499/2000 Sb. znění účinné od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2001
499
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. prosince 2000
o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců
s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
Vláda nařizuje podle § 5 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce , ve znění pozdějších předpisů:
§ 1 Pracovní doba a doba odpočinku řidičů silniční dopravy a osob, které jako členové osádky motorového vozidla poskytují dopravní služby při přepravě cestujících nebo zboží po pozemních komunikacích, a poskytování nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami zaměstnanců, kteří řídí nebo doprovázejí vozidlo v městské hromadné dopravě, obsluhují dráhu a organizují dopravu, se řídí mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.
§ 2 Pracovní doba v jednotlivých týdnech pro zaměstnance zajišťující sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací nesmí v zimním období a při likvidaci důsledků kalamitní situace překročit 60 hodin. Zimním obdobím je období od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. Kalamitní situací se rozumí podstatné zhoršení nebo přerušení sjízdnosti pozemní komunikace v důsledku vánice a intenzivního dlouhodobého sněžení, vzniku souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucího deště, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné situace.
§ 3 Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků kalamitní situace zkrátit zaměstnanci zajišťujícímu sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin, nebo pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin․
§ 4 Zaměstnavatel rozvrhne v zimním období nebo při likvidaci důsledků kalamitní situace pracovní dobu tak, aby zaměstnanec zajišťující sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací měl nepřetržitý odpočinek v trvání 32 hodin v období 2 týdnů po sobě jdoucích.
§ 5 (1) Délka směny u zaměstnanců, kteří obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální nebo vlečce, může činit nejvýše 13 hodin. V případě doby potřebné pro přemístění ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doby potřebné pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doby potřebné k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu může délka směny činit nejvýše 15 hodin.
(2) Délka směny zaměstnanců hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a speciální může činit nejvýše 16 hodin.
§ 6 Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec, který obsluhuje dráhu, organizuje drážní dopravu nebo doprovází drážní vozidlo na dráze celostátní a regionální, měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, není-li dále stanoveno jinak. Zaměstnancům, kteří obsluhují dráhu nebo organizují drážní dopravu nebo doprovázejí drážní vozidlo na dráze celostátní nebo regionální, může být nepřetržitý odpočinek zkrácen až na 6 hodin. Pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, může být nepřetržitý odpočinek zkrácen po projednání s příslušným odborovým orgánem až na dobu trvání směny, nejméně však na dobu 3 hodin, za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku.
§ 7 Zaměstnancům v městské hromadné dopravě může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba nepřetržitého odpočinku bude v rámci 7 dnů po sobě jdoucích činit nejméně 24 hodin, a za období 3 kalendářních týdnů po sobě jdoucích bude tento odpočinek činit alespoň 105 hodin.
§ 8 Přiměřená doba pro oddech a jídlo poskytnutá zaměstnancům v drážní dopravě a městské hromadné dopravě, jejichž práce nemohou být přerušeny, se započítává do pracovní doby. Délka pracovní doby zaměstnanců s dvousměnným, třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem, kteří řídí nebo doprovázejí vozidlo v městské hromadné dopravě, může činit nejvýše 40 hodin týdně.
§ 9 Zaměstnavatel může se zaměstnancem hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální nebo speciální dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 950 hodin, se zaměstnancem drážní podnikové ostrahy v rozsahu nejvýše 750 hodin a se zaměstnancem zajišťujícím provozuschopnost dopravní cesty dráhy celostátní a regionální v rozsahu nejvýše 600 hodin, jde-li o odstraňování následků živelních událostí nebo mimořádných událostí v drážní dopravě, v kalendářním roce.
§ 10 Směna zaměstnance údržby dráhy speciální pracujícího v noci může činit nejvýše 10 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
§ 11 (1) Délka směny
a) člena základní posádky letadla může činit nejvýše 14 hodin,
b) člena zesílené posádky letadla může činit nejvýše 16 hodin,
c) člena zdvojené posádky letadla může činit nejvýše 20 hodin.
(2) Délku pracovní směny stanovenou v odstavci 1 lze prodloužit, je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu.
(3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 60 hodin, 28 kalendářních dnů po sobě jdoucích 200 hodin, 90 kalendářních dnů po sobě jdoucích 500 hodin. V období kalendářního roku nesmí pracovní doba člena posádky letadla přesáhnout 2 000 hodin, z čehož doba letových hodin nesmí přesáhnout 900 hodin.
(4) Základní posádkou letadla se rozumí minimální počet členů posádky letadla stanovený pro daný typ letadla Úřadem pro civilní letectví, zdvojenou posádkou letadla posádka, v níž jsou všechny pracovní funkce členů základní posádky zdvojeny tak, aby bylo možné vystřídání všech členů základní posádky na část směny, a zesílenou posádkou letadla posádka, jejíž počet členů musí umožnit vystřídání každého člena posádky na část směny.
§ 12 (1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu členu posádky letadla tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích v průběhu 24 hodin.
(2) Členu posádky letadla může být odpočinek stanovený podle odstavce 1 zkrácen za podmínky, že zaměstnavatel zajistí tomuto členu posádky možnost spánku na lůžku po dobu nejméně 8 hodin.
(3) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku po uplynutí 7 dnů po sobě jdoucích činila 48 hodin, přičemž v období jednoho kalendářního měsíce musí doba odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů a dny volna musí jednou v období kalendářního měsíce připadat na sobotu a neděli. Doba odpočinku musí v období jednoho kalendářního roku činit nejméně 96 kalendářních dnů.
§ 13 Délka směny člena posádky plavidla může činit nejvýše 14 hodin. Maximální délka týdenní pracovní doby nesmí přesáhnout 72 hodin. Za člena posádky plavidla se považuje i vůdce plavidla.
§ 14 (1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu posádek plavidla tak, aby člen posádky plavidla měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 6 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin.
(2) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl nepřetržitý odpočinek nejdéle po 9 týdnech v trvání alespoň 35 hodin za každý odpracovaný týden.
(3) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby osoba zajišťující obsluhu plavidel v přístavech měla nepřetržitý odpočinek nejdéle po dvou týdnech alespoň 70 hodin. Obsluhou plavidla v přístavech jsou osoby zajišťující nakládací a vykládací práce, opravy a zásobování plavidel a ostatní úkony spojené s provozem plavidla.
§ 15 Zaměstnavatel může s členem posádky plavidla a osobou zajišťující obsluhu plavidel v přístavech dohodnout pracovní pohotovost v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce.
§ 16 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr dopravy a spojů:
Ing. Schling v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
