Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
201/2003 Sb. znění účinné od 1. 1. 2005 do 4. 1. 2007

Ustanovení § 10 odst. 2, § 15, 16, § 21 odst. 4, § 24, 25 a 31 nabývají účinnosti dnem 1. května 2004.

Ustanovení § 34 odst. 1 pozbývá platnosti dnem 1. května 2004.

změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 651/2004 Sb.

1.1.2005

201

 

VYHLÁŠKA

ze dne 27. června 2003

o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso,

maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 21 odst. 7, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2 a § 31 odst. 3 zákona:

Úvodní ustanovení

§ 1

(1)

Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství1 veterinární podmínky

a)

výroby čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění do oběhu,

b)

výroby čerstvého králičího masa a masa zvěře ve farmovém chovu a jejich uvádění do oběhu,

c)

ulovení volně žijící zvěře, přípravy a uvádění masa volně žijící zvěře (dále jen „zvěřina“) do oběhu,

d)

obchodování s čerstvým drůbežím masem, králičím masem, masem zvěře ve farmovém chovu a zvěřinou s členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“).

(2)

Tato vyhláška se nevztahuje na

a)

porcování, bourání a skladování čerstvého drůbežího masa, králičího masa, masa zvěře ve farmovém chovu a zvěřiny, jestliže jsou tyto činnosti vykonávány v maloobchodních prodejnách nebo v prostorech sousedících s místy prodeje výlučně za účelem přímého prodeje spotřebiteli na místě,

b)

malá množství těl volně žijící zvěře, nestažených nebo neoškubaných, v případě drobné volně žijící zvěře nevyvržených, dodávaná přímo lovcem spotřebiteli nebo maloobchodníkovi,

c)

malá množství zvěřiny dodávaná přímo konečnému spotřebiteli,

d)

pokud jde o ustanovení o obchodování s členskými státy (dále jen „obchodování“), na trofeje a těla ulovené volně žijící zvěře, přepravované cestujícími v osobním vozidle, jestliže

1.

se jedná o malé množství drobné volně žijící zvěře nebo o jediné tělo velké volně žijící zvěře a podle okolností lze vyloučit, že tato zvěřina je určena k obchodování nebo k obchodnímu využití, a

2.

ulovená zvěř nepochází ze země nebo její části, s níž je zakázáno obchodování se zvěřinou se zřetelem na výsledky sledování prováděného za účelem zjištění výskytu nebezpečné nákazy uvedené v příloze č. 1 k zákonu.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)

drůbežím masem – všechny poživatelné části těl pocházejících z domácích druhů ptáků, patřících do rodů kur, krocan, perlička, kachna a husa,

b)

čerstvým drůbežím masem – drůbeží maso, včetně masa baleného vakuově nebo v ochranné atmosféře, k jehož uchování nebylo použito jiného ošetření než chlazení nebo zmrazení,

c)

masem strojně odděleným – maso mechanicky oddělené od kosti, s výjimkou kostí ze zmrazeného masa, kostí hlavy drůbeže a králíků, kostí končetin pod zápěstními a zánártními klouby králíků, běháků drůbeže a ocasních obratlů králíků, jakož i kůže z krku drůbeže, které je určeno k výrobě tepelně opracovaných masných výrobků. Za maso strojně oddělené se však nepovažuje maso mechanicky oddělené od kosti způsobem, při němž nedochází k nadrcení kosti a porušení buněčné struktury masa,

d)

jatečně opracovaným tělem – celé tělo drůbeže uvedené pod písmenem a) po vykrvení, oškubání a vykuchání. Odstranění srdce, jater, plic, žaludku, volete a ledvin, jakož i useknutí běháků v úrovni zánártních kloubů a oddělení hlavy, jícnu a průdušnice však není nezbytné,

e)

částmi jatečně opracovaného těla – části jatečně opracovaného těla uvedeného pod písmenem d),

f)

droby – čerstvé drůbeží maso jiné než z jatečně opracovaného těla uvedeného pod písmenem d), byť je s ním přirozeně spojeno, jakož i hlava a běháky, i když jsou odděleny od jatečně opracovaného těla,

g)

vnitřnostmi – droby z dutiny hrudní, břišní a pánevní, popřípadě i včetně průdušnice, jícnu a volete, v případě králíků, zvěře ve farmovém chovu a volně žijící zvěře poživatelné orgány,

h)

králičím masem – všechny poživatelné části králíka domácího,

i)

masem zvěře ve farmovém chovu – všechny poživatelné části volně žijících suchozemských savců a volně žijících ptáků včetně křepelek, holubů, bažantů, koroptví a běžců, rozmnožovaných, chovaných a porážených v zajetí,

j)

zvěřinou – všechny poživatelné části těl volně žijící zvěře,

k)

čerstvým králičím masem, čerstvým masem zvěře ve farmovém chovu a čerstvou zvěřinou – králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřina, včetně masa baleného vakuově nebo v ochranné atmosféře, k jehož uchování nebylo použito jiného ošetření než ošetření chladem,

l)

zvěří ve farmovém chovu – suchozemští savci včetně sobů nebo ptáci, kteří nejsou považováni za domácí zvířata, nejsou tak uváděni ani pod písmenem a), ani ve zvláštním právním předpisu,2 ale jsou chováni jako hospodářská zvířata. Volně žijící savci, pobývající na uzavřeném území (oboře) v podobně svobodných podmínkách jako volně žijící zvěř, však nejsou považováni za zvěř ve farmovém chovu,

m)

volně žijící zvěří – volně žijící suchozemští lovní savci včetně volně žijících savců, kteří žijí na uzavřeném území v podobně svobodných podmínkách jako volně žijící zvěř, jakož i volně žijící ptáci, kteří nepatří pod písmeno i),

n)

velkou volně žijící zvěří – volně žijící kopytníci,

o)

drobnou volně žijící zvěří – volně žijící zajícovití (Leporidae) a volně žijící ptáci určení pro lidskou spotřebu,

p)

prvním balením nebo prvním obalem – ochrana čerstvého drůbežího masa, králičího masa, masa zvěře ve farmovém chovu nebo zvěřiny pomocí prvního obalu nebo první nádoby, které přicházejí do přímého styku s tímto masem, jakož i tento první obal nebo první nádoba,

q)

dalším balením nebo dalším obalem – umístění čerstvého drůbežího masa, králičího masa, masa zvěře ve farmovém chovu nebo zvěřiny, zabalených do prvního obalu nebo nezabalených, do dalšího obalu nebo další nádoby, jakož i tento další obal nebo další nádoba,

r)

podnikem – jatky, porcovna, bourárna, chladírna, mrazírna, přebalovací středisko , anebo spojení několika takových podniků,

s)

přebalovacím střediskem – dílna nebo sklad, kde se maso v prvním obalu, určené k uvedení do oběhu, shromažďuje a přebaluje,

t)

podnikem na zpracování zvěřiny – podnik, ve kterém se zpracovávají těla volně žijící zvěře a ve kterém se v souladu s hygienickými požadavky stanovenými touto vyhláškou získává a prohlíží zvěřina,

u)

sběrným a prohlížecím místem (sběrným střediskem) – místo, na kterém se v souladu s hygienickými požadavky stanovenými touto vyhláškou těla ulovené volně žijící zvěře prohlížejí a skladují před jejich přepravou do podniku na zpracování zvěřiny,

v)

sběrným místem – jakékoli místo, na kterém se ulovená volně žijící zvěř uchovává v souladu s hygienickými požadavky stanovenými touto vyhláškou před přepravou do podniku na zpracování zvěřiny,

x)

partií – výrobky téhož druhu, provázené jedním veterinárním osvědčením zdravotní nezávadnosti (dále jen „osvědčení zdravotní nezávadnosti“), popřípadě jedním průvodním obchodním dokladem․

§ 3

(1)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. j) zákona vede, zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy a aktualizuje seznam schválených podniků, s výjimkou podniků uvedených v § 7, podniků na zpracování zvěřiny a sběrných míst s jim přidělenými veterinárními schvalovacími čísly.

(2)

Samostatné veterinární schvalovací číslo může být přiděleno podniku, v němž se zpracovávají nebo přebalují výrobky získané ze surovin nebo se surovinami, na něž se vztahuje tato vyhláška, anebo zvláštní právní předpis.3

(3)

Pro porážení a bourání králíků a zvěře ve farmovém chovu a pro zpracovávání zvěřiny mohou být schváleny podniky, které byly schváleny pro výrobu čerstvého drůbežího masa nebo podle zvláštního právního předpisu,3 pokud jsou tyto podniky vybaveny pro zpracovávání králičího masa, masa zvěře ve farmovém chovu nebo zvěřiny a pokud jsou v nich tyto činnosti prováděny v souladu s hygienickými požadavky.

(4)

Zvláštní podmínky pro schvalování podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, které jsou umístěny ve velkoobchodech, jakož i pro schvalování přebalovacích středisek a označování výrobků z těchto středisek, stanoví právní předpisy Evropských společenství3a.

(5)

Schválené podniky, přebalovací střediska, podniky na zpracování zvěřiny a sběrná a prohlížecí místa jsou jednak provozovateli, jednak úředně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru kontrolovány, a to v souladu s § 13 a 14 a částí XI přílohy č. 1 k této vyhlášce, jde-li o čerstvé drůbeží maso, v souladu s § 20, jde-li o králičí maso a maso zvěře ve farmovém chovu, a v souladu s § 30 a částí VI přílohy č. 4 k této vyhlášce, jde-li o zvěřinu.

§ 3a

(1)

Čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřina musí být získány ze zvířat, která

a)

splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy3b,

b)

nepocházejí z hospodářství, podniku, podniku na zpracování zvěřiny, území nebo části území, jež podléhají omezením nebo zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců podle pravidel stanovených zákonem a zvláštními právními předpisy3c a vztahujícím se na daná zvířata a jejich produkty, a

c)

jde-li o drůbeží maso, králičí maso nebo maso zvěře ve farmovém chovu, nebyla porážena v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně opracovaná těla nebo části těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření vyloučeno.

(2)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona a při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 1 písm. b) povolit výrobu, zpracování a uvádění do oběhu čerstvého drůbežího masa, králičího masa, masa zvěře ve farmovém chovu a zvěřiny, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezením nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 1 písm. b), nikoli však z hospodářství, které je infikované některou z nákaz uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo podezřelé z takové nákazy, a to za předpokladu, že uvedené živočišné produkty

a)

podléhají ošetření podle přílohy č. 5 k této vyhlášce v podniku schváleném pro tyto účely,

b)

byly zřetelně označeny,

c)

byly před ošetřením získány, zpracovány, skladovány a přepravovány prostorově nebo časově odděleně od živočišných produktů splňujících všechny veterinární požadavky a krajská veterinární správa schválila podmínky jejich přepravy z území nebo části území, jež podléhá omezením nebo zakazujícím veterinárním opatřením.

Čerstvé drůbeží maso

§ 4

(1)

Jatečně opracovaná těla a droby musí být

a)

získány z drůbeže, která byla podrobena prohlídce před poražením, provedené úředním veterinárním lékařem podle přílohy č. 1 (části VI) k této vyhlášce, a na základě této prohlídky posouzena jako vhodná k poražení a uvedení čerstvého drůbežího masa do oběhu,

b)

získány na jatkách, které jsou schváleny a které jsou kontrolovány provozovatelem v souladu s § 13 odst. 1,

c)

ošetřeny za odpovídajících hygienických podmínek uvedených v části VII přílohy č. 1 k této vyhlášce,

d)

podrobeny prohlídce po poražení, provedené úředním veterinárním lékařem podle části VIII přílohy č. 1 k této vyhlášce s tím, že nebyly posouzeny jako nepoživatelné v souladu s částí IX přílohy č. 1 k této vyhlášce,

e)

opatřeny označením zdravotní nezávadnosti v souladu s částí XII přílohy č. 1 k této vyhlášce. Toto označení však není nutné, jde-li o jatečně opracovaná těla určená k porcování v témž podniku,

f)

po prohlídce po poražení a po ošetření za podmínek uvedených v části VII (bodě 46) přílohy č. 1 k této vyhlášce skladovány za odpovídajících hygienických podmínek uvedených v části XIII přílohy č. 1 k této vyhlášce,

g)

vhodně zabaleny v souladu s požadavky části XIV přílohy č. 1 k této vyhlášce. Je-li používán ochranný obal, musí odpovídat týmž požadavkům,

h)

přepravovány za podmínek uvedených v části XV přílohy č. 1 k této vyhlášce,

i)

provázeny během přepravy do místa určení prvopisem správně a úplně vyplněného

1.

průvodního obchodního dokladu, vystaveného odesílajícím podnikem, který musí obsahovat kromě údajů uvedených v části XII (bodě 66) přílohy č. 1 k této vyhlášce též kódová čísla umožňující zjistit, který orgán vykonávající státní veterinární dozor je odpovědný za výkon tohoto dozoru v podniku původu a který úřední veterinární lékař je odpovědný za hygienickou kontrolu v den výroby masa, anebo

2.

osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři vydaném Státní veterinární správou v souladu se vzorem tohoto osvědčení, stanoveným pro tyto případy orgány Evropské unie (dále jen „formulář odpovídající používanému vzoru“), jde-li o čerstvé drůbeží maso z jatek v oblasti podléhající omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, týkajícím se tohoto masa, anebo o čerstvé drůbeží maso určené po tranzitu zemí, která není členským státem Evropské unie (dále jen „třetí země“), v zaplombovaném dopravním prostředku pro jiný, jmenovitě členský stát.

(2)

Průvodní obchodní doklad, uvedený v odstavci 1 písm. i) bodě 1, popřípadě osvědčení zdravotní nezávadnosti, uvedené v odstavci 1 písm. i) bodě 2, musí být uchováván příjemcem nejméně po dobu 1 roku tak, aby mohl být na požádání předložen orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(3)

Osvědčení zdravotní nezávadnosti, které provází čerstvé drůbeží maso určené pro Finsko nebo Švédsko, musí obsahovat údaj o tom, zda bylo provedeno mikrobiologické vyšetření tohoto masa na Salmonellu spp., anebo zda toto maso pochází z podniku, jenž je podroben programu rovnocennému pracovnímu programu předloženému Finskem a Švédskem Evropské komisi (dále jen „Komise“).

§ 5

(1)

Části jatečně opracovaných těl nebo vykostěné maso musí

a)

být porcovány a vykostěny v porcovně, která je schválena a která je kontrolována provozovatelem v souladu s § 13 odst. 1,

b)

být získány a porcovány v souladu s požadavky části VII přílohy č. 1 k této vyhlášce a pocházet z drůbeže poražené v České republice nebo členském státě, která odpovídá podmínkám § 4, anebo z těl drůbeže dovezených z třetí země v souladu se zvláštním právním předpisem3d,

c)

splňovat požadavky § 4 odst. 1 písm. c), h) a i),

d)

být baleny nebo opatřeny etiketou v souladu s § 4 odst. 1 písm. e) a g) na místě nebo v přebalovacím středisku, které bylo pro tento účel schváleno,

e)

být skladovány v odpovídajících hygienických podmínkách, jež jsou uvedeny v části XIII přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(2)

Je-li v porcovně zpracováváno i jiné čerstvé maso než drůbeží, musí toto maso odpovídat požadavkům této vyhlášky a zvláštního právního předpisu.3

§ 6

Čerstvé drůbeží maso, které bylo skladováno v souladu s touto vyhláškou ve schválené chladírně nebo mrazírně a od té doby nebylo podrobeno žádné jiné manipulaci než manipulaci při skladování, musí

a)

splňovat požadavky stanovené v § 4 odst. 1 písm. c), e), g) a h) a § 5, nebo

b)

být dovezeno z třetí země a kontrolováno podle zvláštního právního předpisu3d.

§ 7

(1)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit zmírnění požadavků vyplývajících z § 4 chovateli, jehož roční produkce je nižší než 10 000 kusů drůbeže druhů uvedených v § 2 písm. a) a jenž dodává ze svého hospodářství čerstvé drůbeží maso v malých množstvích

a)

přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství nebo na místním trhu, nejbližším k jeho hospodářství, nebo

b)

maloobchodníkovi za účelem prodeje konečnému spotřebiteli pod podmínkou, že tento maloobchodník vykonává svou činnost ve stejném nebo sousedním místě jako chovatel.

(2)

Ustanovení odstavce 1 však neplatí, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej, a v případě maloobchodníka také o prodej na trhu.

(3)

Orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor musí být umožněno zjistit hospodářství původu drůbežího masa dodávaného způsobem uvedeným v odstavci 1.

§ 8

Ustanovení § 4 až 6 neplatí, jde-li o čerstvé drůbeží maso, které je určeno

a)

k jiným účelům než k lidské spotřebě,

b)

na výstavy, pro zvláštní výzkumné účely nebo rozbory, je-li úřední kontrolou zajištěno, že toto maso nebude použito k lidské spotřebě a že bude po skončení výstavy nebo po provedení výzkumů nebo rozborů, s výjimkou množství masa spotřebovaného při rozborech, neškodně odstraněno,

c)

k zásobování mezinárodních organizací.

§ 9

(1)

Čerstvé drůbeží maso, popřípadě drůbež, musí být dále podrobeno

a)

vyšetření na rezidua látek škodlivých pro zdraví lidí, jestliže na základě prohlídky před poražením nebo na základě jiných poznatků má úřední veterinární lékař podezření na jejich přítomnost,

b)

odběru vzorků v souladu se zvláštním právním předpisem.

(2)

Vyšetření podle odstavce 1 musí být prováděno za účelem zjišťování reziduí látek s farmakologickými účinky a jejich derivátů, dodržování ochranných lhůt a zjišťování jiných látek, které mohou přecházet do drůbežího masa a případně způsobit, že by čerstvé drůbeží maso mohlo být škodlivé nebo nebezpečné pro zdraví lidí. K tomuto vyšetření se používají vědecky uznávané a prakticky ověřené metody; při jejich provádění a hodnocení jejich výsledků se postupuje podle metodických návodů Státní veterinární správy. Nejvyšší přípustná množství (dále jen „stanovené limity“) reziduí látek škodlivých pro zdraví lidí stanoví zvláštní právní předpisy.4

(3)

Jsou-li výsledky vyšetření podle odstavce 1 písm. a) pozitivní, přijme krajská veterinární správa vhodná opatření v závislosti na povaze vzniklého nebezpečí, zejména opatření spočívající

a)

v prohloubení kontroly chované drůbeže nebo celého množství masa získaného za podobných technologických podmínek, jež by mohlo představovat stejné nebezpečí,

b)

ve zvýšení účinnosti kontrol prováděných v ostatních hejnech v hospodářství původu, v případě opakování nedostatků pak i v přijetí vhodných opatření na úrovni hospodářství původu,

c)

v přijetí opatření týkajících se produkčního řetězce, jde-li o znečištěné prostředí.

§ 10

(1)

Do oběhu k lidské spotřebě nelze uvádět čerstvé drůbeží maso, které

a)

pochází z drůbeže postižené aviární influenzou nebo newcastleskou chorobou,

b)

obsahuje rezidua látek škodlivých pro zdraví lidí v množstvích překračujících stanovené limity, anebo bylo ošetřeno antibiotiky, změkčujícími (zkřehčujícími) přípravky, jakož i nepovolenými konzervačními látkami. Z toho vyplývá, že nelze uvádět do oběhu k lidské spotřebě také drůbeží maso získané s přímým použitím látek k podpoře zadržování vody, anebo jakékoli množství drůbežího masa získaného za podobných technologických podmínek, jež může představovat stejné nebezpečí,

c)

pochází z drůbeže, u které byla prohlídkou po poražení zjištěna onemocnění nebo postižení uvedená v části IX [bodě 53 písm. a)] přílohy č. 1 k této vyhlášce,

d)

bylo posouzeno jako nepoživatelné podle části IX [bodu 53 písm. b) a bodu 54] přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(2)

Strojně oddělené maso musí být v podniku původu nebo v jiném podniku k tomu účelu schváleném podrobeno tepelnému ošetření v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím podmínky výroby tepelně opracovaných masných výrobků.

(3)

Ošetření čerstvého drůbežího masa ionizujícím zářením nebo ultrafialovými paprsky se řídí zvláštním právním předpisem5. Čerstvé drůbeží maso ošetřené ionizujícím zářením nebo ultrafialovými paprsky nelze odesílat na území členského státu, jehož právní předpisy takové ošetření tohoto masa zakazují a jenž o tom informoval Komisi a členské státy.

§ 11

(1)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona a v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce povolit zmírnění požadavků na uspořádání a vybavení uvedených v příloze č. 1 (částech I a II) k této vyhlášce jatkám, které zpracovávají méně než 150 000 kusů drůbeže ročně, jestliže

a)

jatky, o něž se jedná, jsou předmětem zvláštní registrace, mají přiděleno zvláštní veterinární schvalovací číslo a

1.

splňují podmínky přílohy č. 2 k této vyhlášce,

2.

oznamují předem krajské veterinární správě datum a hodinu porážky, počet a původ porážených zvířat a předávají jí opis potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“),

b)

provozovatel jatek vede a uchovává záznamy o zvířatech, která přicházejí na jatky, a o produktech porážky, které z jatek odcházejí, jakož i o prováděných kontrolách a jejich výsledcích, a na požádání sděluje tyto údaje orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

c)

úřední veterinární lékař, popřípadě veterinární asistent, je přítomen na jatkách v době kuchání, aby sledoval dodržování hygienických podmínek uvedených v části VII přílohy č. 1 k této vyhlášce a provedl prohlídku po poražení podle části VIII přílohy č. 1 k této vyhlášce. Nemůže-li být úřední veterinární lékař nebo veterinární asistent přítomen v době porážky, může maso opustit jatky až po prohlídce po poražení provedené v den porážky, s výjimkou masa drůbeže určené k pozdějšímu vykuchání,

d)

orgány vykonávající státní veterinární dozor

1.

kontrolují distribuční řetězec masa, které pochází z těchto jatek, jakož i označování masa posouzeného jako nepoživatelné, jeho následné určení a použití,

2.

zajistí, aby čerstvé maso pocházející z těchto jatek a odpovídající požadavkům prohlídky po poražení bylo označeno způsobem odlišným od způsobu označování zdravotní nezávadnosti podle části XII přílohy č. 1 k této vyhlášce, který mj. umožňuje zjistit, který orgán státního veterinárního dozoru je odpovědný za výkon tohoto dozoru na těchto jatkách.5a

(2)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit schválené porcovně, která není součástí schváleného podniku a nevyrábí více než 3 tuny drůbežího masa týdně, zmírnění požadavků na uspořádání a vybavení vyplývajících z přílohy č. 2 k této vyhlášce pod podmínkou dodržování teplot uvedených v části VIII (bodě 49) přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(3)

Ustanovení částí VIII a X a části XI (bodu 64) přílohy č. 1 k této vyhlášce se nevztahují na porcování a skladování masa v podniku uvedeném v odstavci 2.

(4)

Maso z podniků uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být

a)

určeno jen pro tuzemský trh k přímému prodeji maloobchodníkům nebo spotřebitelům buď v čerstvém stavu, anebo po zpracování, ale bez předchozího balení,

b)

přepravováno z podniku až k příjemci v odpovídajících hygienických podmínkách.

(5)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit chladírně nebo mrazírně o kapacitě do 3,5 t, ve které se skladuje jen balené maso, zmírnění požadavků na uspořádání a vybavení uvedených v části I přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 12

Krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit

a)

omračování, vykrvování a škubání drůbeže, určené k výrobě tučných jater, v hospodářství, v němž byla drůbež vykrmena, a to za předpokladu, že

1.

tyto úkony jsou prováděny v odděleném prostoru, odpovídajícím požadavkům části II [bodu 14 písm. b)] přílohy č. 1 k této vyhlášce, a

2.

nevykuchaná těla jsou v souladu s částí XV přílohy č. 1 k této vyhlášce ihned odvážena do schválené porcovny, jež je vybavena zvláštní místností, odpovídající požadavkům části III [bodu 15 písm. b), druhá odrážka] přílohy č. 1 k této vyhlášce, v níž musí být tato těla do 24 hodin vykuchána pod dozorem úředního veterinárního lékaře,

b)

chlazení čerstvého drůbežího masa určeného k následnému zmrazení ponořením do vody, pokud je tento úkon prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v části VII (bodech 42 a 43) přílohy č. 1 k této vyhlášce. S čerstvým drůbežím masem, které bylo chlazeno tímto způsobem, lze obchodovat jako s masem zmrazeným. Dovoz takto chlazeného čerstvého drůbežího masa nelze odmítnout, jestliže

1.

použití tohoto postupu chlazení je vyznačeno v dokladu uvedeném v § 4 odst. 1 písm. i),

2.

toto maso bylo po zchlazení bez zbytečného odkladu zmrazeno, anebo jestliže chlazené čerstvé drůbeží maso je v České republice získáváno za stejných podmínek.

§ 13

(1)

Provozovatel podniku musí činit v souladu s postupem stanoveným právními předpisy Evropských společenství5b veškerá opatření nezbytná k dodržování požadavků této vyhlášky ve všech stadiích výroby, zejména

a)

provádět soustavně vlastní kontroly hygieny výroby včetně kontrol mikrobiologických, zahrnující kontrolu zařízení, strojů, nástrojů a pracovních pomůcek, v případě potřeby i kontrolu výrobků,

b)

stanovit v kritických bodech6 kritické meze pro odlišení přijatelného a nepřijatelného stavu za účelem předcházení, vyloučení nebo omezení nebezpečí pro zdraví lidí, zavést účinné postupy sledování kritických bodů a stanovit nápravná opatření pro případy zjištění nedostatků v ovládání těchto bodů,

c)

poskytovat na požádání orgánům vykonávajícím v podniku státní veterinární dozor informace o druhu, četnosti a výsledcích provedených kontrol, a je-li to třeba, i o laboratoři, která se na provádění kontrol podílí,

d)

umožňovat orgánům vykonávajícím v podniku státní veterinární dozor volný přístup do všech částí podniku a v případě pochybností o původu masa i přístup k účetním dokladům, které umožňují určit původ poražené drůbeže,

e)

provádět nebo organizovat program školení zaměstnanců, který jim umožní získat znalosti a návyky potřebné k dodržování hygienických požadavků na výrobu, které odpovídají její struktuře.

(2)

Provozovatel porcovny nebo přebalovacího střediska musí po dobu nejméně 2 let uchovávat záznamy o vstupech a výstupech čerstvého drůbežího masa, obsahující též bližší údaje o vlastnostech přijatého drůbežího masa.

(3)

Úřední veterinární lékař, vykonávající státní veterinární dozor v podniku (dále jen „odpovědný za podnik“), musí

a)

prověřovat, zda a jak plní provozovatel podniku úkoly uvedené v odstavci 1, provádět pravidelné rozbory výsledků jeho kontrolní činnosti a podle potřeby nařídit provedení nebo přistoupit k provedení doplňujících mikrobiologických vyšetření,

b)

poskytovat výsledky těchto rozborů se závěry a doporučeními provozovateli podniku s tím, aby zabezpečil odstranění zjištěných nedostatků za účelem zlepšení hygieny výroby,

c)

podílet se na koncepci a realizaci programu školení zaměstnanců podniku.

(4)

Má-li úřední veterinární lékař podezření, že ustanovení této vyhlášky nejsou dodržována, anebo že maso není zdravotně nezávadné, provede veškerá kontrolní opatření, jež považuje za vhodná. Zjistí-li úřední veterinární lékař nedostatky v hygieně výroby a nestačí-li opatření k nápravě, popřípadě nedojde-li k ní ve stanovené lhůtě, postupují orgány vykonávající státní veterinární dozor v souladu s § 53 odst. 1 písm. f) zákona, popřípadě v souladu s § 22 odst. 1 písm. a) zákona.

(5)

Orgány vykonávající státní veterinární dozor shromažďují a využívají výsledky prohlídek před poražením a po poražení, vztahující se na diagnostiku nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

§ 14

(1)

Úřední veterinární lékař musí být přítomen na schválených jatkách během celé doby provádění prohlídky po poražení.

(2)

Úřední veterinární lékař nebo veterinární asistent musí být přítomen

a)

ve schválené porcovně nejméně jednou za den v době, kdy se pracuje s masem, za účelem kontroly dodržování hygienických požadavků a záznamů o vstupech a výstupech čerstvého masa,

b)

v chladírně a mrazírně v souvislosti s prováděním pravidelných kontrol.

Veterinární podmínky obchodování s čerstvým drůbežím masem

§ 15

(1)

Není-li stanoveno jinak, může být předmětem obchodování pouze čerstvé drůbeží maso, které splňuje veterinární požadavky uvedené v § 3a a 4 a které bylo získáno z drůbeže, která

a)

byla držena na území členských států od vylíhnutí nebo byla dovezena ze třetí země v souladu se zvláštním právním předpisem3d,

b)

nepřišla během přepravy na jatky do styku s drůbeží nemocnou aviární influenzou nebo newcastleskou chorobou; přeprava drůbeže na jatky nesmí procházet ochranným pásmem a pásmem dozoru, která byla vymezena pro aviární influenzu nebo newcastleskou chorobu, pokud se přeprava přes tuto oblast neuskutečňuje po hlavních silničních nebo železničních tazích7.

(2)

Čerstvé drůbeží maso, které je předmětem obchodování, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti, jež osvědčuje, že maso

a)

splňuje požadavky uvedené v odstavci 1,

b)

pochází z drůbeže poražené v souladu s hygienickými požadavky stanovenými touto vyhláškou.

(3)

Maso určené pro Finsko nebo Švédsko musí být mikrobiologicky vyšetřeno se zřetelem na Salmonellu spp., a to na základě vzorků odebraných v podniku původu způsobem stanoveným právními předpisy Evropských společenství7a. Toto vyšetření se neprovádí, jen jde-li o maso, které pochází z podniku, jenž je podroben programu rovnocennému pracovnímu programu předloženému Finskem a Švédskem Komisi.

§ 16

(1)

Čerstvé drůbeží maso, které nesplňuje požadavky § 15 odst. 1 písm. b) a c) a které není určeno k obchodování, může být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti, uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e), pod podmínkou, že se toto označení okamžitě diagonálně překryje otiskem razítka s křížem tvořeným dvěma k sobě kolmými čarami tak, aby jejich průsečík byl uprostřed razítka a aby údaje na otisku razítka byly čitelné, anebo se použije jediné zvláštní označení, sestávající z označení zdravotní nezávadnosti, uvedeného v § 4 odst. 1 písm. e), a z uvedeného překrytí.

(2)

Maso uvedené v odstavci 1 musí být získáno, porcováno, přepravováno a skladováno místně nebo časově odděleně od čerstvého drůbežího masa určeného k obchodování a použito tak, aby se nedostalo do masných výrobků určených k obchodování, pokud tyto výrobky nebyly tepelně ošetřeny způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. 7b

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 však neplatí a čerstvé drůbeží maso může být v případě výskytu newcastleské choroby opatřeno označením zdravotní nezávadnosti, uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e), jestliže toto maso je získáno z drůbeže, která

a)

pochází

1.

z hejna, v němž bylo 5 dnů před odesláním drůbeže provedeno s negativním výsledkem virologické vyšetření reprezentativního vzorku hejna, odebraného úředním veterinárním lékařem,

2.

z hospodářství, jež leží v pásmu dozoru, nikoli však v ochranném pásmu, stanovených podle zvláštního právního předpisu7c a podle epizootologického šetření nepřišlo do styku s infikovaným hospodářstvím,

3.

z hospodářství, v němž při klinickém vyšetření, provedeném úředním veterinárním lékařem během 24 hodin před odesláním drůbeže, nebyly zjištěny žádné známky a klinické příznaky, poukazující na přítomnost newcastleské choroby,

b)

byla

1.

přepravena z hospodářství původu přímo na jatky, přičemž použité dopravní prostředky byly před použitím a po každém použití vyčištěny a dezinfikovány a byly úředním veterinárním lékařem zaplombovány,

2.

na jatkách při prohlídce před poražením a po poražení vyšetřena na zjištění příznaků newcastleské choroby.

(4)

O postupu podle odstavce 3 je třeba informovat Komisi a členské státy.

Králičí maso

§ 17

Králičí maso uváděné do oběhu musí být

a)

získáno ve schváleném podniku splňujícím podmínky části I přílohy č. 1 k této vyhlášce ze zvířat, která byla podrobena prohlídce před poražením podle části I přílohy č. 3 k této vyhlášce, provedené úředním veterinárním lékařem nebo veterinárním asistentem, a na základě této prohlídky posouzena jako vhodná k poražení,

b)

ošetřeno za odpovídajících hygienických podmínek podobných těm, jež jsou uvedeny v části V přílohy č. 1 k této vyhlášce, s výjimkou podmínek uvedených v bodě 18 písm. a) a b),

c)

podrobeno prohlídce po poražení podle části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a v souladu s § 9, provedené úředním veterinárním lékařem nebo veterinárním asistentem, a nevykazovalo žádné změny kromě změn traumatických, k nimž došlo krátce před porážkou, a změn místně ohraničených nebo znetvoření (malformací). Zjistí-li se takové změny nebo znetvoření, je třeba prokázat zejména pomocí vhodných laboratorních vyšetření, že nemají za následek nepoživatelnost těl nebo vnitřností a že nejsou nebezpečné pro zdraví lidí,

d)

opatřeno označením zdravotní nezávadnosti v souladu s částí III přílohy č. 3 k této vyhlášce,

e)

po prohlídce po poražení skladováno ve schváleném podniku nebo ve schváleném skladu za odpovídajících hygienických podmínek uvedených v části IV přílohy č. 3 k této vyhlášce,

f)

přepravováno za vyhovujících hygienických podmínek v souladu s částí V přílohy č. 3 k této vyhlášce,

g)

jde-li o části jatečně opracovaných těl nebo vykostěné maso, získáno za podmínek uvedených v § 5 v podniku pro tento účel zvlášť schváleném.

§ 18

(1)

Chovatel, který chová králíky v malém, může

a)

přímo dodávat králičí maso soukromé osobě pro její vlastní spotřebu,

b)

dodávat čerstvé králičí maso v malých množstvích

1.

přímo konečnému spotřebiteli na místním trhu, nejbližším k hospodářství chovatele, nebo

2.

maloobchodníkovi pro přímý prodej konečnému spotřebiteli pod podmínkou, že tento maloobchodník vykonává svou činnost ve stejném nebo sousedním místě jako chovatel.

(2)

Ustanovení odstavce 1 však neplatí, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej, a v případě maloobchodníka také o prodej na trhu.

(3)

Orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor musí být umožněno zjistit hospodářství původu králičího masa dodávaného způsobem uvedeným v odstavci 1.

§ 19

Králičí maso nesmí být použito k lidské spotřebě, jestliže

a)

byla u něho prohlídkou po poražení zjištěna některá z vad uvedených v části II [bodě 9 písm. a)] přílohy č. 3 k této vyhlášce,

b)

pochází ze zvířat, jimž byly podány látky, pro něž může být maso nebezpečným nebo škodlivým pro zdraví lidí,

c)

bylo ošetřeno ionizujícím zářením5 nebo ultrafialovými paprsky, anebo změkčujícími (zkřehčujícími) přípravky, popřípadě jinými látkami, které mohou ovlivnit smyslové vlastnosti masa, anebo barvivy jinými než barvivy používanými k označování zdravotní nezávadnosti.

§ 20

(1)

Pro povinnosti provozovatele podniku platí § 13 odst. 1 obdobně.

(2)

Výkon státního veterinárního dozoru v hospodářstvích se zaměřuje na pravidelná šetření ohledně zdravotního stavu králíků zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi, jakož i z hlediska přítomnosti reziduí látek škodlivých pro zdraví lidí v množstvích překračujících stanovené limity. Na základě výsledků těchto šetření činí orgány vykonávající státní veterinární dozor odpovídající opatření včetně případného omezení použití králičího masa z hospodářství nebo z oblasti, zahrnutých do plánů sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě.

(3)

Pro výkon státního veterinárního dozoru v podniku platí § 13 odst. 3 až 5 obdobně.

Maso zvěře ve farmovém chovu

§ 21

(1)

Maso zvěře ve farmovém chovu pocházející z volně žijících suchozemských sudokopytníků musí

a)

odpovídat požadavkům na výrobu a uvádění čerstvého masa do oběhu, stanoveným zvláštním právním předpisem,8

b)

pocházet ze stáda, které je podrobováno pravidelným veterinárním kontrolám a nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků těchto kontrol nebo šetření podle § 20, § 23 odst. 1,

c)

být zpracováváno časově odděleně od masa skotu, prasat, ovcí a koz,

d)

být provázeno během přepravy do místa určení prvopisem správně a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru.

(2)

Maso prasete divokého nebo jiných druhů zvěře ve farmovém chovu vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřeno na přítomnost svalovce (trichinel) podle metodického návodu Státní veterinární správy vydaného v souladu s právními předpisy Evropských společenství.

(3)

Krajská veterinární správa může povolit porážku zvěře ve farmovém chovu, která z důvodu nebezpečí pro zaměstnance hospodářství nebo pohody zvířat nemůže být přepravena na jatky, na farmě původu, jestliže majitel zvěře požádal o toto povolení, uvědomil předem krajskou veterinární správu o datu a hodině porážky a jestliže

a)

zvířata pocházejí ze stáda, které je podrobováno pravidelným veterinárním kontrolám,

b)

stádo nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků těchto kontrol nebo šetření podle § 20, § 23 odst. 1,

c)

je na farmě možno provádět prohlídku před poražením skupiny zvířat, určených k porážce,

d)

jsou na farmě prostory vhodné k porážení a vykrvení zvířat,

e)

jsou při porážení a vykrvení zvířata předem omračována, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8a,

f)

jsou poražená zvířata po porážce co nejrychleji zavěšena a za odpovídajících hygienických podmínek přepravena na schválené jatky. Nelze-li tak učinit do 1 hodiny, musí být k přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována teplota v rozmezí od 0 °C do 4 °C. Vykolení musí být provedeno nejpozději do 3 hodin po poražení,

g)

jsou poražená zvířata provázena během přepravy na jatky prvopisem správně a úplně vyplněného veterinárního osvědčení, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru. Toto osvědčení musí potvrzovat příznivý výsledek prohlídky zvířat před poražením, dodržování správného postupu při porážení a datum a hodinu porážky.

(4)

zrušen

§ 22

(1)

Maso pernaté zvěře ve farmovém chovu musí odpovídat požadavkům § 4 až 8. Jestliže však použitý způsob kuchání křepelek a holubů nedovoluje provést úplnou prohlídku vnitřností každého zvířete, lze provádět tuto prohlídku na vzorku nejméně 5 % z každé partie 500 zvířat (a v odpovídajícím poměru v případě zvířat nad počet 500), jde-li o homogenní partie z hlediska druhu, hmotnosti a původu. Nejsou-li výsledky prohlídky jednoznačně uspokojivé, vztahuje se stanovisko vyjádřené na základě prohlídky vnitřností uvedeného vzorku ohledně poživatelnosti na celou partii poražených zvířat.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na maso pernaté zvěře ve farmovém chovu, dodávané výrobcem v ojedinělých případech přímo konečnému spotřebiteli pro jeho vlastní spotřebu. To však neplatí, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej, anebo o prodej na trhu.

(3)

Krajská veterinární správa může v případě masa pernaté zvěře ve farmovém chovu získaného v České republice a uváděného do tuzemského oběhu povolit v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona na jejich žádost jatkám nebo porcovnám (bourárnám) provozujícím tuto činnost již přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zmírnění požadavků na porážení a kuchání, uvedených v části X přílohy č. 1 k této vyhlášce, pro výrobu částečně vykuchané nebo nevykuchané zvěře. Dojde-li k uplatnění tohoto zmírnění, nesmí být používáno označení zdravotní nezávadnosti podle části XII přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 23

(1)

Pro zvěř ve farmovém chovu a její maso platí § 19 a 20 obdobně.

(2)

V závislosti na nákazové situaci provádějí orgány vykonávající státní veterinární dozor zvláštní testování zvěře ve farmovém chovu na nákazy, které musí být povinně hlášeny Komisi a členským státům (příloha č. 1 k zákonu).

§ 24

Veterinární podmínky obchodování

s králičím masem

Čerstvé králičí maso může být předmětem obchodování, jestliže

a)

splňuje požadavky stanovené v § 3a a 17,

b)

je během přepravy do místa určení provázeno prvopisem pravdivě a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru.

§ 25

Veterinární podmínky obchodování s masem zvěře

ve farmovém chovu

(1)

Maso pernaté zvěře ve farmovém chovu může být předmětem obchodování, jestliže

a)

odpovídá požadavkům na obchodování s čerstvým drůbežím masem uvedeným v § 15,

b)

je provázeno během přepravy do místa určení prvopisem pravdivě a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru.

(2)

Maso ostatních druhů zvěře ve farmovém chovu může být předmětem obchodování, jestliže odpovídá požadavkům na čerstvé maso stanoveným zvláštním právním předpisem,3 jakož i požadavkům § 21 odst. 1 a 2.

(3)

Strojně oddělené maso zvěře ve farmovém chovu může být předmětem obchodování pouze za podmínky, že bylo předem v podniku původu nebo v jiném podniku schváleném pro výrobu masných výrobků podrobeno tepelnému ošetření v souladu se zvláštním právním předpisem3.

Zvěřina

§ 26

(1)

Zvěřina může být uvedena do oběhu, jestliže

a)

pochází z volně žijící zvěře, která byla

1.

ulovena dovoleným způsobem v honitbě,9 jež

aa)

je podrobena pravidelnému šetření ohledně zdravotního stavu volně žijící zvěře zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi a nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků tohoto šetření,

bb)

se nenachází v oblasti, jež podléhá omezením vyplývajícím z této vyhlášky nebo ze zvláštního právního předpisu, 3

2.

ihned po ulovení ošetřena podle části III přílohy č. 4 k této vyhlášce a nejpozději do 12 hodin přepravena do podniku na zpracování zvěřiny uvedeného v písmenu b) bodě 1, anebo do sběrného a prohlížecího místa, popřípadě do sběrného místa, kde musí být zchlazena na teploty uvedené v části III přílohy č. 4 k této vyhlášce a odkud musí být přepravena do podniku na zpracování zvěřiny uvedeného v písmenu b) bodě 1 do 12 hodin nebo – jde-li o vzdálenou oblast a dovolují-li to klimatické podmínky – ve lhůtě stanovené krajskou veterinární správou v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona tak, aby příslušný úřední veterinární lékař mohl provést prohlídku po ulovení za vyhovujících podmínek,

b)

byla získána

1.

ve schváleném podniku na zpracování zvěřiny, který splňuje podmínky částí I a II přílohy č. 4 k této vyhlášce, anebo

2.

na schválených jatkách, jde-li o velkou volně žijící zvěř, anebo na schválených drůbežích jatkách, jde-li o drobnou volně žijící zvěř, a to za předpokladu, že se zvěř stahuje v místnostech oddělených od místností určených pro čerstvé maso nebo čerstvé drůbeží maso, anebo časově odděleně, že tyto jatky mají zvláštní schválení pro tuto činnost a že byla přijata opatření umožňující identifikaci masa, které bylo získáno podle této vyhlášky a které bylo získáno podle zvláštního právního předpisu, 3

c)

pochází z ulovené volně žijící zvěře, kterou úřední veterinární lékař vizuálně prohlédl za účelem zjištění případných odchylek a ověření, zda k jejímu usmrcení nedošlo z jiných příčin než ulovením. Při prohlídce může úřední veterinární lékař využít též sdělení lovce, popřípadě orgánů odpovědných za dodržování právních předpisů o myslivosti o chování zvěře před ulovením,

d)

pochází z těl volně žijící zvěře, která

1.

byla za odpovídajících hygienických podmínek ošetřena v souladu s částmi III a IV přílohy č. 4 k této vyhlášce,

2.

byla podle části V přílohy č. 4 k této vyhlášce podrobena prohlídce po ulovení úředním veterinárním lékařem nebo veterinárním asistentem,

3.

nevykazují žádné změny kromě změn traumatických, k nimž došlo v souvislosti s ulovením, anebo změn místně ohraničených nebo znetvoření (malformací). Zjistí-li se takové změny nebo znetvoření, je třeba prokázat zejména pomocí vhodných laboratorních vyšetření, že nemají za následek nepoživatelnost zvěřiny a že nejsou nebezpečné pro zdraví lidí,

4.

nebyla, jde-li o těla drobné volně žijící zvěře, ihned po ulovení vyvržena v souladu s částí V (bodem 1) přílohy č. 4 k této vyhlášce, byla však úředním veterinárním lékařem provedena prohlídka reprezentativního vzorku zvířat stejného původu. Zjistí-li úřední veterinární lékař nemoc přenosnou ze zvířat na člověka nebo vady uvedené v části V přílohy č. 4 k této vyhlášce, musí provést další kontroly celé partie a podle jejich výsledků ji buď vyloučit z lidské spotřeby, anebo provést prohlídku každého těla jednotlivě.

(2)

Zvěřina pocházející z prasete divokého nebo jiných druhů volně žijící zvěře vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřena na přítomnost svalovce (trichinel) podle metodického návodu Státní veterinární správy vydaného v souladu s právními předpisy Evropských společenství.

§ 27

Úřední veterinární lékař vyloučí zvěřinu z lidské spotřeby, jestliže

a)

u ní zjistí vady uvedené v části V [bodě 3 písm. e)] přílohy č. 4 k této vyhlášce, anebo jestliže ji posoudí jako nepoživatelnou podle části V (bodu 4) přílohy č. 4 k této vyhlášce,

b)

u ní zjistí kontrolami uvedenými v § 26 odst. 1 písm. d) bodě 3 nemoc přenosnou ze zvířat na člověka,

c)

pochází ze zvířat, kterým byly podány látky, pro něž by mohlo být maso nebezpečným nebo škodlivým pro zdraví lidí,

d)

byla ošetřena ionizujícím zářením,5 pokud nejde o ionizaci k lékařským účelům, anebo ultrafialovými paprsky, popřípadě jinými látkami, které by mohly ovlivnit její smyslové vlastnosti, anebo barvivy jinými než barvivy používanými k označování zdravotní nezávadnosti.

§ 28

(1)

Zvěřina posouzená jako poživatelná musí být

a)

opatřena označením zdravotní nezávadnosti v souladu s částí VII přílohy č. 4 k této vyhlášce. Způsob označování zdravotní nezávadnosti v případě velkých balení čerstvého drůbežího masa může být přiměřeně použit také v případě zvěřiny pocházející z drobné volně žijící zvěře s tím, že nejde o oválnou, ale pětiúhelníkovou značku,

b)

po prohlídce po ulovení skladována za odpovídajících hygienických podmínek podle části X přílohy č. 4 k této vyhlášce ve schváleném podniku na zpracování zvěřiny, v jiném schváleném podniku uvedeném v § 3 nebo ve zvláštním právním předpisu 3, anebo ve schváleném chladírenském nebo mrazírenském skladu, v němž je skladováno čerstvé maso,

c)

přepravována za odpovídajících hygienických podmínek v souladu s částí XI přílohy č. 4 k této vyhlášce,

d)

provázena během přepravy do místa určení prvopisem správně a úplně vyplněného

1.

průvodního obchodního dokladu, potvrzeného úředním veterinárním lékařem, v němž vedle údajů požadovaných částí VII (bodem 2) přílohy č. 4 k této vyhlášce jsou uvedeny také měsíc a rok zmrazení, jde-li o zmrazenou zvěřinu, a kódové číslo umožňující zjistit odpovědného úředního veterinárního lékaře,

2.

osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru, jde-li o zvěřinu z podniku na zpracování zvěřiny v oblasti podléhající omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, anebo o zvěřinu určenou po tranzitu třetí zemí v zaplombovaném dopravním prostředku pro jiný, jmenovitě členský stát,

e)

jde-li o části jatečně opracovaných těl nebo vykostěné maso drobné volně žijící zvěře pernaté, získána v podniku zvlášť k tomu účelu schváleném v souladu s požadavky uvedenými v § 5,

f)

označena etiketou s uvedením druhu zvěře, a to bez dotčení zvláštního právního předpisu, který upravuje označování potravin10.

(2)

Průvodní obchodní doklad, uvedený v odstavci 1 písm. e) bodě 1, popřípadě osvědčení zdravotní nezávadnosti, uvedené v odstavci 1 písm. e) bodě 2, musí být uchováván příjemcem nejméně po dobu 1 roku tak, aby mohl být na požádání předložen orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

§ 29

Zvěřina posouzená jako nepoživatelná musí být zřetelně odlišena od zvěřiny posouzené jako poživatelné; podléhá ošetření podle zvláštního právního předpisu. 11

§ 30

(1)

Provozovatel podniku na zpracování zvěřiny musí činit veškerá opatření nezbytná k dodržování požadavků této vyhlášky ve všech stadiích výroby, zejména

a)

provádět soustavně vlastní kontroly hygieny výroby včetně kontrol mikrobiologických, zahrnující kontrolu zařízení, strojů, nástrojů a pracovních pomůcek, v případě potřeby i kontrolu výrobků,

b)

stanovit v kritických bodech6 kritické meze pro odlišení přijatelného a nepřijatelného stavu za účelem předcházení, vyloučení nebo omezení nebezpečí pro zdraví lidí, zavést účinné postupy sledování kritických bodů a stanovit nápravná opatření pro případy zjištění nedostatků v ovládání těchto bodů,

c)

poskytovat na požádání orgánům vykonávajícím v podniku na zpracování zvěřiny státní veterinární dozor, informace o druhu, četnosti a výsledcích provedených kontrol, a je-li to třeba, i o laboratoři, která se na provádění kontrol podílí,

d)

umožňovat orgánům vykonávajícím v podniku na zpracování zvěřiny státní veterinární dozor volný přístup do všech částí podniku a v případě pochybností o původu zvěřiny nebo ulovené zvěře i přístup k účetním dokladům, které umožňují určit honitbu původu ulovené zvěře,

e)

provádět nebo organizovat program školení zaměstnanců, který jim umožní získat znalosti a návyky potřebné k dodržování hygienických požadavků na výrobu, které odpovídají jejich struktuře.

(2)

Úřední veterinární lékař, odpovědný za podnik na zpracování zvěřiny, musí

a)

prověřovat, zda a jak plní provozovatel podniku na zpracování zvěřiny úkoly uvedené v odstavci 1, provádět pravidelné rozbory výsledků jeho kontrolní činnosti a podle potřeby nařídit provedení nebo přistoupit k provedení dalších mikrobiologických vyšetření,

b)

poskytovat výsledky těchto rozborů se závěry a doporučeními provozovateli podniku na zpracování zvěřiny s tím, aby zabezpečil odstranění zjištěných nedostatků za účelem zlepšení hygieny výroby,

c)

podílet se na koncepci a realizaci programu školení zaměstnanců podniku na zpracování zvěřiny.

(3)

Pro výkon státního veterinárního dozoru v podniku na zpracování zvěřiny platí § 13 odst. 4 a 5 obdobně.

(4)

Orgány vykonávající státní veterinární dozor provádějí pravidelná šetření v honitbách ohledně zdravotního stavu volně žijící zvěře zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi, jakož i z hlediska přítomnosti reziduí v množstvích překračujících stanovené limity; provádějí také specifické testy za účelem zjištění výskytu nákaz, které musí být povinně hlášeny Komisi a členským státům (příloha č. 1 k zákonu). Se zřetelem k výsledkům těchto šetření a testům vyloučí z obchodování těla volně žijící zvěře a zvěřinu, pocházející z příslušných honiteb.

§ 31

Veterinární podmínky obchodování se zvěřinou

(1)

Předmětem obchodování mohou být pouze

a)

stažená a vyvržená těla volně žijící zvěře, odpovídající požadavkům § 26 až 29, anebo čerstvá zvěřina,

b)

nestažená nebo neoškubaná a nevyvržená těla drobné volně žijící zvěře, která nejsou zmrazena nebo hluboce zmrazena a která jsou kontrolována z hlediska identifikace masa, a to za předpokladu, že se s nimi zachází a že jsou skladována odděleně od čerstvého masa, čerstvého drůbežího masa a stažené nebo oškubané zvěřiny,

c)

nestažená těla velké volně žijící zvěře,

1.

jež splňují požadavky § 26 odst. 1 písm. a) bodu 1, písm. c) a písm. d) bodu 1,

2.

jejíž vnitřnosti byly podrobeny prohlídce po ulovení na sběrném a prohlížecím místě, popřípadě v podniku na zpracování zvěřiny,

3.

jež jsou provázena veterinárním osvědčením, vystaveným úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru, které osvědčuje, že výsledek prohlídky po ulovení byl vyhovující a že zvěřina byla posouzena jako poživatelná,

4.

jež byla zchlazena na teplotu mezi –1 °C a

aa)

7 °C a udržována při této teplotě během přepravy do podniku na zpracování zvěřiny, která se uskutečnila do 7 dnů od prohlídky po ulovení uvedené pod písmenem c) bodem 2,

bb)

1 °C a udržována při této teplotě během přepravy do podniku na zpracování zvěřiny, která se uskutečnila do 15 dnů od prohlídky po ulovení uvedené pod písmenem c) bodem 2.

(2)

Zvěřina z těchto nestažených těl velké volně žijící zvěře může být opatřena označením zdravotní nezávadnosti, jen byla-li po stažení v podniku na zpracování zvěřiny, do něhož je určena, podrobena prohlídce po ulovení v souladu s částí V přílohy č. 4 k této vyhlášce a posouzena jako poživatelná. Zvěřina z podniku na zpracování zvěřiny, která nesplňuje požadavky části I přílohy č. 4 k této vyhlášce, nesmí být opatřena označením zdravotní nezávadnosti a nesmí být předmětem obchodování.

(3)

Těla volně žijící zvěře, která nesplňují požadavky § 26, nesmí být předmětem obchodování nebo dovozu ze třetích zemí.

(4)

Vnitřnosti volně žijící zvěře, posouzené jako poživatelné, mohou být odesílány do členských států, jen byly-li vhodným způsobem ošetřeny v souladu s požadavky na ošetření masných výrobků, stanovenými zvláštním právním předpisem.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 32

Osvědčení zdravotní nezávadnosti vystavuje úřední veterinární lékař v době nakládky. Musí být vyhotoveno v českém jazyku a nejméně v jednom z úředních jazyků státu místa určení, a to na jediném listu; není-li to však možné a je-li vystaveno na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedělitelný celek. Osvědčení zdravotní nezávadnosti se opatřuje razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu, jakož i pořadovým číslem.

§ 33

Úřednímu veterinárnímu lékaři mohou při výkonu státního veterinárního dozoru v podniku, v podniku na zpracování zvěřiny a na sběrném místě, jakož i v hospodářství pomáhat veterinární asistenti, nezávislí na provozovateli podniku, podniku na zpracování zvěřiny nebo sběrného místa, anebo na chovateli, a to jako členové jím vedeného inspekčního týmu. Jde-li o veterinární asistenty, kteří úspěšně složili zkoušku z oboru kontrola hospodářství, mohou úřednímu veterinárnímu lékaři pomáhat při kontrole podniku, podniku na zpracování zvěřiny nebo sběrného místa zejména z hlediska dodržování podmínek pro jejich schválení a hygienických podmínek výroby, jakož i při shromažďování poznatků potřebných k zhodnocení zdravotního stavu drůbeže, králíků či zvěře ve farmovém chovu v hospodářství či na farmě původu zvířat dodávaných na jatky, popřípadě ke stanovení diagnózy. Jde-li o veterinární asistenty, kteří úspěšně složili zkoušku z oboru prohlídka na jatkách, mohou úřednímu veterinárnímu lékaři pomáhat při

a)

kontrole dodržování hygienických podmínek uvedených v částech I, V, VII a X a části VIII (bodě 47) přílohy č. 1 k této vyhlášce a v příloze č. 2 k této vyhlášce,

b)

provádění úkonů, které jsou součástí prohlídky po poražení a jsou uvedeny v části VIII [bodě 47 odst. 2 písm. a) a b)] přílohy č. 1 k této vyhlášce, zejména při kvalitativním hodnocení těl a úpravy masa, pokud úřední veterinární lékař může zajistit dohled nad jejich prací,

c)

určování, zda se při prohlídce po poražení nevyskytly případy uvedené v části IX (bodě 53) přílohy č. 1 k této vyhlášce,

d)

výkonu státního veterinárního dozoru nad označováním zdravotní nezávadnosti způsobem uvedeným v části XIII (bodě 67) přílohy č. 1 k této vyhlášce,

e)

hygienické kontrole porcovaného a skladovaného masa, surovin a hotových výrobků,

f)

sledování stavu dopravních prostředků a jejich nákladů, jakož i dodržování hygienických podmínek při nakládce masa, surovin a hotových výrobků.

§ 34

(1)

Při označování zdravotní nezávadnosti podle této vyhlášky se v podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, v nichž se vyrábějí a uvádějí do oběhu čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřina a jež byly schváleny podle zákona a uvedeny na seznamu zveřejněném Komisí, používají do dne, jímž vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, označení oválného, v případě zvěřiny pětiúhelníkového tvaru, v jejichž horní části je velkými písmeny psaná zkratka „CZ“ a ve střední části veterinární schvalovací číslo podniku.

(2)

V ostatních podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních se používají označení kruhového tvaru.

§ 35

Účinnost

(1)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou § 10 odst. 2, § 15, 16, § 21 odst. 4, § 24, 25 a 31, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2)

Ustanovení § 34 odst. 1 pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 71/118/EHS ze dne 8. března 1971 o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh.

Směrnice Rady 92/116/EHS ze dne 17. prosince 1992 pozměňující směrnici 71/118/EHS o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh.

Směrnice Rady 91/495/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o hygienických a veterinárních otázkách produkce králičího masa a masa zvěře z farmového chovu a jejich uvádění na trh.

Směrnice Rady 92/45/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických a veterinárních otázkách usmrcování volně žijící zvěře a uvádění masa volně žijící zvěře na trh.

Směrnice Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.

Směrnice Rady 93/121/ES ze dne 22. prosince 1993 pozměňující směrnici Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.

Směrnice Rady 1999/89/ES ze dne 15. listopadu 1999 pozměňující směrnici Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.

Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství.

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

§ 2 písm. a) vyhlášky č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Rozhodnutí Komise 96/658/ES ze dne 13. listopadu 1996, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro schválení zařízení, která se nacházejí ve velkoobchodech.

Rozhodnutí Komise 94/837/ES ze dne 16. prosince 1994, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro schválení přebalovacích středisek uvedených ve směrnici Rady 77/99/EHS a pravidla pro obchodování s výrobky z přebalovacích středisek.

Například vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

Například vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat, vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.

Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí.

Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 465/2002 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách.

Vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.

§ 59 odst. 1 vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

Rozhodnutí Komise 2001/471/ES ze dne 8. června 2001, kterým se stanoví pravidla pro pravidelné kontroly všeobecné hygieny, prováděné provozovateli v podnicích podle směrnice 64/433/EHS o hygienických podmínkách produkce čerstvého masa a obchodování s čerstvým masem a podle směrnice 71/118/EHS o hygienických problémech ovlivňujících produkci a uvádění čerstvého drůbežího masa na trh.

Vyhláška č. 147/1997 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí.

§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí Rady 95/411/ES ze dne 22. června 1995, kterým se stanoví pravidla pro mikrobiologické vyšetření na salmonely u vzorků odebraných z čerstvého drůbežího masa určeného pro Finsko a Švédsko.

Rozhodnutí Komise 2003/470/ES ze dne 24. června 2003, kterým se povolují určité alternativní metody mikrobiologického vyšetření masa určeného pro Finsko a Švédsko.

§ 38 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 202/2003 Sb.

§ 79 a násl. vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

Vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.

§ 4 až 8, § 11 odst. 1 písm. b) až i), § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

§ 2 písm. i), § 17, 18 a 45 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.

Vyhláška č. 147/1997 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 71/118/EHS ze dne 8. března 1971 o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh.

Směrnice Rady 92/116/EHS ze dne 17. prosince 1992 pozměňující směrnici 71/118/EHS o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh.

Směrnice Rady 91/495/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o hygienických a veterinárních otázkách produkce králičího masa a masa zvěře z farmového chovu a jejich uvádění na trh.

Směrnice Rady 92/45/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických a veterinárních otázkách usmrcování volně žijící zvěře a uvádění masa volně žijící zvěře na trh.

Směrnice Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.

Směrnice Rady 93/121/ES ze dne 22. prosince 1993 pozměňující směrnici Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.

Směrnice Rady 1999/89/ES ze dne 15. listopadu 1999 pozměňující směrnici Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.

Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství.

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

2

§ 2 písm. a) vyhlášky č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

3

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

3a

Rozhodnutí Komise 96/658/ES ze dne 13. listopadu 1996, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro schválení zařízení, která se nacházejí ve velkoobchodech.

Rozhodnutí Komise 94/837/ES ze dne 16. prosince 1994, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro schválení přebalovacích středisek uvedených ve směrnici Rady 77/99/EHS a pravidla pro obchodování s výrobky z přebalovacích středisek.

3b

Například vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

3c

Například vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat, vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.

3d

Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí.

4

Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 465/2002 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách.

Vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů.

5

Vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.

5a

§ 59 odst. 1 vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

5b

Rozhodnutí Komise 2001/471/ES ze dne 8. června 2001, kterým se stanoví pravidla pro pravidelné kontroly všeobecné hygieny, prováděné provozovateli v podnicích podle směrnice 64/433/EHS o hygienických podmínkách produkce čerstvého masa a obchodování s čerstvým masem a podle směrnice 71/118/EHS o hygienických problémech ovlivňujících produkci a uvádění čerstvého drůbežího masa na trh.

6

Vyhláška č. 147/1997 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů.

7

§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

7a

Rozhodnutí Rady 95/411/ES ze dne 22. června 1995, kterým se stanoví pravidla pro mikrobiologické vyšetření na salmonely u vzorků odebraných z čerstvého drůbežího masa určeného pro Finsko a Švédsko.

Rozhodnutí Komise 2003/470/ES ze dne 24. června 2003, kterým se povolují určité alternativní metody mikrobiologického vyšetření masa určeného pro Finsko a Švédsko.

7b

§ 38 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 202/2003 Sb.

7c

§ 79 a násl. vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

8

§ 4 až 8, § 11 odst. 1 písm. b) až i), § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 202/2003 Sb.

8a

Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování.

9

§ 2 písm. i), § 17, 18 a 45 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

10

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.