Podnikatel je oprávněn zahájit preventivní restrukturalizaci nebo v ní pokračovat pouze tehdy, je-li v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele restrukturalizačními opatřeními.

Preventivní restrukturalizaci je podnikatel oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat pouze tehdy, není-li v úpadku ve formě platební neschopnosti, avšak se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jeho finanční potíže dosahují takové závažnosti, že by v případě nepřijetí navrhovaných restrukturalizačních opatření došlo k jeho úpadku.

Má se za to, že finanční potíže splňují podmínku dostatečné závažnosti podle odstavce 2 tehdy, pokud provoz závodu neprodukuje příjem, který postačuje na úhradu peněžitých dluhů vznikajících v průběhu posledního roku ve lhůtách splatnosti.

Preventivní restrukturalizaci není oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat podnikatel sledující nepoctivý záměr.

Na nepoctivý záměr podnikatele lze usuzovat zejména, jestliže

Na nepoctivý záměr podnikatele lze usuzovat také tehdy, jestliže v průběhu 1 roku před zahájením preventivní restrukturalizace nebo v jejím průběhu vyplatil spřízněným osobám podíly na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích, poskytl jim mimořádné plnění, předčasně jim splatil úvěr nebo zápůjčku nebo zatížil v jejich prospěch svůj majetek. Obdobně se posoudí i převod majetku podnikatele do svěřenského fondu. Věta první se nepoužije, jde-li o výplatu podílu na zisku v osobní společnosti společníkům s neomezeným ručením, plnění vyplacené podnikatelem v dobré víře a přiměřeně okolnostem případu nebo plnění později vrácené.

Preventivní restrukturalizaci není oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat podnikatel

Preventivní restrukturalizace se zahajuje písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu dotčeným stranám. Za den zahájení preventivní restrukturalizace se považuje den, kdy písemná výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu došla první dotčené straně.

Současně s písemnou výzvou podle odstavce 1 podnikatel odešle sanační projekt všem dotčeným stranám nebo jim sanační projekt bezplatně zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Zahájení preventivní restrukturalizace podnikatel zároveň oznámí restrukturalizačnímu soudu. Přílohou tohoto oznámení je písemná výzva a sanační projekt.

Orgánu veřejné moci v postavení dotčené strany podnikatel odešle písemnou výzvu podle odstavce 1, sanační projekt i jiné písemnosti způsobem a za podmínek, které jsou stanoveny pro podání vůči takovému orgánu.

nebude žádat zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nebo pro porušení jiné povinnosti,

neukončí financování prostřednictvím existujícího úvěru,

nepostoupí pohledávku jiné osobě, nebo

nepřistoupí k vymáhání splnění dluhu, výkonu zástavního práva, započtení vzájemných pohledávek, ukončení finančního leasingu či uplatnění sankce vyplývající z porušení závazku,

Sanační projekt musí obsahovat

Sanační projekt musí dále obsahovat

K sanačnímu projektu podnikatel přiloží mezitímní účetní závěrku sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den odeslání výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu a dále účetní závěrky za poslední 3 účetní období. Je-li posledním dnem kalendářního měsíce podle věty první rozvahový den, přiloží podnikatel poslední řádnou účetní závěrku a dále účetní závěrky za předcházející 2 účetní období.

Podnikatel v sanačním projektu vymezí okruh dotčených stran a uvede seznam těch práv dotčených stran, která budou přímo dotčena restrukturalizačním plánem (dále jen „seznam dotčených práv“). Podnikatel dále v sanačním projektu vymezí okruh nedotčených stran a uvede seznam těch práv nedotčených stran, která nebudou přímo dotčena restrukturalizačním plánem (dále jen „seznam nedotčených práv“).

Vymezení okruhu dotčených stran podnikatel odůvodní. Podnikatel zejména uvede důvody, pro které do seznamu dotčených práv nezahrnul práva nedotčených stran a některá práva dotčených stran a pro které se domnívá, že tato budou řádně a včas splněna.

U každé dotčené strany podnikatel uvede údaje osvědčující její totožnost, má-li je k dispozici, a údaj, zda se jedná o spřízněnou osobu.

U každého přímo dotčeného práva podnikatel v sanačním projektu uvede alespoň údaje o věřiteli a důvodu vzniku, výši, splatnosti, pořadí a vykonatelnosti tohoto práva; u zajištěných práv uvede i důvod, způsob a pořadí zajištění. U podřízených práv uvede míru podřízenosti, údaj o nadřízeném právu a jiné důležité okolnosti týkající se podřízenosti.

O právech, která mají být přímo dotčena restrukturalizačním plánem, podnikatel v sanačním projektu výslovně uvede,

Podnikatel v seznamu dotčených práv zvlášť vyznačí ta práva, která považuje za sporná. U každého takového práva podrobně uvede, v čem spatřuje důvod spornosti.

Podnikatel dále v seznamu dotčených práv zvlášť vyznačí podmíněná práva. U každého takového práva podrobně uvede, zda je vázáno na splnění rozvazovací nebo odkládací podmínky, v čem tato podmínka spočívá a odhadne pravděpodobnost jejího splnění.

Rozšířit nebo zúžit okruh dotčených stran nebo seznam dotčených práv lze po dojití výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu první dotčené straně jen na návrh podnikatele a se souhlasem většiny dotčených stran uvedených v sanačním projektu, a to nejpozději do předložení restrukturalizačního plánu k hlasování.

Zúžení okruhu dotčených stran v závislosti na výsledku předběžného přezkumu pohledávky není odstavcem 1 dotčeno.

Restrukturalizační plán vymezuje právní postavení dotčených stran v důsledku preventivní restrukturalizace, a to na základě navržených restrukturalizačních opatření.

Restrukturalizační plán se člení na popisnou a závaznou část.

Popisná část restrukturalizačního plánu obsahuje

Závazná část restrukturalizačního plánu obsahuje

Restrukturalizační plán může upravit vytvoření dostatečné peněžní rezervy na případné dodatečné uspokojení všech dotčených stran, které vznesly námitku podle § 98 odst. 2 písm. e), a způsob, jakým bude naloženo s touto rezervou v rozsahu, v němž nebude využita. Dostatečnou peněžní rezervou se rozumí taková výše peněžních prostředků, která

Přílohou restrukturalizačního plánu je sanační projekt, a to i tehdy, došlo-li v něm po jeho odeslání nebo zpřístupnění dotčeným stranám ke změně.

Za majetek a závazky neevidované v rozvaze se považují zejména vydané záruky, finanční zajišťovací instrumenty, budoucí smlouvy nebo neukončené smlouvy o finančním leasingu. Za majetek neevidovaný v rozvaze se považuje zejména majetek pořízený formou finančního leasingu nebo majetek používaný k podnikání s předkupním právem.

výslovně obsaženy potřebné projevy vůle jednajících osob a

zapisovaná práva nebo jiné zapisované údaje vymezeny způsobem, jakým se mají do takového rejstříku nebo seznamu zapsat.

Mezi opatření k odvrácení finančních potíží náleží zejména restrukturalizace majetku, restrukturalizace závazků, restrukturalizace vlastního kapitálu nebo provozní změny.

U každého restrukturalizačního opatření musí být v restrukturalizačním plánu uvedeno, jakým způsobem přispívá k naplnění účelu preventivní restrukturalizace a jaké má dopady na provoz závodu podnikatele a práva dotčených stran.

Dotýká-li se restrukturalizační opatření práva, které se zapisuje do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, musí být toto právo a jeho vznik, změna nebo zánik v restrukturalizačním plánu vymezeno způsobem, jakým se má do takového seznamu nebo rejstříku zapsat.

Restrukturalizační opatření vedoucí ke změně vlastnické struktury podnikatele, změně práv spojených s podíly nebo k převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti podnikatele, lze provést pouze se souhlasem nejvyššího orgánu obchodní korporace, pokud by byl jinak vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích.

prodej majetku, a to včetně závodu nebo jeho části,

prodej věci ve vlastnictví podnikatele s následným uzavřením nájmu k téže věci,

vydání části majetku dotčeným stranám,

převod části majetku na nově založenou právnickou osobu, ve které získají dotčené strany účast, nebo

přijetí nového financování.

Restrukturalizací závazků se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

Odstavec 1 se použije i pro dluhy z dluhopisů a jiných dluhových cenných papírů nebo dluhových zaknihovaných cenných papírů.

Změna obsahu závazku nesmí spočívat ve zrušení informační povinnosti podnikatele vyplývající z jiných právních předpisů nebo uzavřených smluv.

zvýšení vlastního kapitálu příplatkem stávajícího společníka,

zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, nebo

zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, upsáním akcií nebo zvýšením základního členského vkladu doplatkem člena, a to zejména

Způsob provedení kapitalizace pohledávek musí být v restrukturalizačním plánu přesně popsán. Při kapitalizaci pohledávek se vyžaduje uvedení nového složení společníků s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech.

Má-li dojít ke změně údajů, které se zapisují do veřejného rejstříku, musí být z restrukturalizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z veřejného rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány.

Kapitalizaci pohledávky dotčené strany nelze provést bez jejího souhlasu.

Provozními změnami se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

Restrukturalizační opatření vedoucí ke změnám organizace práce nebo snížení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu lze provést pouze se souhlasem zaměstnanců nebo jejich zástupců, stanoví-li takový postup kolektivní smlouva. Souhlas zaměstnanců se zjišťuje postupem určeným kolektivní smlouvou.

Z preventivní restrukturalizace je vyloučena

Z preventivní restrukturalizace je vyloučena pohledávka uživatele platebních služeb vůči platební instituci, zahraniční platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, zahraničnímu poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz, zahraniční instituci elektronických peněz, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničnímu vydavateli elektronických peněz malého rozsahu z titulu peněžních prostředků, které uživatel platebních služeb těmto osobám svěřil k provedení platební transakce, peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, nebo aktiv, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly.

Z preventivní restrukturalizace je dále vyloučena pohledávka, která je k okamžiku zahájení preventivní restrukturalizace předmětem sporu v soudním nebo rozhodčím řízení. Tuto pohledávku lze do restrukturalizačního plánu zahrnout pouze tehdy, dojde-li do předložení restrukturalizačního plánu k hlasování k přerušení řízení o této pohledávce.

Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžné přezkoumání kterékoliv pohledávky zařazené do seznamu dotčených práv. Při předběžném přezkoumání se dále postupuje podle části třetí hlavy II dílu 3.

Vyloučení pohledávky po provedení předběžného přezkumu nastává i tehdy, je-li označena za spornou, byť i jen z části.

Vyloučená pohledávka nemůže být přímo dotčena restrukturalizačním plánem a její věřitel se v jejím rozsahu nemůže stát dotčenou stranou. Na vyloučenou pohledávku v seznamu dotčených práv se hledí, jako by do něj nebyla zařazena.

Práva dotčených stran vůči spoludlužníkům a ručitelům podnikatele, jakož i jejich práva k věcem i právům patřícím třetím osobám, zůstávají restrukturalizačním plánem nedotčena.

Odstavec 1 se nepoužije na společníka podnikatele s neomezeným ručením, který může získat stejnou výhodu vůči dotčeným stranám jako podnikatel na základě restrukturalizačního plánu. Rozsah výhod je vždy uveden v restrukturalizačním plánu.

Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, mají-li podle něj dotčené strany takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku podnikatele, případně k jinému majetku podnikatele nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění.

Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, jestliže podle něj má každá dotčená strana zařazená do takové skupiny získat plnění v penězích, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho dotčené pohledávky s příslušenstvím bezprostředně před nabytím účinnosti restrukturalizačního plánu, nebo jestliže podle něj

Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině společníků, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto společníků ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby v případě nepotvrzení restrukturalizačního plánu byl úpadek podnikatele řešen konkursem.

S povoláním statutárního orgánu podnikatele podle odstavce 2 písm. b) bodu 3 a výběrem auditora podle odstavce 2 písm. b) bodu 4 musí vyslovit souhlas restrukturalizační správce, je-li v preventivní restrukturalizaci jmenován, jinak jsou taková jednání neplatná.

Za splnění povinnosti převést podíly se považuje též zřízení svěřenské správy formou svěřenského fondu. Zřízení svěřenského fondu, označení osoby svěřenského správce, způsob zapojení dotčených stran do dohledu nad správou svěřenského fondu a způsob naložení s podíly v případě nesplnění restrukturalizačního plánu je vždy upraven restrukturalizačním plánem. Návrh statutu svěřenského fondu a další zákonem vyžadované dokumenty pro účely vkladu do evidence svěřenských fondů jsou povinnou přílohou restrukturalizačního plánu.

Osobou, na kterou mohou být převedeny podíly společníků, případně osobou svěřenského správce, může být pouze restrukturalizační správce. Nevykonává-li nikdo v preventivní restrukturalizaci činnost restrukturalizačního správce, může jí být i jiná důvěryhodná osoba nezávislá na podnikateli a spřízněných osobách; s výběrem této osoby musí vyslovit souhlas restrukturalizační soud.

Celková výše peněžních prostředků určených k výplatě kompenzačních plateb dotčeným stranám zařazeným do skupin nezajištěných dotčených stran hlasujících proti přijetí restrukturalizačního plánu se vypočte z účetní závěrky ověřené auditorem a nesmí činit méně než 100 % čistého zisku podnikatele za příslušné účetní období.

Dotčené straně vzniká právo na výplatu kompenzační platby za každé účetní období podnikatele nejpozději do 3 měsíců od jeho skončení. Výše kompenzační platby se určí poměrem výše dotčených pohledávek dotčené strany vůči celkové výši dotčených pohledávek všech skupin nezajištěných dotčených stran, které hlasovaly proti přijetí restrukturalizačního plánu.

Prozatímním financováním se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv nové plnění poskytnuté po dobu trvání účinků všeobecného moratoria, které je přiměřené a nezbytné pro zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele nebo k zachování či zvýšení jeho hodnoty.

Novým financováním se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli nové plnění poskytnuté podnikateli po potvrzení restrukturalizačního plánu restrukturalizačním soudem, které je v něm zahrnuto a jako nové financování výslovně označeno.

Dalšími platbami souvisejícími s preventivní restrukturalizací, pokud jsou přiměřené a nezbytné pro přípravu a sestavení restrukturalizačního plánu, se pro účely tohoto zákona rozumí

Novým plněním se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí přenechání nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo naturálního plnění v jakékoliv formě s výjimkou práce nebo služeb stávajícím nebo novým věřitelem podnikatele. Za nové plnění se rovněž považuje poskytnutí finanční záruky nebo jiného zajištění za dluhy podnikatele, vzdání se zajištění k majetku podnikatele a umožnění využití peněžních prostředků nebo jiných věcí tvořících předmět zajištění podnikatelem.

Ujednání smluv podle § 27 odst. 1 až 3, plnění povinností z nich vyplývajících včetně plateb plněných podle § 27 odst. 3 ani jejich věcně právní účinky nelze po rozhodnutí o úpadku podnikatele prohlásit za neúčinná.

Poskytnutí prozatímního nebo nového financování není samo o sobě důvodem vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům, bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele.

K restrukturalizačnímu řízení jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.

Krajské soudy jsou příslušné i k nařízení předběžného opatření předvídaného tímto zákonem a k řízení o žalobách podle § 98 odst. 4.

Pro restrukturalizační řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud podnikatele.

Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k restrukturalizačnímu řízení podnikatele tvořícího s jiným podnikatelem koncern příslušný soud, u něhož již probíhá restrukturalizační nebo insolvenční řízení tohoto jiného podnikatele.

Pro účely restrukturalizačního řízení podnikatelů tvořících koncern lze restrukturalizační řízení konat u kteréhokoliv místně příslušného soudu určeného podle odstavce 1; odstavec 2 tím není dotčen.

Pro restrukturalizační řízení jsou příslušné soudy České republiky, nachází-li se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, na území České republiky.

Restrukturalizační řízení podnikatele, jehož hlavní zájmy jsou soustředěny na území členského státu Evropské unie, lze zahájit u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn závod, pobočka závodu nebo jiná provozovna takového podnikatele, nebrání-li tomu přímo použitelný předpis Evropské unie².

V restrukturalizačním řízení s evropským mezinárodním prvkem musí restrukturalizační soud vždy rozhodnout o své mezinárodní příslušnosti. V rozhodnutí uvede rovněž odkaz na ustanovení, jímž je jeho mezinárodní příslušnost založena. Proti takovému rozhodnutí mohou podat odvolání podnikatel a dotčená strana z důvodu nesprávného posouzení mezinárodní příslušnosti.

Restrukturalizační řízení se zahajuje na návrh podnikatele v souvislosti se zahájením preventivní restrukturalizace nebo, nezahájil-li dosud podnikatel preventivní restrukturalizaci, současně s podáním návrhu na doručení výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu vyhláškou; § 79 občanského soudního řádu se nepoužije.

Přílohou návrhu na zahájení restrukturalizačního řízení je výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu nebo, nezahájil-li dosud podnikatel preventivní restrukturalizaci, návrh na doručení výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu vyhláškou. K návrhu se vždy přikládá sanační projekt.

Restrukturalizační řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení restrukturalizačního řízení podle odstavce 1 došel restrukturalizačnímu soudu.

Účastníkem restrukturalizačního řízení je podnikatel.

Účastníkem restrukturalizačního řízení je také dotčená strana po dobu, po kterou restrukturalizační soud jedná a rozhoduje o návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky této dotčené strany a o jejím návrhu nebo námitce týkající se podmínek řízení nebo otázky řešené tímto zákonem. To platí i pro dotčenou stranu, která se připojí k návrhu či námitce jiné dotčené strany.

Dotčená strana není účastníkem ani vedlejším účastníkem restrukturalizačního řízení, ale přísluší jí v restrukturalizačním řízení procesní práva podle odstavce 2.

Dotčená strana má v restrukturalizačním řízení

K návrhům nebo námitkám dotčené strany netýkajícím se podmínek řízení nebo otázek neřešených tímto zákonem se nepřihlíží.

Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Restrukturalizační soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

Restrukturalizační soud může uložit restrukturalizačnímu správci, aby opatřil či zajistil a restrukturalizačnímu soudu předložil odborná vyjádření odborně způsobilých osob, znalecké posudky nebo jiné listiny, které mohou sloužit účelu podle odstavce 1.

V restrukturalizačním řízení se rozhodnutí restrukturalizačního soudu vždy doručuje účastníku.

Vyhláškou se v restrukturalizačním řízení doručuje rozhodnutí restrukturalizačního soudu, kterým se

Jiné rozhodnutí restrukturalizačního soudu nebo jinou písemnost lze v restrukturalizačním rejstříku zveřejnit pouze na návrh nebo se souhlasem podnikatele. V restrukturalizačním rejstříku se nezveřejňují písemnosti, jejichž zveřejnění by mařilo účel preventivní restrukturalizace.

Doručením vyhláškou se rozumí zveřejnění rozhodnutí nebo jiné písemnosti restrukturalizačního soudu v restrukturalizačním rejstříku.

Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku.

Na návrh podnikatele restrukturalizační soud doručí do vlastních rukou adresáta tyto soukromé písemnosti podnikatele:

Má-li být písemnost doručována v listinné podobě, je třeba k návrhu přiložit potřebný počet stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každá osoba, které je písemnost doručována, dostala jeden stejnopis.

Požádá-li podnikatel o doručení písemnosti vyhláškou, restrukturalizační soud ji zveřejní v restrukturalizačním rejstříku. Okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku se písemnost považuje za doručenou všem adresátům.

Restrukturalizační soud rozhoduje v restrukturalizačním řízení usnesením.

Rozhodnutí restrukturalizačního soudu doručovaná vyhláškou jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku.

Rozhodnutí restrukturalizačního soudu vyhlášená v průběhu jednání jsou účinná vůči všem účastníkům restrukturalizačního řízení.

Doručuje-li restrukturalizační soud rozhodnutí vydané podle odstavce 3 vyhláškou, zveřejní jej v restrukturalizačním rejstříku nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo vyhlášeno. Namísto úplného znění vyhlášeného rozhodnutí lze takto zveřejnit vhodně zkrácené znění rozhodnutí. Ve zkráceném znění rozhodnutí restrukturalizační soud stručně vyloží důvody, pro které rozhodl daným způsobem. Povinnost zveřejnit v restrukturalizačním rejstříku úplné znění vyhlášeného rozhodnutí neprodleně poté, co bude vyhotoveno písemně, tím není dotčena. Zveřejnění takového zkráceného znění nemá účinky doručení rozhodnutí.

Restrukturalizační soud, u něhož restrukturalizační řízení probíhá, učiní i před případným rozhodnutím o místní příslušnosti opatření, která nesnesou odkladu, především rozhodne o jmenování restrukturalizačního správce nebo o uložení povinnosti restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum pohledávky. To platí i v případě, nebylo-li dosud rozhodnuto o vyloučení soudce nebo o námitce podjatosti soudce.

Podání návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nebrání vedení restrukturalizačního řízení.

Ustanovení občanského soudního řádu o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí nebo o odkladu právní moci rozhodnutí se pro rozhodnutí restrukturalizačního soudu nepoužijí.

Prominutí zmeškání lhůty v restrukturalizačním řízení není přípustné. Totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání či jiného soudního roku.

Obnova restrukturalizačního řízení není přípustná.

V řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí restrukturalizačního soudu se nepoužije § 235 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozhodnutí, jímž bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno rozhodnutí restrukturalizačního soudu, je účinné ode dne právní moci.

Soud prvního stupně předloží podané odvolání odvolacímu soudu do 15 dnů ode dne, kdy všem účastníkům uplynula lhůta k podání odvolání. Lhůta pro předložení odvolání se prodlužuje o dobu, po kterou soud prvního stupně činí nezbytné kroky k odstranění případných vad ve včas podaném odvolání.

Odvolací soud projedná odvolání a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsíců od jeho předložení soudem prvního stupně.

Restrukturalizační správce je povinen při výkonu funkce vystupovat nezávisle a nestranně a postupovat svědomitě a s odbornou péčí.

Restrukturalizační správce je při výkonu funkce podřízen restrukturalizačnímu soudu, který nad ním vykonává dohled. Při výkonu dohlédací činnosti je restrukturalizační soud oprávněn vyžadovat od restrukturalizačního správce zprávy o plnění uložených úkolů, vysvětlení zvoleného postupu, dosaženého výsledku i vyúčtování a udělovat mu závazné pokyny.

Restrukturalizačnímu správci mohou být restrukturalizačním soudem uloženy úkoly spočívající zejména v

Zjistí-li restrukturalizační správce v průběhu výkonu funkce skutečnosti, z nichž je možné usuzovat, že podnikatel sleduje nepoctivý záměr, vyrozumí o tom neprodleně restrukturalizační soud a dotčené strany.

Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce bezodkladně poté, kdy

Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce také v případě vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria, považuje-li to za nezbytné pro účely ochrany zájmů věřitelů.

Podá-li podnikatel v průběhu restrukturalizačního řízení návrh na provedení ocenění závodu, postupuje se obdobně podle § 96.

Funkci restrukturalizačního správce mohou vykonávat pouze osoby zapsané v seznamu restrukturalizačních správců.

Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačním správcem osobu, kterou určí předseda restrukturalizačního soudu podle pořadí určeného údajem podle § 115 odst. 4 písm. b).

Vyvstane-li potřeba opětovně v téže preventivní restrukturalizaci jmenovat restrukturalizačního správce, jmenuje restrukturalizační soud stejnou osobu, která byla dříve jmenována postupem podle odstavce 2, nebrání-li tomu jiné okolnosti. Totéž platí, je-li podnikatelem osoba tvořící koncern s podnikatelem, který rovněž podstupuje preventivní restrukturalizaci.

Restrukturalizační soud i bez návrhu odvolá restrukturalizačního správce z funkce, pokud

Restrukturalizační správce je povinen neprodleně oznámit restrukturalizačnímu soudu důvody pro odvolání podle odstavce 1 písm. a) a b).

Odvolání proti rozhodnutí o jmenování nebo odvolání restrukturalizačního správce s výjimkou odvolání podaného z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) není přípustné.

Odvolá-li restrukturalizační soud restrukturalizačního správce z funkce, jmenuje současně nového restrukturalizačního správce. Odvolaný restrukturalizační správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového restrukturalizačního správce o své dosavadní činnosti a předat mu všechny podklady související s výkonem jeho funkce.

Odvolaný restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu předloží restrukturalizačnímu soudu ve zprávě o plnění uložených úkolů vyúčtování odměny a účelně vynaložených nákladů. Pro rozhodnutí o odměně a náhradě účelně vynaložených nákladů odvolaného restrukturalizačního správce se použije § 63 odst. 3 obdobně.

Rozhodnutí o odvolání restrukturalizačního správce z důvodu podle § 61 odst. 1 písm. a) a c) zašle restrukturalizační soud bez zbytečného odkladu také Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). V případě důvodu podle § 61 odst. 1 písm. a) tak učiní pouze tehdy, dojde-li k závěru, že restrukturalizační správce neoznámil důvody své podjatosti, ač mu prokazatelně musely být známy.

Výkon funkce restrukturalizačního správce končí rozhodnutím restrukturalizačního soudu, kterým

Proti rozhodnutí o skončení výkonu funkce restrukturalizačního správce není odvolání přípustné.

O odměně a náhradě účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce rozhodne restrukturalizační soud bez zbytečného odkladu po předložení vyúčtování ve zprávě o plnění uložených úkolů. V tomto rozhodnutí restrukturalizační soud uloží podnikateli povinnost uhradit ve stanovené lhůtě odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce, ledaže již byla uhrazena z vyplacené zálohy; ustanovení § 68 odst. 1 tím není dotčeno.

Restrukturalizační správce je povinen nahradit újmu, kterou způsobil při výkonu své funkce. Restrukturalizační správce musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem své funkce pro celou dobu jejího trvání tak, aby výše pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat.

Minimální limit pojistného plnění ve výši nepřesahující 50 000 000 Kč a minimální standardy pojištění stanoví ministerstvo vyhláškou.

Restrukturalizační správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených na plnění uložených úkolů. Je-li restrukturalizační správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě účelně vynaložených nákladů částka odpovídající této dani, kterou je restrukturalizační správce povinen z odměny a z náhrady účelně vynaložených nákladů přiznat podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Vyúčtování odměny a účelně vynaložených nákladů provede restrukturalizační správce ve zprávě o plnění uložených úkolů doručené restrukturalizačnímu soudu a podnikateli. Odvolaný restrukturalizační správce předloží toto vyúčtování bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí, kterým je restrukturalizační správce odvolán z funkce.

Restrukturalizační soud může podle okolností případu po projednání s podnikatelem odměnu restrukturalizačního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že restrukturalizační správce porušil některou ze svých povinností.

O nárocích restrukturalizačního správce rozhoduje restrukturalizační soud po předložení jejich vyúčtování, nejdříve však po jeho odvolání nebo skončení výkonu funkce.

Restrukturalizační správce zřizuje pro restrukturalizační řízení každého podnikatele účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného nakládání s peněžními prostředky určenými ke krytí nákladů výkonu své funkce.

Způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce stanoví ministerstvo vyhláškou.

Restrukturalizační správce zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení, ledaže ho podnikatel této povinnosti zprostí.

Povinností mlčenlivosti není restrukturalizační správce vázán pro účely řízení před soudem nebo jiným orgánem, a to v rozsahu nezbytném pro podání svědectví orgánům činným v trestním řízení, pro podání svědectví v jiném řízení před soudem a pro výkon státního dozoru nebo dohledu.

Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není ani poskytnutí informací správci daně, poplatku nebo jiného obdobného plnění při plnění povinností stanovených jinými právními předpisy při správě těchto plnění.

Restrukturalizační správce nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou využije při výkonu své funkce. V takovém případě se povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 4 obdobně vztahuje i na tuto osobu, neukládá-li jiný právní předpis takové osobě přísnější povinnost mlčenlivosti.

Byl-li restrukturalizační správce jmenován k návrhu dotčené strany, platí odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce za plnění úkolů obsažených v návrhu dotčené strany tato dotčená strana; je-li jich více, platí odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů dotčené strany společně a nerozdílně.

Odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce ve zbývajících případech platí podnikatel. Restrukturalizační soud může stanovit podnikateli povinnost vyplácet restrukturalizačnímu správci měsíčně zálohu ve výši předpokládané odměny a paušální náhrady účelně vynaložených nákladů stanovené prováděcím právním předpisem.

Náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku k ocenění závodu nebo jeho části podle § 96 platí vždy podnikatel. Restrukturalizační soud uloží podnikateli povinnost vyplatit k rukám restrukturalizačního správce částku ve výši předpokládaných nákladů odhadovaných restrukturalizačním správcem.

Dotčené straně přizná restrukturalizační soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti podnikateli tehdy, prokáže-li dotčená strana, že jí byla podnikatelem upřena příležitost vyjednávat restrukturalizační plán před jeho předložením k hlasování. Totéž platí, vyhoví-li restrukturalizační soud návrhu dotčené strany na zrušení restrukturalizačního plánu.

Podnikateli může restrukturalizační soud přiznat náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku k ocenění závodu nebo jeho části podle § 96 proti dotčené straně, která podala námitku podle § 94, jestliže vyjde najevo, že námitka byla zjevně zneužívající; to neplatí, postupuje-li se podle § 96 odst. 5 věty druhé.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení proti restrukturalizačnímu správci.

Restrukturalizační soud může uložit podnikateli, aby ve stanovené lhůtě složil zálohu na náklady na činnost restrukturalizačního správce nebo znalce; na návrh restrukturalizačního správce tak učiní vždy.

Povinnost složit zálohu lze uložit též dotčené straně, pokud lze důvodně předpokládat, že bude povinna hradit náklady na činnost restrukturalizačního správce nebo znalce. Je-li povinnost složit zálohu uložena více osobám, jsou povinny ji zaplatit společně a nerozdílně.

Výši zálohy a lhůtu pro její složení určí restrukturalizační soud zejména s přihlédnutím k předpokládané výši odměny a účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo předpokládané výši odměny a náhrad znalce.

Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí, kterým restrukturalizační soud uložil povinnost složit zálohu.

Nesloží-li účastník zálohu ve stanovené lhůtě, může restrukturalizační soud přikročit k jejímu vymáhání.

O následcích nesložení zálohy musí být účastník v rozhodnutí o povinnosti složit zálohu poučen.

Nesplnil-li podnikatel nebo dotčená strana dobrovolně svoji povinnost k úhradě odměny a náhradě účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo odměny a náhrad znalce, mohou být tyto pohledávky uspokojeny ze složené zálohy. Povinnost k náhradě odměny a účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo odměny a náhrad znalce, které nebyly zajištěny složenou zálohou, tím není dotčena.

Návrh na uspokojení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů ze složené zálohy může restrukturalizační správce podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy restrukturalizační soud obdrží jejich vyúčtování ve zprávě restrukturalizačního správce o plnění uložených úkolů.

Nebyla-li záloha zcela využita, restrukturalizační soud po skončení restrukturalizačního řízení bez zbytečného odkladu vrátí zbytek zálohy tomu, kdo ji složil.

Návrh na všeobecné moratorium může u restrukturalizačního soudu podat podnikatel od zahájení preventivní restrukturalizace do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu.

Návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat

Přílohami návrhu jsou

Restrukturalizační soud vyhlásí všeobecné moratorium, jestliže návrh obsahuje předepsané náležitosti a přílohy, ledaže jsou mu známy důvody pro zrušení všeobecného moratoria podle § 84 odst. 2 písm. c).

O návrhu rozhodne restrukturalizační soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Rozhodnutím o vyhlášení všeobecného moratoria se

Vyhlásí-li restrukturalizační soud všeobecné moratorium, zveřejní toto rozhodnutí společně s návrhem podnikatele do 2 hodin poté v restrukturalizačním rejstříku. Přílohy návrhu se nezveřejňují.

Vedle osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria má všeobecné moratorium účinky i na každou třetí osobu, která nabyla pohledávku vůči podnikateli od osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria nebo od jejich právního nástupce.

Účinky všeobecného moratoria se nevztahují na pracovněprávní pohledávky zaměstnanců podnikatele.

Působnost všeobecného moratoria a jeho účinky podle § 78 odst. 2 a 3, § 79 a podle § 81 odst. 1 lze rozšířit i na spřízněné osoby, a to v rozsahu, ve kterém vystupují jako spoludlužníci nebo osoby zajišťující věřitelům podnikatele nebo ve prospěch věřitelů podnikatele plnění podnikatele, zejména jako zástavní dlužníci nebo ručitelé za dluhy podnikatele. S takovým postupem musí spřízněná osoba uvedená v návrhu na všeobecné moratorium vyslovit souhlas.

Všeobecné moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho přiznání v restrukturalizačním rejstříku a trvá po dobu 3 měsíců, nebo po kratší dobu uvedenou v návrhu na všeobecné moratorium.

Maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli činí nejdéle 12 měsíců. Přesunulo-li se v posledních 3 měsících před zahájením preventivní restrukturalizace místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, do České republiky z cizího státu, činí maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli 4 měsíce; to neplatí, postupuje-li se podle části čtvrté.

Do maximální délky trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria se započítává doba, po kterou jejich účinky trvaly v jiné preventivní restrukturalizaci téhož podnikatele v průběhu posledních 3 let, ledaže po jejím skončení nastala nepředvídatelná podstatná změna okolností, za kterých nelze podnikateli spravedlivě odepřít jejich opětovné využití.

Uplynutím maximální délky trvání účinky moratoria vůči danému věřiteli bez dalšího zanikají, i pokud by vůči jiným věřitelům dále trvaly.

Restrukturalizační soud prodlouží všeobecné moratorium na návrh podnikatele až o 3 měsíce, jestliže podnikatel

Všeobecné moratorium lze prodloužit pouze jednou.

Všeobecné moratorium nelze prodloužit, pokud podnikatel přestal být schopen hradit pohledávky vznikající z provozu závodu ve lhůtách splatnosti, porušil dohodu podle § 7 nebo jeho závod přestal být provozuschopný.

Všeobecné moratorium lze znovu vyhlásit pouze tehdy, byl-li podán návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu a o tomto návrhu dosud nebylo rozhodnuto.

K novému návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria je podnikatel povinen připojit písemný souhlas většiny dotčených stran s jeho vyhlášením nebo prodloužením. Ustanovení § 76 odst. 2 a 3 tím nejsou dotčena.

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze zahájit insolvenční řízení proti podnikateli na návrh věřitele.

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze nařídit, zahájit ani provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví podnikatele.

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nezačínají běžet nebo dále neběží věřiteli lhůty pro uplatnění práv vůči podnikateli.

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepoužije § 98 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona.

Doba, po kterou trvají účinky všeobecného moratoria, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda lze právnímu jednání podnikatele odporovat postupem podle § 235 až 243 insolvenčního zákona.

Podnikatel je povinen zdržet se od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria nakládání se svým jměním, pokud by tím mělo dojít k podstatné změně v jeho skladbě, využití nebo určení za současného nikoli zanedbatelného zmenšení jeho hodnoty anebo by jím mohla být zmařena nebo ohrožena preventivní restrukturalizace. Toto omezení se netýká právního jednání nutného ke splnění povinností stanovených jinými právními předpisy, provozování závodu v rámci obvyklého hospodaření a k odvracení hrozící újmy.

Podnikatel je také povinen od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria předcházet vzniku peněžitých dluhů po splatnosti. Pohledávky spřízněných osob ze zápůjček, úvěrů a obdobných závazků však podnikatel není po dobu trvání účinků všeobecného moratoria povinen platit, a to ani tehdy, jsou-li již po splatnosti.

Nesplněné smlouvy o dodávkách zboží, služeb, energií nebo jiného druhu plnění, které jsou nezbytné pro pokračování běžného provozu závodu podnikatele, není druhá smluvní strana oprávněna po dobu trvání účinků všeobecného moratoria jednostranným právním jednáním ukončit či jinak odepřít plnění podnikateli pouze pro dluhy po splatnosti, které z takových smluv vznikly před vyhlášením všeobecného moratoria. To platí i pro změnu času plnění závazku, ztrátu výhody plnění ve splátkách nebo jinou změnu obsahu závazku.

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravující závěrečné vyrovnání, jestliže bylo ujednání o závěrečném vyrovnání uzavřeno nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování.

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení upravující finanční zajištění podle zákona upravujícího finanční zajištění nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění vzniklo nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování.

Nesplněnou smlouvou se rozumí smlouva o vzájemném plnění, která v době vyhlášení všeobecného moratoria ještě nebyla zcela splněna ani podnikatelem, ani druhým účastníkem smlouvy.

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze uplatnit právo na uspokojení své pohledávky z majetku podnikatele sloužícího k zajištění.

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria lze nabýt zajištění pohledávky k majetku podnikatele pouze v případě, zajišťuje-li se jím uspokojení pohledávek ze smluv podle § 27 odst. 1 nebo § 80 odst. 2 a 3, nebo nahrazuje-li v obdobném rozsahu jiné zajištění.

Zajištění pohledávky lze k majetku podnikatele dále nabýt pouze v případě, kdy dojde ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria, nebo v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria.

Za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě návrhu na zápis do veřejného seznamu podaného před vyhlášením moratoria. Není-li předmět zajištění zapsán ve veřejném seznamu, za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se rovněž nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě smlouvy uzavřené před vyhlášením všeobecného moratoria.

Na návrh dotčené strany na vydání předběžného opatření může restrukturalizační soud po dobu trvání účinků všeobecného moratoria předběžným opatřením omezit podnikatele v nakládání s jeho jměním, zejména aby se zdržel

případně aby tato právní jednání prováděl pouze po předchozím souhlasu restrukturalizačního správce.

Na návrh dotčené strany lze pro určité případy a nejdéle po dobu trvání účinků všeobecného moratoria rovněž zakázat započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů.

Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že existují důležité důvody pro omezení podnikatele v nakládání s jeho jměním. Důležitý důvod je dán také tehdy, vyvstanou-li důvodné pochybnosti o poctivosti záměru podnikatele.

Nařízením předběžného opatření nelze převést oprávnění podnikatele nakládat s jeho jměním na jinou osobu, a to ani na restrukturalizačního správce.

Před uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, zaniká všeobecné moratorium rozhodnutím o vzetí na vědomí skončení preventivní restrukturalizace, účinností restrukturalizačního plánu, podáním insolvenčního návrhu podnikatelem nebo rozhodnutím restrukturalizačního soudu o zrušení všeobecného moratoria.

Restrukturalizační soud zruší všeobecné moratorium

Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. c) vydá restrukturalizační soud po vyjádření navrhovatele a podnikatele.

O návrhu na zrušení všeobecného moratoria rozhodne restrukturalizační soud neprodleně.

Návrhem na individuální moratorium se lze domáhat poskytnutí ochrany ve smyslu účinků podle § 78 až 82 pouze vůči určitému věřiteli.

Návrh může podat pouze podnikatel.

Návrh lze podat i před zahájením preventivní restrukturalizace, nejpozději však do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu. K návrhu podanému před zahájením preventivní restrukturalizace se seznam dotčených práv nepřikládá.

Individuální moratorium lze vyhlásit nejvýše vůči třem věřitelům, a to i opakovaně; § 76 odst. 2 tím není dotčen.

Podal-li podnikatel návrh před zahájením preventivní restrukturalizace, restrukturalizační soud v rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria uloží podnikateli, aby ve lhůtě 30 dnů zahájil restrukturalizační řízení. Nezahájí-li podnikatel ve lhůtě podle věty první preventivní restrukturalizační řízení, individuální moratorium bez dalšího zanikne.

Vyhoví-li restrukturalizační soud návrhu, doručí rozhodnutí podnikateli a tomu věřiteli, před nímž podnikatel žádal o poskytnutí ochrany; jinak rozhodnutí doručí jen podnikateli.

Odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria může podat osoba, které se doručuje rozhodnutí podle odstavce 3.

Návrhem na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky se lze po restrukturalizačním soudu domáhat označení pohledávky, která byla zařazena do seznamu dotčených práv, za spornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace.

Návrh může podat pouze dotčená strana.

Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnikatel předložil navrhovateli sanační projekt. V případě rozšíření okruhu dotčených stran postupem podle § 12 počne znovu běžet lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky.

Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžný přezkum spornosti své i cizí pohledávky.

Restrukturalizační soud nejpozději do 3 pracovních dnů po podání návrhu uloží restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum spornosti pohledávky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí restrukturalizačnímu správci. Toto rozhodnutí restrukturalizační soud doručí také navrhovateli, podnikateli a dotčené straně, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána.

Lhůtu k provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky může restrukturalizační soud na žádost restrukturalizačního správce z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit, a to nejdéle o 15 dnů.

Nedoloží-li navrhovatel, že spolu s návrhem odeslal na účet restrukturalizačního soudu zálohu na odměnu restrukturalizačního správce za tuto činnost ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, hledí se na návrh, jako by nebyl podán.

Restrukturalizační správce označí pohledávku za spornou, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že vymezení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky nebo jiné důležité skutečnosti vyplývající z obsahu závazku, ze kterého vznikla pohledávka, které se předběžný přezkum spornosti týká, je v souladu se skutečným stavem.

Při provádění předběžného přezkumu spornosti je restrukturalizační správce oprávněn vyžádat si od podnikatele součinnost, zejména poskytnutí účetnictví, smluv a jiných listin týkajících se pohledávky, která je předmětem předběžného přezkumu. Podnikatel je povinen poskytnout součinnost bez zbytečného odkladu, a neučiní-li tak, lze pohledávku bez dalšího označit za spornou.

Restrukturalizační správce vyzve dotčenou stranu, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána, ke sdělení jejího písemného stanoviska. K tomu jí poskytne přiměřenou lhůtu, nejméně však 5 pracovních dnů; k opožděně sdělenému stanovisku nepřihlíží.

Své stanovisko restrukturalizační správce odůvodní. Dojde-li navíc k závěru, že podnikatel vymezil pohledávku ve zjevném rozporu s jejím skutečným stavem, který mu měl a mohl být znám, ve svém stanovisku na to upozorní. Zároveň se stručně vypořádá i s důvody uvedenými ve stanovisku dotčené strany, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána.

O výsledcích předběžného přezkumu spornosti restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu informuje vedle restrukturalizačního soudu též podnikatele, navrhovatele a dotčenou stranu, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána.

Restrukturalizační soud posoudí stanovisko restrukturalizačního správce do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho obdrží.

Shledá-li restrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, které vyvolávají pochybnost o správnosti stanoviska, zejména je-li stanovisko nejasné nebo nedostatečně odůvodněné, může vyzvat restrukturalizačního správce k jeho opravě nebo doplnění a určí k tomu lhůtu nejvýše 15 dnů. Nepostupoval-li restrukturalizační soud podle věty první nebo nevedl-li tento postup k nápravě, provede předběžný přezkum sám; postup podle § 90 se použije obdobně.

Neshledá-li restrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, rozhodne v souladu s ním o označení pohledávky za spornou nebo nespornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace.

Neoznačil-li restrukturalizační soud pohledávku za spornou, doručí rozhodnutí podnikateli, navrhovateli, dotčené straně, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána, a restrukturalizačnímu správci.

Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 není přípustné.

Návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu je oprávněn podat pouze podnikatel.

Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, nebo ode dne, kdy byla uzavřena dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu.

K návrhu podnikatel přiloží

Restrukturalizační soud doručí návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu dotčeným stranám.

Nepřiloží-li podnikatel ani po výzvě restrukturalizačního soudu k doplnění návrhu doklady podle odstavce 3 písm. c), restrukturalizační soud návrh odmítne; odstavec 4 se nepoužije.

Dotčená strana, která hlasovala proti přijetí restrukturalizačního plánu nebo nebyla stranou dohody o přijetí restrukturalizačního plánu, může podat námitky u restrukturalizačního soudu do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu.

Opožděně podané námitky restrukturalizační soud odmítne rozhodnutím, které doručí dotčené straně, která námitku podala. Stejně postupuje, je-li námitka nesrozumitelná nebo neurčitá; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Odvolání proti takovému rozhodnutí není přípustné.

Předloží-li podnikatel restrukturalizačnímu soudu restrukturalizační plán k potvrzení, restrukturalizační soud přezkoumá hlasovací právo každé z dotčených stran jednotlivě a správnost rozdělení dotčených stran do hlasovacích skupin. Současně přezkoumá, zda byl restrukturalizační plán předložen k hlasování a zda byl či nebyl přijat.

Dojde-li restrukturalizační soud k závěru, že dotčená strana neměla hlasovací právo, nebo hlasovala v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne i bez návrhu, že se k hlasu této dotčené strany nepřihlíží.

Dojde-li restrukturalizační soud k závěru, že rozdělení dotčených stran bylo v rozporu s pravidly pro tvorbu hlasovacích skupin dotčených stran, nepotvrdí restrukturalizační plán, ledaže by byl restrukturalizační plán přijat i tehdy, pokud by dotčené strany byly zařazeny do správných hlasovacích skupin, nebo pokud by se k hlasům takových dotčených stran nepřihlíželo.

Byla-li podána námitka podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, restrukturalizační soud uloží restrukturalizačnímu správci, aby pro účely vypořádání se s takovou námitkou obstaral u znaleckého ústavu nebo znalecké kanceláře s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru ekonomiky vypracování znaleckého posudku k ocenění závodu podnikatele nebo jeho části.

Byla-li podána námitka dotčenou stranou, která má podle restrukturalizačního plánu obdržet jiné než peněžité plnění, může restrukturalizační soud uložit restrukturalizačnímu správci, aby obstaral vypracování znaleckého posudku, kterým bude takové plnění oceněno pro účely vypořádání se s podanou námitkou.

Obstarání znaleckého posudku provede restrukturalizační správce až po zaplacení nákladů spojených s jeho vypracováním. Nezaplatí-li podnikatel tyto náklady ve lhůtě stanovené restrukturalizačním soudem, námitka dotčené strany se považuje za důvodnou.

Podnikatel poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem.

Požádá-li o to podnikatel před podáním návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu, uloží restrukturalizační soud restrukturalizačnímu správci povinnost v předstihu obstarat znalecký posudek splňující podmínky podle odstavce 1. Lze-li se na jeho základě vypořádat s námitkou podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, další znalecký posudek podle odstavce 1 se neobstarává. Po vypracování znaleckého posudku jej restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu zpřístupní podnikateli a restrukturalizačnímu soudu.

Restrukturalizační soud může rozhodnutím o potvrzení restrukturalizačního plánu opravit jeho obsah, týká-li se oprava zjevných chyb v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Pro tento účel si může vyžádat stanovisko restrukturalizačního správce, byl-li jmenován.

Návrh na opravu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená strana, které se změna týká, a to do rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu.

Restrukturalizační soud potvrdí přijatý restrukturalizační plán, neshledá-li důvod k vydání rozhodnutí podle odstavce 2.

Restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení přijatého restrukturalizačního plánu, pokud

K námitkám dotčených stran podle odstavce 2 písm. e) se pro účely potvrzení restrukturalizačního plánu nepřihlíží, vytvořil-li podnikatel v restrukturalizačním plánu dostatečnou peněžní rezervu podle § 14 odst. 5 a tyto námitky se týkají pouze uspokojení peněžitých pohledávek, jejichž celková výše nepřesahuje jednu pětinu celkové výše všech přímo dotčených práv.

Je-li restrukturalizační plán potvrzen bez ohledu na námitky dotčených stran podle odstavce 2 písm. e), může se dotčená strana, která podala takovou námitku, žalobou proti podnikateli podanou u restrukturalizačního soudu domáhat dodatečného uspokojení své peněžité pohledávky z peněžní rezervy do té míry, aby se uspokojením ocitla nejméně ve stejně výhodném postavení, v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení; jde o spor projednávaný v občanském soudním řízení. Žalobu lze podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy restrukturalizační plán nabyl účinnosti.

Podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu vzít návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu zpět, jestliže restrukturalizační plán nadále nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku, odvrátí jeho finanční potíže a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu.

Restrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plán, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, restrukturalizační plán přijala většina skupin dotčených stran nespřízněných osob, a zároveň

Restrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plán také tehdy, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, a zároveň restrukturalizační plán přijala alespoň jedna skupina dotčených stran, s výjimkou

Nehledě na splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení nepřijatého restrukturalizačního plánu, který

Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu může podat podnikatel nebo dotčená strana, která podala námitku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Dotčená strana může v odvolání uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedla v námitce. K jiným skutečnostem se v řízení o odvolání přihlédne pouze za podmínek uvedených v § 205a písm. a) až c) a f) občanského soudního řádu.

Dotčená strana, která podala námitku, může navrhnout, aby restrukturalizační soud v rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu určil, že se provedení konkrétních restrukturalizačních opatření odkládá do doby nabytí právní moci rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu. Restrukturalizační soud návrhu vyhoví vždy, pokud by provedením restrukturalizačních opatření nebo zrušením rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu odvolacím soudem hrozila této dotčené straně závažná a obtížně napravitelná újma. Má se za to, že taková újma hrozí v případě zásahu do některého z práv uvedených v § 2 písm. f). Věty první až třetí se nepoužijí, nepřihlíželo-li se k námitce v důsledku postupu podle § 98 odst. 3.

Návrh na zrušení restrukturalizačního plánu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená strana, která byla jeho neplněním poškozena.

Návrh lze podat nejpozději do skončení preventivní restrukturalizace. Navrhuje-li se zrušení restrukturalizačního plánu z důvodu podle § 102 písm. d), lze návrh podat nejpozději do 3 let od okamžiku, kdy restrukturalizační plán nabyl účinnosti.

neplní-li podnikatel některou ze svých podstatných povinností stanovených restrukturalizačním plánem,

ukáže-li se, že podstatnou část restrukturalizačního plánu nebude možné splnit,

nastala-li skutečnost předvídaná restrukturalizačním plánem, která osvědčuje jeho nesplnění a ukončení preventivní restrukturalizace, nebo

byl-li podnikatel nebo člen jeho voleného orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl přijetí nebo potvrzení restrukturalizačního plánu nebo podstatně zkrátil či nedovoleně zvýhodnil kteroukoliv dotčenou stranu.

Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu pozbývají účinnosti veškeré výhody poskytnuté podnikateli, zejména výhody poskytnuté dotčenými stranami vyplývající z restrukturalizace dluhů.

Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu se práva a povinnosti podnikatele a dotčených stran navracejí do původního stavu; to platí i pro věcná a jiná práva tyto pohledávky zajišťující. Zaniklá věcná práva se neobnoví, pokud by tím bylo podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. V rozsahu, v jakém nelze obnovit zaniklá práva zajišťující původní pohledávky, zůstávají nedotčena práva zajišťující pohledávky vzniklá na základě restrukturalizačního plánu.

Dotčené strany se nemohou domáhat uspokojení svých původních pohledávek a obnovení věcných nebo jiných práv je zajišťujících v rozsahu, v němž již byly splněny. Věcná a jiná práva zajišťující pohledávky, které byly splněny, se neobnovují.