161/2000 Sb. znění účinné od 22. 6. 2000 do 30. 10. 2000

161

VYHLÁŠKA

Ministerstva vnitra

ze dne 5. června 2000,

kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru

příslušníků Policie České republiky

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 4 odst. 5, § 13, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 20 odst. 3, § 26, § 43 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 odst. 3, § 52 odst. 3, § 53 odst. 4, § 64 odst. 5, § 66 odst. 3, § 95 odst. 2, § 121, 138 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., (dále jen "zákon") a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 68 odst. 3 zákona:

ČÁST PRVNÍ

VZNIK A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 1-13)

HLAVA I

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

(K § 4 odst. 5 zákona) (§ 1)

§ 1

Podklady pro přijímací řízení

(1)

Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru příslušníka Policie České republiky, (dále jen "uchazeč") předkládá služebnímu funkcionáři¹

a)	vyplněný tiskopis (osobní dotazník) a životopis,
b)	přehled o dosavadním průběhu praxe,
c)	rodný nebo rodný a křestní list nebo jeho ověřenou kopii,
d)	doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání nebo jeho ověřenou kopii,
e)	doklad osvědčující státní občanství,²
f)	vojenskou knížku, podléhá-li služební povinnosti podle zvláštního právního předpisu,³ nebo odvodní rozhodnutí, je-li odveden,
g)	výpis z evidence Rejstříku trestů, jenž není starší 3 měsíců,
h)	písemný souhlas s provedením šetření v evidencích Policie České republiky (dále jen "policie"),
i)	doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy⁴ pro výkon funkce, do které má být při přijetí do služebního poměru ustanoven.

(2)

Služební funkcionář soustředí k osobě uchazeče

a)	výsledek šetření v evidencích policie,
b)	informace policie, které se vztahují k jeho bezúhonnosti, a
c)	doklady o jeho fyzické, zdravotní a duševní způsobilosti k výkonu služby.

HLAVA II

JMENOVÁNÍ A POVYŠOVÁNÍ DO HODNOSTI

(K § 13 zákona) (§ 2-4)

§ 2

Jmenování policisty, který dosáhl vysokoškolského

vzdělání, do hodnosti při přijetí

do služebního poměru

(1)

Policistu, který dosáhl vysokoškolského vzdělání, lze při přijetí do služebního poměru jmenovat do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže před přijetím do služebního poměru vykonával odbornou praxi, jíž uplatní ve funkci, do které bude ustanoven. Doba trvání odborné praxe odpovídá dvojnásobku doby stanovené v odstavci 2 pro jmenování do hodnosti. Policistu lze jmenovat nejvýše do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován. Do doby odborné praxe se mu započítává pouze doba praxe získaná po ukončení vysokoškolského vzdělání získaného absolvováním nejméně bakalářského studijního programu.⁵

(2)

Doba odborné praxe pro jmenování do hodnosti činí

a)	1 rok - u poručíka,
b)	3 roky - u nadporučíka,
c)	6 roků - u kapitána,
d)	10 roků - u majora,
e)	15 roků - u podplukovníka,
f)	21 roků - u plukovníka.

(3)

Policistu, který byl při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, lze povýšit po skončení zkušební doby do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší, nejvýše však do hodnosti, která je stanovena pro funkci, do níž je ustanoven.

§ 3

Jmenování uchazeče, který již byl ve služebním

poměru, do hodnosti při přijetí

do služebního poměru

(1)	Uchazeč je při opětovném přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím služebním poměru, pokud mu není přiznána hodnost vyšší podle § 9 zákona nebo podle § 2.
(2)	Za předchozí služební poměr podle odstavce 1 se považuje též služební poměr příslušníka Vězeňské služby České republiky, příslušníka Celní správy České republiky a příslušníka Bezpečnostní informační služby.

§ 4

Doba výsluhy let v hodnosti

(1)

Doba výsluhy let v hodnosti činí

a)	u praporčických hodností

strážmistr - 2 roky,

nadstrážmistr - 3 roky,

podpraporčík - 4 roky,

praporčík - 5 let,

b)	u důstojnických hodností

podporučík - 1 rok,

poručík - 2 roky,

nadporučík - 3 roky,

kapitán - 4 roky,

major - 5 let,

podplukovník - 6 let.

(2)

Za dobu úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, se považuje doba 6 let.

(3)

Policistovi se započítává do doby výsluhy let v hodnosti podle odstavce 1 a do doby úspěšného výkonu funkce podle odstavce 2 doba trvání služebního poměru s výjimkou doby

a)	zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
b)	výkonu vazby, jestliže nebylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo ukončeno zprošťujícím rozsudkem,
c)	služebního volna bez nároku na služební příjem, jestliže trvalo nepřetržitě alespoň jeden měsíc,
d)	další mateřské dovolené,⁶
e)	dočasné neschopnosti k výkonu služby pro nemoc nebo úraz, jestliže nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo na nemocenské.⁷

HLAVA III

SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ

(K § 15 odst. 3 zákona) (§ 5-6)

§ 5

Důvody pro vypracování služebního hodnocení

(1)

Služební hodnocení se vypracuje na policistu zejména,

a)	má-li uplynout doba úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,
b)	má-li být ustanoven do řídící funkce,
c)	došlo-li u něj k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,
d)	požádal-li o jeho vypracování.

(2)

Služební hodnocení se vypracuje na žádost policisty nejdříve po uplynutí 6 měsíců od doby, kdy jeho poslední služební hodnocení nabylo právní moci.

§ 6

Obsah služebního hodnocení

(1)

Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.⁸

(2)

Hodnotící část služebního hodnocení obsahuje údaje o způsobilosti policisty pro výkon funkce podle jeho odbornosti, služební aktivity, množství, kvality a náročnosti služebních úkolů a osobnostních předpokladů pro výkon funkce. Přitom se hodnotí zejména

a)	uplatňování dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce, popřípadě dalších požadavků pro řádný výkon služby, speciálních znalostí v praxi a jejich rozšiřování nebo zvyšování v souladu s potřebami výkonu služby,
b)	úroveň praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,
c)	samostatnost výkonu funkce, systematičnost a efektivnost při řešení služebních úkolů, popřípadě při vedení podřízených policistů,
d)	odpovědnost a spolehlivost při plnění služebních úkolů a dodržování služební kázně,
e)	způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi a schopnost zabezpečovat jejich ochranu,⁹
f)	fyzická zdatnost, připravenost realizovat oprávnění a plnit povinnosti vyplývající ze zákona a zvládnutí taktiky služebních zákroků podle charakteru vykonávané funkce.

(3)

Dále hodnotící část služebního hodnocení obsahuje výsledek zkoušky, kterou koná policista v rámci základní nebo další odborné přípravy, klasifikaci zdravotní způsobilosti policisty (s přihlédnutím na případná omezení a úlevy k výkonu služby) a klasifikaci duševní způsobilosti policisty pro výkon určených funkcí.

(4)

V závěru služebního hodnocení se uvede, zda je policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo zda tuto způsobilost nemá․

(5)

Pokud je policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se uvede, zda

a)	dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti,
b)	splňuje podmínku úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,
c)	je způsobilý vykonávat i vyšší funkci.

(6)

Pokud není policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se uvede, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci, nebo zda je nezpůsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

HLAVA IV

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

(K § 16 odst. 2 zákona) (§ 7-9)

§ 7

Funkce obsazované výběrovým řízením

Na základě výběrového řízení se obsazují řídící funkce.

§ 8

Vyhlášení výběrového řízení

(1)

Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu do funkce obsazované na základě výběrového řízení, (dále jen "vyhlašovatel") uveřejněním v publikačním prostředku Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") nebo policie, popřípadě v hromadných sdělovacích prostředcích.

(2)

Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

a)	označení vyhlašovatele,
b)	název obsazované funkce,
c)	místo služebního působiště,
d)	předpokládaný termín obsazení funkce,
e)	platový tarif služebního příjmu stanovený podle zvláštních právních předpisů,¹⁰
f)	kvalifikační předpoklady vzdělání a další požadavky pro výkon obsazované funkce,¹⁰
g)	výčet dokladů, které připojí uchazeč na obsazení funkce k přihlášce,
h)	adresu, na níž se přihlášky zasílají,
i)	lhůtu, do níž lze přihlášku podat; nelze ji určit kratší než 30 dnů ode dne, kdy bude výběrové řízení vyhlášeno.

§ 9

Průběh výběrového řízení

(1)	Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou komisi (dále jen "komise"), určí jejího předsedu a tajemníka.
(2)	Komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, vyhlašovatel písemně sdělí, jaké podmínky nesplňuje, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, oznámí vyhlašovatel jeho přijetí do výběrového řízení písemně bez zbytečného odkladu.
(3)	Komise vyhodnotí informace o uchazečích na obsazovanou funkci, vybere vhodné uchazeče a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce.
(4)	Vyhlašovatel seznámí uchazeče s výsledkem výběrového řízení bez zbytečného odkladu.

HLAVA V

ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 10-13)

Díl 1

Služební cesta a studijní pobyt

(K § 20 odst. 3 zákona) (§ 10)

§ 10

Služební funkcionář může určit policistovi vyslanému na služební cestu nebo na studijní pobyt, že je mu oprávněn ukládat úkoly služební funkcionář v místě konání služební cesty nebo studijního pobytu.

Díl 2

Zařazování do záloh

(K § 26 zákona) (§ 11-13)

§ 11

Činná záloha

Zařazení policisty do činné zálohy se provede dnem jeho odvolání z dosavadní funkce a ustanovením do funkce, jež odpovídá druhu činnosti, kterou policista vykonává v době zařazení v činné záloze.

§ 12

Záloha pro policisty studující na školách

(1)	Zařazení policisty do zálohy pro policisty studující na školách se provede dnem jeho vyslání k dennímu nebo presenčnímu studiu.¹¹
(2)	Vynětí policisty z této zálohy se provede ke dni, kdy policista skončí, přeruší nebo zanechá studia.

§ 13

Záloha pro přechodně nezařazené policisty

Zařazení policisty do zálohy pro přechodně nezařazené policisty lze provést nejdéle na dobu 6 měsíců. Po tuto dobu policista vykonává činnosti uložené služebním funkcionářem, jež odpovídají jeho kvalifikaci a druhu služby, kterou vykonával před zařazením do zálohy.

ČÁST DRUHÁ

DOBA SLUŽBY A DOBA ODPOČINKU (§ 14-17)

HLAVA I

ZÁPOČET PŘESTÁVEK NA JÍDLO A ODDECH

DO ZÁKLADNÍ DOBY SLUŽBY V TÝDNU

(K § 43 odst. 2 zákona) (§ 14)

§ 14

Do základní doby služby v týdnu se započítává policistovi přestávka na jídlo a oddech v tomto rozsahu:

a)	30 minut při rozvržení doby služby v rozsahu nejméně 8 hodin,
b)	45 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu nejméně 12 hodin,
c)	90 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 24 hodin.

HLAVA II

NAŘIZOVÁNÍ SLUŽEBNÍ POHOTOVOSTI

(K § 45 odst. 2 zákona) (§ 15)

§ 15

Výkon služební pohotovosti

(1)

Služební funkcionář nařizuje služební pohotovost policistovi

a)	na pracovišti, nebo
b)	mimo pracoviště.

(2)

Místem pracoviště policisty se rozumí místo, kde policista obvykle vykonává službu, popřípadě jiné místo, které určí služební funkcionář.

(3)

Místem mimo pracoviště policisty se rozumí místo, kde má policista bydliště (ubytování), popřípadě jiné místo, které určí služební funkcionář na návrh policisty.

HLAVA III

DOBY, KTERÉ SE POSUZUJÍ JAKO DOBA

VÝKONU SLUŽBY PRO VZNIK NÁROKU

NA DOVOLENOU

(K § 46 odst. 3 zákona) (§ 16)

§ 16

Za dobu výkonu služby pro vznik nároku na dovolenou se považuje doba

a)	dočasné neschopnosti policisty k výkonu služby vzniklá následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
b)	dovolené a dodatkové dovolené,
c)	preventivní rehabilitace,
d)	náhradního volna,
e)	služebního volna s nárokem na služební příjem,
f)	služebního volna, při kterém má policista nárok na peněžitou pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,
g)	volna ve svátek,¹²
h)	zproštění výkonu služby, jestliže byl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
i)	výkonu vazby, jestliže bylo trestní stíhání proti policistovi zastaveno nebo jestliže byl zproštěn obžaloby, nebo
j)	mateřské dovolené.¹³

HLAVA IV

DODATKOVÁ DOVOLENÁ

(K § 52 odst. 3 zákona) (§ 17)

§ 17

Služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná

Službou zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené policisty rozumí výkon služby

a)	v zásahových jednotkách¹⁴ při zákrocích,
b)	ve funkci přímé bezpečnostní povahy při odhalování organizovaného zločinu,
c)	pyrotechnika,
d)	potápěče za zvýšeného tlaku v potápěčských oblecích,
e)	ostrahy v policejních celách a eskorty osob zadržených nebo zajištěných v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,
f)	člena posádky letadla nebo vrtulníku,
g)	v prostředí, v němž je policista vystaven ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A) v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,
h)	při níž je policista vystaven nepříznivým vlivům ionizujícího záření v prostředí otevřených zářičů a rentgenových přístrojů, pokud je tato doba služby konána v měsíčním průměru alespoň 3 hodiny denně,
i)	při níž přichází policista do styku se škodlivými biologickými nebo chemickými látkami anebo infekčním materiálem v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období, nebo
j)	při níž je vystaven nadměrnému vlivu škodlivin všeho druhu na pracovištích, která jsou určena rozhodnutím orgánu hygienické služby jako riziková, v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období.

ČÁST TŘETÍ

SLUŽEBNÍ VOLNO PRO PŘEKÁŽKY

VE SLUŽBĚ A STUDIJNÍ VOLNO

(K § 53 odst. 4 zákona) (§ 18-21)

HLAVA I

SLUŽEBNÍ VOLNO PRO PŘEKÁŽKY

VE SLUŽBĚ (§ 18-19)

§ 18

Překážky z důvodu obecného zájmu

(1)	Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu se rozumí výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu výkonu služby policisty.
(2)	Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností, které vyplývají policistovi z funkce přísedícího u soudu, člena obecního zastupitelstva, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátora Senátu Parlamentu.
(3)	Plněním občanské povinnosti se rozumí zejména výkon povinnosti svědka, tlumočníka nebo jiných osob předvolaných k jednání soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu obce.
(4)	Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve výkonu služby z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne policistovi na dobu nezbytně nutnou. Policistovi, který je uvolněn dlouhodobě k výkonu veřejné funkce, nejméně však po dobu 1 měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.
(5)	Jiným úkonem v obecném zájmu je úkon, který je uveden v příloze č. 1. Jestliže policista nevykonává službu pro jiný úkon v obecném zájmu, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu, jaký je v ní uveden.

§ 19

Důležité osobní překážky

Důležité osobní překážky ve službě jsou uvedeny v příloze č. 2. Jestliže policista nevykonává službu pro překážku uvedenou v této příloze, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu, jaký je v ní uveden.

HLAVA II

STUDIJNÍ VOLNO (§ 20-21)

§ 20

Rozsah studijního volna

Policistovi se poskytuje studijní volno s nárokem na služební příjem

a)	při studiu ve střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu

nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,

8 dnů v každém školním roce,

10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky,¹⁵

20 dnů na přípravu a vykonání absolutoria,

b)	při studiu v bakalářském nebo magisterském studijním programu na vysoké škole v rozsahu

nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích),

14 dnů v každém akademickém roce,

2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky¹⁶ v bakalářském studijním programu,

celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky¹⁷ v magisterském studijním programu nebo celkem 40 dnů, navazoval-li magisterský studijní program na bakalářský studijní program.

§ 21

Poskytování studijního volna

(1)	Studijní volno se poskytuje policistovi ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny výkonu služby. Čerpá-li policista s nerovnoměrně rozvrženou dobou výkonu služby studijní volno určené počtem dnů, náleží mu volno na tolik obvyklých dnů výkonu služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.
(2)	Studijní volno lze čerpat po celý školní nebo akademický rok.
(3)	Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností policisty k výkonu služby pro nemoc nebo úraz.¹⁸

ČÁST ČTVRTÁ

DOHODA O ROZŠÍŘENÍ

NEBO ZVÝŠENÍ VZDĚLÁNÍ

(K § 64 odst. 5 zákona) (§ 22-23)

§ 22

Závazek k setrvání ve služebním poměru

(1)

Uzavření dohody o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen "dohoda") je podmínkou pro poskytování studijního volna policistovi.

(2)

V dohodě se policista zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu, která činí při

a)	zařazení policisty do zálohy pro policisty studující na školách trojnásobek doby trvání studia, anebo
b)	výkonu služby policisty dobu trvání studia.

(3)

Dobou trvání studia se rozumí doba, po kterou je policista žákem nebo studentem školy. U distančního studia nelze překročit dobu 10 let jeho trvání.

§ 23

Náhrada nákladů vynaložených na rozšíření

nebo zvýšení vzdělání

(1)

Výše nákladů uložených policistovi v případě nesplnění závazku uvedeného v § 22 odst. 2 nebo skončení služebního poměru před dokončením studia nepřekročí částku

a)	150 000 Kč za studium na střední nebo vyšší odborné škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 70 000 Kč za studium při výkonu služby,
b)	300 000 Kč za studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 150 000 Kč za studium při výkonu služby,
c)	100 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 50 000 Kč za studium při výkonu služby, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program, a
d)	400 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 200 000 Kč za studium při výkonu služby.

(2)

Náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnují služební příjem poskytnutý policistovi po dobu studijního volna, popřípadě též náhrady výdajů, které byly policistovi poskytnuty v souvislosti se studiem.

(3)

Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním ze služebního poměru z důvodu, že je podle závěru služebního hodnocení nezpůsobilý vykonávat jakoukoliv funkci v policii nebo že pozbyl státní občanství, lze částečně snížit, popřípadě zcela prominout úhradu nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání.

ČÁST PÁTÁ

PREVENTIVNÍ REHABILITACE

(K § 66 odst. 3 zákona) (§ 24-27)

§ 24

Podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace

(1)

Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi

a)	vykonávajícímu službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou, která je uvedena v § 17,
b)	po uplynutí 15 let trvání jeho služebního poměru,
c)	staršímu 40 let, jestliže jeho služební poměr trvá alespoň 5 let.

(2)

Preventivní rehabilitaci nelze poskytnout policistovi

a)	v prvním roce trvání jeho služebního poměru,
b)	poté, co požádal o uvolnění ze služebního poměru nebo bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,
c)	skončí-li mu v kalendářním roce služební poměr na dobu určitou,
d)	byla-li mu v kalendářním roce poskytnuta lázeňská léčba podle zvláštního právního předpisu,¹⁹
e)	byl-li zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty v případě, že nevykonává službu uvedenou v odstavci 1 písm. a) a byl-li zařazen do neplacené zálohy,
f)	byl-li v kalendářním roce zařazen do zálohy pro policisty studující na školách po dobu delší než 6 měsíců,
g)	po dobu, po kterou je zproštěn výkonu služby, nebo
h)	u něhož to vylučuje jeho zdravotní stav.

Způsob provádění preventivní rehabilitace

§ 25

(1)	Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi ve formě lázeňské rehabilitace nebo rekondice.
(2)	Lázeňská rehabilitace se provádí způsobem léčení, který směřuje k opětovnému nabytí standardních tělesných a duševních schopností policisty ztracených nebo výrazně snížených následkem výkonu služby zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné anebo dlouhodobého výkonu služby, jenž se uskutečňuje v lázeňských léčebných ústavech zřízených ministerstvem k poskytování léčebných a rehabilitačních služeb.
(3)	Rekondice se provádí organizováním aktivního odpočinku, který směřuje k obnovení standardních tělesných a duševních schopností policisty pod dohledem odborného personálu, popřípadě prací na údržbě zařízení ministerstva nebo policie.

§ 26

Lázeňská rehabilitace se poskytne policistovi na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení ministerstva nebo policie; ve výjimečných případech ji lze poskytnout policistovi, jenž nesplňuje podmínky uvedené v § 24 odst. 1, na základě doporučení lékařské komise.

§ 27

Preventivní rehabilitace se poskytuje vcelku, pokud její výkon nepřeruší služební funkcionář z důvodu důležitého zájmu služby nebo pro důležité osobní překážky na straně policisty.

ČÁST ŠESTÁ

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO VÝKON

SLUŽBY POLICISTEK

(K § 68 odst. 3 zákona) (§ 28)

§ 28

Funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 3.

ČÁST SEDMÁ

NÁHRADA ŠKODY (§ 29-38)

HLAVA I

ODPOVĚDNOST POLICIE ZA ŠKODU

(K § 95 odst. 2 zákona) (§ 29-38)

§ 29

Obdobně nebezpečné podmínky

Podmínkami obdobně nebezpečnými podle § 92 odst. 4 zákona jsou podmínky, za nichž dojde k poškození zdraví policisty při

a)	služebním zákroku proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo při výcviku, kterým se policista na takový zákrok připravuje,
b)	nasazení do organizované zločinecké skupiny,
c)	práci s výbušninami, jde-li o pyrotechnickou práci při likvidaci výbušnin a munice, dopravě výbušnin a při jejich delaboraci,
d)	plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití vrtulníků,
e)	záchranných nebo havarijních pracích při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,
f)	plnění zvláštních úkolů v zahraničí,
g)	vyhledávacích, záchranných a havarijních pracích pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou, anebo při výcviku k této činnosti, nebo
h)	práci na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

§ 30

Pravidla pro určování výše

jednorázového mimořádného odškodnění

Výše jednorázového mimořádného odškodnění se řídí mírou ztížení společenského uplatnění policisty.²⁰ Dojde-li k poškození zdraví policisty za podmínek uvedených v § 29 písm. a) až f), stanoví se výše jednorázového mimořádného odškodnění ve výši nejméně třicetinásobku minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.²¹

§ 31

Náhrada za bolest

Náhrada za bolest náleží policistovi ve dvojnásobné výši v případě, že poškození jeho zdraví bylo způsobeno při služebním zákroku osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, nebo jestliže došlo k poškození jeho zdraví pro výkon služby.

§ 32

Jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou

Zemře-li policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za podmínek uvedených v § 92 odst. 4 zákona, poskytne se pozůstalému manželovi a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, jednorázové odškodnění ve výši dvanáctinásobku posledního čistého služebního příjmu. Rodičům zemřelého lze přiznat jednorázové odškodnění v úhrnné výši šestinásobku posledního čistého služebního příjmu jen v odůvodněných případech.

§ 33

Náklady spojené s pohřbem

(1)	Náklady spojenými s pohřbem policisty se rozumí náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.
(2)	Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje do částky 15 000 Kč. Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy se poskytuje jen pozůstalým.²²

Postup služebního funkcionáře při projednávání

a určování náhrady škody a další podrobnosti

o projednávání náhrad

§ 34

(1)	Řízení o náhradě škody na zdraví způsobené policistovi služebním úrazem nebo nemocí z povolání zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví policisty dozví.
(2)	Služební funkcionář projedná škodu na zdraví a její náhradu s policistou, popřípadě s pozůstalými. Zároveň poučí písemně policistu, popřípadě pozůstalé o nárocích na náhradu škody.
(3)	Při projednávání náhrady škody na zdraví způsobené policistovi jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

§ 35

V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony během služby obvyklé nebo nutné před počátkem služby anebo po jejím skončení. Takovými úkony nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu policie nebo ministerstva. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

§ 36

(1)	Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa bydliště (ubytování) policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět.
(2)	Cesta z obce bydliště (ubytování) policisty na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně místem jeho služebního působiště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

§ 37

Čistý služební příjem

(1)	Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu rozumí průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu²³ po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
(2)	Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.
(3)	Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, pokud to je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

§ 38

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu

v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí

z povolání

(1)	Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, se vychází z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.
(2)	Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.
(3)	Bývalému policistovi, který nepožádal příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání a nepobírá plný invalidní důchod nebo kterému se neposkytuje hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání z jím zaviněných důvodů,²⁴ náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.
(4)	V případě, že bývalý policista pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se částka hmotného zabezpečení za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu.
(5)	Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle ročního vyměřovacího základu pojištěnce pro účely důchodového pojištění za předcházející kalendářní rok.
(6)	Dosahuje-li bývalý policista ze subjektivních důvodů v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti nižšího výdělku než jeho spoluzaměstananci, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za jeho výdělek po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, jenž dosahují jeho spoluzaměstnanci.

ČÁST OSMÁ

NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM

SLUŽEBNÍHO POMĚRU

(K § 121 zákona) (§ 39-44)

HLAVA I

ODCHODNÉ (§ 39)

§ 39

Doba trvání služebního poměru rozhodná

pro vznik nároku na odchodné

(1)	Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je, není-li dále stanoveno jinak, doba trvání služebního poměru v ozbrojených sborech a službách, doba trvání služebního poměru celníka a vojáka z povolání, jakož i služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.
(2)	Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti.

HLAVA II

PLATOVÉ VYROVNÁNÍ (§ 40-41)

§ 40

Poskytování platového vyrovnání

(1)

Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2)

Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu, který se upraví k délce pracovní doby v občanském povolání.

(3)

Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

a)	pobíral dávky nemocenského pojištění, na které mu vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,²⁵
b)	nebylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání v důsledku nesplnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem,²⁶ nebo
c)	po zahájení výdělečné činnosti nepobíral výdělek nebo dávky nemocenského pojištění.

§ 41

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1)

Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

a)	plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,²⁷ pokud se zahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, v případě sjednání souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,
b)	odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,
c)	náhrada mzdy poskytovaná za dobu, ve které nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo
d)	odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2)

Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

a)	úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo
b)	1/12 ročního základu daně z příjmů fyzických osob²⁸ sníženého o 1/12 roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(3)

Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

a)	dávka nemocenského pojištění,
b)	náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů o odpovědnosti za škodu na zdraví,²⁹ nebo
c)	hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vyplacené za jednotlivé kalendářní měsíce doby jeho nezaměstnanosti na základě potvrzení příslušného úřadu práce.²⁸

(4)

Jde-li o bývalého policistu, který je v pracovním nebo obdobném poměru a současně osobou samostatně výdělečně činnou, je jeho čistým měsíčním výdělkem 1/12 ročního základu daně z příjmů fyzických osob sníženého o 1/12 roční daně z příjmů fyzických osob.

HLAVA III

PŘÍSPĚVEK ZA SLUŽBU (§ 42-43)

§ 42

Doba rozhodná pro nárok na příspěvek za službu

Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služby započitatelná podle zákona o důchodovém pojištění.³⁰ Do ní se započte i zvýšený zápočet doby služby výkonného letce, výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti provedený podle zákona o sociálním zabezpečení,³¹ v jeho znění ke dni 31. května 1992, za dobu služby vykonanou do 31. prosince 1992 po vyloučení dob uvedených v § 153 odst. 2 zákona a jejich započtených násobků.

§ 43

Souběh příspěvku za službu s důchodem

nebo s výsluhovým příspěvkem

(1)	Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě nárok na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu. Výplata příspěvku za službu náleží v tomto případě za podmínek a ve výši náležející ode dne, který následuje po dni skončení služebního poměru po přičtení zvýšení, jež by k němu náleželo od tohoto dne.
(2)	Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu, za podmínek a ve výši podle odstavce 1.
(3)	Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštního právního předpisu,³² vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštního právního předpisu.³²

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K ODCHODNÉMU,

PLATOVÉMU VYROVNÁNÍ A PŘÍSPĚVKU

ZA SLUŽBU (§ 44)

§ 44

Poslední hrubý měsíční služební příjem a poslední čistý služební příjem

(1)

Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty se nezapočítává další plat, proměnlivé složky služebního příjmu a odměny vyplacené v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty se započítává zvýšení služebního příjmu o průměrný měsíční úhrn dalších platů, jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2)

Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, je služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc. Ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby podle § 27 zákona nebo uložení kázeňského trestu podle § 33 zákona se nepřihlíží.

(3)

Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

(4)

Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a)	platový tarif,
b)	osobní příplatek,
c)	příplatek za vedení,
d)	příplatek za zastupování,
e)	hodnostní příplatek,
f)	zvláštní příplatek.

(5)

Za složky služebního příjmu stanovené proměnlivou měsíční výměrou se podle odstavce 1 pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a)	příplatek za službu konanou v noci,
b)	příplatek za službu konanou v sobotu a neděli,
c)	příplatek za dělenou směnu,
d)	plat za službu konanou ve svátek,
e)	plat za službu přesčas.

ČÁST DEVÁTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

(K § 138 zákona) (§ 45)

§ 45

Činnost poradní komise

(1)	Poradní komisi (dále jen "komise") tvoří předseda, jeho zástupce a dalších nejméně pět členů. Komise projednává odvolání odvolatele v senátu, který je tvořen předsedou a nejméně dvěma členy, jež určí předseda komise.
(2)	Z účasti na jednání senátu je vyloučen člen komise, u něhož lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti s ohledem na vztah k projednávané věci nebo k účastníku řízení. O vyloučení rozhoduje předseda komise.
(3)	Je-li to účelné z důvodu rychlosti a hospodárnosti odvolacího řízení, lze zřídit společnou komisi pro více odvolacích orgánů.
(4)	Odvolatel je přizván k jednání senátu vždy, pokud o to požádá.
(5)	Jednání senátu je neveřejné. Podle potřeby se k němu přizve odvolatel, popřípadě i jiné osoby, pokud mohou poskytnout informace potřebné pro posouzení věci.
(6)	Předseda komise, případně předseda senátu si vyžádá od služebního funkcionáře dokumentaci potřebnou k projednání odvolání. Není-li dokumentace úplná, vrátí ji služebnímu funkcionáři k doplnění nebo zabezpečí sám její doplnění. Je-li k rozhodnutí potřebné odborné stanovisko nebo znalecký posudek, vyžádá si jej předseda komise u příslušného odborného pracoviště nebo soudního znalce.
(7)	Předseda komise předloží odvolacímu orgánu návrh na rozhodnutí spolu s doporučením senátu tak, aby mohl odvolací orgán rozhodnout o odvolání ve lhůtě uvedené v § 133 odst. 2 zákona.

ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 52-53)

§ 52

Zrušují se:

1.	Výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
2.	Vyhláška č. 33/1993 Sb., kterou se doplňuje výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
3.	Vyhláška č. 304/1996 Sb., kterou se mění výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
4.	Vyhláška č. 80/1998 Sb., kterou se mění výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

§ 53

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 161/2000 Sb.

Jiné úkony v obecném zájmu

Policistovi se poskytne služební volno s nárokem na služební příjem v případech, za podmínek a v rozsahu dále uvedeném.

1. Činnost dárce při odběru krve a při aferéze

Služební volno se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodiny, poskytne se služební volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do doby služby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.

2. Činnost dárce dalších biologických materiálů

Služební volno se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno podle bodu 1 věty třetí.

3. Činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do zákonodárných sborů a zastupitelstev v obcích

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

4. Účast ve státní sportovní reprezentaci

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

5. Činnost člena Horské služby nebo osobní pomoc při záchranné akci v terénu podle pokynů Horské služby

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

6. Činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež

Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné důvody k zajištění výkonu služby na straně policie, a za podmínky, že policista nejméně po dobu 1 roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle předchozí věty se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 161/2000 Sb.

Důležité osobní překážky

Policistovi se poskytne služební volno s nárokem na služební příjem v případech, za podmínek a v rozsahu dále uvedeném.

1. Vyšetření nebo ošetření policisty ve zdravotnickém zařízení

Služební volno se poskytne policistovi na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření policisty nebylo možné provést mimo dobu výkonu služby.

2. Narození dítěte manželce (družce) policisty

Služební volno se poskytne policistovi na nezbytně nutnou dobu k převozu nebo doprovodu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.

3. Doprovod

rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení; služební volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo dobu služby,

b)	zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy; služební volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 dnů v kalendářním roce.

4. Úmrtí rodinného příslušníka nebo policisty

Služební volno se poskytne na

a)	2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b)	1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence policisty, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence policisty a na další den, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,

nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka policisty nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s policistou v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,

d)	nezbytně nutnou dobu k účasti na pohřbu policisty členům delegace, jež určí služební funkcionář.

5. Vlastní svatba, svatba dětí a rodičů

Služební volno se poskytne policistovi na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Služební volno se poskytne na 1 den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte nebo rodiče.

6. Přestěhování policisty

Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den při stěhování v téže obci a nejvýše na 2 dny při stěhování do jiné obce.

7. Nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Služební volno se poskytne policistovi na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li policista dosáhnout místa služebního působiště jiným přiměřeným způsobem.

8. Vyhledání nového místa před skončením služebního poměru

Služební volno se poskytne policistovi před skončením služebního poměru uvolněním na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, pokud nekončí služební poměr na základě dohody dříve. Ve stejném rozsahu se poskytne služební volno při skončení služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona.

Služební volno lze se souhlasem služebního funkcionáře slučovat.

9. Vyřízení důležitých osobních záležitostí

Služební volno lze poskytnout policistovi na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den v kalendářním roce, k vyřízení důležitých osobních záležitostí, které nelze vyřídit mimo dobu služby, jestliže by mu jinak vznikla újma.

10. Ošetřování člena rodiny, péče o dítě

a)	při ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let,

b)	při péči o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat,

c)	při ošetřování jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou,

nejvýše však na dobu prvních 7 dnů, které by jinak byly pravidelnými dny výkonu služby policisty, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich policistovi trvá.

Policistovi, který má v trvalé péči alespoň 1 dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se služební volno poskytne nejvýše po dobu prvních 13 dnů, které by jinak byly pravidelnými dny výkonu služby policisty, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.

Podmínkou pro poskytnutí služebního volna je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s policistou ve společné domácnosti; splnění této podmínky se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího než 10 let.

Souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) nebo podpory při ošetřování člena rodiny více oprávněným je vyloučeno.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 161/2000 Sb.

Seznam činností zakázaných všem policistkám, těhotným policistkám

a matkám do konce devátého měsíce po porodu

1. Činnosti zakázané všem policistkám

Všem policistkám jsou zakázány

činnosti

aa)	s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový energetický výdej větší než 5,4 MJ netto (pracovní energetický výdej snížený o podíl bazálního metabolismu),

ab)	při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena při pojezdu tažná síla větší než 90 N a tlačná větší než 130 N,

ac)

spojené se zvedáním a přenášením břemen, při nichž jsou překračovány ukazatele uvedené v bodech 3 a 4; při zvedání osob jsou přípustné hodnoty pro manipulaci s břemeny dodrženy, jestliže při zvedání osob nad 40 kg hmotnosti tuto činnost vykonávají alespoň dvě osoby za použití technických prostředků, například podložek s rukojetí,

b)	činnosti spojené s expozicí vibrací, při nichž

ba)	může dojít k překročení nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním právním předpisem¹ pro celkové vertikální vibrace o frekvencích 4 až 8 Hz nebo celkové horizontální vibrace o frekvencích 1 až 2 Hz,

bb)

vibrace přenášené na ruce překračují při podrobném hodnocení nejvyšší přípustné hodnoty¹ a síla potřebná pro ovládání nářadí překračuje podle výsledků měření 10 % F max (nejvyšší svalová síla vynaložená v dané pracovní poloze při maximálním volním úsilí), jde-li o práci s převahou statické složky, nebo 30 % F max, jde-li o práci s převahou dynamické složky,

c)	činnosti na pracovištích, na nichž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,

d)	činnosti vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů; toto omezení neplatí, s výjimkou těhotných policistek, pro výkon záchranných prací při haváriích,

e)	činnosti v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,

f)	činnosti spojené se zacházením se zvířaty, při nichž je zvýšené nebezpečí úrazu.

2. Činnosti zakázané těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu

2.1 Těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou dále zakázány

činnosti

aa)	s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový energetický výdej větší než 4 MJ netto,

ab)	při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena tažná síla větší než 50 N nebo tlačná síla větší než 100 N,

ac)	spojené se zvedáním a přenášením břemen překračujících ukazatele uvedené v bodech 5 a 6 a průměrný celosměnový minutový energetický výdej překračuje 7 kJ . min-1 netto,

činnosti

ba)	vykonávané ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více než 60 stupňů, a v malých uzavřených prostorách,

bb)	spojené s tlakem na břicho,

bc)	trvale vykonávané vsedě nebo ve stoje bez možnosti střídání pracovních poloh,

bd)	při nichž nelze individuálně měnit tempo dané strojním zařízením,

c)	činnosti na pracovištích, na nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené pro fyzickou práci zvláštním právním předpisem,¹

d)	činnosti, při nichž by byly vystaveny

da)	rázům přenášeným na horní končetiny,

db)	místním vibracím přenášeným na ruce, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,¹

dc)	vibracím přenášeným zvláštním způsobem a celkovým vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro fyzickou práci zvláštním právním předpisem¹ snížené o 10 dB,

e)	činnosti, při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji nebo jinými látkami, které mohou poškodit kůži,

f)	činnosti s jedy,² s výjimkou prodeje jedů v uzavřených obalech,

g)	činnosti s karcinogeny uvedenými v bodech 7 a 8, činnosti při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, jejichž seznam je uveden ve zvláštním právním předpisu,³

h)	činnosti s chemickými látkami

ha)	způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví (chemické látky označené ve zvláštním právním předpisu R 39, R 40 a R 48),⁴

hb)	poškozujícími reprodukci, jejichž seznam je uveden v bodu 9,

hc)	mutagenními, jejichž seznam je uveden v bodu 10,

hd)	vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží (chemické látky ve zvláštním právním předpisu označené R 24),⁴

he)	které mají výrazné alergizující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži (chemické látky ve zvláštním právním předpisu označené R 42 a R 43),⁴

hf)	omezujícími dělení buněk,

i)	činnosti na pracovištích výroby léčiv a veterinárních přípravků, pokud při nich může za předvídatelných podmínek dojít ve významné míře ke vstupu v nich obsažených biologicky účinných látek do organismu,

j)	činnosti na pracovištích, na nichž je koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší vyšší než 1/3 nejvyšších přípustných průměrných koncentrací stanovených zvláštním právním předpisem,⁵

k)	činnosti s cytostatiky,

l)	činnosti s olovem a rtutí a s jejich sloučeninami,

m)	činnosti spojené se zvýšeným nebezpečím úrazů a akutních otrav

ma)	s rizikem otravy oxidem uhelnatým,

mb)	při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi,

mc)	s hořlavými kapalinami I. třídy,⁶ nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče,

md)	při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb apod.,

me)	ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou,

mf)	na zařízeních vysokého napětí,

mg)	při ošetřování nebezpečných zvířat, jejichž seznam je uveden ve zvláštním právním předpisu,⁷

mh)	při porážení zvířat na jatkách,

mi)	v prostoru uzavřených nádob a nádrží,

mj)	při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,

n)	činnosti v mikrobiologických a jiných laboratořích při zpracovávání lidského biologického materiálu,

o)	všechny činnosti určené jako rizikové podle zvláštního právního předpisu,⁸

p)	práce při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení.

2.2 Těhotným policistkám jsou dále zakázány činnosti

a)	v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, kde podmínky činnosti nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,⁹

b)	na pracovištích, na nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí o frekvenci 300 GHz a nižší, stanovených pro obyvatelstvo zvláštním právním předpisem,¹⁰

c)	při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla policistky,

d)	na pracovištích, na nichž časově vážená celosměnová průměrná výsledná teplota kulového teploměru překračuje 28 stupňů C,

e)	vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 stupně C a nižší, a dále činnosti vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za směnu při teplotách nižších než - 5 stupňů C.

2.3 Těhotné policistky nesmějí vykonávat činnosti na pracovištích, na kterých zjištění lékaře, veterinárního lékaře nebo odborného pracovníka hygienické služby sdělené nadřízenému funkcionáři s personální pravomocí odhalilo riziko výskytu vybraných infekcí ohrožujících těhotnou policistku a plod, pokud se neprokáže u těhotné policistky přítomnost protilátek proti vybraným infekcím; na takové pracoviště může těhotná policistka znovu nastoupit, pokud pominul důvod zákazu. Vybrané infekce, které ohrožují matku a plod a u kterých se stanoví přítomnost protilátek, jsou uvedeny v bodu 11.

2.4 Matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou dále zakázány činnosti v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, pokud se v nich používají radioaktivní látky, které nejsou uzavřeným radionuklidovým zářičem, a podmínky činnosti nejsou upraveny tak, aby pro kojence byl zajištěn stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva.⁹

3. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi policistkami oběma rukama v pracovní poloze vstoje:¹¹

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než(kg)	Délka vertikální dráhy břemene	Maximální počet zdvihů za 1 minutu	Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu
15	podlaha - zápěstí zápěstí - rameno¹²)	6 5	6 500
10	podlaha - zápěstí¹²) zápěstí - rameno¹²) podlaha - rameno¹²)	8 7 5	5 500
5	podlaha - zápěstí podlaha - rameno podlaha - nad rameno zápěstí - rameno zápěstí - nad rameno rameno - nad rameno	10 8 6 10 8 5	4 000

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut. Výjimečně lze připustit jako ojedinělý úkon manipulaci s břemenem do hmotnosti 20 kg, pokud jsou dány dobré úchopové možnosti.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se uvedené hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.

4. Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových možnostech:¹³

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	15	10	5
Maximální vzdálenostpřenášení (m)	10	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

5. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými policistkami a matkami do konce devátého měsíce po porodu oběma rukama v pracovní poloze vstoje:¹⁴

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než(kg)	Délka vertikální dráhy břemene	Maximální počet zdvihů za 1 minutu	Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu
7,5	podlaha - zápěstí zápěstí - rameno¹²)	3 5	2 500
5	podlaha - zápěstí¹²) zápěstí - rameno¹²) podlaha - rameno¹²)	4 7 3	2 000
2,5	podlaha - zápěstí podlaha - rameno podlaha - nad rameno zápěstí - rameno zápěstí - nad rameno rameno - nad rameno	5 4 3 8 4 3	1 800

Břemena o hmotnosti 5 - 7,5 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 2,5 - 5 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

6. Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen těhotnými policistkami a matkami do konce devátého měsíce po porodu při dobrých úchopových možnostech:¹³

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	7,5	5	2,5
Maximální vzdálenostpřenášení (m)	10	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

7. Seznam karcinogenů 1. skupiny:

Název

4-Aminobifenyl

Asbest

Benzen

Benzidin

Bifenyl-4-ylamin = 4-aminobifenyl

Bifenyl-4,4-ylendiamin = Benzidin

Bis(chlormethyl)ether

Erionit

Chlormethylmethylether

Chroman zinečnatý a zinečnatodraselný

Kyselina arseničná a její soli

2-Naftylamin

beta-Naftylamin = 2-Naftylamin

Oxid arseničný

Oxid arsenitý

Oxid chromový

Oxid nikelnatý

Oxid niklitý

Oxid nikličitý

Sirník nikelnatý

Soli benzidinu

Soli 4-aminobifenylu

Soli 2-naftylaminu

Subsulfid niklu

Vinylchlorid = Chlorethylen

Xenylamin = 4-Aminobifenyl

8. Seznam karcinogenů 2. skupiny:

Název

AT = o-Aminoazotoluen

Akrylamid

Akrylonitril

4-Aminoazobenzen

o-Aminoazotoluen

4-Amino-2,3-dimethylazobenzen = o-Aminoazotoluen

4-Amino-3-fluorofenol

o-Anisidin

Aziridin = Ethylenimin

Benzo[a]anthracen

Benzo[a]pyren

Benzo[b]fluoranthen

Benzo[d,e,f]chrysen = Benzo[a]pyren

Benzo[e]acefenantrylen = Benzo[b]fluoranthen

Benzo[j]fluoranthen

Benzo[k]fluoranthen

Benzotrichlorid = alfa, alfa, alfa - Trichlortoluen

Beryllium

Bromičnan draselný

2,2-bis(nitrosoimino)ethanol

1,3-Butadien = Buta-1,3-dien

Captafol

Carbadox

CI Direct Brown 95

Cytostatika

4,4-Diaminodifenylmethan

o-Dianisidin

Diazomethan

Dibenzo[a,h]antracen

1,2-Dibrom-3-chlorpropan

Diethylsulfát

1,2-Difenylhydrazin = Hydrazobenzen

3,3-Dichlorbenzidin

3,3-Dichlorbifenyl-4,4-ylendiamin = 3,3-Dichlorbenzidin

1,4-Dichlorbut-2-en

1,2-Dichlorethan = Ethylenchlorid

4-Dichlorfenyl-4-nitrofenylether = Nitrofen

2,2-Dichlor-4,4-methylendianilin

1,3-Dichlor-2-propanol

Dimethylsulfamoylchlorid

3,3-Dimethoxybenzidin = o-Dianisidin

3,3-Dimethylbenzidin = o-Tolidin

Dimethylcarbamoylchlorid

1,1-Dimethylhydrazin

1,2-Dimethylhydrazin

Dimethylnitrosamin

Dimethylsulfát

Epichlorhydrin

(Epoxyethyl)benzen = Styrenoxid

1,2-Epoxypropan = Propylenoxid

Ethylenchlorid

Ethylenoxid

Ethylenimin

Ethylkarbamát = Urethan

Fenyloxiran = Styrenoxid

Hexachlorbenzen

Hexamethylfosforamid

Hexamethylfosfortriamid = Hexamethylfosforamid

Hydrazin

Hydrazobenzen

5-[(4((2,6-Hydroxy-3-((2-hydroxy-5-sulfofenyl)azo)fenyl)azo)

[(1,1-bifenyl)-4-yl]salicylátokuprát disodný = CI Direct Brown 95

(2-Chlorallyl)-diethyldithiokarbamát = Sulfallát

1-Chlor-2,3-epoxypropan = Epichlorhydrin

Chlorid kademnatý

Chroman chromitý

Chroman strontnatý

Chroman vápenatý

2-Methoxyanilin = o-Anisidin

2-(Methoxycarbonylhydrazonomethyl)quinoxalin-1,4-dioxid = Carbadox

4,4-Methylenbis(2-chloranilin) = 2,2-Dichlor-4,4-methylendianilin

4,4-Methylenbis(o-toluidin)

4,4-Methylendianilin = 4,4-Diaminodifenylmethan

Methyl-3-(chinoxalin-2-ylmethylen)karbazát-1,4-dioxid = Carbadox

Methylakrylamidomethoxyacetát (obsahující více nebo rovná se 0,1 % akrylamidu)

2-Methylaziridin

Methylazoxymethylacetát

4-Methyl-m-fenylendiamin

1-Methyl-3-nitro-1-nitrosoguanidin

Methyl-0,N,N-azoxymethylacetát = Methylazoxymethylacetát

Methyloxiran = Propylenoxid

5-Nitroacenaften

4-Nitrobifenyl

Nitrofen

2-Nitronaftalen

2-Nitropropan

N-Nitrosodimethylamin = Dimethylnitrosamin

Nitrosodipropylamin

Oxid kademnatý

Oxiran = Ethylenoxid

Polychlorované bifenyly s výjimkou mono-a dichlorovaných bifenylů

3-Propanolid = 1,3-Propiolakton

1,3-Propansulton

1,3-Propiolakton

Propylenimin = 2-Methylaziridin

Propylenoxid

Ropné extrakty, extrakt z lehkého vakuového plynového oleje¹⁵

Ropné extrakty, extrakt z lehké naftenové frakce¹⁶

Ropné extrakty, extrakt z lehké a parafinové frakce¹⁶

Ropné extrakty, extrakt z těžké naftenové frakce¹⁵

Ropné extrakty, extrakt z těžké parafinové frakce¹⁷

Síran kademnatý

Sloučeniny beryllia s výjimkou hlinitokřemičitanů beryllnatých

Soli 3,3-dichlorbenzidinu

Soli 2,2-dichlor-4,4-methylendianilinu

Soli o-dianisidinu

Soli o-tolidinu

Styrenoxid

Sulfallát

1,2,3,6-Tetrahydro-N-(1,1,2,2-tetrachlorethylthio)ftalimid = Captafol

Thioacetamid

o-Tolidin

o-Toluidin

4-o-Tolylazo-o-toluidin = o-Aminoazotoluen

a,a,a-Trichlortoluen

Uhlovodíky C26 - C55, bohaté na aromáty¹⁸

Urethan

9. Chemické látky poškozující reprodukci:

Sloučeniny olova

Warfarin = 4-Hydroxy-3-(3-oxo-fenylbutyl)kumarin

2-Ethoxyethanol = Ethylenglykolmonoethylether

2-Ethylhexyl-3,5-bis(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl-methyl-thioacetát

2-Methoxyethanol = Ethylenglykolmonomethylether

Benzo[a]pyren = Benzo[d,e,f]chrysen

Binapakryl (ISO) = 2-Iso-butyl-4,6-dinitrofenyl-3-methylkrotonát

N,N-dimethylformamid = Dimethylformamid

Dinoseb = 6-sec-Butyl-2,4-dinitrofenol, jeho soli a estery

Dinoterb = 2-terc-Butyl-4,6-dinitrofenol, jeho soli a estery

Imidazolidin-2-thion = 2-Imidazolin-2-thiol = ethylenthiomočovina

2-Ethoxyethylacetát = Ethylenglykolacetát

Methyl-O,N,N-azoxymethylacetát = Methylazoxymethylacetát

2-Methoxyethylacetát = Methylglykolacetát

Tetrakarbonyl niklu

Nitrofen = 2,4-Dichlorfenyl-4-nitrofenylether

10. Látky mutagenní:

Akrylamid

Benzo[a]pyren = Benzo[d,e,f]chrysen

1,2-Dibrom-3-chlorpropan

Diethylsulfát

Ethylenimin = Aziridin

Ethylenoxid = Oxiran

Hexamethylfosfortriamid = Hexamethylfosforamid

Methylakrylamidomethoxyacetát (obsahující více než nebo rovná se 0,1 % akrylamidu)

11. Vybrané infekce ohrožující těhotnou policistku a plod:

1. Bacilární úplavice

2. Brucelosa

3. Břišní tyf a paratyfy

4. Cytomegalovirová infekce

5. Listeriosa

6. Salmonellosa

7. Toxoplasmosa

8. Virové a bakteriální encefalitidy a meningitidy

9. Zarděnky

10. HIV-AIDS

11. Plané neštovice

12. Spalničky

13. Virové hepatitidy

U infekcí uvedených pod čísly 4, 7 a 9 lze u těhotné policistky stanovit přítomnost protilátek.

Poznámky pod čarou k přílohám:

¹)	Vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, č. j. HEM-344. 3-2. 7. 1979 (oznámené v částce 32/1980 Sb).

²)	Nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy.

³)	Směrnice o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny č. j. HEM-300-28. 11. 1984 (oznámené v částce 1/1985 Sb).

⁴)	Například vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování.

⁵)	Směrnice o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340. 2-30. 9. 1978 (oznámené v částce 21/1978 Sb), ve znění směrnice č. j. HEM-340. 2-21. 3. 1985 (oznámené v částce 16/1985 Sb).

⁶)	ČSN 650201.

⁷)	Vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat.

⁸)	Směrnice o posuzování zdravotní způsobilosti k práci č. j. PP-265-20. 11. 1967 (oznámené v částce 2/1968 Sb), ve znění pozdějších předpisů.

⁹)	§ 18 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

¹⁰)	Vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření.

¹¹)	Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

¹²)	Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

¹³)	Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30 stupňů.

¹⁴)	Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg. Zvedání břemene vsedě je možno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut.

¹⁵)	Směs převážně aromatických uhlovodíků C13 - C30.

¹⁶)	Směs převážně aromatických uhlovodíků C15 - C30 s obsahem více než nebo rovná se 5 % polykondensovaných aromatických uhlovodíků se 4 - 6 kruhy.

¹⁷)	Směs převážně aromatických uhlovodíků C20 - C50 s obsahem více než nebo rovná se 5 % polykondensovaných aromatických uhlovodíků se 4 - 6 kruhy.

¹⁸)	Směs převážně aromatických uhlovodíků C26 - C55 s teplotou varu přibližně v rozmezí 395 stupňů C až 640 stupňů C.

Poznámky pod čarou:

§ 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

§ 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.

Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb. a zákona č. 256/1995 Sb.

§ 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 157 odst. 2 zákoníku práce.

§ 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb.

§ 132 zákona č. 186/1992 Sb.

Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb.

Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb. a nařízení vlády č. 127/2000 Sb.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1998 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb. a zákona č. 19/2000 Sb.

Zákon č. 111/1998 Sb.

Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 56/1975 Sb., zákonného opatření č. 141/1988 Sb., zákona č. 167/1990 Sb., zákona č. 204/1990 Sb., zákona č. 218/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

§ 73 zákona č. 186/1992 Sb.

§ 157 odst. 1 zákoníku práce.

§ 42b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964, zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 247/1999 Sb.

Například § 19 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb. a zákona č. 548/1991 Sb.

Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 84/1967 Sb., vyhlášky č. 76/1981 Sb. a vyhlášky č. 54/1993 Sb.

Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb., nařízení vlády č. 317/1998 Sb., nařízení vlády č. 131/1999 Sb. a nařízení vlády č. 313/1999 Sb.

§ 120 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.

§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

§ 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.

§ 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb.

Zákon č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.

§ 91 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb.

§ 194 a 195 zákoníku práce.

§ 445 občanského zákoníku.

§ 11 až 14, § 102 až 104 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.

§ 130 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 235/1992 Sb.

Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

§ 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.

Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

§ 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 157 odst. 2 zákoníku práce.

§ 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb.

§ 132 zákona č. 186/1992 Sb.

Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb.

§ 73 zákona č. 186/1992 Sb.

§ 157 odst. 1 zákoníku práce.

§ 42b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

§ 73 zákona č. 186/1992 Sb.

§ 157 odst. 1 zákoníku práce.

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	§ 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
2	§ 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.
3	Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
4	Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb. a zákona č. 256/1995 Sb.
5	§ 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
6	§ 157 odst. 2 zákoníku práce.
7	§ 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb.
8	§ 132 zákona č. 186/1992 Sb.
9	Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10	Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb. Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb. a nařízení vlády č. 127/2000 Sb.
11	Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1998 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb. a zákona č. 19/2000 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb.
12	Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 56/1975 Sb., zákonného opatření č. 141/1988 Sb., zákona č. 167/1990 Sb., zákona č. 204/1990 Sb., zákona č. 218/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
13	§ 73 zákona č. 186/1992 Sb. § 157 odst. 1 zákoníku práce.
14	§ 42b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
15	§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
16	§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
17	§ 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
18	Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964, zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 247/1999 Sb.
19	Například § 19 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb. a zákona č. 548/1991 Sb.
20	Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 84/1967 Sb., vyhlášky č. 76/1981 Sb. a vyhlášky č. 54/1993 Sb.
21	Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb., nařízení vlády č. 317/1998 Sb., nařízení vlády č. 131/1999 Sb. a nařízení vlády č. 313/1999 Sb.
22	§ 120 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.
23	§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
24	§ 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.
25	§ 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb.
26	Zákon č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27	Zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28	Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.
29	§ 91 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb. § 194 a 195 zákoníku práce. § 445 občanského zákoníku.
30	§ 11 až 14, § 102 až 104 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.
31	§ 130 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 235/1992 Sb.
32	Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.