Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
140/2003 Sb. znění účinné od 1. 7. 2003 do 30. 4. 2005

140

 

VYHLÁŠKA

ze dne 31. března 2003

o plánování v oblasti vod

 

Ministerstvo zemědělství stanoví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí podle § 24 odst. 3 a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a s Ministerstvem vnitra podle § 25 odst. 4 a § 26 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví obsah, způsob zpracování, postup projednávání a způsob zveřejnění Plánu hlavních povodí České republiky, plánů oblastí povodí včetně postupu při jejich zadání, jakož i programů opatření v souladu s právem Evropských společenství.1

§ 2

Vymezení pojmů

(1)

Povodí Labe (úmoří Severního moře), povodí Odry (úmoří Baltského moře) a povodí Moravy včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) na území České republiky jsou hlavními povodími České republiky a národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

(2)

Silně ovlivněným vodním útvarem je útvar povrchové vody, který má v důsledku změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter.

(3)

Stavem povrchové vody je obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody, který je určen horším z jeho ekologického nebo chemického stavu podle přílohy č. 1.

(4)

Stavem podzemní vody je obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody, který je určen horším z jeho kvantitativního nebo chemického stavu podle přílohy č. 1.

(5)

Dobrým stavem povrchové vody je takový stav útvaru povrchové vody, kdy jeho jak ekologický, tak chemický stav je alespoň dobrý podle přílohy č. 1.

(6)

Dobrým stavem podzemní vody je takový stav útvaru podzemní vody, kdy jeho jak kvantitativní, tak chemický stav je alespoň dobrý, podle příslušné klasifikace podle přílohy č. 1.

(7)

Ekologickým stavem je vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami podle příslušné klasifikace podle přílohy č. 1.

(8)

Dobrým ekologickým stavem je stav vodního útvaru povrchové vody podle příslušné klasifikace podle přílohy č. 1.

(9)

Dobrým chemickým stavem povrchové vody je chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují příslušné environmentální kvalitativní limity podle přílohy č. 1.

(10)

Dobrým chemickým stavem podzemních vod je chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny podmínky definice dobrého chemického stavu podle přílohy č. 1.

(11)

Kvantitativním stavem je vyjádření stupně ovlivnění vodního útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry podle přílohy č. 1.

(12)

Dobrým ekologickým potenciálem je stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle příslušné klasifikace podle přílohy č. 1.

(13)

Chráněnou oblastí je pro účely této vyhlášky území vymezené v ustanoveních § 28, § 30 až 34 a § 35 vodního zákona.

(14)

Environmentálními cíli plánování v oblasti vod jsou

a)

pro povrchové vody

1.

zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,

2.

zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů povrchových vod s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchové vody,

3.

zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu povrchové vody,

4.

cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek podle přílohy č. 1 vodního zákona,

b)

pro podzemní vody

1.

zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů podzemních vod,

2.

zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemní vody,

3.

odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace znečišťující látky jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění podzemních vod,

c)

pro chráněné oblasti zajištění souladu s cíli stanovenými pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud pro tyto oblasti nejsou stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky na povrchové vody nebo podzemní vody.

§ 3

Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, plánu oblasti povodí a programů opatření

(1)

Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument, který stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod a navrhuje rámcovou strukturu programů opatření k jejich zajištění, v členění pro území České republiky a pro jednotlivá hlavní povodí České republiky. Základní obsah Plánu hlavních povodí České republiky je uveden v příloze č. 2.

(2)

Plán oblasti povodí2 je dokument, který na základě analýzy stavu oblasti povodí a strategických cílů Plánu hlavních povodí České republiky stanoví konkrétní cíle pro danou oblast a navrhuje programy opatření k jejich zajištění, včetně časového plánu realizace a strategie jejich financování. Základní obsah plánu oblasti povodí je uveden v příloze č. 3, který může být rozšířen podle záměru plánu oblasti povodí (§ 11).

(3)

Programy opatření pro hlavní povodí České republiky obsahují výčet opatření s celostátní účinností a opatření pro jednotlivá hlavní povodí nebo regiony, s časovým plánem jejich uskutečnění, finančními náklady a strategie jejich financování. Rámcová struktura programů opatření a jejich obsah je uveden v příloze č. 2 v kapitole D.

(4)

Programy opatření pro oblasti povodí obsahují výčet opatření pro jednotlivé oblasti povodí s časovým plánem jejich uskutečnění, finančními náklady a strategií jejich financování. Podrobnosti obsahu programů opatření pro oblasti povodí jsou uvedeny v příloze č. 3 v kapitolách B. 3., C. 4., D. 4. a E. 4.

Plán hlavních povodí České republiky

§ 4

(1)

Zpracování, projednání, zveřejnění a evidence Plánu hlavních povodí České republiky zahrnuje

a)

přípravné práce,

b)

zpracování záměru Plánu hlavních povodí České republiky, jeho konzultace s příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu3 a zveřejnění k připomínkám veřejnosti,

c)

zpracování návrhu Plánu hlavních povodí České republiky a jeho zveřejnění k připomínkám veřejnosti,

d)

posuzování vlivu Plánu hlavních povodí České republiky na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,3

e)

zpracování konečného návrhu Plánu hlavních povodí České republiky,

f)

předložení konečného návrhu Plánu hlavních povodí České republiky ke schválení vládě,

g)

zveřejnění Plánu hlavních povodí České republiky po schválení vládou,

h)

průběžnou evidenci a ukládání dokladů v procesu zpracování Plánu hlavních povodí České republiky․

(2)

Při aktualizaci Plánu hlavních povodí České republiky se postupuje obdobně jako při jeho pořizování.

§ 5

Přípravné práce

(1)

Přípravné práce se zabezpečují ve spolupráci pořizovatele s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a kraji a zahrnují

a)

návrh vymezení vztahu hlavních povodí České republiky ke správnímu členění České republiky zahrnující území krajů a k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje v mapových podkladech,

b)

shromáždění podkladů, zejména platných státních koncepčních dokumentů4 v sektorech vodního hospodářství, životního prostředí a souvisejících sektorech, územních plánů velkých územních celků, dalších aktuálních mezinárodních programů5 vymezujících strategie v oblasti vod, které Česká republika přijala nebo k nim přistoupila, a dalších mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

c)

vyhodnocení uvedených podkladů.

§ 6

Záměr Plánu hlavních povodí České republiky a jeho projednání

(1)

Záměr Plánu hlavních povodí České republiky se zpracovává na základě přípravných prací podle § 5 a obsahuje

a)

důvody pro pořízení a účel Plánu hlavních povodí České republiky,

b)

vymezení vztahu hlavních povodí České republiky ke správnímu členění České republiky podle území krajů a k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje,

c)

výchozí podmínky a podklady pro zpracování Plánu hlavních povodí České republiky včetně soupisu mezinárodních smluv, které se na danou problematiku vztahují,

d)

časový plán zpracování Plánu hlavních povodí České republiky a termínu jeho zveřejnění,

e)

předběžný přehled významných problémů k řešení sestavený pro jednotlivá hlavní povodí na základě vyhodnocení výchozích podmínek a podkladů,

f)

návrh hlavních environmentálních cílů, směrů rozvoje užívání vod a návrh strategie ochrany před povodněmi pro jednotlivá hlavní povodí a podmínek jejich věcného a časového plnění,

g)

zásady zpracování Plánu hlavních povodí České republiky včetně zásad posuzování ekonomických dopadů.

(2)

Záměr Plánu hlavních povodí České republiky se konzultuje s příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu3 a zveřejňuje k připomínkám veřejnosti způsobem podle § 7 odst. 5.

(3)

Záměr Plánu hlavních povodí České republiky se upravuje podle výsledků konzultace podle odstavce 2.

§ 7

Návrh Plánu hlavních povodí České republiky a jeho projednání

(1)

Zpracování návrhu Plánu hlavních povodí České republiky se provádí podle záměru Plánu hlavních povodí České republiky zpracovaného a projednaného podle § 6 odst. 2.

(2)

V návrhu Plánu hlavních povodí České republiky jsou návrhy obsahu programů opatření s celostátní působností, zejména legislativní, administrativní a ekonomické, a opatření pro jednotlivá hlavní povodí České republiky, nezbytná pro dosažení stanovených cílů Plánu hlavních povodí České republiky a pro zajištění mezinárodních závazků České republiky včetně časového plánu jejich uskutečnění, odhadu finančních nákladů a strategie jejich financování a posouzení jejich ekonomických dopadů.

(3)

Návrh Plánu hlavních povodí České republiky se předává příslušnému orgánu k projednání podle zvláštního právního předpisu.3

(4)

Návrh Plánu hlavních povodí České republiky se zveřejňuje k připomínkám veřejnosti způsobem, který umožní porozumět jeho odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření. Současně se zveřejněním návrhu Plánu hlavních povodí České republiky se zveřejňuje oznámení o jeho vystavení s adresou a termínem pro uplatnění podnětů jednorázově ve třech celostátních denících a na portálu veřejné správy.6

(5)

Návrh Plánu hlavních povodí České republiky je považován za zveřejněný, je-li vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů u Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí v listinné podobě a v elektronické podobě na portálu veřejné správy.6

(6)

Ke zveřejněnému návrhu Plánu hlavních povodí České republiky se mohou podat náměty, návrhy nebo připomínky a námitky (dále jen „podněty“) k jeho obsahu.

(7)

Podněty lze podat ve lhůtě podle odstavce 5 a do 15 dnů po uplynutí této lhůty. K podnětům podaným po stanovené lhůtě se nepřihlíží.

(8)

Všechny podněty je třeba podat v písemné nebo v elektronické podobě, na adresu uvedenou při zveřejnění návrhu Plánu hlavních povodí České republiky. V podání musí být uvedeno jméno, příjmení a adresa nebo obchodní firma nebo název a sídlo podávajícího.

§ 8

Konečný návrh Plánu hlavních povodí České republiky

(1)

Konečný návrh Plánu hlavních povodí České republiky se zpracuje na základě vyhodnocení podnětů a stanoviska příslušného orgánu podle zvláštního právního předpisu.3

(2)

Konečný návrh Plánu hlavních povodí České republiky se předkládá, spolu se zprávou o vyhodnocení podnětů a stanoviskem příslušného orgánu podle zvláštního právního předpisu,3 ke schválení vládě.

(3)

Schválení Plánu hlavních povodí České republiky včetně programů opatření s ním souvisejících se zveřejňuje formou sdělení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a na portálu veřejné správy.6

(4)

Schválený Plán hlavních povodí České republiky je v souladu se zvláštními právními předpisy7 přístupný veřejnosti po dobu jeho platnosti v listinné podobě na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a krajských úřadech a v elektronické podobě na portálu veřejné správy.6

Plány oblastí povodí

§ 9

(1)

Zadání, zpracování, projednání, zveřejnění a evidence plánu oblasti povodí zahrnuje

a)

přípravné práce a zveřejnění časového plánu a programu prací a předběžného přehledu významných problémů k řešení k připomínkám,

b)

návrh záměru plánu oblasti povodí a jeho konzultace,

c)

úpravu záměru plánu oblasti povodí podle výsledků konzultací,

d)

návrh plánu oblasti povodí a jeho zveřejnění k připomínkám,

e)

posuzování vlivu plánu oblastí povodí na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,3

g)

konečný návrh plánu oblasti povodí podle výsledků projednání,

h)

předložení konečného návrhu plánu oblasti povodí ke schválení dotčeným krajům,

i)

zveřejnění plánu oblastí povodí,

j)

průběžnou evidenci a ukládání dokladů v procesu zpracování plánu oblasti povodí.

(2)

Při aktualizaci plánu oblasti povodí se postupuje obdobně jako při jeho pořizování.

§ 10

Přípravné práce

(1)

Přípravné práce se zabezpečují ve spolupráci pořizovatele s dotčenými ústředními správními úřady a kraji a zahrnují

a)

návrh vymezení vztahu oblastí povodí2 ke správnímu členění České republiky podle území krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje v mapových podkladech,

b)

sestavení časového plánu a programu prací pro zpracování plánu oblasti povodí a jeho zveřejnění k připomínkám,

c)

shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o možných požadavcích na užívání vod a o možných vlivech na stav povrchové a podzemní vody, a to

1.

informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy podle § 19, 21 a 22 vodního zákona a podle zvláštního právního předpisu,8

2.

údaje a výstupy vodní bilance,9

3.

demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu,10

4.

územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady,

5.

státní mapová díla určená pro veřejné užití,11

6.

výsledky regionálního hydrogeologického průzkumu a dalších hydrogeologických prací,

7.

akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropských společenství v oblasti kvality vod,

d)

shromáždění dalších podkladů jako zdrojů informací o možných požadavcích na užívání vod a o možných vlivech na stav vod, například regionální rozvojové plány a programy, sektorové plány a programy, plány rozvoje vodovodů a kanalizací,8

e)

vyhodnocení uvedených podkladů a informací,

f)

sestavení předběžného přehledu významných problémů k řešení podle výchozích podmínek a podkladů a jeho zveřejnění k připomínkám.

(2)

Pro zpracování plánů oblastí povodí se mohou přiměřeně využít dříve zpracované nebo pro tento účel pořízené podkladové studie. Jako dílčí řešení mohou být do plánů oblastí povodí převzaty takové jejich výsledky nebo dílčí výstupy, které byly zpracovány postupy a za dodržení stejných nároků na podklady a projednání podle této vyhlášky.

(3)

Pro zpracování plánů oblastí povodí v povodích, která svou dílčí částí přesahují na území sousedních států, se použijí podklady a údaje vyžádané prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podle § 108 odst. 2 písm. w) vodního zákona.

(4)

Časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti povodí, včetně postupu stanoveného pro projednání s veřejností, se zveřejňuje na portálu veřejné správy6 nejméně tři roky před počátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat.

(5)

Předběžný přehled významných problémů v hospodaření s vodou, zjištěných v příslušné oblasti povodí, se zpřístupňuje uživatelům a veřejnosti na portálu veřejné správy6 nejméně dva roky před počátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat.

(6)

Podněty k časovému plánu a programu prací pro zpracování plánu oblasti povodí, předběžnému přehledu významných problémů v hospodaření s vodou, zjištěných v příslušné oblasti povodí, a k návrhu plánu oblasti povodí je možno uplatnit po dobu 6 měsíců, počínaje prvním dnem jejich vystavení k veřejnému nahlédnutí.

§ 11

Záměr plánu oblasti povodí

(1)

Návrh záměru plánu oblasti povodí se zpracovává na základě přípravných prací podle § 10 a obsahuje

a)

důvody pro pořízení a účel plánu oblasti povodí,

b)

vymezení vztahu oblastí povodí ke správnímu členění České republiky podle území krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje v mapových podkladech,

c)

výchozí podmínky a podklady pro zpracování plánu oblasti povodí včetně požadavků stanovených Plánem hlavních povodí České republiky,

d)

časový plán zpracování plánu oblasti povodí upravený podle připomínek uživatelů a veřejnosti,

e)

přehled významných problémů k řešení sestavený na základě výchozích podmínek, podkladů a připomínek uživatelů a veřejnosti,

f)

návrh hlavních environmentálních cílů, směrů rozvoje užívání vod a návrh strategie ochrany před povodněmi a podmínek jejich věcného a časového plnění,

g)

zásady zpracování návrhu plánu oblasti povodí včetně kritérií pro výběr z návrhů variantních řešení vybraných problémů a zásad posuzování ekonomických dopadů.

(2)

Návrh záměru plánu oblasti povodí se konzultuje s příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.3

§ 12

Návrh plánu oblasti povodí a jeho projednání

(1)

Zpracování návrhu plánu oblasti povodí se provádí ve struktuře základního obsahu plánu oblasti povodí (§ 3 odst 2). V případech, kdy to vyžaduje charakter řešené problematiky se přistoupí k řešení ve variantách, zejména jedná-li se o návrh opatření k zabezpečení požadavků na užívání vod, k dosažení environmentálních cílů v ochraně vod a k ochraně před povodněmi. Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden environmentální cíl, uplatní se vždy nejpřísnější z nich. Zpracovaný návrh plánu oblasti povodí vždy obsahuje vyhodnocení variant řešení potřebných opatření podle kritérií stanovených v záměru plánu oblasti povodí a sledujících splnění cílů stanovených v záměru plánu oblasti povodí, při současné minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí.

(2)

Součástí návrhu plánu oblasti povodí je návrh programů opatření, včetně návrhu časového plánu realizace a odhadu finančních nákladů.

(3)

Návrh plánu oblasti povodí se předává příslušnému orgánu k projednání podle zvláštního právního předpisu.3

(4)

Návrh plánu oblasti povodí se zveřejňuje k připomínkám nejméně jeden rok před počátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat.

(5)

Návrh plánu oblasti povodí se zveřejňuje k připomínkám uživatelům a veřejnosti způsobem, který umožní porozumět jejich odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření zpravidla ve formě přehledných map a stručných doprovodných textů, doplněných v nezbytném rozsahu tabelárními údaji.

(6)

Návrh plánu oblasti povodí je považován za zveřejněný, je-li vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů u příslušných krajů a správců povodí, jejichž územní působnosti se plán týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na portálu veřejné správy.6

(7)

Ke zveřejněnému návrhu plánu oblasti povodí se mohou podat podněty k jeho obsahu nebo k navrhovaným cílům a způsobům jejich dosažení.

(8)

Současně s vystavením návrhu plánu oblasti povodí se zveřejňuje oznámení o jeho vystavení s adresou a termínem pro uplatnění podnětů ve třech celostátních denících, na úředních deskách příslušných krajských úřadů a obcí, jejichž územní působnosti se budou dotýkat opatření, vyplývající z návrhu plánu oblasti povodí, a rovněž na portálu veřejné správy.6

(9)

Podněty lze podat ve lhůtě podle odstavce 6 a do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu dílčí fáze zpracování plánu oblasti povodí. K podnětům podaným po stanovených lhůtách se nepřihlíží.

(10)

Všechny podněty je třeba podat v písemné nebo v elektronické podobě na adresu uvedenou při zveřejnění návrhu dílčí fáze zpracování plánu oblasti povodí. V podání musí být uvedeno jméno, příjmení a adresa nebo obchodní firma nebo název a sídlo podávajícího.

§ 13

Konečný návrh plánu oblasti povodí

(1)

Konečný návrh plánu oblasti povodí se zpracuje na základě vyhodnocení podnětů a stanoviska příslušného orgánu podle zvláštního právního předpisu.3

(2)

Konečný návrh plánu oblasti povodí rozčleněný podle územní působnosti krajů se předkládá spolu se zprávou o vyhodnocení podnětů a stanoviskem příslušného orgánu podle zvláštního právního předpisu3 ke schválení dotčeným krajům.

(3)

Schválení plánů oblastí povodí včetně programů opatření s nimi souvisejících se zveřejňuje formou sdělení v příslušných věstnících krajů a na portálu veřejné správy.6

(4)

Schválené plány oblastí povodí a schválené programy opatření s nimi související jsou v souladu se zvláštními právními předpisy7 přístupné veřejnosti po dobu jejich platnosti v listinné podobě na příslušných krajských úřadech a u příslušných správců povodí a v elektronické podobě na portálu veřejné správy.6

§ 14

Společná ustanovení o programech opatření

(1)

Programy opatření se sestavují z konkrétních činností, požadavků na změnu využití území a požadavků na umístění staveb naplňujících potřebná opatření schválená Plánem hlavních povodí České republiky nebo plánem oblasti povodí a obsahují časový plán jejich uskutečnění, jakož i finanční náklady a strategie jejich financování. U každého opatření musí být uveden očekávaný účinek.

(2)

V programech opatření se zvlášť uvede seznam opatření

a)

zajišťujících nebo podporujících veřejné zájmy v ochraně vod a naplnění environmentálních cílů pro stav vod,

b)

pro ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod ve veřejném zájmu,

c)

pro plnění požadavků na vodohospodářské služby.

(3)

Seznam opatření podle odstavce 2 písm. a) musí obsahovat základní opatření a tam, kde je to nutné i doplňková opatření.

(4)

Základní opatření podle odstavce 3 jsou

a)

opatření naplňující stanovené environmentální cíle,

b)

opatření vyvolaná požadavky právních předpisů Evropských společenství v oblasti životního prostředí,

c)

opatření k zajištění návratnosti nákladů za vodohospodářské služby,

d)

opatření k ochraně vod používaných k výrobě pitné vody,

e)

opatření k regulaci významných odběrů povrchových a podzemních vod,

f)

opatření k regulaci umělých infiltrací,

g)

opatření u bodových zdrojů znečištění,

h)

opatření regulující znečištění z difusních zdrojů znečištění,

i)

opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu,

j)

opatření k zábraně přímého vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod,

k)

opatření k odstranění znečištění povrchových vod zvlášť nebezpečnými látkami a nebezpečnými látkami,

l)

opatření k prevenci havarijního znečištění.

(5)

Doplňková opatření podle odstavce 3 jsou například legislativní, administrativní, ekonomická, environmentální dohody, regulace emisí, kodexy správných postupů, obnova mokřadů, regulace odběrů, ovlivňování nároků uživatelů, podpora úsporného užívání vody, stavební projekty, revitalizační projekty, umělé doplňování zvodní, vzdělávací projekty, výzkumné, vývojové a demonstrační projekty.

(6)

Program opatření ke splnění požadavků na vodohospodářské služby obsahuje opatření v řízení a využívání vodních zdrojů, popřípadě opatření doplňující vodohospodářskou infrastrukturu v oblasti povodí.

(7)

Program opatření, který zahrnuje opatření vyžadující řešení podle zvláštního právního předpisu,12 se předává příslušným orgánům územního plánování jako podklad pro pořízení územně plánovací dokumentace nebo její změny.

(8)

Doplňky a změny programu opatření, přijímané v době platnosti Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánu oblasti povodí bez nutnosti jeho aktualizace, stejně jako změny programu opatření, vyplývající z vyhodnocení kontrolního monitoringu, pokud nevyžadují změnu schváleného Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánu oblasti povodí, se projednávají jako změny programu opatření zkráceným postupem bez projednání podle zvláštního právního předpisu.3

§ 15

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2003.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 140/2003 Sb.

Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod

 

1.

Stav povrchových vod

1.1.

Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu

1.1.1.

Vodní toky

Biologické složky

Složení a četnost vodní flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura rybí fauny

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemní vody)

Kontinuita toku

Morfologické podmínky (proměnlivost hloubky, a šířky koryta roku, struktura a substrát dna toku, struktura příbřežní zóny)

Chemické a fyzikálně chemické složky podporující biologické složky

Všeobecné (tepelné poměry, kyslíkové poměry, slanost, acidobasický stav, živinové podmínky)

Specifické znečišťující látky

Znečištění všemi identifikovanými zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního útvaru

Znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

1.1.2.

Jezera

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura rybí fauny

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, doba zdržení, propojení na útvar podzemní vody)

Morfologické podmínky (proměnlivost hloubky jezera, velikost, struktura a substráty dna jezera, struktura břehů jezera)

Chemické a fyzikálně chemické složky podporující biologické složky

Všeobecné (průhlednost vody, tepelné poměry, kyslíkové poměry, slanost, acidobazický stav, živinové podmínky)

Specifické znečišťující látky

Znečištění všemi identifikovanými zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního útvaru

Znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

1.1.3.

Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod

Za kvalitativní složky využitelné pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod budou považovány složky využitelné pro tu z předcházejících kategorií přirozených povrchových vod, která se příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému útvaru povrchové vody nejvíce podobá.

1.2.

Normativní definice klasifikace ekologického stavu

Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera

Následující text poskytuje všeobecnou definici ekologické kvality. Pro účely klasifikace jsou v následujících tabulkách 1.2.1 až 1.2.2 uvedeny hodnoty kvalitativních složek ekologického stavu pro každou kategorii povrchových vod.

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné

Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně chemických a hydromorfologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody v porovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních složek daného útvaru povrchové vody odpovídají těm, které se obvykle vyskytují u tohoto typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo jen malé známky narušení. Jde o typově specifické podmínky a společenstva.

Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak odlišují se pouze málo od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu vodního útvaru v nenarušených podmínkách.

Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu útvaru povrchové vody v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.

Vody dosahující nižší než střední stav budou klasifikovány jako poškozené nebo zničené.

Vody, jež vykazují známky velkých změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, budou klasifikovány jako poškozené.

Vady, jež vykazují známky těžkých změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, budou klasifikovány jako zničené.

 

1.2.1.

Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu vodních toků

Složky biologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Fytoplankton

Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.

Složení taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně chemických kvalitativních složek. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.

Makrofyta a fytobentos

Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.

Vyskytuji se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Fauna bentických bezobratlých

Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušeni nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním.

Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu.

Fauna ryb

Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.

Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které jsou přisouditelnéantropogenním vlivům na složky fyzikálně chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení, které jsou přisouditelnéantropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality, a v několika případech indikuji poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.

Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což je přisouditelnéantropogenním vlivům na složky fyzikálně chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo četný.

Složky hydromorfologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Hydrologický režim

Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Kontinuita toku

Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů i transport sedimentů.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Morfologické podmínky

Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Složka fyzikálně chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Hodnoty fyzikálně chemických složek plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám.Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační nepřekračují kapacita a teplota nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce typově specifického ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Specifické syntetické znečišťující látky

Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.

Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4.(< EQS)

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Specifické nesyntetické znečišťující látky

Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl).

Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4.(< EQS)

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Pozn.: Používají se následující zkratky: bgl = hodnota pozadí, EQS = standard environmentální kvality.

Uplatnění standardů odvozených na základě tohoto protokolu nemá vyžadovat snížení koncentrací polutantů pod úroveň hodnot pozadí: (EQS > bgl)

 

1.2.2.

Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer

Složky biologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav,

Dobrý stav

Střední stav

Fytoplankton

Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.

Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev, Biomasa je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení stavu jiných biologických kvalitativních složek a fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.

Makrofyta a fytobentos

Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické jakosti vody. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než při dobré kvalitě. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Fauna bentických bezobratlých

Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním.

Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Nevyskytuji se hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovni a významně nižší než u dobrého stavu.

Fauna ryb Fish fauna

Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje zanedbatelné známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.

Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které jsou přisouditelnéantropogenním vlivům na složky fyzikálně chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje známky narušení, které jsou přisouditelnéantropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality, a někde indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.

Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což je přisouditelnéantropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje silné známky narušení, které je přisouditelnéantropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality a které dosahuje té míry, že střední podíl typově specifických druhů chybí neboje velmi málo hojný.

Složky hydromorfologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Hydrologický režim

Velikost a dynamika proudění, úroveň hladiny, doba zdržení a z nich plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Morfologické podmínky

Proměnlivost hloubky jezera, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny jezera zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Složky fyzikálně chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Hodnoty fyzikálně chemických složek plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Stupeň slanosti, pH, kyslíková Hance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujfcim za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutrafizačni kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Specifické syntetické znečišťující látky

Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.

Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Specifické nesyntetické znečišťující látky

Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl).

Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

1.2.3.

Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých vodních útvarů

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Složky biologické kvality

Hodnoty příslušných složek biologické kvality odpovídají v co největší míře hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchové vody při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru.

Existují slabé změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnáním s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu.

Existují středně velké změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.

Hydromorfologické složky

Hydromorfologické podmínky odpovídají těm, při kterých je ovlivnění útvaru povrchové vody výhradně výsledkem pouze umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru, po té co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti vodních útvarů, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Složky fyzikálně chemické kvalit

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Fyzikálně chemické složky plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a pH odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchové vody za nenarušených podmínek.

Hodnoty fyzikálně chemických složek jsou v rozmezí stanoveném tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality. Teplota a pH nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

Specifické syntetické polutanty

Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.

Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4.(< EQS)

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality

Specifické nesyntetické polutanty

Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícim za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem. (hodnoty pozadí = bgl)

Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4.(< EQS)

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

1.2.4.

Postup pro stanovení standardů chemické kvality

Při odvozování standardů environmentální kvality pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č 1 vodního zákona jako zvlášť nebezpečné látky a v bodech 1 a 2 jako nebezpečné látky se postupuje v zájmu ochrany vodní bioty v souladu s následujícími ustanoveními. Standardy mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu.

Všude, kde je to možné, budou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené taxony, které jsou relevantní pro předmětné typy vodních útvarů a také pro ostatní akvatické taxony, pro které existují dostupná data. ”Základní soubor” taxonů zahrnuje

a)

řasy a/nebo makrofyty,

b}

dafnie nebo reprezentativní organismy pro slané vody,

c)

ryby.

 

Stanovení standardu environmentální kvality

Pro stanovení maximální průměrné roční koncentrace platí následující postup

a)

přiměřené bezpečnostní faktory se stanoví vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných dat podle zásad hodnocení rizik pro existující a nově registrované chemické látky v souladu s bezpečnostními faktory uvedenými v následující tabulce

 

Bezpečnostní faktor

Nejméně jeden akutní L(E)C50 z každého ze tří trofických úrovní základního souboru

1 000

Jeden chronický NOEC (buď ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody)

100

Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody a/nebo řasy)

50

Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody a řasy) představující tři trofické úrovně

10

Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorů

Hodnocení případ od případu

b)

pokud existují dostupná data o persistenci a bioakumuiaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot standardů environmentální kvality,

c)

takto odvozené standardy by měly být porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud budou zjištěny velké rozdíly, bude odvození přezkoumáno, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor,

d)

odvozený standard bude oponován a podroben veřejné konzultaci, včetně umožnění přesnějšího bezpečnostního faktoru.

2. Podzemní vody

2.1.

Kvantitativní stav podzemních vod

2.1.1.

Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu

Režim hladiny podzemní vody

2.1.2.

Definice kvantitativního stavu

Složky

Dobrý stav

Úroveň hladiny podzemní vody

Úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemní vody je taková, že dosažitelná kapacita zdroje podzemní vody není převýšena dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím.Zároveň úroveň hladiny podzemní vody není vystavena antropogenním změnám, které by způsobily:- nedosažení environmentálních cílů specifikovaných podle článku 4 pro související povrchové vody,- jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,- jakékoli významné poškození suchozemských ekosystémů, přímo závislých na útvaru podzemní vody,a změny ve směrech proudění vyplývající ze změn úrovně hladiny se mohou vyskytovat dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale takovéto zvraty nezpůsobí vnikání slané vody nebo jiné vniky, ani neindikují setrvalý a jasně identifikovatelný antropogenně indukovaný trend ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.

2.3. Chemický stav podzemních vod

2.3.1. Ukazatele pro určení chemického stavu podzemních vod

Vodivost

Koncentrace znečišťujících látek

2.3.2. Definice dobrého chemického stavu podzemních vod

Složky

Dobrý stav

Všeobecné

Chemické složení útvaru podzemní vody je takové, že koncentrace znečišťujících látek:- jak je specifikováno dále nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků,- nepřesahují standardy kvality aplikovatelné podle jiných příslušných právních předpisů,- nejsou takové, aby způsobily nedosažení environmentálních cílů specifikovaných pro související povrchové vody, významné snížení ekologické nebo chemické kvality těchto vodních útvarů, ani ve významné poškození suchozemských ekosystémů, které přímo závisí na útvaru podzemní vody.

Vodivost

Změny vodivosti neindikují zasolování ani jiné vniky do útvaru podzemní vody.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 140/2003 Sb.

Základní obsah Plánu hlavních povodí České republiky

 

A.

Východiska pro jeho zpracování,

B.

Vymezení vztahu hlavních povodí České republiky ke správnímu členění České republiky podle území krajů a k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje,

C.

Strategické cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod v členění pro území České republiky nebo pro jednotlivá hlavní povodí České republiky pro

1.

trvale udržitelné hospodaření s povrchovými a podzemními vodami,

2.

ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,

3.

ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,

4.

zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny,

D.

Programy opatření k dosažení strategických cílů, vytčených zásad a principů, v členění pro území České republiky nebo pro jednotlivá hlavní povodí České republiky, obsahující zejména

1.

legislativní opatření,

2.

návrhy institucionálního uspořádání k zajištění výkonu státní správy v oblasti vod, včetně příslušných kontrolních mechanismů,

3.

vzdělávací a demonstrační projektů, návrhy kodexů správných postupů,

4.

informační nástroje pro komunikací s veřejnosti,

5.

ekonomické nástroje a opatření,

6.

další opatření k podpoře šetrného užívání vodních zdrojů a technologií nezatěžujících vodní prostředí,

7.

zásadní technická opatření doplňující vodohospodářskou infrastrukturu, s nadregionálním významem nebo s účinkem přesahujícím státní hranice,

8.

zaměření výzkumu a vývoje,

9.

strategie financování potřebných opatření včetně posouzení ekonomických dopadů,

10.

koordinaci opatření k ochraně před povodněmi v souvisejících oblastech povodí.

E.

časový plán realizace opatření podle pístu. D.,

F.

souhrn opatření k realizaci v programech opatření podle Plánu hlavních povodí České republiky,

G.

formální uspořádání zpracovaných materiálů Plánu hlavních povodí České republiky umožňující informování a konzultace s veřejností,

H.

požadavky na zpracování plánů oblastí povodí.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 140/2003 Sb.

Základní obsah plánů oblastí povodí

 

A.

Popis oblasti povodí

A.1.

Všeobecné charakteristiky

A.1.1.

Vymezení zájmového území

A.1.2.

Geomorfologické poměry

A.1.3.

Geologické poměry

A.1.4.

Hydrogeologické poměry

A.1.5.

Pedologické poměry

A.1.6.

Lesní poměry

A.1.7.

Klimatické poměry

A.1.8.

Sídelní struktura

A.1.9.

Hospodářské poměry

A.1.10.

Využití ploch v zájmovém území

A.1.11.

Kulturně historické a technické památky

A.1.12.

Chráněná území ochrany přírody

A.2.

Vodohospodářské charakteristiky

A.2.1.

Vodní útvary povrchové vody

Výchozí charakterizace útvarů vod (přiřazení vodních útvarů typům v kategoriích povrchové vody)

Mapy vodních útvarů (v prostředí GIS)

A.2.2.

Vodní útvary podzemní vody

Výchozí charakterizace útvarů vod [umístění a hranice vodních útvarů, vlivy (difúzní/bodové zdroje znečištění, odběry vody, umělé doplňování), všeobecná charakterizace nadložních vrstev]

Další charakterizace u rizikových skupin vodních útvarů

A.2.3.

Chráněná území (včetně map a vymezujících právních předpisů)

Vodní útvary pro odběr vody pro lidskou spotřebu

Území vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí

vodní útvary určené jako rekreační vody, včetně oblastí vymezených jako vody ke koupání

Zranitelné oblasti

Citlivé oblasti

Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem jejich ochrany, včetně území Natura 2000

A.2.4.

Hydrologické poměry

Základní hydrologické charakteristiky vybraných vodních útvarů

A.3.

Doplňující údaje

A.3.1.

Seznam plánů a programů pro dílčí části nebo obory v rámci oblasti povodí

A.3.2.

Opatření pro informování veřejnosti o plánu oblasti povodí, seznam míst pro získání informací

A.3.3.

Seznam kompetentních úřadů

A.3.4.

Kontaktní místa a postupy pro získáváni informací o plánech oblastí povodí a monitoringu stavu vod

Aktualizace plánu navíc zahrne

A.3.5.

Souhrn změn od publikace předchozí verze plánu

A.3.6.

Vyhodnocení pokroku při dosahování environmentálních cílů včetně mapového znázornění výsledků monitoringu

A.3.7.

Souhrn a vysvětlení neprovedených opatření

A.3.8.

Souhrn dodatečných prozatímních opatření

B.

Užívání vod a jeho vliv na stav vod

B.1.

Identifikace užíváni vod

B.1.1

Povrchové vody - identifikace vlivů

Bodové zdroje znečištění

Difusní zdroje znečištění

Odběry vody

Regulace odtoku (vodní nádrže, převody vody)

Morfologické úpravy vodních útvarů

Jiné užívání vod

B.1.2.

Podzemní vody - identifikace vlivů

Místa odběrů vody

Umělá infiltrace

Vypouštění vod do podzemních vod

Využití území v infiltračních oblastech

B.2.

Požadavky na užívání vod

B.2.1.

Povrchové vody - identifikace požadavků

Požadavky na jakost vody ve vodních útvarech

Požadavky na odběry vody

Požadavky na jiné užívání vod

B.2.1.

Podzemní vody - identifikace požadavků

Požadavky na jakost vody ve vodních útvarech

Požadavky na odběry vody

Požadavky na vypouštění do podzemních vod

B.3.

Opatření k uspokojení požadavků na užívání vod (variantně)

B.3.1.

Povrchové vody

Opatření u bodových zdrojů znečištění

Opatření k omezení difusního znečištění

Opatření k eliminaci zbytkového znečištění

Opatření zajištění možnosti odběru

Opatření k regulaci odtoku

Opatření k morfologickým úpravám vodních útvarů

Opatření pro jiná užívání vod

B.3.2.

Podzemní vody

Opatření k zajištění odběrů vody včetně umělých infiltrací

Opatření pro vypouštění do podzemních vod

Opatření ve využití území v infiltračních oblastech

B.4.

Vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a identifikace rizikových vodních útvarů

B.4.1.

Povrchové vody

Vlivy významných bodových zdrojů znečištění

Vlivy difusního znečištění

Vlivy významných odběrů vody (povrchové i podzemní)

Vlivy významných prvků regulace odtoku

Vlivy významných morfologických úprav vodních toků

Vlivy ostatních způsobů užívání vody

Vlivy využívání území v dílčím povodí vodních útvarů

Seznam rizikových vodních útvarů

B.4.2.

Podzemní vody

Vliv změn úrovně hladin podzemních vod

Vliv umělé infiltrace

Vliv znečištění

Vliv využívání území

Seznam rizikových vodních útvarů

C.

Stav a ochrana vodních útvarů

C.1.

Typově specifické referenční podmínky

C.1.1

Povrchové vody

Ekologický stav vod (stanovení typově specifických referenčních podmínek, tj. hodnot složek pro hodnocení ekologického stavu - biologické, hydromorfologické, chemické a fyzikálně chemické)

Chemický stav vod (podmínky pro dosažení dobrého chemického stavu)

C.1.2.

Podzemní vody

Kvantitativní stav vod (podmínky pro dosažení dobrého kvantitativního stavu)

Chemický stav vod (podmínky pro dosažení dobrého chemického stavu)

C.1.3.

Chráněná území

Přehled standardů a cílů vyhlášených pro jednotlivá chráněná území

C.2.

Monitorovati programy množství a stavu vod

C.2.1.

Povrchové vody (mapa monitorovací sítě)

Ekologický a chemický stav vod (situační, provozní, ev. průzkumný monitoring, výsledky monitorování a klasifikace ekologického stavu/potenciálu, výsledky monitorování a klasifikace chemického stavu)

Kvantitativní stav vod (výsledky monitorování množství vody)

C.2.2.

Podzemní vody (mapa monitorovací sítě)

Kvantitativní stav vod (výsledky monitorování a klasifikace kvantitativního stavu)

Chemický stav vod (situační, provozní monitoring, výsledky monitorování a klasifikace chemického stavu)

C.2.3.

Chráněná území (výsledky doplňkového monitoringu)

C.3.

Environmentální cíle

C.3.1.

Povrchové vody (seznam vodních útvarů u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod do roku 2015)

Řeky

Jezera

Umělé a silně ovlivněné vodní útvary (seznam a důvody jejich vymezení)

C.3.2.

Podzemní vody (seznam vodních útvarů u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod do roku 2015)

C.3.3.

Chráněná území (seznam chráněných území u nichž bude dosaženo souladu se všemi standardy a cíli do roku 2015)

C.3.4.

Výjimky pro dosažení environmentálních cílů (seznam útvarů, se zdůvodněním výjimek, u nichž dojde k prodloužení termínů splnění environmentálních cílů a k vytýčení méně přísných environmentálních cílů)

C.4.

Opatření k dosažení environmentálních cílů a požadavku na užívání vod

C.4.1.

Implementace právních předpisů ES v oblasti vod

C.4.2.

Aplikace principu krytí nákladů na užívání vody

C.4.3.

Opatření uplatněná pro vody užívané pro odběr pitné vody

C.4.4.

Regulace odběrů a vzdouvání vod

C.4.5.

Omezení ve vztahu k vypouštění z bodových zdrojů znečištění a jiným činnostem majícím vliv na stav vod

C.4.6.

Opatření uplatněná pro přímé vypouštění do podzemních vod

C.4.7.

Opatření uplatněná pro zvlášť nebezpečné látky

C.4.8.

Prevence a snížení dopadu havarijních znečištění

C.4.9.

Vodní útvary u nichž je nepravděpodobné dosažení cílů

C.4.10

Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých environmentálních cílů

C.4.11.

Zabránění vzrůstu znečištění mořských vod

C.5.

Odhad dopadů opatření (k dosažení environmentálních cílů a požadavků na užívání vod) na stav vod

C.5.1.

Povrchové vody

Ekologický stav/potenciál (odhad hodnot složek kvality a zjištění stavu/potenciálu pro biologické složky, hydromorfologické složky, chemické a fyzikálně chemické složky, dále klasifikace a znázornění stavu/potenciálu v mapách)

Chemický stav (odhad hodnot složek kvality a zjištění stavu a klasifikace a znázornění stavu v mapách)

C.5.2.

Podzemní vody

Kvantitativní stav (odhad režimu hladiny, klasifikace a znázornění stavu v mapách)

Chemický stav (odhad hodnot ukazatelů, klasifikace a znázornění stavu v mapách)

D.

Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny

D.1.

Stav ochrany před povodněmi a vodního režimu

D.1.1.

Zhodnocení srážko-odtokových vlastností území

D.1.2.

Stav vodní eroze a oblasti s nadměrnou vodní erozí

D.1.3.

Odvodněné pozemky

D.1.4.

Zavlažované pozemky

D.1.5.

Oblasti s nedostatečnou mírou akumulace a urychleným odtokem srážkové vody

D.1.6.

Místa omezující průtočnost koryt vodních toků

D.1.7.

Vodní útvary kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami

D.1.8.

Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi

D.1.9.

Úseky vodních toků s napjatou vodohospodářskou bilancí

D.2.

Cíle ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny

D.2.1.

Cíle ochrany před povodněmi

D.2.2.

Cíle ochrany před suchem

D.2.3.

Cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny

D.3.

Extrémní odtokové situace a jejich důsledky

D.3.1.

Historické povodně

D.3.2.

Prostory možných rozlivů přirozených povodní

D.3.3.

Uzemí ohrožená zvláštními povodněmi

D.3.4.

Historická sucha a poruchy v zásobování vodou

D.3.5.

Aridní oblasti

D.4.

Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy

D.4.1.

Kapacity koryt vodních toků

D.4.2.

Záplavová území

D.4.3.

Uzemí určená k rozlivům povodní

D.4.4.

Uzemí chráněná před povodněmi

D.4.5.

Opatření na omezení negativních účinků povodní

D.4.6.

Opatření pro území ohrožená zvláštními povodněmi

D.4.7.

Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi

D.4.8.

Zabezpečenost povolených odběrů

D.5.

Vodní toky a příbřežní zóna

D.5.1.

Vymezení sítě sledovaných vodních toků

D.5.2.

Koryta toků

D.5.3.

Příbřežní zóna a břehové a doprovodné porosty

D.5.4.

Vyhodnocení možnosti přístupu k hladině vody

E.

Ekonomická analýza

E.1.

Principy zpoplatňování vodohospodářských služeb a jejich aplikace v zájmovém území

E.1.1.

Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí

E.1.2.

Platby za odebrané množství podzemní vody

E.1.3.

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

E.1.4.

Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

E.1.5.

Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadní vod kanalizací

E.1.6.

Náklady spojené s ochranou před povodněmi

E.1.7.

Ekonomický a sociálně-ekonomický význam užívání vody v daném povodí, včetně uvedení konfliktů mezi uživateli vody

E.1.8.

Výdaje na opatření ve veřejném zájmu

E.2.

Odhad objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami

E.2.1.

Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí (souhrn nákladů za správu povodí a vodních toků)

E.2.2.

Platby za odebrané množství podzemní vody

E.2.3.

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

E.2.4.

Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

E.2.5.

Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvedení odpadních vod kanalizaci

E.2.6.

Náklady spojené s ochranou před povodněmi

E.2.7.

Výdaje na opatření ve veřejném zájmu

E.3.

Odhad souvisejících investic a jejich prognóza

E.3.1.

Zabezpečení odběrů pitné vody

E.3.2.

Zabezpečení ostatních odběrů

E.3.3.

Omezení emisí znečištění do vod a sanace zdrojů znečištění

E.3.4.

Monitoring vodních útvarů

E.3.5.

Úpravy vodních útvarů

E.3.6.

Ochrana před povodněmi

E.4.

Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů

E.4.1.

Základní opatření

E.4.2.

Doplňková opatření

E.4.3.

Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů ES v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů



Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Například Koncepce vodohospodářské politiky, Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví, Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice.

Například Konvence o spolupráci v ochraně a udržitelném využívání Dunaje, Labe a Odry, Evropská vodní charta, Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 a 3 nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

2

Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí.

3

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

4

Například Koncepce vodohospodářské politiky, Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví, Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice.

5

Například Konvence o spolupráci v ochraně a udržitelném využívání Dunaje, Labe a Odry, Evropská vodní charta, Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer.

6

§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

8

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

9

§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

10

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

11

§ 2 a 3 nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

12

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.