměnit uzavřený podílový fond nebo investiční fond na otevřený podílový fond podle § 35l zákona č. 248/1992 Sb. a do nabytí účinnosti tohoto zákona investiční společnost nebo valná hromada investičního fondu nerozhodla o této přeměně, musí investiční společnost nebo investiční fond podniknout veškeré úkony potřebné k přeměně na otevřený podílový fond bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro přeměnu uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond se použijí ustanovení § 35h zákona č. 248/1992 Sb. a pro přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond se použijí obdobně ustanovení odstavců 13 a 14 a ustanovení § 35j odst. 1 až 7 a odst. 9 zákona č. 248/1992 Sb.

(17)

Pokud investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnost podle odstavce 16, odejme Komise investiční společnosti nebo investičnímu fondu povolení udělené podle dosavadního zákona. Pokud investiční fond nemůže splnit povinnost podle odstavce 16, přestože valná hromada investičního fondu rozhodla o jeho přeměně na otevřený podílový fond a Komise rozhodla o povolení přeměny podle § 35j odst. 3 zákona č. 248/1992 Sb., může představenstvo investičního fondu požádat Komisi o prodloužení lhůty pro přeměnu s tím, že tuto žádost může podat i opakovaně, jsou-li pro to závažné důvody. Na základě této žádosti může Komise přiměřeně prodloužit lhůtu k přeměně.

§ 137

[Další přechodné ustanovení]

(1)

Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce, která byla zahájena podle dosavadního zákona se dokončí podle dosavadního zákona s tím, že opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle tohoto zákona. Ostatní řízení zahájená podle dosavadního zákona se dokončí podle tohoto zákona.

(2)

Porušení dosavadního zákona, statutu, depozitářské smlouvy, smlouvy o obhospodařování nebo podmínky stanovené v povolení vydaném podle dosavadního právního předpisu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadního zákona.

§ 138

[Lhůty]

(1)

Komise zveřejní ve Věstníku Komise pro cenné papíry do 1. června 2004

a)

seznam regulovaných trhů6 členských států Evropské unie, které jsou povoleny příslušným dozorovým úřadem členského státu Evropské unie,

b)

seznam kategorií dluhopisů s uvedením kategorií bank členských států Evropské unie, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c).

(2)

Komise oznámí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dozorový úřad příslušný k výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.

(3)

Komise doručí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona seznam kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c) a podrobnosti o způsobu krytí závazků emitenta spojených s emisí těchto dluhopisů.

§ 139

Zmocnění

Komise stanoví vyhláškou

a)

způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování podle § 82 odst. 4,

b)

minimální náležitosti statutu a náležitosti zjednodušeného statutu podle § 84 odst. 4,

c)

způsob plnění povinností depozitáře podle § 21 odst. 2,

d)

jednání investiční společnosti nebo investičního fondu, která mohou být důvodem neprovedení pokynu depozitářem,

e)

způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře tohoto rizika podle § 27 odst. 8,

f)

informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, osnovu výroční zprávy investiční společnosti, osnovu výroční zprávy fondu kolektivního investování, osnovu pololetní zprávy investiční společnosti, osnovu pololetní zprávy fondu kolektivního investování, osnovu dalších informačních povinností fondu kolektivního investování a podrobnosti o formě uvedených zpráv a informací, způsobu jejich uveřejňování a způsobu jejich zasílání Komisi,

g)

způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů podle § 55 odst. 5,

h)

způsob plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti nebo investičního fondu podle § 74 odst. 3 a § 76 odst. 4,

i)

náležitosti a přílohy žádosti podle § 58 odst. 3, § 61, § 63 odst. 2, § 65, § 66 odst. 2, § 67 odst. 2, § 68 odst. 2, § 71 odst. 4, § 72 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 3 a § 101 odst. 3,

j)

způsob stanovení odměny likvidátora, správce konkurzní podstaty a nuceného správce, náhrady jejich hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 92 odst. 9, § 99 odst. 6 a § 109 odst. 10).

§ 140

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1.

zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,

 

2.

zákon č. 151/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,

 

3.

zákon č. 124/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,

 

4.

vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu,

 

5.

vyhláška č. 177/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu,

 

6.

vyhláška č. 362/2001 Sb., kterou se upravují podrobná pravidla pro stanovení a placení odměny za výkon funkce nuceného správce a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu.

§ 141

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, ve znění směrnice Rady 88/220/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES.

Článek 5 směrnice Rady 85/611/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.(32002L0047)

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.

§ 35j odst. 10 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, ve znění směrnice Rady 88/220/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES.

2

Článek 5 směrnice Rady 85/611/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES.

3
4
5
6
7
8
8a

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.(32002L0047)

8b
8c

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.

9

§ 35j odst. 10 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.