462/2000 Sb. znění účinné od 1. 1. 2011
462
Nařízení vlády
ze dne 22. listopadu 2000
k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon )
Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon ), k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona:
Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
§ 1 Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti (1) Označení krizových plánů nebo jejich částí , ostatních listin, nosných médií a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti (dále jen "písemnosti"), které se označují podle zvláštního právního předpisu, se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní části, na popisném štítku nebo obalu.
(2) Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt orgánu krizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného vážného důvodu (dále jen "přeprava"), označuje se také v pravé horní části obálky.
§ 2 Stanovení režimu evidence písemností (1) Samostatný jednací protokol pro evidenci písemností vede pracoviště krizového řízení; není-li zřízeno, vede tento protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba (dále jen "pověřené pracoviště").
(2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu.
§ 3 Stanovení režimu manipulace s písemností (1) Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště.
(2) Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která opis, kopii nebo výpis vyhotovila.
(3) Vadné nebo nadpočetné výtisky písemnosti se předají osobě oprávněné seznamovat se s písemnostmi ( § 5), která neprodleně zabezpečí jejich zničení.
(4) Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna) proti podpisu.
(5) Přeprava písemností se provádí
a) kurýrní službou,
b) technickými prostředky,
c) držitelem poštovní licence, nebo
d) osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi.
(6) Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem pro přepravu písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení "Vyhrazené".
(7) Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení nebo jím pověřenému pracovníkovi neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s písemnostmi.
§ 4 Stanovení režimu ukládání písemností (1) Písemnosti se po jejich vyřízení ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem pro ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení "Vyhrazené".
(2) Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí podle zvláštních právních předpisů․
§ 5 Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi (1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se provádí schválením zvláštního seznamu . Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1.
(2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č. 2.
(3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi. Vzor zmocnění je uveden v příloze č. 3.
(4) Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu podle odstavce 1.
Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady
a krizového štábu kraje a obce
§ 6 Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje
a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán kraje,
c) havarijní plán kraje,
d) vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje,
e) finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje,
f) návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,
g) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému v kraji,
h) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,
i) návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,
j) návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji,
k) další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.
§ 7 Složení bezpečnostní rady kraje Bezpečnostní rada kraje má nejvýše 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje
a) náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti,
b) ředitele krajského úřadu,
c) ředitele krajského ředitelství Policie České republiky,
d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e) příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,
f) ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,
g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,
h) vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,
i) další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.
§ 8 Obsah činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností projednává a posuzuje
a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán obce s rozšířenou působností,
c) vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,
d) finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
e) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
f) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
g) způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h) další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.
§ 9 Složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Bezpečností rada obce s rozšířenou působností má nejvýše 8 členů a starosta obce s rozšířenou působností jejími členy jmenuje
a) místostarostu,
b) tajemníka obecního úřadu,
c) příslušníka Policie České republiky určeného ředitelem krajského ředitelství Policie České republiky,
d) příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje,
e) zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností,
f) další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.
§ 12 Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností (1) Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb obce s rozšířenou působností svolává starosta obce s rozšířenou působností v případě, že
a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).
(2) Krizový štáb kraje nebo obce s rozšířenou působností projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo obce s rozšířenou působností a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností (dále jen „stálá pracovní skupina“).
(3) Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.
§ 13 Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností (1) Členy krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností jsou
a) členové příslušné bezpečnostní rady,
b) členové příslušné stálé pracovní skupiny .
(2) Členy stálé pracovní skupiny jsou
a) tajemník krizového štábu,
b) pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) zástupci základních složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.
§ 14 Společné ustanovení (1) Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady.
(2) Pokud starosta obce zřídí přípravě na krizové situace a jejich řešení krizový štáb obce, platí přiměřeně § 12 a 13.
(3) Jednání bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností se uskutečňuje nejméně dvakrát ročně.
(4) Organizační a administrativní podmínky pro činnost bezpečnostní rady a krizového štábu zajišťuje příslušné pracoviště krizového řízení.
Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu
§ 15 Náležitosti krizového plánu (1) Krizový plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2) Základní část obsahuje
a) charakteristiku organizace krizového řízení,
b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
c) přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu.
(3) Operativní část obsahuje
a) přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
b) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu ,
c) způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů ,
d) přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
e) rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,
f) přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů využitelných při řešení krizových situací.
(4) Pomocná část obsahuje
a) přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) zásady manipulace s krizovým plánem,
c) geografické podklady,
d) další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením.
§ 15a Náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán (1) Základní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury určených příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou.
(2) Operativní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3 a dále plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zvláštního předpisu .
(3) Pomocná část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále typový plán, který příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka zpracovává ve své působnosti a kterým stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.
§ 15b Náležitosti krizového plánu kraje (1) Základní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje.
(2) Operativní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3.
(3) Pomocná část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí.
§ 15c Náležitosti krizového plánu obce s rozšířenou působností (1) Základní část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(2) Operativní část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3.
(3) Pomocná část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4.
§ 16 Způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností Hasičský záchranný sbor kraje před zpracováním krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností předloží k projednání v příslušné bezpečnostní radě
a) zaměření a rozsah krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností,
b) určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) návrh rozdělení odpovědnosti za zpracování podkladů pro dílčí části krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností a harmonogram jeho zpracování,
d) rozsah spolupráce s dalšími subjekty, které se na zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností podílejí,
e) termín projednání krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností v příslušné bezpečnostní radě,
f) pravidla manipulace s krizovým plánem kraje nebo krizovým plánem obce s rozšířenou působností při jeho zpracování,
g) termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností.
Náležitosti a způsob zpracování plánu
§ 17 Náležitosti plánu krizové připravenosti (1) Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2) Základní část obsahuje
a) vymezení předmětu činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby a úkolů a opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti,
b) charakteristiku krizového řízení,
c) přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení a jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby.
(3) Operativní část obsahuje
a) přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení,
b) způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
c) postupy řešení krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,
d) plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů mobilizační dodávky ,
e) přehled spojení na příslušné orgány krizového řízení,
f) přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů využitelných při řešení krizových situací.
(4) Pomocná část obsahuje
a) přehled právních předpisů využitelných při přípravě na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení,
b) přehled uzavřených smluv k zajištění provedení opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti,
c) zásady manipulace s plánem krizové připravenosti,
d) geografické podklady,
e) další dokumenty související s připraveností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešením.
§ 17a Náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (1) Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2) Základní část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 2 a dále
a) seznam prvků kritické infrastruktury,
b) identifikaci možných ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury.
(3) Operativní část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 3 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury s doplněním stanovených opatření na jeho ochranu.
(4) Pomocná část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 4 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury.
§ 18 Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenosti projedná s příslušným orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán,
a) zaměření a rozsah plánu krizové připravenosti zpracovávaného ve své působnosti,
b) podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění,
c) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové připravenosti, a
d) způsob manipulace s plánem krizové připravenosti .
(2) Subjekt kritické infrastruktury při přípravě plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury postupuje při jeho projednání s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou obdobně podle odstavce 1 písm. a) až d); současně s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou projedná možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a opatření na jeho ochranu.
§ 19 Společné ustanovení (1) Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2) Souhrnná aktualizace krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se provádí v čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, provádí se jejich aktualizace bezodkladně.
§ 20 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r.
Záznam o určení styku se zvláštními skutečnostmi v oblasti krizového řízení
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
