A. Měření a zkoušky na těžním stroji
1. | Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj. kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě. |
2. | Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj. kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží odpovídající zatížení při těžbě. |
3. | Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj. kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží odpovídající zatížení při těžbě v automatickém režimu řízení. |
4. | Zkouška statické jistoty jízdní brzdy se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě a při těžbě. |
5. | Zkouška statické jistoty pojistné brzdy se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě a při těžbě. |
6. | Zkouška statické jistoty jízdní a pojistné brzdy k udržení prázdné dopravní nádoby v její nejnepříznivější poloze pří rozpojených bubnech. |
7. | Zkouška statické jistoty brzdy nebo jiného zařízení k udržení prázdné dopravní nádoby volného bubnu při rozpojených bubnech. |
8. | Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u bubnového těžního stroje s tlakovzdušným brzdovým strojem. |
9. | Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u těžního stroje s třecím kotoučem s tlakovzdušným brzdovým strojem. |
10. | Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u bubnového těžního stroje s hydraulicky řízenými pružinovými brzdami. |
11. | Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u těžního stroje s třecím kotoučem s hydraulicky řízenými pružinovými brzdami. |
12. | Měření charakteristik zpoždění u těžního stroje, u kterého je brzdná síla vyvozována závažím. |
13. | Ověření, že pojistná brzda neprodleně zastaví těžní stroj pří ztrátě napájecí energie. |
14. | Měření radiální a axiální házivosti brzdových věnců a brzdových kotoučů. |
ad 1) a 2)
Těžní stroj je v průběhu měření řízen řididlem jízdy až do okamžiku snížení rychlosti na rychlost přejezdovou a zbytek až do krajní provozní polohy je řízen ručně a pak jej strojník zastaví. Měření se provádí v obou směrech jízdy se zátěží v jedné dopravní nádobě. Pak se měření opakuje se zátěží ve druhé dopravní nádobě.
Výsledky měření se vyhodnotí z hlediska
a) | rychlosti se zaměřením na její velikost a stálost, na správnou a plynulou funkci řididla jízdy, na spolehlivé a správné omezení přejezdové rychlosti a na hodnoty zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu, |
b) | hodnoty a průběhu kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu se zaměřením na to, zda kotevní proud má spojitý průběh, v případě více pohonů zda jsou průběhy shodné, jeho hodnota je při ustálené rychlosti ustálená a odpovídá zátěži a při rozjezdu a dojezdu nepřesahuje povolené hodnoty, zda kotevní napětí má při nejvyšší povolené rychlosti při dopravě osob a při těžbě odpovídající hodnoty. |
ad 3)
Podmínky měření a jeho vyhodnocení jsou stejné jako u bodů 1 a 2 s tím, že po celou dobu měření je těžní stroj řízen automaticky.
ad 4)
Měření se provádí zvlášť se zátěží odpovídající zatížení pří řádné jízdě a zvlášť se zátěží odpovídající zatížení při těžbě. Výchozím bodem je poloha dopravní nádoby odpovídající největší statické převaze. Po celou dobu zkoušky se měří kotevní proud a tlak brzdného média a sleduje se okamžik, kdy dojde k prokluzu brzd.
Nejprve se tzv. „zváží“ zátěž, tj. zjistí se hodnota tzv. rovnovážného proudu, který je po odbrzdění jízdní brzdy potřebný k udržení dopravní nádoby v klidu.
Pak se těžní stroj zabrzdí jízdní brzdou a zjistí se hodnota přídavného proudu potřebného k prokluzu brzd, pokud to dovolí proudový omezovač, ve směru statické převahy, přičemž jízdní brzda je zabrzděna nejmenším přípustným tlakem v brzdové soustavě, při jehož snížení dojde k rozpojení bezpečnostního obvodu (§ 23 odst. 2 písm. g)).
Z hodnoty rovnovážného proudu a z hodnoty přídavného proudu a tlaku, při kterém došlo k prokluzu brzd, se výpočtem vyhodnotí statická jistota b jízdní brzdy. Pro výpočet se používá vztah
b =
kde je
Ig | (A) - rovnovážný kotevní proud, |
Ip | (A) - přídavný kotevní proud. |
ad 5)
Postup je stejný jako v bodě 4) s tím, že místo jízdní brzdou se těžní stroj zabrzdí pojistnou brzdou; při tom je nutné na dobu provádění měření provést dočasná opatření určená výrobcem nebo odborníkem (§ 4 odst. 2), která umožní zadávání proudu při rozpojeném bezpečnostním obvodu.
ad 6)
Měření se provádí s prázdnými dopravními nádobami. Dopravní nádoba pevného bubnu se ustaví do nejnižší provozní polohy a zajistí se proti případnému ujetí vhodnými nosníky položenými přes profil jámy. Volný buben se zajistí brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu a rozpojí se bubny. Další postup je stejný jako v bodech 4) a 5).
ad 7)
Měření se provádí v úrovni ohlubně s tím, že do dopravní nádoby volného bubnu se naloží zátěž odpovídající 1,5násobku převahy, kterou by vyvinula nevyvážená dopravní nádoba volného bubnu v nejnepříznivější provozní poloze, a nádoba se zajistí proti případnému ujetí vhodnými nosníky položenými přes profil jámy. Volný buben se zajistí brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu a pak se dopravní nádoba pevného bubnu nadzvedne v rámci vůle zubové spojky. Pokud za těchto podmínek nedojde k poklesu dopravní nádoby volného bubnu, je podmínka § 22 odst. 6 splněna.
ad 8)
Měřenými veličinami jsou rychlost jízdy a tlak v brzdové soustavě; při tom se současně ověřuje stav bezpečnostního obvodu. Před zahájením měření se ověří nastavení tlakového spínače ovládajícího chod kompresoru. Změří se také nastavení tlakového spínače zapojeného do bezpečnostního obvodu a případného tlakového spínače nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) sledujícího zapůsobení pojistné brzdy. Měří se:
A. průběh tlaku ve válci jízdní brzdy a při tom se ověří
a) | hodnota tlaku, při které dochází k zapnutí a vypnutí kompresoru, |
b) | hodnota tlaku, při které dochází k rozpojení bezpečnostního obvodu, |
c) | hodnota tlaku, při které dochází k přepnutí případného tlakového spínače nezávislého zařízení brzdového stroje sledujícího zapůsobení pojistné brzdy, |
d) | průběh tlaku ve válci jízdní brzdy při manipulaci sjízdní brzdou a při tom se vyhodnocuje, zda |
1. | pří odbrzdění dochází k poklesu tlaku na nulovou hodnotu, |
2. | pří zabrzdění dochází k plynulému nárůstu tlaku, |
3. | při opakovaném zabrzdění dosahuje nejvyšší tlak stejnou hodnotu a zda tato hodnota odpovídá hodnotě nastavené, |
4. | u těžních strojů se dvěma brzdovými stroji je průběh tlaku shodný v obou válcích jízdní brzdy, |
B. | průběh tlaku ve válci jízdní a pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu a při tom se ověří průběh tlaku ve válci jízdní a pojistné brzdy od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu; při zapůsobení pojistné brzdy se vyhodnocuje |
1. | hodnota tlaku ve válci jízdní brzdy, |
2. | průběh tlaku ve válci jízdní brzdy se zaměřením na to, zda nedochází k zadírání pístu nebo pístnice válce, |
3. | zahájení a ukončení snižování tlaku ve válci pojistné brzdy od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu a průběh a celková doba snižování tlaku, |
4. | u těžních strojů se dvěma brzdovými stroji také shoda průběhu tlaku ve válcích jízdní a pojistné brzdy. |
V další části se provedou dynamické brzdové zkoušky v pracovním režimu dopravy osob se zátěží odpovídající zatížení pří řádné jízdě v obou směrech jízdy s uvedením pojistné brzdy do činnosti rozpojením bezpečnostního obvodu
a) | bez nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13), |
b) | s nezávislým zařízením brzdového stroje (§ 22 odst. 13). |
Zkoušky se provádí se zátěží odpovídající zatížení pří řádné jízdě a při nejvyšší povolené rychlosti při řádné jízdě. Rozpojení bezpečnostního obvodu se provede po dosažení nejvyšší povolené rychlosti, avšak před zahájením řízeného dojezdu; zkouška uvedená pod písmenem b) musí být zahájena nejpozději v polovině dopravní dráhy s tím, že způsob simulace selhání pojistné brzdy určí výrobce tohoto nezávislého zařízení.
Výsledky měření se vyhodnotí z hlediska dosažené hodnoty průměrného a největšího zpoždění.
ad 9)
Postup je stejný jako v bodu 8) s tím, že dynamické brzdové zkoušky se provedou jednak s prázdnými dopravními nádobami, jednak se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.
ad 10)
Postup je obdobný jako v bodu 8) s tím, že se
a) | zjistí hodnota tlaku, při které dochází k zapnutí a vypnutí hydraulického agregátu, popřípadě při které dojde k odlehčení čerpadla, |
b) | zjistí hodnota tlaku, pří které dojde k zapůsobení pojistného ventilu hydraulického agregátu, |
c) | vyhodnocuje průběh tlaku v brzdovém válci pří manipulaci s jízdní brzdou, zda při |
1. | odbrzdění dochází k plynulému nárůstu tlaku na stanovenou hodnotu, |
2. | zabrzdění dochází k plynulému poklesu tlaku, |
3. | opakovaném zabrzdění a odbrzdění dosahuje nejnižší a nejvyšší tlak vždy stejnou hodnotu a ta odpovídá hodnotě stanovené, |
4. | plném zabrzdění za jízdy dojde ke snížení tlaku pouze na hodnotu odpovídající tlaku 1. stupně pojistného brzdění určenou výrobcem, |
d) | vyhodnocuje průběh tlaku v brzdovém válci od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu, a to |
1. | zda nastavení hodnoty tlaku odpovídá hodnotě tlaku 1. stupně pojistného brzdění určené výrobcem, |
2. | zda při zapůsobení pojistné brzdy za jízdy dojde ke snížení tlaku pouze na hodnotu odpovídající tlaku 1. stupně pojistného brzdění a zda po zastavení těžního stroje dojde k poklesu tlaku na nulovou hodnotu, |
3. | zda při zapůsobení pojistné brzdy u stojícího těžního stroje dojde k poklesu tlaku na nulovou hodnotu, |
e) | u kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním se současně změří doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do okamžiku poklesu tlaku na hodnotu odpovídající dvěma třetinám brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění, u ostatních brzd doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti, |
f) | ověří správná činnost všech prvků zajišťujících snižování tlaku brzdového média při zapůsobení pojistné brzdy. |
ad 11)
Postup je obdobný jako v bodu 10) s tím, že dynamické brzdové zkoušky se provedou jednak s prázdnými dopravními nádobami, jednak se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.
ad 12)
Postup je obdobný jako v bodu 11).
B. Zkoušky a měření v bezpečnostním obvodu
1. | Zkouška funkčnosti relé spínacích prvků, magnetů a elektromagnetických ventilů zajišťujících pojistné brzdění. |
2. | Měření elektrických parametrů bezpečnostního obvodu. |
3. | Měření reakčních časů elektrických přístrojů uvádějících do činnosti pojistné brzdění. |
4. | Měření izolačního stavu v bezpečnostním obvodu. |
ad 1)
Při zkoušce se ověřuje mechanický stav a funkce všech spínacích prvků, magnetů a elektromagnetických ventilů.
ad 2)
Měřením se ověřuje hodnota napětí a proudu, úbytek napětí a proudové zatížení kontaktů. Hodnota proudu nesmí překročit 60 % dovoleného proudového zatížení udaného výrobcem pro daný typ přístroje. Připouští se odchylka 10 % od jmenovitého napětí a úbytek napětí 5 % jmenovitého napětí.
ad 3)
Reakční čas elektrických přístrojů musí být takový, aby při zapůsobení nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) kontrolujícího správnost zapůsobení pojistné brzdy dopravní nádoba nenajela do brzdicích průvodnic, a to ani v případě, že rychlost jízdy překročí 115 % nejvyšší povolené rychlosti. Vzdálenost snímače v jámě (§ 25 odst. 2) pro kontrolu zahájení řízení dojezdu v jámě ljs od začátku brzdicích průvodnic se kontroluje podle vzorce
(m),
kde je
vmax | (m.s-1) - 115 % nejvyšší povolené rychlosti, |
Δtp | (s) - doba prodlevy nezávislého zařízení brzdového stroje do začátku jeho působení (§ 22 odst. 13), |
a | (m.s-2) - průměrné zpoždění při brzdění pojistnou brzdou při nejnepříznivějších poměrech. |
ad 4)
Před zahájením měření izolačního stavu v bezpečnostním obvodu těžního stroje je nutné proměřit svodové proudy. Kontrolní měření izolačního stavu se provádí přístroji, které pro měření využívají napětí blízké napětí používanému u měřeného bezpečnostního obvodu. Měření se provádí při nerozpojeném bezpečnostním obvodu.
C. Stanovení statické jistoty proti skluzu lana na třecím kotouči
1. | Výpočet statické jistoty proti skluzu lana na třecím kotouči. |
2. | Ověření součinitele tření mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče. |
ad 1)
Hodnota statické jistoty proti skluzu těžního lana na třecím kotouči b se počítá podle vzorce:
kde je
TA | (kN) - větší tah v lanové větvi za klidu při nejnepříznivějším provozním zatížení, |
TB | (kN) - menší tah v lanové větvi za klidu pří nejnepříznivějším provozním zatížení, |
f | - součinitel tření mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče, |
α | - úhel opásání třecího kotouče (v obloukové míře). |
ad 2)
Ověření se provádí při nejnepříznivějším provozním zatížení při zabrzděném těžním stroji nadzvedáváním těžší větve T1, a to prostřednictvím zdvihacího nebo zatahovacího zařízení.
Z hodnot na zdvihacím nebo zatahovacím zařízení nebo z údajů tenzometrů zjištěných v okamžiku skluzu těžního lana na třecím kotouči se zjistí nebo vypočte hodnota tahu větve T1. Hodnota tahu větve T2 se vypočte z hmotnosti těžního lana, dopravní nádoby včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby. Hodnota součinitele tření f mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče se vypočte podle vzorce:
kde je
T1 | (kN) - hodnota tahu větve T1, |
T2 | (kN) - hodnota tahu větve T2, |
α | - úhel opásání třecího kotouče (v obloukové míře). |
U vícelanového těžního zařízení se snímá pohyb každého lana samostatně nebo se zkouška provede pro každé lano zvlášť.
D. Akcelerografická měření na dopravních nádobách
1. | Měření vodorovného zrychlení v čelním i bočním směru se provádí při nejvyšší povolené rychlosti při řádné jízdě a při těžbě, pokud tato rychlost je vyšší než 8 m.s-1. |
Měření se provádí zvlášť s prázdnými dopravními nádobami a zvlášť s dopravními nádobami s nejvyšší dovolenou zátěží, a to v obou směrech jízdy. Při měření musí být ostatní těžní zařízení v téže jámě zastavena. Souběžně s měřením vodorovného zrychlení se zaznamenává i poloha dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň ± 0,5 m.
Výsledek měření se vyhodnotí a zpracuje graficky zvlášť pro čelní zrychlení a zvlášť pro boční zrychlení s vyznačením míst s neuspokojivým a nevyhovujícím stavem. Při hodnocení stavu se vychází z nejnepříznivější zjištěné hodnoty zrychlení v daném místě.
2. | Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti pevného vedení dopravní nádoby: |
Hodnota čelního zrychleni v m.s-2 | Hodnota bočního zrychlení v m.s-2 | Hodnocení stavu | Opatření |
do 3 | do 5 | velmi dobrý | nejsou nutná |
3 až 5 | 5 až 8 | dobrý | nejsou nutná |
5 až 8 | 8 až 10 | neuspokojivý | omezení rychlosti |
větší než 8 | větší než 10 | nevyhovující | zastavit provoz |