ČÁST I
POŽADAVKY NA ŠTĚPNÉ MATERIÁLY, RADIOAKTIVNÍ LÁTKY,
OBALOVÉ SOUBORY A RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ LÁTKY
Požadavky na radioaktivní látku s nízkou hmotnostní aktivitou
1.(226.)*) Látka s nízkou hmotnostní aktivitou (LSA) je radioaktivní látka, která má svou povahou omezenou hmotnostní aktivitu nebo radioaktivní látka, jejíž průměrná hmotnostní aktivita byla úmyslné omezena. Vnější stínicí materiály, které látku s nízkou hmotnostní aktivitou obklopují se při stanovení průměrné hmotnostní aktivity neuvažují.
Skupina LSA-I zahrnuje:
(i) uranové a thoriové rudy a koncentráty těchto rud a další rudy obsahující přírodně se vyskytující radionuklidy, které jsou určeny ke zpracování pro využití těchto radionuklidů,
(ii) pevný neozářený přírodní uran nebo ochuzený uran nebo přírodní thorium nebo jejich pevné, případně kapalné sloučeniny nebo směsi,
(iii) radioaktivní látku, pro níž je hodnota AZ neomezena s výjimkou štěpného materiálu v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpné materiály podle odstavce 78. části I. Přílohy č. 1,
(iv) další radioaktivní látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná hmotnostní aktivita nepřekračuje třicetinásobek hodnoty uvedené v odstavcích 1. až 6. Přílohy č. 3, s výjimkou štěpného materiálu v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné materiály podle odstavce 78. části I. Přílohy č. 1.
Skupina LSA-II zahrnuje
(i) vodu s tritiem o koncentraci do 0,8 TBq/l,
(ii) další látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná hmotnostní aktivita nepřevyšující 10-4 hodnoty A2 na 1 g pevné látky a 10-5 hodnoty A2 na 1 g kapaliny.
Skupina LSA-III zahrnuje pevné látky s výjimkou prášků, v nichž současně:
_________________
*) Poznámka:
Poziční čísla vytištěná tučným písmem v závorkách podle čísel odstavců, popřípadě tabulek a obrázků odpovídají číslování v doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii „IAEA Safety Standards Series, Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material, 1996 Edition (Revised), Requirements, No. TS-R-1 (ST-1, Revised), International Atomic Energy Agency, Vienna, 2000“. Pro tuto přílohu platí výklad pojmů uvedený v citovaném dokumentu od odstavce 201 do odstavce 248.
*) Vyhláškač. 214/ 1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd.
(i) radioaktivní látka je zcela rozptýlena v pevné látce nebo v pevných předmětech nebo je v podstatě rovnoměrně rozptýlena v kompaktní pojivé látce jako je např. beton, bitumen keramika a pod.,
(ii) radioaktivní látka je relativně nerozpustná nebo je vázána v relativně nerozpustném podkladu, takže ani v případě ztráty obalového souboru by ztráta radioaktivních látek z jednoho obalového souboru vyluhováním ve vodě po dobu sedm dní nepřesáhla 0,1 A2,
(iii) stanovená průměrná hmotnostní aktivita pevné látky bez stínicího materiálu nepřekračuje 2.10-3 A2/g.
Požadavky na radioaktivní látku s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA III
2. (601.) Radioaktivní látka skupiny LSA III musí být pevná látka, takové povahy, že po vystavení úplného obsahu obalového souboru testu, uvedenému v odstavci 3. části II. Přílohy č. 1, nepřekročí aktivita ve vodě hodnotu 0,1 A2.
Požadavky na radioaktivní látku zvláštní formy
3. (239.) Radioaktivní látka zvláštní formy je buď pevná nerozptýlitelná radioaktivní látka nebo těsně uzavřené pouzdro, obsahující radioaktivní látku.
4. (602.) Radioaktivní látka zvláštní formy musí mít alespoň jeden rozměr větší než 5 mm.
5 (603.) Radioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy, nebo musí být vyrobena tak, aby po provedených zkouškách podle odstavců 4. - 11. části II. Přílohy č. 1, splňovala následující požadavky:
(a) nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz, tlak a ohyb podle odstavců 5., 6., 7., 9.(a) části II. Přílohy č. 1,
(b) neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách specifikovaných v odstavci 8. nebo odstavci 9.(b) části II. Přílohy č. 1,
(c) aktivita vody při stanovení vyluhovatelnosti podle odstavce 10. a 11. části II. Přílohy č. 1 nepřekročí 2 kBq, nebo u uzavřených zářičů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik, specifikovaný v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992 E, ISO, Geneva, 1992“, nepřekročí příslušnou mez stanovenou Úřadem.
6. (604.) Jestliže je součástí radioaktivní látky zvláštní formy hermetická schránka, musí být vyrobena tak, aby ji bylo možné otevřít pouze destrukcí.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍ
7. (225.) Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností je radioaktivní látka v pevném skupenství, za pevné skupenství se nepovažuje prášková forma, a to bud' samotná nebo v uzavřeném pouzdru, látka musí mít omezenou schopnost se rozptylovat.
8. (605.) Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být takové povahy, aby celkové množství této radioaktivní látky v zásilce splnilo následující požadavky:
(a) hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látky nesmí překročit hodnotu 10 mSv/hod,
(b) po provedení testů specifikovaných v odstavcích 36. a 37. části II. Přílohy č. 1, nesmí aktivita uvolněných aerosolů ve formě plynné nebo pevných částic překročit, až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 μm, hodnotu 100 A2, pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek,
(c) po provedení zkoušky podle odstavce 3. části II. Přílohy č. 1, aktivita ve vodě nesmí nepřekročit 100 A2. Při tomto testu musí být vzato v úvahu poškození v důsledku zkoušek uvedených v odstavci (b).
OBECNÉ POŽADAVKY NA VEŠKERÉ OBALOVÉ SOUBORY A RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY
9. (231.) Obalovým souborem je soubor obalů nezbytných k úplnému uzavření radioaktivního obsahu. Přitom radioaktivním obsahem je štěpný materiál nebo radioaktivní látka se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými pevnými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalového souboru. Obalový soubor může sestávat z jednoho nebo více obalů, absorpčních materiálů, distančních konstrukcí, stínicích prvků, pomocných zařízení pro plnění a vyprazdňování, větrání a snižování tlaku, zařízení pro chlazení, tlumičů nárazu, zařízení pro manipulaci a upevnění, tepelně izolačních prvků a rovněž ze zařízení k údržbě a opravám celého obalového souboru. Obalovým souborem může být bedna, sud nebo podobná nádoba, nebo přepravní kontejner, cisterna nebo střední kontejner na volně ložený náklad.
10. (230.) Radioaktivní zásilka je obalový soubor včetně jeho radioaktivního obsahu tak, jak je předán k dopravě. Jednotlivé typy radioaktivních zásilek, které jsou předmětem, musí splňovat limity aktivit a materiálová omezení stanovená v přílozeč. 3 a odpovídající požadavky stanovené v přílozeč. 1. Typy radioaktivních zásilek
(a) vyjmutá zásilka;
(b) průmyslová zásilka typ 1 (TYP IP-1);
(c) průmyslová zásilka typ 2 (TYP IP-2);
(d) průmyslová zásilka typ 3 (TYP IP-3);
(e) zásilka typ A (TYP A);
(f) zásilka typ B(U) (TYP B(U));
(g) zásilka typ B(M) (TYP B(M));
(h) zásilka typ C (TYP C).
Poznámka
Radioaktivní zásilka obsahující štěpný materiál musí splňovat i další požadavky uvedené odstavci 77. - 82. části I. Přílohy č. 1.
Radioaktivní zásilka.obsahující hexafluorid uranu musí splňovat i další požadavky uvedené odstavci 35. - 38. části I. Přílohy č. 1.
11. (606.) Radioaktivní zásilka musí být vyrobena tak, aby jí bylo možno snadno a bezpečně přepravovat s ohledem na její hmotnost, objem a tvar. Navíc musí být vyrobena tak, aby ji bylo možno v dopravním prostředku v průběhu přepravy řádně zajistit.
12. (607.) Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí zajistit, aby jakékoliv upínací zařízení na obalovém souboru bylo funkční, je-li používáno způsobem předepsaným výrobcem a aby v případě poruchy tohoto zařízení radioaktivní zásilka splňovala ostatní požadavky stanovené touto vyhláškou. Konstrukční typ musí splňovat příslušné bezpečnostní faktory pro případ zvedání radioaktivní zásilky trhem.
13. (608.) Upínací zařízení a jakékoliv jiné příchytky na vnějším povrchu radioaktivní zásilky, kterých může být použito k jejímu zvedání, musí být vyrobeny tak, aby udržely její hmotnost v souladu s požadavky podle odstavce 12. části I. Přílohy č. 1, v opačném případě musí být odstraněny, nebo jinak vyřazeny z funkce po dobu přepravy.
14. (609.) Obalový soubor, musí být vyroben bez vystupujících částí vnějšího povrchu tak, aby mohl být snadno dekontaminován, pokud by tím nebyl omezen důležitější bezpečnostní požadavek.
15. (610.) Vnější povrch radioaktivní zásilky musí být vyroben tak, aby se na něm nesrážela a neudržovala voda, pokud by tím nebyl omezen důležitější bezpečnostní požadavek.
16. (611.) Jakákoliv zařízení přepravovaná s radioaktivní zásilkou, která nejsou její součástí, nesmí snižovat její bezpečnost.
17. (612.) Radioaktivní zásilka musí být schopna odolat vlivům zrychlení, vibrací nebo rezonancí z vibrací, které se mohou vyskytnout za podmínek předvídatelných při běžných podmínkách přepravy, nesmí být snížena účinnosti uzavíracích zařízení různých nádob radioaktivní zásilky nebo nesmí dojít k porušení její celistvosti jako celku. Zejména matice, svorníky a jiná zajišťovací zařízení musí být vyrobena tak, aby bylo zabráněno jejich neúmyslnému uvolnění nebo ztrátě, a to i při opakovaném používání.
18. (613.) Materiály obalového souboru a jakýchkoliv jeho části musí být navzájem i vůči radioaktivnímu obsahu zásilky fyzikálně a chemičky kompatibilní. Fyzikální a chemická kompatibilita musí být zachována u všech materiálů i po ozáření.
19. (614.) Všechny uzávěry, jimiž by mohl unikat radioaktivní obsah, musí být zajištěny před nekontrolovatelným neoprávněným použitím.
20. (615.) Konstrukce radioaktivní zásilky musí vyhovovat teplotám a tlakům vnějšího prostředí, které mohou nastat při běžných podmínkách přepravy.
21. (616.) Pro štěpné materiály nebo radioaktivní látky, které vykazují další nebezpečné vlastnosti musí konstrukční typ vyhovovat i těmto nebezpečným vlastnostem, viz. odstavec 7 Přílohy č. 4.
DODATEČNÉ POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY PŘEPRAVOVANÉ LETECKY
22. (617.) Teplota přístupných povrchů radioaktivních zásilek přepravovaných letecky nesmí překročit 50 ºC při okolní teplotě 38 ºC, přičemž se nepřihlíží k slunečnímu ozáření.
23. (618.) Radioaktivní zásilky přepravované letecky musí být vyrobeny tak, aby v případě vystavení teplotám od mínus 40 ºC do 55 ºC nebyla narušena celistvost kontejnmentového (dále jen zádržného) systému. Projektantem navržené a popsané uspořádání částí obalového souboru musí zabránit úniku štěpného materiálu nebo radioaktivní látky během přepravy,
24. (619.) Radioaktivní zásilky obsahující štěpné materiály nebo radioaktivní látky musí být pro leteckou přepravu opatřeny zádržným systémem, který zamezí úniku při poklesu vnějšího tlaku na 5 kPa.
POŽADAVKY NA VYJMUTÉ ZÁSILKY
25. (620.) Vyjmuté zásilky musí být vyrobeny tak, aby splňovaly požadavky specifikované v odstavcích 9. - 21. části I. Přílohy č. 1, a navíc požadavky podle odstavců 22. - 24. části I. Přílohy č. 1, pokud jsou přepravovány letecky.
POŽADAVKY NA PRŮMYSLOVÉ ZÁSILKY
Požadavky na průmyslovou zásilku typ 1 (IP-1)
26. (621.) Průmyslová zásilka typ I (IP-1) musí být vyrobena tak, aby splňovala požadavky specifikované v odstavcích 9. - 21. části I. Přílohy č. 1, a navíc požadavky podle odstavců 22. - 24. části I. Přílohy č. 1, pokud jsou přepravovány letecky.
Požadavky na průmyslové zásilky typ 2 (IP-2)
27. (622.) Průmyslová zásilka typ 2 (IP-2), musí být vyrobena tak, aby splňovala požadavky na průmyslovou zásilku typ 1 (IP-1), specifikované v odstavci 26. části I. Přílohy č. 1 a navíc, je-li zkoumán podle odstavců 22. a 23. části II. Přílohy č. 1, musí zabraňovat
(a) ztrátě nebo rozptylu radioaktivního obsahu a
(b) ztrátě účinnosti stínění, která by způsobila větší než 20 % nárůst příkonu dávkového ekvivalentu ve kterémkoliv místě jeho vnějšího povrchu.
Požadavky na průmyslovou zásilku typ 3 (IP-3)
28. (623.) Průmyslová zásilka typ 3 (IP-3), musí být vyrobena tak, aby splňovala požadavky na průmyslovou zásilku typ 1 (IP-1), specifikované v odstavci 26. části I. Přílohy č. 1 a navíc požadavky specifikované v odstavcích 34. - 47. části II. Přílohy č. 1.
Požadavky na radioaktivní zásilky klasifikované jako průmyslové zásilky typ 2 (IP-2) a typ 3 (IP-3)
29. (624.) Radioaktivní zásilky mohou být používány jako průmyslové zásilky typ 2 (IP-2) a typ 3 (IP-3) za předpokladu, že:
(a) splňují požadavky na průmyslovou zásilku typ 1 (IP-1), specifikované v odstavci 26. části I. Přílohy č. 1,
(b} jsou vyrobeny tak, aby vyhověly standardům předepsaným v kapitole Všeobecná doporučení k balení v publikaci OSN „Doporučení k přepravě nebezpečného zboží, deváté revidované vydání, ST/SG/AC.10/1/Rev. 9, UN, New York and Geneva, 1995“ nebo jiným standardům, které jsou těmto přinejmenším rovnocenné a
(c) po provedených zkouškách vyžadovaných pro skupinu obalů I a II podle kapitoly Všeobecná doporučení k balení v publikaci OSN „Doporučení k přepravě nebezpečného zboží, deváté revidované vydání, ST/SG/AC.10/1/Rev. 9, LTN, New York and Geneva, 1995“,musí zabraňovat:
(i) ztrátě nebo rozptylu radioaktivního obsahu a
(ii) ztrátě účinnosti stínění, která by způsobila větší než 20 % nárůst příkonu dávkového ekvivalentu ve kterémkoliv místě jeho vnějšího povrchu.
30. (625.) Jako průmyslové zásilky typ 2 (IP-2} a typ 3 (IP-3) mohou být používány cisternové kontejnery, za předpokladu že:
(a) splňují požadavky na průmyslovou zásilku typ 1 (IP-1), specifikované v odstavci 26. části I. Přílohy č. 1,
(b) jsou vyrobeny tak, aby vyhověly standardům předepsaným v kapitole Všeobecná doporučení k balení v publikaci OSN „Doporučení k přepravě nebezpečného zboží, deváté revidované vydání, ST/SG/AC.10/1/Rev. 9, UN, New York and Geneva, 1995“ nebo jiným rovnocenným standardům a musí být schopny odolat zkušebnímu tlaku 265 kPa a
(c) jsou vyrobeny tak, že každé dodatečné stínění, kterým jsou opatřeny bude schopné přestát statická a dynamická napětí, vyplývající z manipulací za běžných podmínek přepravy a zabrání ztrátě stínících schopností vedoucí k většímu než 20 % nárůstu příkonu dávkového ekvivalentu na jakémkoliv místě vnějšího povrchu používány cisternového kontejneru.
31. (626.) Cisterny, jiné než cisternové kontejnery mohou být používány jako průmyslové zásilky typ 2 (IP-2) a typ 3 (IP-3) pro přepravu LSA I a LSA II ve formě plynné nebo kapalné, jak je předepsáno v tabulce 1 (IV) v přílozeč. 4 za předpokladu, že vyhovují ekvivalentním standardům, které jsou uvedeny v odstavci 30. části I. Přílohy č. 1.
32. (627.) Přepravní kontejnery mohou být používány jako průmyslové zásilky typ 2 (IP-2) a typ 3 (IP-3), za předpokladu že:
(a) radioaktivní obsah bude omezen na pevné látky;
(b) naplní požadavky na průmyslové zásilky typu IP-1 specifikované v odstavci 26. části I. Přílohy č. 1 a
(c) jsou vyrobeny tak, aby vyhověly standardům předepsaným v dokumentu Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Série 1 Přepravní kontejnery Specifikace a testování - Část 1: Obecné nákladní kontejnery, ISO1496:1, 1990 E, ISO, Geneva, 1992“, s výjimkou rozměrů. Musí být vyrobeny tak, aby po provedených zkouškách předepsaných v citovaném dokumentu a při zrychleních odpovídajících běžným přepravním podmínkám zabránily:
(i) ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahu,
(ii) ztrátě účinnosti stínění, která by způsobila větší než 20 % nárůst příkonu dávkového ekvivalentu na kterémkoliv místě vnějšího povrchu přepravního kontejneru.
33. (224.) Kontejner střední velikosti na volně ložený náklad je přenosný obalový soubor, který
(a) nemá vnitřní obsah větší než 3 m3,
(b) je projektován pro mechanickou manipulaci,
(c) je odolný vůči zátěžím vyplývajícím z manipulace a přepravy, jak bylo ověřeno zkouškami,
(d) je projektován v souladu s normami v kapitole Doporučení pro kontejnery střední velikostí na volně ložený náklad (IBC) v publikaci OSN „Doporučení k přepravě nebezpečného zboží, deváté revidované vydání, ST/SG/AC.10/1/Rev. 9, UN, New York and Geneva, 1995“.
34. (628.) Kovové kontejnery střední velikosti na volně ložený náklad mohou být používány jako průmyslové zásilky typ 2 (IP-2) a typ 3 (IP-3), pokud:
(a) naplní požadavky na průmyslové zásilky typ IP-1 specifikované v odstavci 26. části I. Přílohy č. 1,
(b) jsou vyrobeny tak, aby vyhověly standardům předepsaným v kapitole Doporučení ke kontejnerům střední velikosti, pro obalovou skupinu I a II, v publikaci OSN „Doporučení k přepravě nebezpečného zboží, deváté revidované vydání, ST/SG/AC.10/1/Rev. 9, UN, New York and Geneva, 1995“ a po provedených zkouškách předepsaným v tomto dokumentu, s výjimkou pádové zkoušky provedené nejvíce poškozujícím způsobem, zabrání:
(i) ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahu,
(ii) ztrátě účinnosti stínění, která by způsobila větší než 20 % nárůst příkonu dávkového ekvivalentu ve kterémkoliv místě vnějšího povrchu přepravního kontejneru.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY OBSAHUJÍCÍ HEXAFLUORID URANU
35. (629.) S výjimkou povolenou v odstavci 38. části I. Přílohy č. 1, musí být hexafluorid uranu balen a přepravován v souladu s publikací Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Obalové soubory pro přepravu hexafluoridu uranu ISO 7195:1993, E , ISO, Geneva, 1993“, a s požadavky odstavců 36. - 37. části I. Přílohy č. 1. Radioaktivní zásilka musí současně splňovat veškeré požadavky, které se vztahují k radioaktivním a štěpným vlastnostem této látky.
36. (630.) Každá radioaktivní zásilka projektovaná na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, musí být vyrobena tak, aby splnila následující požadavky:
(a) bez úniku vyhovět zkoušce nepřijatelným zatížením, podle specifikace obsažené v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Obalové soubory pro přepravu hexafluoridu uranu ISO 7195:1993, E, ISO, Geneva, 1993“, statické zkoušce specifikované v odstavci 18. části II. Přílohy č. 1,
(b) bez ztráty či rozptýlení hexafluoridu uranu vyhovět zkoušce specifikované v odstavci 22. části II. Přílohy č. 1,
(c) bez protržení zádržného systému vyhovět zkoušce specifikované v odstavci 28. části II. Přílohy č. 1.
37. (631.) Radioaktivní zásilka projektovaná na obsah 0,1 kg nebo více hexafluorídu uranu, nesmí být opatřena zařízeními k snižování tlaku.
38. (632.) Radioaktivní zásilka projektovaná na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, může být přepravována až po schválení Úřadem, jestliže:
(a) je projektovaná podle jiných požadavků než jsou obsaženy v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Obalové soubory pro přepravu hexafluoridu uranu ISO 7195:1993, E, ISO, Geneva, 1993“, a odstavců 36. - 37. části I. přílohy č. , avšak splňuje v aplikovatelné míře požadavky podle odstavců 36. - 37. části I. Přílohy č. 1,
(b) je projektovaná tak, aby bez úniku vyhověla zkoušce na nepřijatelné zatížení zkušebním tlakem do 2,76 MPa podle odstavce 18, části II. Přílohy č. 1, nebo,
(c) je projektovaná na obsah 9000 kg nebo více hexafluoridu uranu a přitom nesplňuje požadavky podle odstavce 36. (c) části I. Přílohy č. 1.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYP A
39. (633.) Radioaktivní zásilka typ A musí být vyrobena tak, aby splňovala požadavky specifikované v odstavcích 9. -21. části I. Přílohy č. 1, pro případ letecké přepravy rovněž požadavky podle odstavců 22. - 24. a odstavců 40. - 55. části I Přílohy č. 1.
40. (634.) Jakýkoli vnější rozměr radioaktivní zásilky nesmí být menší než 10 cm. Nejmenší vnější celkový rozměr radioaktivní zásilky nesmí být menší než 10 cm.
41. (635.) Uzávěr na vnějším povrchu obalového souboru musí být zajištěn takovým způsobem, aby plomba nebo pečeť nemohly být jednoduše porušeny; neporušená pečeť je důkazem, že zásilka nebyla otevřena.
42. (636.) Jakékoliv příchytky radioaktivní zásilky musí být vyrobeny tak, aby síly vznikající v těchto příchytkách za normálních podmínek přepravy i podmínek nehody při přepravě nenarušily schopnost radioaktivní zásilky vyhovovat stanoveným požadavkům.
43. (637.) Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí pro jednotlivé komponenty obalového souboru vyhovovat vystavení teplotám od mínus 40 °C do plus 70 °C. Zvláštní pozornost musí být věnována nízkým teplotám v případě kapalných obsahů a potenciálnímu znehodnocení materiálů obalů v daném teplotním rozsahu.
44. (638.) Konstrukční typ a technologie zpracování materiálu a výroby obalového souboru musí být v souladu se způsobem zajištění jakosti podle zvláštního právního předpisu**) či mezinárodních standardů přijatelných pro Úřad.
45. (639.) Konstrukční typ musí obsahovat bezpečně uzavíratelný zádržný systém, který nemůže být otevřen náhodně nebo v důsledku tlaku, který může vzniknout v radioaktivní zásilce.
46. (640.) Radioaktivní látka zvláštní formy může být považována za součást zádržného systému.
47. (641.) Tvoří-li zádržný systém zvláštní jednotku radioaktivní zásilky, musí být bezpečně uzavíratelný mechanismem nezávislým na kterékoli jiné součásti radioaktivní zásilky.
48. (642.) Projekt kterékoliv části zádržného systému musí zohledňovat, radiolytický rozklad kapalin a jiných nestálých látek a vznik plynu chemickou reakcí a radiolýzou.
49. (643.) Zádržný systém musí udržet radioaktivní obsah při snížení vnějšího tlaku do 60 kPa.
50. (644.) Všechny ventily, s výjimkou pojistných, musí být vybaveny uzávěrem, který zabrání jakémukoliv úniku.
51. (645.) Stínění, které uzavírá část radioaktivní zásilky specifikovanou jako součást zádržného systému, musí být vyrobeno tak, aby zabránilo nežádoucímu úniku z této části stíněného prostoru. Tvoří-li radiační stínění zvláštní jednotku, musí být tato jednotka bezpečně uzavíratelná uzavíracím mechanismem nezávislým na libovolné jiné části obalového souboru.
52. (646.) Radioaktivní zásilka musí být vyrobena tak, aby po provedených zkouškách specifikovaných v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1, zabránila:
(a) ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahu,
(b) ztrátě účinnosti stínění, která by způsobila větší než 20 % nárůst příkonu dávkového ekvivalentu ve kterémkoliv místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilky.
53. (647.) Konstrukční typ radioaktivní zásilky určené pro kapalné štěpné materiály nebo radioaktivní látky musí svou konstrukci respektovat změny objemu obsahu a volného prostoru v obalovém souboru v závislosti na teplotních změnách, dynamické jevy a dynamiku plnění.
54. (648.) Radioaktivní zásilka typu A, projektovaná pro kapaliny musí navíc:
(a) vyhovět podmínkám uvedeným v odstavci 52, části I. Přílohy č. 1 a dále po provedení zkoušek specifikovaných v odstavci 25. části II. Přílohy č. 1 musí:
(i) obsahovat dostatek absorbčního materiálu, který vstřebá nejméně dvojnásobný objem kapalného radioaktivního obsahu a tento absorpční materiál musí být vhodně umístěn, aby byl v kontaktu s kapalinou v případě jejího úniku, nebo
(ii) mít instalován zádržný systém složený z primární vnitřní a sekundární vnější části, které jsou vyrobeny tak, aby zajistily zadržení kapalného obsahu uvnitř sekundární vnější částí i v případě, že primární vnitřní část je netěsná.
55. (649.) Radioaktivní zásilka typ A, projektovaná pro plyny musí zabránit ztrátě nebo rozptylu radioaktivního obsahu, při zkoušce prováděné podle odstavce 25. části II. přílohy č, 1. Radioaktivní zásilka typ A, projektovaná pro tritium nebo pro vzácné plyny tento požadavek splňovat nemusí.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYP B (U)
56. (650.) Radioaktivní zásilka typ B musí být vyrobena tak, aby splňovala požadavky specifikované v odstavcích 9. -21. části I. Přílohy č. 1, pro případ letecké přepravy rovněž požadavky podle odstavců 22. - 24. a odstavců 40. - 55. části I Přílohy č. 1, s výjimkou specifikace v odstavci 52. (a) části I. Přílohy č. 1 a navíc požadavky odstavců 57. - 70. části I. Přílohy č. 1.
57. (651.) Radioaktivní zásilka musí být vyrobena tak, aby teplo produkované uvnitř radioaktivní zásilky jejím obsahem při vnějších podmínkách specifikovaných v odstavcích 59. a 60. části I. Přílohy č. 1 a za normálních podmínek přepravy, specifikovaných v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1, negativně neovlivnilo radioaktivní zásilku takovým způsobem, že by nesplnila požadavky pro zádržný systém a stínění, jestliže bude ponechána bez dozoru jeden týden. Zvláštní pozornost musí být věnována účinkům tepla, které mohou:
(a) změnit upořádání, geometrický tvar nebo fyzikální stav radioaktivního obsahu, nebo jestliže je štěpný materiál nebo radioaktivní látka uzavřena v obalu či nádobě (jako např. pokrytí paliva) způsobit deformaci této nádoby či obalu nebo přímo radioaktivního obsahu nebo tyto roztavit, nebo
(b) snížit účinnost obalového souboru prostřednictvím diferenciální termální expanze nebo popraskání či roztavení stínícího materiálu, nebo
(c) v kombinaci s vlhkostí urychlit korozi.
58. (652.) S výjimkou požadavku podle odstavce 22, části I. Přílohy č. 1 na radioaktivní zásilky určené pro leteckou přepravu musí být radioaktivní zásilka vyrobena tak, aby při vnějších podmínkách specifikovaných v odstavci 59 a 60. části I. Přílohy č. 1 maximální teplota na kterékoliv části přístupného povrchu radioaktivní zásilky nepřekročila 50 °C, s výjimkou přepravy radioaktivní zásilky za podmínek výlučného použití.
59. (653.) Vnější (okolní) teplotou se rozumí 38 °C.
60. (654.) Podmínky slunečního ozáření a jeho hodnoty určené k využití jsou popsány a stanoveny v tabulce 1. (XI.).
Tabulka 1. (XI.) Hodnoty ozáření sluncem
Tvar a umístění povrchů | Ozáření sluncem po dobu 12 hodin za den W/m2 |
Ploché vodorovně přepravované povrchy - základna - ostatní povrchy | Žádné 800 |
Ploché povrchy nepřepravované vodorovně - všechny povrchy | 200a |
Zakřivené povrchy | 400 |
a Alternativně může být k výpočtu použita funkce sinus spolu s přijatým absorpčním koeficientem a mohou být zanedbány možné účinky odrazu od povrchů sousedních objektů.
61. (655.) Radioaktivní zásilka, jejíž součástí je tepelná ochrana, určená k splnění požadavků uvedených v odstavci 28. části II. Přílohy č. 1, musí být projektována tak, aby tato ochrana byla účinná, i po provedení požadovaných zkoušek specifikovaných v odstavcích 19. - 24. a 27. (a) nebo 27 (b) a 27 (c) části II. Přílohy č. 1. Žádná taková ochrana vnějšího povrchu radioaktivní zásilky nesmí být vyřazena z činnosti propíchnutím, proříznutím, smýknutím, otěrem nebo hrubým zacházením.
62. (656.) Radioaktivní zásilka typ B musí být vyrobena tak, aby vyhověla:
a) zkouškám popsaným v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1 a omezila ztrátu radioaktivního obsahu nejvýše na 10-6 A1 za hodinu a
b) zkouškám popsaným v odstavcích 26., 27. (b), 28. a 29. části II. Přílohy č. 1 a zároveň zkouškám:
(i) uvedeným v odstavci 27. (c) části II. Přílohy č. 1, jestliže hmotnost radioaktivní zásilky činí nejvýše 500 kg a celková hustota stanovená na základě vnějších rozměrů činí nejvýše 1000 kg/m3 a hodnota aktivity radioaktivního obsahu je nejvýše 1000 A2, ne však v případě radioaktivní látky zvláštní formy, nebo
(ii) uvedeným v odstavci 27. (a) části II. Přílohy č. 1 pro všechny ostatní radioaktivní zásilky,
(c) následujícím požadavkům:
(i) zachovat si dostatečné stínění zajišťující příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu obalového souboru nižší než 10 mSv/h při maximálním radioaktivním obsahu, pro který je radioaktivní zásilka projektována,
(ii) omezit celkovou ztrátu radioaktivního obsahu za týden na nejvýše 10 A2 pro krypton-85 a nejvýše A2 pro všechny ostatní radionuklidy.
Poznámka
Jedná-li se o směs různých radionuklidů, musí se použit ustanovení v odstavcích 4. - 6. Přílohy č. 3 s výjimkou kryptonu-85, kdy je možno použít efektivní hodnoty A2(i) rovné 10 A2. Pro případ (a) uvedený výše, musí být rovněž vzaty v úvahu hodnoty vnější kontaminace dané v odstavci 8. Přílohy č. 4 .
63. (657.) Radioaktivní zásilka projektovaná pro přepravu radioaktivního obsahu s aktivitou vyšší než 105 A2 musí být vyrobena tak, aby při rozšířené zkoušce ponořením do vody uvedené v odstavci 30. části II. Přílohy č. 1 nedošlo k roztržení zádržného systému.
64. (658.) Soulad s povolenými mezemi úniku aktivity nesmí být závislý ani na filtrech, ani na mechanickém chladícím systému.
65. (659.) Radioaktivní zásilka nesmí v zádržném systému obsahovat pojistný tlakový systém, který by za podmínek zkoušek uvedených v odstavcích 19. - 24. a 26. - 29. části II. Přílohy č. 1 umožňoval únik radionuklidů do okolí.
66. (660.) Radioaktivní zásilka musí být vyrobena tak, aby i v případě maximálního normálního provozního tlaku pří provádění zkoušek uvedených v odstavcích 19. - 24. a 26. - 29. části II. Přílohy č. 1 nedosáhlo pnutí v zádržném systému hodnot, které by jej ovlivnily natolik, že by nesplňoval požadavky ne něj kladené.
67. (661.) Radioaktivní zásilka nesmí mít maximální normální provozní tlak větší než 700 kPa.
68. (662.) S výjimkou požadavku podle odstavce 22. části I. Přílohy č. 1 na radioaktivní zásilky přepravované letecky nesmí maximální teplota na kterékoliv části snadno přístupného povrchu radioaktivní zásilky při běžných podmínkách přepravy, bez vystavení slunci při vnějších podmínkách specifikovaných v odstavci 59. části I. Přílohy č. 1, přesáhnout 85 °C. Jestliže maximální teplota překročí 50 °C, radioaktivní zásilka se přepravuje za podmínek výlučného použití specifikovaných v odstavci 58. části I. Přílohy č. 1. Pro ochranu pracovníků přepravy je možno počítat s bariérami nebo stěnami, přičemž tyto bariéry nemusí být zkoušeny.
69. (663.) Radioaktivní zásilka obsahující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být projektována tak, aby jakákoliv zařízení připojená k radioaktivní látce s malou rozptýlitelností, která nejsou její součástí, či jakékoliv komponenty obalového souboru neovlivnily negativně vlastnosti. radioaktivní látky s malou rozptýlitelností.
70. (664.) Radioaktivní zásilka musí být vyrobena pro interval okolních teplot od mínus 40°C do plus 38 °C.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYP B(M)
71. (665.) Radioaktivní zásilka typ B(M) musí vyhovovat požadavkům na radioaktivní zásilky typu B(U) uvedeným v odstavci 56. části I. Přílohy č. 1 s výjimkou požadavků na radioaktivní zásilky určené k přepravě výhradně uvnitř daného státu nebo mezi určitými státy, pokud příslušný úřad daného státu nebo úřady těchto států souhlasí se změnou požadavků oproti těm, které jsou uvedeny v odstavcích 43., 59. - 60. a 63. - 70. části I. Přílohy č. 1. Požadavky na radioaktivní zásilky typ B(U) uvedené v odstavcích 63. - 70. části I. Přílohy č. 1 mají být splněny, pokud je to technicky realizovatelné.
72. (666.) Periodická ventilace radioaktivních zásilek typ B(M) je možná, pokud je příslušnými kompetentními úřady povolena.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYP C
73. (667.) Radioaktivní zásilka typ C musí být vyrobena tak, aby splňovala požadavky specifikované v odstavcích 9. - 21., odstavcích 40 - 53. s výjimkou specifikace v odstavci 52. (a) a požadavky odstavců 57. - 70. a navíc požadavky odstavců 74. - 76. části I. Přílohy č. 1.
74. (668.) Radioaktivní zásilka typ C po tepelné zkoušce provedené v prostředí s definovanou tepelnou vodivostí 0,33 W/(m.K) a teplotou 38 °C v ustáleném stavu, musí svým konstrukčním řešením splnit hodnotící kritéria předepsaná pro zkoušky v odstavcích 62. (b) a 66. části I. Přílohy č. 1. Počáteční podmínky hodnocení musí vycházet z předpokladu, že jakákoliv tepelná izolace radioaktivní zásilky zůstává nedotčena při maximálním normálním provozním tlaku a okolní teplotě 38 °C.
75. (669.) Radioaktivní zásilka typ C musí být vyrobena tak, aby při maximálním normálním provozním tlaku vyhověla:
(a) zkouškám specifikovaným v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1, přičemž omezí ztrátu radioaktivního obsahu na méně než 10-6 A2 za hodinu,
(b) postupně zkouškám specifikovaným v odstavci 34. části II. Přílohy č. 1, přičemž:
(i) její stínění musí zajistit udržení příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu radioaktivní zásilky tak, aby nepřekročil 10 mSv/h, při maximálním radioaktivním obsahu, na který je projektováno, a
(ii) musí omezit akumulované ztráty radioaktivního obsahu za období jednoho týdne na méně než 10 A2 pro krypton-85 a A2 pro veškeré ostatní radionuklidy.
Poznámka
Jedná-li se o směs různých radionuklidů, musí se použit ustanovení v odstavcích 4. - 6. Přílohy č. 3 s výjimkou kryptonu-85, kdy je možno použít efektivní hodnoty A2(i) rovné 10 A2. Pro případ (a) uvedený výše, musí být rovněž vzaty v úvahu hodnoty vnější kontaminace dané v odstavci 8. Přílohy č. 4.
76. (670.) Radioaktivní zásilka typ C musí být vyrobena tak, aby po provedení rozšířené zkoušky ponořením do vody specifikované v odstavci 30. části II. Přílohy č. 1 nedošlo k prasknutí zádržného systému.
POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY OBSAHUJÍCÍ ŠTĚPNÉ MATERIÁLY
77. (671.) Štěpné materiály, kterými jsou uran-233, uran-235, plutonium-239, plutonium-241 a materiál obsahující jeden nebo více z těchto radionuklidů, s výjimkou neozářeného přírodního uranu a ochuzeného uranu nebo přírodního uranu a ochuzeného uranu, které byly ozářeny pouze v tepelných reaktorech, musí být přepravovány tak, aby:
(a) byl udržen podkritický stav v průběhu podmínek běžné přepravy i za podmínek nehody, k udržení podkritického stavu musí být uvažovány zejména následující faktory:
(i) voda vnikající do radioaktivní zásilky nebo unikající z ní,
(ii) ztráta účinnosti vestavěných neutronových absorbátorů či moderátorů,
(iii) změna geometrického uspořádání obsahu bud uvnitř radioaktivní zásilky či v důsledku ztráty části nebo celého obsahu radioaktivní zásilky,
(iv) zmenšení distančních mezer mezi radioaktivními zásilkami nebo uvnitř radioaktivní zásilky,
(v) radioaktivní zásilky ponořující se do vody, či propadající se do sněhu a
(vi) změny teploty;
Poznámka
Obecně lze uvést, že štěpné materiály obsahují v sobě i zvláštní štěpné materiály podle § 2 písm. j) bod 1. bb) atomového zákona a navíc plutonium-241.
Štěpné materiály podle odstavce 77. této přílohy, na rozdíl od zvláštních štěpných materiálů podle atomového zákona, nezahrnují další izotopy uranu, které jsou obsaženy v uranu obohaceném izotopy uran-233 nebo uran-235.
(b) a dále, aby byly splněny požadavky:
(i) odstavce 40. části I. Přílohy č. 1 pro štěpné materiály obsažené v radioaktivních zásilkách,
(ii) týkající se radioaktivních vlastností štěpného materiálu, předepsané kdekoliv v této vyhlášce a
(iii) specifikované v odstavcích 79. - 88. části I. Přílohy č. 1, s výjimkou přijatou v odstavci 78. části I. Přílohy č. 1.
Výjimky z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné materiály
78. (672.) Štěpný materiál splňující jednu z podmínek uvedených v (a) - (d) tohoto odstavce je vyjmut z požadavku, aby byl přepravován v radioaktivní zásilce naplňující požadavky odstavců 79. - 88. části I. Přílohy č. 1 stejně jako ostatních požadavků, jež se vztahují k štěpným materiálům. V rámci jedné dodávky smí být uplatněna pouze jedna výjimka.
(a) Dodávka nesmí obsahovat berylium ani deuterium v množstvích překračujících 0,1 % hmotnosti štěpného materiálu. Hmotnostní mez na dodávku je stanovena níže uvedenou rovnicí:
kde X a Y jsou hmotnostní meze definované v tabulce 2. (XII.), za předpokladu, že:
(i) každá individuální radioaktivní zásilka obsahuje nejvýš 15 g štěpného materiálu jako nebalený materiál, toto hmotnostní omezení se aplikuje na dodávku na jednom dopravním prostředku, nebo
(ii) štěpné materiály jsou homogenní vodné roztoky nebo jejich směsi, kde poměr štěpných nuklidů vůči vodíku je menší než 5 % hmotnostních, nebo
(iii) obsahuje nejvýš 5 g štěpného materiálu v libovolném desetilitrovém objemu
(b) uran obohacený maximálně na 1 hmot. % uranu-235 a s celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nepřevyšujícím 1 hmot. % uranu-235 za předpokladu, že štěpný materiál je rozložen zcela homogenně v celém objemu. Navíc, je-li uran-235 ve formě kovu, kysličníku nebo karbidu, nesmí být uspořádán ve tvaru mříže,
(c) kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným maximálně na 2 hmot. % uranu-235, přičemž celkový obsah plutonia a uranu-233 nesmí přesáhnout 0,002 % hmotnosti uranu a minimální poměr počtu atomů dusíku ku počtu atomů uranu (N/U) musí být 2,
(d) radioaktivní zásilky individuálně obsahující plutonium o celkové hmotnosti větší než 1 kg, přičemž ne více než 20 % hmotnosti plutonia smí být tvořeno izotopy Pu-239, Pu-241 nebo jakoukoliv kombinací těchto radionuklidů.
Tabulka 2. (XII.) Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné materiály
Štěpný materiál | Hmotnost štěpného materiálu (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů nižší nebo rovnou hustotě vodíkových atomů ve vodě | Hmotnost štěpného materiálu (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů vyšší než hustota vodíkových atomů ve vodě |
Uran-235 {X) | 400 | 290 |
Další štěpné materiál Y) | 250 | 180 |
Specifikace obsahů pro hodnocení radioaktivních zásilek obsahujících štěpné materiály
79. (673.) Když nejsou známy chemická či fyzikální forma, izotopické složení, hmotnost nebo koncentrace, moderační poměr či hustota, nebo geometrická konfigurace, musí se provádět hodnocení podle odstavců 83. - 88. části I. Přílohy č. 1 s výchozím předpokladem, že každý parametr jehož hodnota není známa má takovou hodnotu, která vede k maximálnímu množení neutronů odpovídající známým podmínkám a parametrům těchto hodnocení.
80. (674.) Pro ozářené jaderné palivo musí být hodnocení odstavců 83. - 88. části I. Přílohy č. 1 založeno na prokázaném izotopickém složení s cílem dosáhnout:
(a) maximálního množení neutronů v průběhu historie ozáření,
(b) konzervativního odhadu množení neutronů pro hodnocení radioaktivní zásilky. Po ozáření, ale před přepravou, musí být provedena měření k potvrzení konzervativního odhadu izotopického složení.
Požadavky na geometrické uspořádání a teplotu
81. (675.) Obalový soubor, po provedených zkouškách specifikovaných v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1, nesmí umožňovat vložení krychle o hraně 10 cm.
82. (676.) Radioaktivní zásilka musí být vyrobena pro teplotní interval od mínus 40 °C do plus 38 °C, pokud nestanoví Úřad v rozhodnutí o typovém schválení jinak.
Hodnocení individuální izolované radioaktivní zásilky
83. (677.) Při hodnocení izolované radioaktivní zásilky musí výchozím předpokladem být, že voda může proniknout do všech volných prostorů radioaktivní zásilky včetně těch, které se nacházejí uvnitř zádržného systému a také z nich unikat. Jestliže však konstrukční typ zahrnuje zvláštní prostředky zabraňující takovému pronikání vody do určitých volných prostorů nebo unikání vody z těchto prostorů, a to dokonce i v důsledku chyb obsluhy, pak je možno předpokládat, že do uvedených prostorů voda neproniká a z nich neuniká ven. Zvláštními prostředky jsou:
(a) vícenásobné, vysoce účinné zábrany proti vodě, přičemž každá z nich by měla zůstat vodotěsná i v případě vystavení radioaktivní zásilky zkouškám podle odstavce 88. (b) části i. Přílohy č. 1. Za zvláštní prostředky lze označit kontroly kvality při výrobě a údržbě a opravách obalového souboru a výsledky zkoušky spolehlivosti uzavření každé radioaktivní zásilky před každou přepravou,
(b) pro radioaktivní zásilky obsahující pouze hexafluorid uranu:
(i) zkoušky podle odstavce 88. (b) části I. Přílohy č. 1, kdy není žádný fyzický kontakt mezi ventilem a jakoukoliv jinou částí obalového souboru než původní bod připojení a kde navíc, po provedení zkoušek předepsaných v odstavci 28. části II. Přílohy č. 1 zůstávají ventily těsné,
(ii) kontrola kvality při výrobě a údržbě a opravách obalového souboru a výsledky zkoušky k prokázání uzavření každé radioaktivní zásilky před každou přepravou.
84. (678.) Při hodnocení izolované radioaktivní zásilky musí být předpokládáno a zhodnoceno, že dochází k odrazu způsobenému minimálně 20 cm vrstvou vody nebo k vyššímu odrazu, který může být dodatečně způsoben obklopujícím materiálem obalového souboru, v bezprostřední blízkosti konfinementového (dále jen omezujícího) systému. Omezujícím systémem je prostorové uspořádání štěpných materiálů v obalovém souboru a uspořádání částí obalového souboru tak, aby byly zajištěním podkritického stavu dodrženy podmínky jaderné bezpečnosti. Toto uspořádání, popsané konstruktérem musí být schváleno Úřadem. Je-li prokázáno, že omezující systém zůstane uvnitř obalového souboru po zkouškách předepsaných v odstavci 88. (b) části I. Přílohy č. 1, může být v odstavci 85. (c) části I. Přílohy č. 1 uvažován odraz neutronů způsobený minimálně 20 cm vrstvou vody v blízkostí radioaktivní zásilky.
85. (679.) Radioaktivní zásilka musí zůstat podkritická za předpokladů specifikovaných v odstavcích 83. - 84. části I. Přílohy č. 1, způsobujících maximální množení neutronů, a za podmínek, odpovídajících:
(a) běžným přepravním podmínkám (bez nehody),
(b) zkouškám specifikovaným v odstavci 87. (b) části I. Přílohy č. 1,
(c) zkouškám specifikovaným v odstavci 88. (b) části I. Přílohy č. 1.
86. (680.) Pro radioaktivní zásilky přepravované letecky:
(a) radioaktivní zásilka musí být podkritická za podmínek shodných se zkouškou podle odstavce 34. části II. Přílohy č. 1, za předpokladu odrazu způsobeného minimálně 20 cm vrstvou vody, ale bez vniknutí vody dovnitř a
(b) nesmí být brán ohled na speciální opatření podle odstavce 83. části I. Přílohy č. 1, s výjimkou stavu kdy, následně po zkouškách specifikovaných v odstavci 34. a po té v odstavci 33. části II. Přílohy č. 1, je zabráněno vniknutí vody dovnitř volných prostorů a únik vody z nich.
Hodnocení souboru radioaktivních zásilek za normálních podmínek přepravy
87. (681.) Číslo „N“, které se používá k hodnocení podkritického stavu souboru radioaktivních zásilek, se odvodí tak, že pro soubor pětkrát „N“ radioaktivních zásilek platí, že jsou v podkritickém stavu pro následující uspořádání, způsobující maximální množení neutronů:
(a) nic neexistuje mezi radioaktivními zásilkami a soubor radioaktivních zásilek je po všech stranách vystaven odrazu minimálně 20 cm vrstvy vody a
(b) radioaktivní zásilky byly zkoušeny, nebo je předpokládán a zhodnocen jejich stav po zkouškách specifikovaných v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1.
Hodnocení souboru radioaktivních zásilek za podmínek nehody při přepravě
88. (682.) Číslo „N“ se odvodí tak, že pro soubor dvakrát „N“ radioaktivních zásilek platí, že jsou v podkritickém stavu pro následující uspořádání, způsobující maximální množení neutronů:
(a) mezi radioaktivními zásilkami existuje vodíková moderace a soubor radioaktivních zásilek je po všech stranách vystaven odrazu minimálně 20 cm vrstvy vody a
(b) radioaktivní zásilky byly zkoušeny, nebo musí být předpokládán a zhodnocen jejich stav po zkouškách popsaných v odstavcích 19. - 24. části II. Přílohy č. 1 a následně po provedení nejvíce poškozujícím zkouškám z následujících:
(i) zkouškám specifikovaným v odstavci 27. (b) nebo 27. (c) části II. Přílohy č. 1, nebo oběma pro radioaktivní zásilky s hmotností menší nebo rovnou 500 kg a s celkovou hustotou nižší nebo rovnou 1000 kg/m3 při uvážení vnějších rozměrů, nebo zkouškám podle odstavce 27. (a) pro všechny ostatní radioaktivní zásilky, následovaným zkouškou podle odstavce 28. a zakončeným zkouškami podle odstavců 31. - 33. části II. Přílohy č. 1, nebo
(ii) zkouškou podle odstavce 29. části II. Přílohy č. 1 a
(c) kdykoliv jakákoliv část štěpného materiálu, unikne ze zádržného systému, po zkoušce specifikované v odstavci 88. (b) části I. Přílohy č. 1, musí být uvažováno a zhodnoceno, že štěpný materiál unikl z každé radioaktivní zásilky v souboru a je v prostorovém uspořádání a moderaci, které vedou k maximálnímu množení neutronů a navíc dochází k odrazu v blízkosti této látky způsobenému vrstvou minimálně 20 cm vody.
ČÁST II
ZKUŠEBNÍ POSTUPY
Ověřování shody
1. (701.) Průkaz shody s požadavky stanovenými v části I. Přílohy č. 1 musí být proveden kteroukoliv metodou uvedenou níže nebo kombinací těchto metod:
(a) zkoušky se vzorky reprezentujícími radioaktivní látku s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA III, nebo radioaktivní látku zvláštní formy, nebo málo rozptýlitelnou radioaktivní látku nebo s prototypy či vzorky obalových souborů, kde obsah vzorku nebo obalového souboru pro zkoušku musí co nejvěrněji simulovat předpokládaný rozsah radioaktivního obsahu. Vzorky nebo obalové soubory, jež mají být zkoušeny musí být připraveny tak, jak budou předávány k přepravě.
(b) reference na předchozí úspěšné průkazy shody podle odstavců a), c), a d) dostatečně podobné povahy.
(c) zkoušky s modely vhodného měřítka mající takové vlastnosti, které jsou významné vzhledem ke zkoumaným položkám když inženýrská praxe prokázala, že výsledky takových zkoušek jsou vhodné pro účely konstrukčního typu. Když je použit zmenšený model, musí být vzata do úvahy nezbytnost přestavení určitých zkušebních parametrů, jako například průměr průrazné tyče nebo komplexní zatížení.
(d) výpočet nebo podložený argument, kdy jsou výpočetní postupy a parametry obecně považovány za spolehlivé nebo konzervativní.
2. (702.) Pro vyhodnocení zkoušek musí být použity odpovídající nebo určené metody hodnocení, k prokázání, že požadavky části II. Přílohy č. 1 byly naplněny ve shodě s normami přijatelnosti předepsanými v části I. Přílohy č. 1.
Zkoušky pro látku s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA III
3. (703.) Vzorek pevné látky představující úplný obsah radioaktivní zásilky (ne méně) musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude přinejmenším dosahovat 10% objemu samotného vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální měrnou vodivost 10-3S/m při 20 C. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenní zkoušky.
Zkoušky pro radioaktivní látku zvláštní formy
Obecné požadavky
4. (704.) Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formy musí být podrobeny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, ohýbací zkoušce a tepelné zkoušce podle odstavců 5. - 9. části II. Přílohy č. 1. Pro každou z těchto zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být provedeno stanovení vyluhovatelnosti nebo test rychlosti objemového úniku daného vzorku pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody specifikované v odstavci 10. části II. Přílohy č. 1 pro nerozptýlitelnou pevnou látku nebo podle odstavce 11. části II. Přílohy č. 1 pro zapouzdřenou Látku.
Zkušební metody
5. (705.) Při pádové zkoušce vzorek musí padnout na podložku (terč) z výšky 9 m. Podložka musí odpovídat definici v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1.
6. (706.) Při zkoušce průrazem musí být vzorek umístěn na plátu olova, podepřeném hladkou pevnou plochou a musí do něj narazit plochou přední stranou tyč z měkké oceli tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr 3,0 ± 0,3 mm. Olovo o tvrdosti 3,5 - 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce maximálně 25 mm musí překrývat plochu větší než činí plocha vzorku. Pro každý náraz musí být použit nový olověný povrch. Tyč musí na vzorek narazit v místě předpokládaného největšího poškození.
7. (707.) Zkouška ohybem se musí provádět pouze pro dlouhé a tenké zdroje, které mají minimální délku 10 cm a současně poměr délky k minimální šířce činí alespoň 10. Vzorek musí být pevně uchycen tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala přes okraj uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby došlo k jeho maximálnímu poškození, když na jeho volný konec narazí přední plocha ocelové tyče. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr 3,0 ± 0,3 mm.
8. (708.) Při tepelné zkoušce vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být udržován 10 minut a po té se musí nechat vychladnout.
9. (709.) Vzorky, které obsahují nebo simulují štěpný materiál nebo radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru nemusí být prověřovány:
(a) zkouškami předepsaným v odstavcích 5. a 6. části II. Přílohy č. 1, za předpokladu, že hmota radioaktivní látky zvláštní formy je menší než 200 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem třídy IV, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Uzavřené radioaktivní zářiče klasifikace, ISO 2919:1980 E, ISO, Geneva, 1980“.
(b) zkouškou, předepsanou v odstavci 8. části II. Přílohy č. 1, za předpokladu, že alternativně jsou vystaveny teplotní zkoušce třídy VI, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Uzavřené radioaktivní zářiče klasifikace, ISO 2919:1980 E, ISO, Geneva, 1980“.
Metody stanovení vyluhovatelnosti a rychlosti objemového úniku
10. (710.) Pro vzorky obsahující nebo simulující nerozptýlitelnou pevnou látku, musí být stanovení vyluhovatelnosti prováděno následovně:
(a) vzorek musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude při nejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenní zkoušky;
(b) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(c) potom musí být stanovena aktivita vody;
(d) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90 %;
(e) následně musí být vzorek ponořen do vody o stejné specifikaci jako v bodě (a) výše a tato voda se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C, tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(f) nakonec musí být stanovena aktivita vody.
11. (711.) Pro vzorky obsahující nebo simulující štěpný materiál nebo radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru, musí být provedeno bud' stanovení vyluhovatelnosti nebo rychlosti objemového úniku, a to následujícím způsobem:
(a) Vyluhovací zkouška musí sestávat z následujících kroků:
(i) vzorek musí být ponořený do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m pH 20 °C;
(ii) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(iii) potom musí být stanovena aktivita vody;
(iv) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90 %;
(v) postup podle bodů (i), (ii) a (iii) musí být opakován.
(b) Alternativní stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat kteroukoliv ze zkoušek, předepsaných v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče – metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992 E, ISO, Geneva, 1992“, které jsou přijatelné pro Úřad.
ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍ
12. (712.) Vzorek obsahující nebo simulující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být podroben rozšířené tepelné zkoušce specifikované v odstavci 36. a nárazové zkoušce specifikované v odstavci 37. části II. Přílohy č. 1. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být vzorek podroben vyluhovací zkoušce specifikované v odstavci 3. části II. Přílohy č. 1. Po každé zkoušce musí být stanoveno, zda jsou naplněny aplikovatelné požadavky uvedené v odstavci 8. části I. Přílohy č. 1.
ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY
Příprava vzorku pro zkoušení
13. (713.) Všechny vzorky musí být před zkoušením kontrolovány, s cílem identifikovat a zaznamenat vady nebo poškození, včetně:
(a) odchylek od konstrukčního typu,
(b) výrobních vady,
(c) koroze nebo jiného poškození,
(d) deformace.
14. (714.) Musí být jasně specifikován zádržný systém radioaktivní zásilky.
15. (715.) Vnější znaky vzorku musí být jasně identifikovány tak, aby bylo možno provést jednoduchý a jasný odkaz na každou část vzorku.
Zkoušení integrity zádržného systému, stínění a oceňování podkritičnosti
16. (716.) Po provedené odpovídající zkoušce nebo zkouškám specifikovaným v odstavcích 18. - 37. části II. Přílohy č. 1, musí být:
(a) identifikovány a zaznamenány vady nebo poškození,
(b) zjištěno, zda je zachována integrita zádržného systému a stínění v rozsahu vyžadovaném v části I. Přílohy č. 1 u zkoušené radioaktivní zásilky a
(c) zjištěno, u radioaktivní zásilky obsahující štěpné materiály, zda jsou splněny předpoklady a podmínky užité při oceňování vyžadovaném v odstavcích 77. 88. části I. Přílohy č. 1 pro jednu nebo více radioaktivních zásilek.
Terč pro pádové zkoušky
17. (717.) Terč pro pádové zkoušky specifikované v odstavcích 5., 22., 25. (a), 27., 35. a 37. části II. Přílohy č. 1 musí mít plochý, vodorovný povrch takové povahy, aby jakékoliv zvýšení jeho odporu k posunutí nebo deformaci po nárazu vzorku dodatečně nezvýšilo poškození vzorku.
Zkoušky pro radioaktivní zásilky projektované pro obsah hexafluorid uranu
18. (718.) Vzorky, které obsahují, nebo simulují radioaktivní zásilky projektované na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí být zkoušeny hydraulicky na vnitřní tlak přinejmenším 1,38 MPa, ale pokud je zkušební tlak nižší než 2,76 MPa, daný konstrukční typ podléhá typovému schválení příslušnými orgány zemí využití. Pro stanovené periodické zkoušení obalových souborů může být použito jakékoliv ekvivalentní nedestruktivní zkoušení, schválené příslušnými orgány zemí využití.
Zkoušky prokazující schopnost přestát normální podmínky přepravy
19. (719.) Jedná se o zkoušky postřikem vodou, volným pádem, tlakovým zatížením a průrazem. Vzorky radioaktivní zásilky musí být podrobeny všem zkouškám, jako první se provádí zkouška postřikem vodou. Za předpokladu, že jsou naplněny požadavky odstavce 20. části II. Přílohy č. 1, může být pro všechny zkoušky použit jeden vzorek.
20. (720.) Časový interval mezi koncem zkoušky postřikem vodou a následující zkouškou musí být takový, aby voda v maximální míře vsákla bez značnějšího sušení vnějšího povrchu vzorku. Jestliže je postřik aplikován současně ze čtyř stran, musí být tato přestávka brána jako dvouhodinová, pokud nelze prokázat, že konzervativnější je interval jiný. Nesmí však být dělána žádná přestávka, pokud je používán postupný postřik vodou v každém ze čtyř směrů.
21. (721.) Při zkoušce postřikem vodou musí být vzorek vystaven postřikování, která simuluje déšť o srážkové intenzitě odpovídající hodnotě 5 cm za hodinu po dobu alespoň jedné hodiny.
22. (722.) Při zkoušce volným pádem musí vzorek padat na terč tak, aby vzhledem ke zkoušeným bezpečnostním vlastnostem utrpěl maximální poškození, při tom:
(a) výška pádu, měřená od nejnižšího části vzorku k hornímu povrchu terče nesmí být menší než vzdálenost specifikovaná pro příslušnou hmotnost v tabulce 3. (XIII.) Terč musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1;
(b) pro radioaktivní zásilky pravoúhlých tvarů z vláknité lepenky či ze dřeva, nepřekračující hmotnost 50 kg, musí být zvláštní vzorek zkoušen volným pádem z výšky 0,3 m na každý roh;
(c) pro radioaktivní zásilky válcového tvaru z vláknité lepenky, nepřekračující hmotnost 100 kg, musí být zvláštní vzorek zkoušen volným pádem z výšky 0,3 m na každou čtvrtinu hrany obou základen válce.
Tabulka 3. (XIII.) Výška volného pádu při zkoušení radioaktivních zásilek pro normální podmínky přepravy
Hmotnost obalového souboru s projektovaným obsahem (kg) | Výška volného pádu {m) |
méně než 5 000 | 1,2 |
více nebo rovno 5 000 a méně než 10 000 | 0,9 |
více nebo rovno 10 000 a méně než 15 000 | 0,6 |
více než 15 000 | 0,3 |
23. (723.) Pokud při zkoušce tlakem tvar obalového souboru efektivně nezabraňuje stlačení, musí být vzorek vystaven po dobu 24 hodin tlakovému zatížení, které musí být rovnoměrně rozloženo na dvě protilehlé strany vzorku, z nichž jedna musí být základnou, na níž radioaktivní zásilka normálně spočívá, a to o větší hodnotě než je:
(a) pětinásobek hmotnosti skutečné radioaktivní zásilky nebo
(b) součin plochy svisle promítnutého průřezu radioaktivní zásilky a tlaku 13 kPa.
24. (724.) Při zkoušce průrazem musí být vzorek umístěn na neúhybný plochý vodorovný povrch, přitom:
(a) tyč o průměru 32 mm s polokulovým koncem a o hmotnosti 6 kg musí dopadnout ve směru svislé osy na střed nejslabší části vzorku tak, že při dostatečně hlubokém proniknutí narazí na zádržný systém. Tyč se nesmí při zkoušce podstatně zdeformovat.
(b) výška pádu tyče měřená od jejího nejspodnějšího konce k zamýšlenému části nárazu na horní okraj vzorku musí být 1 m.
Dodatečné zkoušky pro radioaktivní zásilky typu A projektované pro kapaliny a plyny
25. (725.) Vzorek musí být prověřen každou ze zkoušek uvedenou v tomto odstavci, pokud však je možné prokázat, že jedna ze zkoušek je pro daný vzorek náročnější než druhá, v takovém případě musí být vzorek prověřen náročnější zkouškou:
(a) zkouška volným pádem, vzorek musí na terč padat tak, aby došlo k jeho co největšímu poškození vzhledem k zádržnému systému. Výška volného pádu měřená od nejnižší části vzorku k horní ploše terče musí být 9 m. Terč musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1;
(b) zkouška průrazem, vzorek je zkoušen na průraz podle odstavce 24. části II. Přílohy č. 1, avšak výška pádu tyče musí být 1,7 m oproti 1 m specifikovanému v odstavci 24. (b) části II. Přílohy č. 1.
Zkoušky prokazující schopnost přestát podmínky nehody při přepravě
26. (726.) Vzorek musí být prověřen souhrnnými účinky zkoušek uvedeným v odstavcích 27. a 28. části II. Přílohy č. 1 v daném pořadí. Následně po těchto zkouškách musí být tento vzorek nebo zvláštní vzorek zkoušen ponořením do vody podle odstavce 29. a pokud je to aplikovatelné podle odstavce 30. části II. Přílohy č. 1.
27. (727.) Mechanická zkouška se skládá ze tří různých pádových zkoušek. Každý vzorek je zkoumán podle požadavků odstavců 56. nebo 82. části I. Přílohy č. 1. Pořadí zkoušek musí být takové, aby po ukončení mechanické zkoušky bylo poškození vzorku při následné tepelné zkoušce co největší, přitom:
(a) při pádové zkoušce I. musí vzorek padat na terč tak, aby došlo k jeho co největšímu poškození, výška pádu měřená od nejnižšího části vzorku k hornímu povrchu terče musí být 9 m. Terč musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1;
(b) při pádové zkoušce II. musí vzorek padat tak, aby došlo k jeho co největšímu poškození nárazem na tyč upevněnou kolmo na terč. Výška pádu měřená od očekávaného části nárazu na vzorek k hornímu povrchu tyče musí být 1 m. Tyč musí být z pevné měkké oceli kruhovitého průřezu o průměru 15,0 cm + 0,5 cm a 20 cm dlouhá, v případě, že delší tyč nezpůsobí větší poškození. V takovém případě musí být použita tyč takové délky, aby způsobila co největší poškození. Horní konec tyče musí být plochý a vodorovný se zaoblenými hranami o poloměru ne větším než 6 mm. Terč, ke kterému je tyč připevněna musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1;
(c) Při zkoušce III je vzorek umístěný na terči podroben dynamickému drcení pádem tělesa o hmotnosti 500 kg z výšky 9 m tak, aby došlo k jeho co největšímu poškození. Padající těleso musí být pevná, středně tvrdá ocelová plotna o rozměrech 1 m x 1 m a musí padat ve vodorovném směru. Výška pádu musí být měřena od spodní strany plotny k hornímu okraji vzorku. Terč, na kterému vzorek leží musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1.
28. (728.) Před tepelnou zkouškou musí být vzorek v tepelné rovnováze při okolní teplotě 38 °C, za podmínek ozáření sluncem podle tabulky I. (XI.) a současně při vystavení maximálnímu vývinu vnitřního tepla daného radioaktivním obsahem radioaktivní zásilky. Alternativně může mít jakýkoliv z uvedených parametrů před a v průběhu zkoušky jinou hodnotu, za předpokladu že jsou brány do úvahy při oceňování následné odezvy radioaktivní zásilky. Tepelná zkouška, při níž nesmí být vzorek uměle chlazen a jakékoliv hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu, se musí sestávat z:
(a) vystavení vzorku po dobu 30 minut takovému tepelnému prostředí, které přinejmenším odpovídá tepelnému toku ekvivalentnímu ohni ze směsi uhlovodíkového paliva a vzduchu za dostatečně stabilních okolních podmínek pro dosažení průměrného koeficientu emise alespoň 0,9 při průměrné teplotě plamene nejméně 800° C, plně obklopujícím vzorek, mající koeficient povrchové absorpce 0,8 nebo takový, jehož hodnotu bude prokazatelně při vystavení ohni radioaktivní zásilka mít,
(b) následnému vystavení vzorku okolní teplotě 38° C s vlivem ozáření sluncem podle tabulky 1. (XI.) a současně s maximálním vývinem vnitřního tepla daného radioaktivním obsahem radioaktivní zásilky na dostatečně dlouhou dobu, která zajistí, aby se teploty kdekoliv ve vzorku snížily a blížily se počátečním rovnovážným podmínkám. Alternativně může mít po přerušení vnějšího přívodu tepla jakýkoliv z uvedených parametrů jinou hodnotu, za předpokladu že jsou brány do úvahy pří oceňování následné odezvy radioaktivní zásilky.
29. (729.) Při zkoušce ponořením do vody musí být vzorek ponořen minimálně 15 m pod hladinou po dobu nejméně 8 hodin, aby došlo k jeho co největšímu poškození. Podmínky zkoušky stanoví hodnotu vnějšího přetlaku minimálně 150 kPa.
Rozšířená zkouška ponořením do vody pro radioaktivní zásilky typ B(U), typ B(M) obsahujícím více než 105 A2 a pro radioaktivní zásilky typ C
30. (730.) Při rozšířené zkoušce ponořením do vody musí být vzorek pod hladinou minimálně 200 m po dobu nejméně 1 hodiny. Podmínky zkoušky stanoví hodnotu vnějšího přetlaku minimálně 2 MPa.
Zkouška ponořením do vody pro radioaktivni zásilky obsahujicí štěpné materiály
31. (731.) Radioaktivní zásilky, pro které bylo provedeno vyhodnocení pro vniknutí a unikání vody v rozsahu, který vede k nejvyšší reaktivitě pro účely hodnocení podle odstavců 83. - 88. části I, Přílohy č. 1, jsou z této zkoušky vyjmuty.
32. (732.) Předtím, než je vzorek zkoušen ponořením do vody, musí být zkoušen podle odstavce 27. (b) nebo 27. (a) nebo 27.(c) části II. Přílohy č. 1 , jak jsou vyžadovány v odstavci 88. části I. Přílohy č. 1 a specifikovány v odstavci 28. části II. Přílohy č. 1.
33. (733.) Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody alespoň 0,9 m po dobu nejméně 8 hodin, v poloze, v jaké se očekává maximální průsak.
Zkoušky pro radioaktivní zásilky typ C
34. (734.) Vzorky musí být v uvedeném pořadí podrobeny účinkům každé z následujících zkoušek:
(a) zkoušky specifikované v odstavcích 27. (a), 27. (c), 35. a 36. části II. Přílohy č. 1 a
(b) zkouška specifikovaná v odstavci 37. části II. Přílohy č. 1.
Poznámka
Pro posloupnost zkoušek podle(a) a (b) je povoleno používat zvláštní vzorky.
35. (735.) Při zkoušce průrazem musí být vzorek vystaven ničivému účinku sondy ze středně tvrdé oceli. Orientace sondy vůči povrchu vzorku musí být taková, aby po zkušebních postupech specifikovaných v odstavci 34. (a) části II. Přílohy č. 1 způsobila maximální poškození vzorku.
(a) vzorek reprezentující radioaktivní zásilku o hmotnosti menší než 250 kg, musí být umístěn na terč a vystaven pádu sondy o hmotnosti 250 kg, padající z výše 3 m nad zamýšleným bodem dopadu. Sonda pro tuto zkoušku musí válcová tyč o průměru 20 cm s koncem (který bude narážet na vzorek) ve tvaru komolého kužele s následujícími rozměry: 30 cm výška a 2,5 cm průměr koncové části. Terč, ke kterému je vzorek připevněn musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1.
(b) pro radioaktivní zásilky o hmotnosti větší než 250 kg musí být umístěna na terč sonda a vzorek padá na sondu. Výška pádu, měřená od části dopadu k vnějšímu povrchu sondy musí činit 3 m. Pro tuto zkoušku musí mít sonda stejný tvar a rozměry jako je specifikováno v (a) výše, s výjimkou toho, když by větší délka a hmotnost sondy mohla přivodit větší poškození vzorku. Terč, ke kterému je tyč připevněna musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1.
36. (736.) Podmínky rozšířené tepelné zkoušky musí být stejné jako podmínky specifikované v odstavci 28. části II. Přílohy č. 1, s výjimkou toho, že vystavení teplu musí trvat 60 minut.
37. (737.) Při nárazové zkoušce musí být vzorek podroben nárazu na terč rychlostí ne menší než 90 m/s, a to orientován tak, aby utrpěl maximální poškození. Terč musí odpovídat definici uvedené v odstavci 17. části II. Přílohy č. 1.