a) | důlní otřes (dále jen „otřes“) – přírodní jev náhlého porušení horského masivu, který se projeví náhlým vysunutím nebo vyvržením hornin do důlního díla s následkem jeho zjevné a trvalé deformace; tento jev může být provázen seismickým a zvukovým efektem v tomto důlním díle. Na tomto ději se plynné a kapalné komponenty obsažené v horském masivu nepodílejí podstatnou měrou. Podle místa uvolnění pružné energie a porušení horského masivu se otřesy dělí na slojové a otřesy z vyššího nadloží, |
b) | otřesový jev – přírodní jev náhlého porušení horského masivu bez deformací důlního díla; za otřesový jev se považují odprýskávání a rázy, které se projevují odprýsknutím drobných úlomků hornin z obvodu důlního díla nebo zvukově charakteristickým prasknutím, popřípadě obojím; důlní dílo se při otřesovém jevu zjevně nedeformuje, ale deformace jsou přístroji měřitelné, |
c) | protiotřesovou prevenci – systém činností, jimiž se dociluje rozpoznání nebezpečí vzniku otřesů, a opatření k zamezení jejich vzniku nebo omezení jejich následků, |
d) | část horského masivu – prostorově vymezená oblast v dobývacím prostoru, |
e) | prognózu vzniku otřesů – souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost horského masivu nebo jeho části ke vzniku otřesů, stanovit stupeň nebezpečí vzniku otřesů v plánovaných, projektovaných a vedených důlních dílech a správně volit prostředky protiotřesové prevence; prognóza vzniku otřesů se dělí na regionální, lokální a průběžnou, |
f) | regionální prognózu – souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost částí horského masivu, jeho vrstevních jednotek, slojí nebo jejich částí ke vzniku otřesů na základě hodnocení přírodních podmínek a posouzení výskytu otřesů v analogických podmínkách, |
g) | lokální prognózu – souhrn činností umožňujících zařadit důlní dílo do stupňů nebezpečí otřesů, již ve fázi plánování a projektování, |
h) | průběžnou prognózu – souhrn činností prováděných v důlních dílech pro vymezení míst zvýšených napětí, ověření ochranné zóny a případnou kontrolu účinnosti provedených aktivních prostředků protiotřesové prevence, |
i) | aktivní prostředky protiotřesové prevence – souhrn činností směřujících ke snížení rizika vzniku otřesu, |
j) | pasivní prostředky protiotřesové prevence – souhrn činností, opatření a zařízení směřujících k omezení následků otřesu, |
k) | chráněnou oblast – část horského masivu, v níž se vydobytím ochranné sloje docílilo snížení napětí působících před jejím vydobytím, |
l) | ochrannou sloj (část ložiska) – sloj, lávka sloje nebo část ložiska, jejíž vydobytí ve vhodném prostoru a čase umožňuje vést důlní díla v chráněné oblasti v jiné sloji nebo v jiné lávce téže sloje, případně v jiné části ložiska, |
m) | ochrannou zónu – oblast ve sloji přiléhající k důlnímu dílu, v níž sloj není schopna akumulovat pružnou energii a vytváří tlumicí vrstvu při uvolnění pružné energie akumulované za touto zónou, |
n) | primární napětí – napětí v horském masivu existující v důsledku působení přírodních činitelů (gravitačních, tektonických apod․) před ovlivněním masivu hornickou činností, |
o) | přídatná napětí – napětí působící v horském masivu, která jsou vyšší, než odpovídají primárnímu napětí, |
p) | dosah vlivu přídatných napětí od porubu „L“ – hodnota stanovená z nomogramu uvedeného v pracovních pravidlech (§ 3 odst. 1) nebo přesnějšími metodami schválenými Českým báňským úřadem, |
q) | ponechaný pilíř – nevydobytá část sloje, |
r) | příznaky otřesů – pozorovatelné nebo měřitelné jevy nebo vývoj seismické aktivity, o nichž se na základě předchozích zkušeností z vedení důlních děl v určité části horského masivu ví, že souvisí s kumulací napětí v masivu a mohou předcházet vzniku otřesů, |
s) | doly s nebezpečím otřesů – doly, ve kterých k otřesu došlo, nebo které mohou být na základě regionální prognózy otřesem ohroženy. |