Čekejte, prosím...
ČÁST PRVNÍ. ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA (§ 1-81)
ČÁST DESÁTÁ. ÚČINNOST (§ 90)
* * *
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
580/2004 Sb. znění účinné od 25. 11. 2004 do 2. 1. 2005

580

 

PŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

(rozpočtová pravidla), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 493/2000 Sb., zákonem č. 141/2001 Sb.,

zákonem č. 187/2001 Sb., zákonem č. 320/2001 Sb., zákonem č. 450/2001 Sb., zákonem č. 202/2002 Sb.,

zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 479/2003 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 257/2004 Sb.,

zákonem č. 436/2004 Sb. a zákonem č. 482/2004 Sb.

 

 

ZÁKON

o rozpočtových pravidlech

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA (§ 1-81)

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-3)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a)

tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen „střednědobý výhled“), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,

b)

příjmy a výdaje státního rozpočtu,

c)

státní finanční aktiva a pasiva,

d)

finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,1 Bezpečnostní informační služby1a (dále jen „organizační složka státu“) a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen „příspěvková organizace“),

e)

finanční kontrolu,

f)

podmínky zřizování státních fondů,

g)

způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,

h)

hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.

§ 2

Základní ustanovení

(1)

Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.2

(2)

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

(3)

Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(4)

V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů a při pohybech na účtech státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen „rozpočtová skladba“), které stanoví Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

§ 3

Pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,

b)

návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,

c)

jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,

d)

finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,

e)

neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,

f)

zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,

g)

správci kapitol státního rozpočtu (dále jen „správci kapitol“) ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,

h)

peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu a peněžních prostředků na účtech finančních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy územních samosprávných celků3 uložených na účtech vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank4 (dále jen „banka“) nebo uložených na účtech vedených v České národní bance,

i)

financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu, zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup cenných papírů nebo termínované vklady,

j)

programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Společenství, a to prostřednictvím strukturálních fondů,4a Fondu soudržnosti4b nebo podpory pro rozvoj venkova,4c

k)

peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,

l)

realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,

m)

výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem4d a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,

n)

výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na programy (§ 12 odst. 1).

HLAVA II

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET

A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM (§ 4-11)

§ 4

Střednědobý výhled

(1)

Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:

a)

předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen,

b)

předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů,

c)

částky střednědobých výdajových rámců (§ 8a odst. 1) a jejich členění podle kapitol a státních fondů,

d)

celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu,

e)

celkové příjmy a výdaje státních fondů,

f)

příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu,

g)

příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů,

h)

výdaje na programy (§ 12), u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda,

i)

výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie podle jednotlivých kapitol a státních fondů,

j)

přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky.

(2)

Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.

(3)

Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U programů uvedených v odstavci 1 písm. h) a u výdajů podle odstavce 1 písm. i) odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení. Při vypracování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů podle odstavce 1 písm. i) stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.

(4)

Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5)

Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.

§ 5

Státní rozpočet

(1)

Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce․ K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.

(2)

Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.

(3)

Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.

(4)

Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen „kapitola“).

(5)

Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné.

(6)

Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.

(7)

Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.

§ 6

Příjmy státního rozpočtu

(1)

Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

a)

výnosy daní včetně příslušenství,5

b)

pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,

c)

výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropských společenství5a ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,

d)

příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,

e)

odvod zbývajícího zisku České národní banky,6

f)

sankce za porušení rozpočtové kázně,

g)

správní a soudní poplatky,

h)

úhrady spojené s realizací státních záruk,

i)

příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)],

j)

splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,

k)

peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,

l)

výnosy z majetkových účastí státu,

m)

výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,

n)

penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,

o)

prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,

p)

pokuty,

r)

další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.

(2)

Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen „prostředky poskytnuté ze zahraničí“) organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.

§ 7

Výdaje státního rozpočtu

(1)

Ze státního rozpočtu se hradí

a)

výdaje na činnost organizačních složek státu a příspěvky na provoz a dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13) příspěvkovým organizacím v jejich působnosti,

b)

výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,

c)

dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,

d)

dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,7

e)

dotace občanským sdružením8 a příspěvky politickým stranám,9

f)

dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,10 a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,

g)

dotace státním fondům,

h)

dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat11 nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,

i)

dotace nadacím a nadačním fondům,

j)

dotace dobrovolným svazkům obcí,

k)

peněžité vklady státu do akciových společností,11a

l)

nákup cenných papírů,

m)

peněžní dary poskytnuté do zahraničí,

n)

vklady a příspěvky mezinárodním organizacím,

o)

výdaje na realizaci státních záruk,

p)

výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,

r)

příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu,

s)

výdaje související s dluhovou službou,

t)

další výdaje stanovené zvláštním zákonem,

u)

výdaje na vládní úvěry,

v)

dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury.

(2)

Výdaje podle odstavce 1 písm. k) až n) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.

§ 8

Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu

(1)

Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu ministerstvo stanoví na základě částky střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, která je v něm uvedena jakožto částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“). Není-li takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na základě částky střednědobého výdajového rámce, která je jakožto částka na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně předcházející běžnému roku (dále jen „minulý rok“). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu a výdaje jednotlivých státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v návrhu zákona o státním rozpočtu jakožto celkové výdaje tohoto rozpočtu. Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů státního rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna schválila do 30. června běžného roku.

(2)

Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je činností vykonávanou v přenesené působnosti.

(3)

Návrh rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv předají ministerstvu správci těchto kapitol nebo orgány Poslanecké sněmovny a Senátu příslušné ve věcech rozpočtu11b po projednání s ním. Ministerstvo je zařadí do návrhu zákona o státním rozpočtu, který předkládá ke schválení vládě.

(4)

Nesouhlasí-li vláda s předloženými návrhy rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv, rozhodne o číselných údajích na její žádost do 15. září rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

(5)

Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.11c

§ 8a

Střednědobý výdajový rámec

(1)

Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou s vyloučením výdajů na

a)

realizaci státních záruk, jestliže ručitelské smlouvy, ručitelská prohlášení, záruční listiny nebo zákony, které státu ručitelskou povinnost stanoví, nabyly účinnosti do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace Správa železniční dopravní cesty podle zvláštního zákona,11d

b)

návratné finanční výpomoci.

(2)

Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje

a)

způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se očekával při stanovení této částky,

b)

vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo,

c)

ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie na programy nebo projekty z tohoto rozpočtu spolufinancované, s kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši,

d)

ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,

e)

způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo.

(3)

Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b).

(4)

Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovně zároveň s návrhem zákona o státním rozpočtu na další rok.

§ 8b

Lhůty některých prací vykonávaných vládou,

ministerstvem, správci kapitol a státními fondy

při vypracování návrhu státního rozpočtu,

střednědobého výhledu a střednědobých

výdajových rámců

(1)

Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh

a)

částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle § 8a odst. 3,

b)

částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,

c)

částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu

do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna téhož roku.

(2)

Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo

a)

pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,

b)

pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového rámce,

c)

pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,

d)

pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů

a předloží je vládě do 31. května běžného roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku.

(3)

Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.

(4)

Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují

a)

správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,

b)

pro návrh střednědobého výhledu

1.

správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,

2.

státní fondy návrh svých příjmů a výdajů

a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.

(5)

Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.

§ 9

Rozpočtové provizorium

(1)

Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám státního rozpočtu do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva. V případě výdajů stanovených jiným zákonem (mandatorní výdaje) je přípustné překročení objemu výdajů, pokud k němu dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem. Překročení objemu výdajů je přípustné i u peněžních prostředků, které jsou v rozpočtu Evropské unie na příslušný rozpočtový rok určeny jako vlastní zdroje Evropských společenství, vycházející z daně z přidané hodnoty nebo založené na hrubém národním produktu.11e

(2)

Je-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření od prvního dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou schváleným zákonem o státním rozpočtu.

(3)

Nepředloží-li vláda návrh zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně před prvním dnem rozpočtového roku, postupuje se podle odstavce 1.

(4)

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.

§ 10

Kapitoly

(1)

Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy12 a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.

(2)

Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, příspěvky a dotace na reprodukci majetku příspěvkovým organizacím a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.

(3)

Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. O zařazení dalšího výdaje do kapitoly Všeobecná pokladní správa může v době přípravy návrhu státního rozpočtu rozhodnout vláda, nebo v době jeho schvalování Poslanecká sněmovna. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.

(4)

Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.

(5)

Peněžní operace na účtech státních finančních aktiv s výjimkou operací spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv, jejímž správcem je ministerstvo.

§ 11

Plnění závazků z Evropské dohody zakládající

přidružení mezi Českou republikou na jedné straně

a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy

na straně druhé

Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.13

HLAVA III

ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU

NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU

A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH

FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ

ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU (§ 12-19)

Díl 1

Účast státního rozpočtu na financování programu (§ 12-13)

§ 12

Programy

(1)

Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku,14 jeho údržbu a opravy, případně i pro jiné činnosti potřebné k dosažení stanovených cílů.

(2)

Dokumentace programu obsahuje

a)

identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,

b)

bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů,

c)

specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti vynaložených finančních prostředků.

(3)

Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí výstavby, technických zhodnocení a oprav budov a staveb, pořízení nemovitosti, technických zhodnocení a oprav strojů, zařízení a nehmotného majetku, úplatných převodů nemovitostí a případně i jiných činností zabezpečujících dosažení cílů programu (dále jen „akce“) se evidují v Informačním systému financování reprodukce majetku (dále jen „informační systém“).

(4)

Informační systém spravuje ministerstvo, které stanovuje jeho strukturu a obsah, řídí jeho aktualizaci prováděnou správci rozpočtových kapitol a zabezpečuje datové výstupy pro vypracování návrhů státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a střednědobého výhledu.

(5)

Registraci akce v informačním systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.

(6)

Registraci akce podle odstavce 5 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c), její zadání a změnu závazně určených parametrů lze provést jen se souhlasem ministerstva.

§ 13

Účast státního rozpočtu na financování programu

(1)

Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí

a)

výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,

b)

poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.

(2)

Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu

a)

vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,

b)

ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000 Kč.

(3)

Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na

a)

individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč,

b)

systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,

c)

individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč,

d)

systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,

e)

návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.

(4)

Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí v jejich evidenci v informačním systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.

Díl 2

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí

ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí (§ 14-15)

§ 14

(1)

Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2)

Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).

(3)

O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a)

jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,

b)

název a adresu poskytovatele,

c)

poskytovanou částku,

d)

účel, na který je poskytovaná částka určena,

e)

lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f)

u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,

g)

případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,

h)

u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),

i)

den vydání rozhodnutí.

(4)

Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení15 a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.15a

(5)

Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace neobsahující prostředky od Evropské unie“), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.

(6)

V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace obsahující prostředky od Evropské unie“), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství.

(7)

Odstavec 6 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8).

(8)

Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).

(9)

Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16 o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(10)

Poskytovatel je povinen zaznamenat v centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí, poskytovaných ze státního rozpočtu, údaje o těchto dotacích a návratných finančních výpomocech a o jejich příjemcích. Obsah a rozsah údajů, které je poskytovatel povinen zaznamenat v této evidenci, a postupy a lhůty, které je při tom povinen plnit, stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 15

(1)

Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci

a)

k vázání prostředků státního rozpočtu,

b)

ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, nebo

c)

ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství.

(2)

Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.15

(3)

Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci poskytnuta.

Díl 3

Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční

výpomoci ze státního rozpočtu (§ 16)

§ 16

(1)

Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu.

(2)

Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou

a)

účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,

b)

podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,

c)

podmínkou čerpání prostředků fondů Evropského společenství,

d)

hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,

se poskytují formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bank na základě smluv uzavřených s těmito bankami ministerstvem.

(3)

Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankou ministerstvo vyhláškou.

Díl 4

Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční

výpomoci (§ 17)

§ 17

Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen „dohoda“), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.

Díl 5

Poskytování informací o dotacích a návratných

finančních výpomocích ministerstvu (§ 18)

§ 18

Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.17

Díl 6

Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů

územních samosprávných celků (§ 19)

§ 19

(1)

Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2)

Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí se poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.

HLAVA IV

HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO

ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ,

ROZPOČTŮ OBCÍ A ROZPOČTŮ KRAJŮ

A ČASOVÉ URČENÍ A ÚČELOVOST

PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU (§ 20-21)

§ 20

Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů

státních fondů, rozpočtů územních

samosprávných celků

(1)

Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.

(2)

Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

(3)

Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(4)

Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické nebo fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění svých rozpočtů. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty druhé je činností vykonávanou v přenesené působnosti.

(5)

Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.16

(6)

Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 21

Roční zprávy

(1)

Organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok, u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů, které vznikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do konce roku, u těch, které zanikly během roku, doba od počátku roku do dne jejich zániku a u těch, které vznikly i zanikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do dne jejich zániku. Za zaniklé organizační složky státu vypracovávají roční zprávy jejich právní nástupci, zřizovatelé nebo správci.

(2)

Zpracovatel zprávy ji předloží zřizovateli, jestliže ho má; státní fond ji předloží ministerstvu, do jehož působnosti patří (§ 28 odst. 2). Zpracovatel zprávu též uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup vždy do 30. června běžného roku za minulý rok.

(3)

Obsah roční zprávy stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4)

Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy stanovící povinnost utajovat některé informace a údaje nebo právo je nezveřejňovat.17a

HLAVA V

ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ

NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ

A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA (§ 22-27)

§ 22

Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných

(1)

Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.

(2)

Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.

(3)

Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).

Rozpočtová opatření

§ 23

Rozpočtovým opatřením se rozumí

a)

přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,

b)

povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,

c)

vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele.

§ 24

(1)

Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může

a)

povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,

b)

povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,

c)

provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3.

(2)

Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.

(3)

Povolit přesun mezi závaznými ukazateli státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

(4)

Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku. Po obdržení vyrozumění o vyřízení žádosti žadatel předloží oznámení limitu výdajů České národní bance nejpozději do 20. prosince běžného rozpočtového roku.

(5)

Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.

(6)

O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.

(7)

Rozpočtová opatření podle odstavce 1 a podle § 25 odst. 1 písm. e) týkající se kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.

§ 25

(1)

Organizační složky státu jsou

a)

oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,

b)

oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,

c)

povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem z rozpočtu Evropské unie a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu. Tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty, a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,

d)

povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda.

(2)

Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.

(3)

Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu, vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.

(4)

Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(5)

Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu.

(6)

Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.

(7)

Organizační složka státu může vázat výdaje účelově určené závaznými ukazateli zákona o státním rozpočtu pouze se souhlasem ministerstva.

(8)

Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.

(9)

Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(10)

Organizační složka státu je povinna vést chronologickou evidenci o všech jí v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1 a v § 24. Přehled o rozpočtových opatřeních se u příjmů i výdajů zpracovává v celém rozsahu rozpočtové skladby.

(11)

Správce kapitoly předkládá ministerstvu v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, přehled o rozpočtových opatřeních podle odstavce 9. Nedodržení této povinnosti může být důvodem pro pozastavení řešení žádostí správce kapitoly o rozpočtová opatření.

§ 26

Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou

a)

druh rozpočtového opatření podle § 23 písm. a) a b),

b)

výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,

c)

podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,

d)

v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,

e)

v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,

f)

v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,

g)

název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu rozpočtové skladby,

h)

aktualizované údaje informačního systému podle § 12 odst. 4.

§ 27

Vládní rozpočtová rezerva

(1)

Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.

(2)

O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.

(3)

O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.

HLAVA VI

STÁTNÍ FONDY (§ 28)

§ 28

(1)

Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.

(2)

V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.

(3)

Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.

(4)

Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

(5)

Název státního fondu musí obsahovat označení „státní fond“.

(6)

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.

HLAVA VII

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ

JEHO NÁVRHU (§ 29-30)

§ 29

Státní závěrečný účet

(1)

Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.

(2)

Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.

(3)

Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.

(4)

Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

§ 30

Návrh státního závěrečného účtu

(1)

Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.

(2)

Správci kapitol, územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je činností vykonávanou v přenesené působnosti.

(3)

Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků a státních fondů.

(4)

Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(5)

Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.

(6)

Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.

HLAVA VIII

MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET,

NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ

STÁTNÍ ROZPOČET (§ 31-32)

§ 31

Vypracování návrhu mimořádného státního

závěrečného účtu a návrhu nouzového státního

rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu

(1)

Po vyhlášení stavu ohrožení státu18 vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.

(2)

Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.

(3)

Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.

§ 32

Vypracování návrhu mimořádného státního

závěrečného účtu a návrhu válečného státního

rozpočtu po vyhlášení válečného stavu

(1)

Po vyhlášení válečného stavu19 vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.

(2)

Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.

HLAVA IX

ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ

STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ

AKTIVA A PASIVA (§ 33-36)

Díl 1

Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu (§ 33-35)

§ 33

Správa peněžních prostředků státní pokladny

(1)

Ke správě peněžních prostředků státní pokladny vede Česká národní banka ministerstvu souhrnný účet běžného hospodaření státní pokladny (dále jen „souhrnný účet“). Na tomto účtu jsou evidovány všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu, výnosy z prodeje státních dluhopisů a z přijatých úvěrů určených k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, jiné peněžní prostředky státu, příjmy územních samosprávných celků3 spravované finančními úřady a peněžní prostředky z vybraných cel určené k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství.

(2)

Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně sledovány na

a)

příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,

b)

účtech státních finančních aktiv,

c)

souhrnných zůstatcích na účtech finančních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny ostatním veřejným rozpočtům, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství,19a

d)

účtu řízení likvidity státní pokladny,

e)

účtech mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu,

f)

účtech státních právnických osob,

g)

účtech státních fondů,

h)

účtech dalších fondů, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

(dále jen „účty podřízené státní pokladně“). Účty podřízené státní pokladně si zřizují subjekty, které mají finanční vztah ke státní pokladně.

(3)

Účty podle odstavce 2 písm. a) až d) vede vždy Česká národní banka. Celkový součet netermínovaných prostředků na těchto účtech nesmí být záporný.

(4)

Účty podle odstavce 2 písm. e) až h) mohou vést banky. Zůstatky těchto jednotlivých účtů nesmí být záporné. Banky jsou povinny sledovat zůstatky na těchto jednotlivých účtech a vždy k 31. prosinci oznámit České národní bance jejich saldo. V případě záporného zůstatku na těchto jednotlivých účtech jsou banky povinny ihned sdělit tuto skutečnost České národní bance.

(5)

Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu a účtů podřízených státní pokladně vymezuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.

(6)

Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.

(7)

Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem. Tyto organizační složky státu a právnické osoby jsou dále povinny udělit České národní bance a bankám, které vedou jejich účty podřízené státní pokladně, souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech na těchto účtech ministerstvu.

(8)

Peněžní prostředky státní pokladny nesmějí být umístěny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo má právo kontrolovat, zda organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, nevkládají peněžní prostředky mimo účty podřízené státní pokladně.

§ 34

Řízení státní pokladny

(1)

Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropských společenství vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním produktu11a a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.

(2)

Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.

(3)

Ministerstvo může k překlenutí nedostatku peněžních prostředků na souhrnném účtu použít i jiné peněžní prostředky státu podle § 33 odst. 2 písm. g) a h) formou dočasné finanční výpomoci. Tato výpomoc nesmí ohrozit úhrady závazků z těchto účtů a musí být vrácena do 31. prosince roku, ve kterém byla poskytnuta. Úrok z dočasné finanční výpomoci uhradí ministerstvo.

(4)

Přebytky prostředků na účtech podřízených státní pokladně uvedených v § 33 odst. 2 písm. a) až d) může ministerstvo krátkodobě investovat na peněžním trhu do likvidních státních dluhopisů nebo cenných papírů České národní banky. Tyto operace nesmějí ohrozit činnosti finančních úřadů podle zvláštních právních předpisů ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství.19a

(5)

Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.

§ 35

Řízení státního dluhu

(1)

Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státního dluhu oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Za tímto účelem může ministerstvo přímo provádět operace na sekundárním trhu nákupy a prodeji státních dluhopisů nebo dluhopisů vydaných Českou národní bankou, pokud jejich provádění nedohodne s Českou národní bankou nebo jiným subjektem; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu.20

(2)

Ministerstvo je dále oprávněno v rámci výkonu řízení státního dluhu sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními subjekty, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.

(3)

Ministerstvo při financování státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje ministerstva pro vyloučení úrokových rizik a rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

Díl 2

Státní finanční aktiva a pasiva (§ 36)

§ 36

(1)

Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.

(2)

Státními finančními aktivy jsou

a)

peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním zákonem,21

b)

majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,

c)

pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk.

(3)

Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou.

(4)

Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1 a 3 až 5 a § 15.

(5)

Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.

(6)

Státními finančními pasivy jsou

a)

závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,

b)

jiné závazky státu.

(7)

Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.

(8)

Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.

HLAVA X

HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY

NÁRODNÍHO FONDU (§ 37-38)

§ 37

Národní fond

(1)

Národní fond je souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, s výjimkou podpory pro rozvoj venkova.

(2)

Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Způsob řízení finančních toků těchto prostředků stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3)

Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropských společenství nebo z mezinárodní smlouvy.

(4)

Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon, právo Evropských společenství nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.

(5)

Účty peněžních prostředků Národního fondu vede ministerstvu Česká národní banka, pokud ministerstvo nerozhodne jinak.

(6)

Úroky vzniklé z uložení peněžních prostředků na účtech jsou zdrojem Národního fondu.

(7)

Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.

(8)

Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 a 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropských společenství jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.

§ 38

Důsledky porušení kázně při hospodaření

s peněžními prostředky Národního fondu

(1)

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44.

(2)

Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].

(3)

Požádá-li Komise Evropských společenství o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.

(4)

Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Komisí Evropských společenství za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.

(5)

Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.

HLAVA XI

FINANČNÍ KONTROLA (§ 39-43)

§ 39

(1)

Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.

(2)

Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a krajské úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního předpisu.22

(3)

Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Výsledky sledování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů uvádí ve své roční zprávě (§ 21).

§ 40 až 42

zrušeny

§ 43

Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22

HLAVA XII

PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ (§ 44-44a)

§ 44

(1)

Porušením rozpočtové kázně je

a)

neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,

b)

neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,

c)

neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,

d)

neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,

e)

neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,

f)

porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,

g)

neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4.

(2)

Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na

a)

prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

b)

prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

c)

prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

d)

prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

e)

prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie,

f)

prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie,

g)

ostatní prostředky státního rozpočtu,

h)

ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.

(3)

Peněžními prostředky

a)

podle odstavce 2 písm. a), c) a e) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,

b)

podle odstavce 2 písm. b), d) a f) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,

c)

podle odstavce 2 písm. g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c) a e),

d)

podle odstavce 2 písm. h) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d) a f).

(4)

Organizační složka státu označí za peněžní prostředky

a)

podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství určeny na její určité výdaje, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

b)

podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,

c)

podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

d)

podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,

e)

podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má podle právního aktu Evropských společenství obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, které jsou právem Evropských společenství určeny jako náhrada jejích určitých výdajů, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

f)

podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla.

(5)

Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky

a)

podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu,

b)

podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu,

c)

podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má podle dohody s Evropskými společenstvími nebo jiných právních aktů obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu.

(6)

Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d) nebo f), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 3 písm. h)].

§ 44a

(1)

Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a)

státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

1.

podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. g),

2.

podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,

3.

podle § 44 odst. 1 písm. c) až g),

b)

státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23

c)

státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d)

Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e),

e)

svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a).

(2)

Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) nebo c), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

(3)

Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a)

státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. h),

b)

státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu,

c)

státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d)

Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f),

e)

rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b).

(4)

Odvod za porušení rozpočtové kázně činí

a)

v případě neoprávněného použití prostředků dotace neobsahující prostředky od Evropské unie, jímž bylo výhradně nesplnění podmínek, které byly v rozhodnutí o dotaci vyčleněny jako méně závažné (§ 14 odst. 5), 5 % z celkové částky dotace; totéž platí v případě neoprávněněného použití prostředků takové dotace, jímž byla výhradně nesplnění stanovených podmínek, která byla uvedena v rozhodnutí o dotaci rovněž jako méně závažná (§ 14 odst. 5),

b)

v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie, v rozhodnutí o níž byly uvedeny jedna nebo více částek procent (§ 14 odst. 6), toto procento z celkové částky dotace v každém jednotlivém případě uvedeném v rozhodnutí; při neoprávněném použití prostředků dotace, kterým je nesplnění více podmínek, z nichž u každé je v rozhodnutí uvedena procentní částka, nebo kterým je více nesplnění podmínek, z nichž u každého je v rozhodnutí uvedena procentní částka, se procentní částky sčítají, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace,

c)

v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

(5)

Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

(6)

Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 3 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

(7)

Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

(8)

Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány24 podle zvláštního právního předpisu.24a Odvod a penále lze vyměřit do deseti let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(9)

Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. a) může povolit místně příslušné finanční ředitelství. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. c) nebo penále může povolit ministerstvo s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) až f) a penále za prodlení s ním a s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a penále za prodlení s ním.

(10)

O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila. Finančnímu ředitelství nebo ministerstvu se žádost podává prostřednictvím územního finančního orgánu, který tento odvod nebo penále uložil.

HLAVA XIII

HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK

STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ (§ 45-72)

Díl 1

Hospodaření organizačních složek státu (§ 45-52)

§ 45

(1)

Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena.

(2)

Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).

(3)

Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty. Mimorozpočtové zdroje se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku používají přímo.

(4)

Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje z příslušných výdajových rozpočtových účtů. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka (§ 33 odst. 3) převede vždy ke dni 31. prosince na příslušný účet ve státních finančních aktivech.

(5)

Organizační složky státu dále zřizují účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, účty pro vnitřní organizační jednotky, o kterých vedoucí organizační složky státu rozhodl, že hospodaří se zálohou, a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.25

(6)

Ministerstvo zřizuje účet, na kterém soustřeďuje, stanoví-li tak zvláštní zákon, peněžní prostředky utržené za prodej státních dluhopisů a z kterého přímo hradí ztrátu České konsolidační agentury.

(7)

Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách v zahraničí.

(8)

Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(9)

Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, mzdy pracovníků organizační složky státu a s nimi související výdaje za měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, příspěvky účastníků konferencí, které byly složeny v běžném rozpočtovém roce na konference pořádané začátkem následujícího roku, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.

(10)

Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových rozpočtových účtech je organizační složka státu povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(11)

Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.

(12)

Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství.25a

§ 46

(1)

Organizační složka státu může hradit z rozpočtu běžného roku jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které Česká národní banka provede nejpozději do 31. prosince. Výdaje, které Česká národní banka nejpozději k tomuto dni neprovede, zatěžují rozpočet organizační složky následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného roku.

(2)

Organizační složka státu převede do 31. prosince běžného roku

a)

prostředky na výplatu mezd za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného vypláceného současně se mzdou na účet cizích prostředků. Za výdaje související s výplatou mezd se považují pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd za měsíc prosinec,

b)

úspory rozpočtových prostředků podle § 47.

§ 47

Organizační složka státu může na konci roku převést ze státního rozpočtu do svého rezervního fondu částku ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a), sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdaji uskutečněnými za celý rok. To neplatí pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa a Státní dluh. Ustanovení § 46 odst. 2 písm. a) není tímto ustanovením dotčeno.

§ 48

(1)

Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:

a)

rezervní fond,

b)

fond kulturních a sociálních potřeb.

(2)

Zdrojem rezervního fondu jsou

a)

prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,

b)

odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi,

c)

příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo dědictvím,

d)

u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit toto ministerstvo,

e)

prostředky převedené podle § 47.

(3)

Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na

a)

prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na

1.

prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,

2.

prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,

b)

odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,

c)

příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,

d)

příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,

e)

prostředky převedené podle § 47; tyto prostředky dále člení podle toho, na co byly před převedením rozpočtovány, na

1.

prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) a zároveň na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

2.

prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) s výjimkou prostředků podle bodu 1,

3.

prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie s výjimkou prostředků podle bodu 1,

4.

sociální dávky,

5.

prostředky určené na úhrady škod způsobených pojistnými událostmi,

6.

ostatní.

(4)

Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že

a)

prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,

b)

prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,

c)

prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,

d)

prostředky podle odstavce 3 písm. d) používá Ministerstvo obrany na výdaje na reprodukci majetku,

e)

prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodů 1 až 5 na tytéž účely a tytéž programy a projekty a prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodu 6 na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.

(5)

Odstavcem 4 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy, které výdaje organizačních složek státu omezují.25b

(6)

Prostředky rezervního fondu určené na financování programů a na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které na tyto programy a projekty nebyly použity podle odstavce 4 písm. e), organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.

(7)

Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 49

(1)

Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Půjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.26

(2)

Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Vyúčtování ke konci rozpočtového roku nemusí být provedeno u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem26a a u předplatného novin a časopisů. Při financování potřeb programů je výše záloh stanovena správcem rozpočtové kapitoly.

(3)

Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.

(4)

Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.

(5)

Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6)

Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis.

(7)

Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o

a)

prostředky poskytnuté z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,

b)

dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,

c)

náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.

(8)

Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.

(9)

Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 50

(1)

Organizační složka státu financuje reprodukci majetku ze svého rozpočtu v rámci stanovených závazných ukazatelů financování programů.

(2)

Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. Tyto prostředky převede organizační složka státu na zvláštní příjmový účet zřízený pro správce kapitoly a o výši převedených prostředků jí zvýší správce kapitoly limit výdajů na financování reprodukce majetku. Správce kapitoly vrátí nepoužitý zůstatek takto převedených prostředků nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky poukázány.

§ 51

Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu

(1)

Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(2)

Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet.

(3)

Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

§ 52

(1)

Vedoucí organizační složky státu je oprávněn určit vnitřní organizační jednotky organizační složky státu, kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností z rozpočtu. Zálohy se poskytují na období jednoho měsíce v hotovosti nebo na běžné účty u bank nebo, působí-li tyto jednotky v cizině, zahraničních bank.

(2)

Vnitřní organizační jednotky jsou povinny zálohu vyúčtovat po ukončení období, na něž je záloha poskytnuta, nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku. K tomuto dni vrátí organizační složce státu nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.

(3)

Vedoucí, který určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o hmotné odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu.27

(4)

Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Vedoucí organizační složky státu může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.

(5)

Jestliže je vnitřní organizační jednotka oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.

Díl 2

Hospodaření příspěvkových organizací (§ 53-63)

§ 53

(1)

Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob a s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28 a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.

(2)

Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

(3)

Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje.

(4)

Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.

(5)

Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.

(6)

Příspěvková organizace je povinna do 10 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.

§ 54

(1)

Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou

a)

příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,

b)

individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,

c)

návratná finanční výpomoc,

d)

odvod z odpisů.

(2)

Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.

(3)

Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.

(4)

Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.

(5)

Odvod odpisů může zřizovatel stanovit

a)

jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,

b)

jestliže uvažuje o jejím zrušení,

c)

v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.

(6)

Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.

§ 55

(1)

Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.

(2)

Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen „zhoršený hospodářský výsledek“), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí

a)

z rezervního fondu příspěvkové organizace,

b)

z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,

c)

ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen „zlepšený hospodářský výsledek“) příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.

(3)

Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.1

(4)

V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(5)

Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví.

§ 56

(1)

Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:

a)

rezervní fond,

b)

fond reprodukce majetku,

c)

fond odměn,

d)

fond kulturních a sociálních potřeb.

(2)

Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:

a)

do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,

b)

do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,

c)

do rezervního fondu bez omezení.

(3)

Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.

(4)

Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

§ 57

(1)

Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Prostředků rezervního fondu lze použít

a)

k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,

b)

k úhradě sankcí,

c)

k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,

d)

k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,

e)

k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.

(3)

K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu.

(4)

Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.

(5)

Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob, pohledávek a finančního majetku28a a alespoň 2 roky se podstatněji nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech snížit nebo zvýšit rezervní fond.

§ 58

(1)

Fond reprodukce majetku se tvoří

a)

z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,16

b)

z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,

c)

výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,

d)

z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,

e)

výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,

f)

prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.

(2)

Prostředků fondu reprodukce majetku se používá

a)

na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,

b)

jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,

c)

k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.

(3)

Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.

(4)

Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.

§ 59

(1)

Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.

(2)

Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.29

§ 60

Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 61

Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále

a)

z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,

b)

z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.

§ 62

(1)

Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2)

Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3)

Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry a vystavovat směnky. Výjimku tvoří půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování programů, které mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.

§ 63

(1)

Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.

(2)

Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku.

Díl 3

Společná ustanovení pro hospodaření organizačních

složek státu a příspěvkových organizací (§ 64-72)

§ 64

(1)

Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.

(2)

Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.

§ 65

Rozpočtové limity

(1)

Rozpočtovým limitem se rozumí v průběhu rozpočtového roku stanovená výše výdajů, do které je na základě oznámení limitu výdajů bance možné čerpat peněžní prostředky z výdajových účtů státního rozpočtu. Oznámení limitu výdajů na tiskopise schváleném bankou podepisuje a opatří razítkem správce kapitoly a organizační složka státu, případně právnická osoba mající oprávnění k čerpání prostředků. Pro manipulaci s tímto tiskopisem platí podmínky banky. Změna limitu se provádí stejným způsobem.

(2)

Správce kapitoly vystavuje rozpočtové limity pro vlastní rozpočtové hospodaření, rozpočtové limity organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím v jeho působnosti a dále zvlášť limity pro čerpání výdajů na financování programů podle § 13 odst. 3 písm. c), d) a e) a zvlášť limity pro čerpání ostatních dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu pro ostatní právnické osoby. Správce kapitoly může své oprávnění vystavit rozpočtové limity organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím přenést na organizační složku státu, která ekonomicky zajišťuje jinou organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci.

(3)

Organizační složce státu se vždy otevírají limity na čerpání prostředků

a)

na běžné výdaje mimo výdajů, na které se otevírají limity podle písmen b), c) a d),

b)

na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a pojistné,

c)

na individuálně posuzované výdaje podle § 13 odst. 3 písm. a) určené na financování konkrétních akcí,

d)

na systémově určené výdaje podle § 13 odst. 3 písm. b) určené na financování konkrétního programu.

(4)

Příspěvkové organizaci se otevírají limity

a)

na čerpání příspěvku zřizovatele na provoz organizace,

b)

na čerpání individuálních dotací podle § 13 odst. 3 písm. c) poskytnutých na konkrétní akce,

c)

na čerpání systémových dotací podle § 13 odst. 3 písm. d) poskytnutých na konkrétní akce,

d)

na čerpání návratných finančních výpomocí podle § 13 odst. 3 písm. e) poskytnutých na konkrétní akce.

(5)

Pro čerpání dávek sociálního zabezpečení a pro čerpání výdajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa se limity neotevírají.

(6)

Ministerstvo může vystavit limity výdajů podle odstavců 2 až 4 samo, je-li to třeba k zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu nebo dojde-li v oboru působnosti správce kapitoly k porušování právních předpisů.

(7)

Rozpočtové limity se otevírají zpravidla nejvýše na období jednoho čtvrtletí. Příspěvková organizace převádí příspěvek na činnost na svůj účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem. Dotace poskytnuté na financování reprodukce majetku čerpá příspěvková organizace přímou úhradou potřeb akce financované formou individuální dotace a okruhu potřeb financovaných v rámci systémové dotace z příslušného rozpočtového výdajového účtu.

(8)

Změna limitu výdajů se provádí i na povolené překročení rozpočtu výdajů a při vázání prostředků státního rozpočtu.

(9)

Limity pozbývají platnosti 31. prosince běžného rozpočtového roku.

§ 66

Některé finanční vztahy organizačních složek státu

a příspěvkových organizací

(1)

Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.

(2)

Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívání nemovitosti, se kterou hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.

§ 67

Poskytování záloh zaměstnancům

(1)

Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování

a)

v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo

b)

ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.

(2)

Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.

(3)

Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.

(4)

Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o hmotné odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu.27

(5)

Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.30

§ 68

Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování

(1)

Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování

a)

pořízení a technické zhodnocení majetku,

b)

výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.

(2)

Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(3)

V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle písmene b).

(4)

Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 %, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 69

Stravování a stravovací služby

Závodní stravování zabezpečuje organizační složka státu nebo příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 70

Pojištění

(1)

Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky, a to se souhlasem zřizovatele.

(2)

Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.

(3)

Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost30a může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To pro tyto peněžní prostředky platí i poté, kdy byly podle § 47 převedeny do rezervního fondu [§ 48 odst. 4 písm. e)].

(4)

Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.31

§ 71

Konference a další odborné akce

(1)

Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých zaměstnanců na odborných konferencích a dalších odborných akcích (dále jen „konference“), pokud jejich program souvisí s činností organizační složky státu nebo příspěvkové organizace. Na tuto úhradu se nevztahuje § 66.

(2)

Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může být pořadatelem konference, jejíž rozpočet je vyrovnán příspěvky účastníků.

(3)

Se souhlasem svého zřizovatele nebo toho, kdo vykonává jeho funkci (dále jen „zřizovatel“), může být organizační složka státu nebo příspěvková organizace pořadatelem nebo spolupořadatelem mezinárodní konference nebo konference se zahraniční účastí pořádané na základě stanov nebo jiného závazného dokumentu mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo pověření mezinárodní organizace (dále jen „mezinárodní konference“). Rozpočet mezinárodní konference nemusí být vyrovnán příspěvky účastníků.

(4)

Výdaje organizační složky státu na mezinárodní konferenci, které jsou vyšší než 500 000 Kč, musí organizační složka státu zařadit do návrhu svého rozpočtu jako závazný ukazatel. Zřizovatel, pokud tyto výdaje v této výši v návrhu rozpočtu schválí, jejich zařazení jako závazného ukazatele zachová. Stejně tak je jako závazný ukazatel zachová vláda, pokud je v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně nesníží na částku 500 000 Kč nebo nižší. Výdaje organizačních složek státu každé kapitoly na mezinárodní konference, které u každé z nich činí 500 000 Kč nebo méně, se v návrhu rozpočtu této kapitoly sečtou a jestliže tento součet činí více než 500 000 Kč, správce kapitoly ho do návrhu rozpočtu kapitoly zařadí jako závazný ukazatel. Jestliže vláda v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně tuto částku nesníží na 500 000 Kč nebo méně, její zařazení v tomto návrhu jako závazného ukazatele zachová. Vznikne-li potřeba úhrady podílu účasti organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která nemohla být rozpočtována, schvaluje rozpočtové opatření zabezpečující tyto peněžní prostředky vláda.

§ 72

Sdružování prostředků

(1)

Smlouvy o sdružení podle zvláštního právního předpisu32 může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uzavřít pouze za účelem zabezpečení provozní činnosti, k níž je oprávněna organizační složka státu nebo příspěvková organizace a pro kterou má v rozpočtu určeny potřebné prostředky.

(2)

Ve smlouvě o sdružení je třeba zabezpečit, aby organizační složka státu nebo příspěvková organizace využila zařízení, výkonů, případně jiného prospěchu přiměřeně svému podílu vložených prostředků.

(3)

Organizační složka státu vede přijaté sdružené prostředky do doby jejich použití na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se koncem roku převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.

HLAVA XIV

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 73-80)

§ 73

Poskytování státních záruk

(1)

Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

(2)

Ministerstvo zřizuje fond státních záruk. Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu provede soupis všech plateb představujících realizaci státních záruk, ke kterým by v dalším roce mohlo být povinno, a u každé odhadne pravděpodobnost, že ji bude muset skutečně provést. Do návrhu zákona o státním rozpočtu uvede do rozpočtu výdajů pro každou tuto platbu částku ve výši tolika procent z této platby, kolikaprocentní tato pravděpodobnost je. V dalším roce převede ze státního rozpočtu do fondu státních záruk částku, která je součtem všech těchto částek.

(3)

Výdaje na realizaci státních záruk provádí ministerstvo tak, že částku, kterou má věřiteli zaplatit, převede z fondu státních záruk do příjmů státního rozpočtu, překročí o ni rozpočet výdajů a z výdajů státního rozpočtu ji zaplatí.

§ 74

Ručení státu

Za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.

§ 75

Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

Přechodná ustanovení

§ 76

O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.

§ 77

(1)

Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.

(2)

V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.

§ 78

Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.

§ 79

Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 80

Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.

HLAVA XV

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 81)

§ 81

Zrušují se:

1.

zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),

2.

zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,

3.

zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,

4.

zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,

5.

zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST (§ 90)

§ 90

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

* * *

Zákon č. 493/2000 Sb., o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. prosince 2000).

Zákon č. 141/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou části páté čl. VII, který nabyl účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona (26. dubna 2001).

Zákon č. 187/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (14. června 2001).

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Zákon č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (31. prosince 2001).

Zákon č. 202/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2002.

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 479/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou části první čl. I bodů 7, 15, 18, 19, 23 až 31, 37, 43 a čl. II bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).

Zákon č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. září 2004).

Předseda vlády:

JUDr. Gross v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1447/2001.

Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1264/1999 a č. 1265/1999.

Článek 35 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení.

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

§ 58 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

§ 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.

§ 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.

§ 46 odst. 4 písm. g), § 50 odst. 1 písm. y) a § 117 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

§ 36 odst. 3 věta druhá zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

§ 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.

§ 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.

Článek 2 odst. 1 písm. c) a d) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

§ 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

§ 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.

Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

Článek 2 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

Například nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.

§ 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 788 občanského zákoníku.

§ 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

§ 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

§ 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

1a

§ 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

2

Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.

3

Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

4

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

4a

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1447/2001.

4b

Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1264/1999 a č. 1265/1999.

4c

Článek 35 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení.

4d

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

5

§ 58 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

5a

Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

6

§ 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

7

§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

8

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

9

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

10

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

11

Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.

11a

§ 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.

11b

§ 46 odst. 4 písm. g), § 50 odst. 1 písm. y) a § 117 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

§ 36 odst. 3 věta druhá zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

11c

§ 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.

11d

§ 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.

11e

Článek 2 odst. 1 písm. c) a d) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

12

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

13

Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

14

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

15

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

15a

§ 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

16

Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16a

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

17

§ 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

17a

Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

18

Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

19

Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

19a

Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

20

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

21

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.

22

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

23

Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

24

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

24a

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

25

Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

25a

Článek 2 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

25b

Například nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

26

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

26a

Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.

27

§ 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

28

Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.

28a

§ 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

29

Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

30

Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

30a

§ 788 občanského zákoníku.

§ 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

31

Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

32

§ 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.