3. | Výpočet objemového průtoku větrů Objemový průtok důlních větrů QVO potřebný pro větrání důlního díla a přivedený na jeho čelbu lze považovat za vyhovující, je-li splněn požadavek podle vztahu: QVO ≥ (QV1, QV2,.....QVn) |
QV1 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CH4 na přípustnou mez, QV2 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CO2 na přípustnou mez, QV3 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou mez, QV4 - objemový průtok důlních větrů potřebný pro dosažení nejnižší povolené rychlosti důlních větrů, QV5 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů na přípustnou mez, QV6 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího Rn na přípustnou mez, QV7 - objemový průtok důlních větrů potřebný k dodržení vhodných mikroklimatických podmínek. 3.1. | Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CH4 na přípustnou mez: | 100.q1 | | QV1 = | ---------- | [m3.s-1] | | c - c1 | |
| 3.2. | Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CO2 na přípustnou mez: | 100.q1 | | QV1 = | ---------- | [m3.s-1] | | c2 – c3 | |
| 3.3. | Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na hodnotu přípustné meze konvenčního CO. 3.3.1. | Separátní větrání foukací podle obrázku A přílohy č. 2. Podmínky: a) | L1 ≤ 5 (S)1/2 | b) | #L - do výpočtu se dosazuje menší z hodnot L nebo LKR |
| 3.3.2. | Separátní větrání sací podle obrázku B přílohy č. 2. |
| 3.4. | Objemový průtok podle kritéria nejnižší povolené rychlosti v profilu projektovaného důlního díla: QV4 = 0,5 . SMAX | pro c > 0,5 % | [m3.s-1] | Q V4 = 0,3 . SMAX | pro c ≤ 0,5 % | [m3.s-1] | Q V4 = 0,15 . SMAX | pro c ≤ 0,5 % | [m3.s-1] |
| 3.5. | Kritérium snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů pracujících v projektovaném důlním díle QV5 = (0,065 + 0,069 . c) . PN | [m3.s-1] |
| 3.6. | Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace exhalujícího Rn: | p.DRn | | QV6 = | ---------- | [m3.s-1] | | 1000.(CRn – CVt) | |
| 3.7. | Objemový průtok větrů QV7 podle požadavků na mikroklima v důlním díle: Při stanovení objemového průtoku větrů k zajištění mikroklimatických podmínek se vychází z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.5) Výpočet zohledňuje geotermické a tepelně-vlhkostní poměry a tepelné zdroje raženého důlního díla. | 3.8. | Objemový průtok QVO při separátním větrání kombinovaném sacím podle obrázku C přílohy č. 2: 3.8.1. | Pro separátní větrání kombinované sací objemový průtok důlních větrů hlavním lutnovým tahem sacím QVS vypočte jako pro separátní větrání sací. | 3.8.2. | Objemový průtok větrů vedlejším lutnovým tahem foukacím při separátním větrání kombinovaném sacím podle 3.8.1. je nutné určit tak, aby vyhovoval těmto podmínkám: .. a) | z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, CO a Rn platí pro stanovení QVF ve vedlejším foukacím tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním lutnovým tahem sacím je nutno z čelby odvést QVS QVS≥1,2.(největší QVF z 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6.) | [m3.s-1] |
| b) | při výpočtu objemového průtoku z hlediska rychlosti proudění větrů podél hlavního lutnového tahu, vyjma úseku překrytí, se postupuje podle 3.4. Podél vedlejšího lutnového tahu foukacího je nutné splnit také další uvedené podmínky: 0,833 . QVS≥QVF≥0,25 . SMAX | pro c> 0,5 % CH4 | 0,833 . QVS≥QVF≥0,15 . SMAX | pro c≤0,5 % CH4 |
| c) | při výpočtu z hlediska snížení koncentrace zplodin po trhací práci je výpočet pro hlavní lutnový tah sací nutno provést podle 3.3.2. Objemový průtok větrů dodávaný vedlejším lutnovým tahem foukacím je nejvyšší hodnota z vypočtených QVO, přičemž k zajištění větrání prostoru podél vedlejšího lutnového tahu platí QVO = QVF = (0,3÷0,8).QVS | [m3.s-1] |
|
| 3.8.3. | Úsek překrytí hlavního sacího a vedlejšího foukacího lutnového tahu se volí v rozmezí (0,5 až 1) . √S. Předstih výfukového ústí vedlejšího foukacího před ústím hlavního sacího má být co nejmenší, max. √S. |
| 3.9. | Objemový průtok QVO při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázků D a E přílohy č. 2: 3.9.1. | Z hlediska snížení koncentrací CH4, CO2, výfukových zplodin vznětových motorů a exhalace Rn platí pro stanovení QVS ve vedlejším sacím lutnovém tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním foukacím lutnovým tahem je nutno na čelbu přivést QVF QVF≥1,2 (nejvyšší QVS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) | [m3.s-1] |
| 3.9.2. | Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto: | 3.9.3. | Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1: | 3.9.4. | Výpočet počtu vířivých luten: Počet je určen vztahem | QVO | | n = | ---------- | [ks] | | ls.v.s | |
Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s-1. |
| 3.10. | Objemový průtok Q V0 při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázku G přílohy č. 2 se stanovuje pro hlavní lutnový tah z hlediska snížení koncentrace CH 4 , CO 2, snížení koncentrace zplodin po trhací práci, dodržení nejnižší povolené rychlosti v profilu důlního díla, snížení koncentrace výfukových zplodin vznětových motorů, snížení koncentrace exhalujícího Rn podle vztahů 3.1, 3.2, 3.3.1, 3.4, 3.5, 3.6. 3.10.1 | Objemový průtok vedlejším lutnovým tahemQ VFp Ł 0,6 . Q VF |
|
|