371/2023 Sb. znění účinné od 4. 1. 2024 do 11. 1. 2026

Vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, tj. dne 4. 1. 2024, s výjimkou čl. I bodu 17, pokud jde o řádky 20, 29 a 52 tabulky B, které nabývají účinnosti dnem 12. 1. 2026.

371

VYHLÁŠKA

ze dne 8. prosince 2023,

kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 202/2017 Sb. a zákona č. 167/2023 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 1 a 3, § 3a odst. 1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 3 a 5 a § 4 odst. 1 až 5 a 8 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb. a zákona č. 139/2014 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb., vyhlášky č. 293/2006 Sb., vyhlášky č. 83/2014 Sb. a vyhlášky č. 70/2018 Sb., se mění takto:

Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/679 ze dne 19. ledna 2022, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanoví seznam sledovaných ukazatelů týkající se látek nebo sloučenin, které u vody určené k lidské spotřebě vzbuzují obavy.“.

V § 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí:

„c)	směrnou hodnotou – indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik,
d)	doporučenou hodnotou – nezávazná hodnota ukazatele jakosti pitné vody, která stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky,
e)	referenční hodnotou – hodnota ukazatele jakosti surové vody, při jejímž překročení je nutné posoudit účinnost úpravy vody,“.

Dosavadní písmena c) až o) se označují jako písmena f) až r).

V § 2 se za písmeno p) vkládají nová písmena q) až s), která znějí:

„q)	nebezpečnou událostí – událost, při níž v systému zásobování pitnou vodou vznikne nebezpečí, nebo při níž se nepodaří nebezpečí z tohoto systému odstranit,
r)	rizikem – kombinace pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události a závažnosti následků nebezpečí,
s)	kritickým bodem – místo v systému zásobování nebo ve vnitřním vodovodu, kde se projevuje nebezpečná událost spojená s nepřijatelným rizikem a které je sledováno v rámci provozního monitorování,“.

Dosavadní písmena q) a r) se označují jako písmena t) a u).

V § 2 písm. t) se slova „která nelze“ nahrazují slovy „které nelze“.

V § 3 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Veškerá opatření přijatá v souvislosti s hygienickými požadavky na pitnou vodu musí vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a nesmí vést za žádných okolností ke zhoršení jakosti pitné vody.“ a ve větě poslední se slovo „limity“ nahrazuje slovem „hodnoty“.

V nadpisu § 3a se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“.

V § 3a se slova „Posouzení rizik“ nahrazují slovy „Posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“.

Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu zní:

„§ 3b

Postup vypracování posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech

(1)

Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech podle § 3d odst. 1 a 2 zákona se zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy vnitřního vodovodu a přípojky a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k nápravě a předcházení nepřijatelným rizikům; konkrétní postup jeho vypracování a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce.

(2)	Posouzení a řízení rizik v prioritních prostorech z hlediska rizika přítomnosti olova v pitné vodě se provádí podle tabulek č. 1, 2 a 3 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3)	Posouzení a řízení rizik v prioritních prostorech z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody se provádí podle tabulek č. 1, 2, 4 a 5 přílohy č. 8 k této vyhlášce.“.

V § 4 odst. 1 písm. d) a § 4 odst. 2 se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“.

10.

V § 4 odst. 3 větě poslední se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“ a za slova „o vodách“ se vkládají slova „a o změně některých zákonů (vodní zákon)“.

11.

V § 4 odst. 5 větě první se slovo „neupravená“ nahrazuje slovy „voda nevyžadující úpravu“, ve větě poslední se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“ a na konci odstavce se doplňují věty „Pokud provozovatel odebírá vzorek v rámci úplného rozboru jak na výstupu z úpravny, tak u spotřebitele, jedná se o časově souvztažný odběr, kdy mezi odběrem obou vzorků nesmí uplynout více než 7 pracovních dnů. Dodržení této doby se netýká případů, kdy je úpravna vody a distribuční síť provozována různými provozovateli, nebo se jedná o osoby podle § 3 odst. 2 zákona, které provozují systém zásobování pitnou vodou, na něhož se nevztahuje zákon č. 274/2001 Sb., anebo provozovatel má v monitorovacím programu zahrnuty úplné rozbory v rozsahu všech ukazatelů jak z úpravny, tak z konce sítě.“.

12.

V § 7 odst. 2 větě poslední se slova „ , účel vzorkování „a“ navíc zahrnuje propláchnutí kohoutku před odběrem“ zrušují.

13.

V § 7 odst. 4 se slovo „metod¹⁰)“ nahrazuje slovem „metod¹¹)“.

14.

Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„¹¹)

ČSN EN ISO 17994 Kvalita vod – Požadavky na porovnání relativní výtěžnosti mikroorganismů stanovených dvěma kvantitativními metodami. ČSN EN ISO 16140-2 Mikrobiologie potravinového řetězce – Validace metody – Část 2: Protokol pro validaci alternativních (vlastních – autorských) metod ve srovnání s referenční metodou.“.

15.

V § 8 odst. 1 písm. c) se slovo „kontejnerů“ nahrazuje slovy „akumulačních nádrží“.

16.

V § 9 odst. 2 se text „§ 4 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 4“.

17.

V příloze č. 1 tabulky A a B včetně nadpisů znějí:

„A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

č.	ukazatel	jednotka	limit	typ limitu	vysvětlivky
1	Clostridium perfringens	KTJ/100 ml	0	MH
2	intestinální enterokoky	KTJ/100 ml	0	NMH
		KTJ/250 ml	0	NMH	1
3	Escherichia coli	KTJ (MPN)/100 ml	0	NMH
		KTJ (MPN)/250 ml	0	NMH	1
4	koliformní bakterie	KTJ (MPN)/100 ml	0	MH
		KTJ (MPN)/250 ml	0	MH	1
5	mikroskopický obraz - abioseston	%	5	MH	2
6	mikroskopický obraz - počet organismů	jedinci/ml	50	MH	2, 3
7	mikroskopický obraz - živé organismy	jedinci/ml	0	MH	2,3,4
8	počty kolonií při 22 °C	KTJ/ml	Bez abnormálních změn	MH	5
		KTJ/ml	200	DH	6
		KTJ/ml	100	MH	1
9	počty kolonií při 36 °C	KTJ/ml	Bez abnormálních změn	MH	7
		KTJ/ml	40	DH	8
		KTJ/ml	20	MH	1
10	Pseudomonas aeruginosa	KTJ/250 ml	0	NMH	1

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

č.	ukazatel	zkratka	jednotka	limit	typ limitu	vysvětlivky
11	1,2-dichlorethan		μg/l	3,0	NMH
12	akrylamid		μg/l	0,1	NMH	9
13	amonné ionty	NH₄⁺	mg/l	0,50	MH
14	antimon	Sb	μg/l	10,0	NMH
15	arsen	As	μg/l	10	NMH
16	barva		mg/l Pt	20	MH
17	benzen		μg/l	1,0	NMH
18	benzo[a]pyren	BaP	μg/l	0,01	NMH
19	beryllium	Be	μg/l	2,0	NMH
20	zatím neúčinné
21	bor	B	mg/l	1,5	NMH	33
22	bromičnany	BrO₃^-	μg/l	10	NMH	10
23	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,0	MH	11
24	draslík	K	mg/l	1 - 10	DH
25	dusičnany	NO₃^-	mg/l	50	NMH	12
26	dusitany	NO₂^-	mg/l	0,50	NMH	12
27	epichlorhydrin		μg/l	0,10	NMH	9
28	fluoridy	F^-	mg/l	1,5	NMH
29	zatím neúčinné
30	hliník	Al	mg/l	0,20	MH
31	hořčík	Mg	mg/l	10	MH	13
				20-30	DH
32	chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSK- Mn	mg/l	3,0	MH	11
33	chlor volný	Cl₂	mg/l	0,3	MH	14
34	chlorečnany	ClO₃^-	μg/l	250	NMH	10, 15
35	chlorethen (vinylchlorid)		μg/l	0,50	NMH	9
36	chloridy	Cl	mg/l	250	MH	16, 17
37	chloritany	CIO₂^-	μg/l	250	NMH	10, 15
38	chrom	Cr	μg/l	25	NMH
39	chuť			přijatelná pro odběratele	MH	18
40	kadmium	Cd	μg/l	5,0	NMH
41	konduktivita	k	mS/m	125	MH	17,19
42	kyanidy celkové	CN^-	mg/l	0,050	NMH
43	mangan	Mn	mg/l	0,050	MH
44	měď	Cu	μg/l	1000	NMH	20
45	microcystin-LR		μg/l	1	NMH
46	nikl	Ni	μg/l	20	NMH	20
47	olovo	Pb	μg/l	5	NMH	20
48	ozon	O₃	μg/l	50	NMH	17
49	pach			přijatelný pro odběratele	MH	18
50	pesticidní látky	PL	μg/l	0,10	NMH	21,22
51	pesticidní látky celkem	PLC	μg/l	0,50	NMH	21,23
52	zatím neúčinné
53	PH	pH		6,5-9,5	MH	17, 25
54	polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l	0,10	NMH	24
55	rtuť	Hg	μg/l	1,0	NMH
56	selen	Se	μg/l	20	NMH	31
57	sírany	SO₄^2-	mg/l	250	MH	17
58	sodík	Na	mg/l	200	MH
59	stříbro	Ag	μg/l	25	NMH
60	teplota		°C	8-12	DH
61	tetrachlorethen	PCE	μg/l	10	NMH	26
62	trihalomethany	THM	μg/l	50	NMH	27
63	trichlorethen	TCE	μg/l	10	NMH	26
64	trichlormethan (chloroform)		μg/l	30	NMH	10
65	uran	U	μg/l	15	NMH
66	vápník	Ca	mg/l	30	MH	13
				40-80	DH
67	vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l	2-3,5	DH
68	zákal		ZF (n)	5	MH	28
69	železo	Fe	mg/l	0,20	MH	29

“.

18.

V příloze č. 1 se vysvětlivka č. 1 pod tabulkou B zrušuje.

Dosavadní vysvětlivky č. 2 až 32 se označují jako vysvětlivky č. 1 až 31.

19.

V příloze č. 1 ve vysvětlivce č. 2 pod tabulkou B se slova „tabulkou 1“ nahrazují slovy „tabulkou A“.

20.

V příloze č. 1 ve vysvětlivce č. 15 pod tabulkou B se číslo „200“ nahrazuje číslem „250“.

21.

V příloze č. 1 vysvětlivka č. 16 pod tabulkou B zní:

„16. Limitní hodnota (250 mg/l) je stanovena z hlediska organoleptického. Ukazatel chloridy může sloužit také jako indikátor fekálního znečištění s doporučenou hodnotou < 100 mg/l.“.

22.

V příloze č. 1 vysvětlivka č. 18 pod tabulkou B zní:

„18.

Předmětem zkoušky jsou všechny druhy nepříjemných pachů a chutí, které mohou být předmětem stížností odběratelů, tedy i pachy a chutě způsobené použitým dezinfekčním přípravkem. V případě pochybností při senzorickém hodnocení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod - Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). Pro toto hodnocení musí být použit vzorek vody co nejčerstvější a při stanovení prahového čísla se nepostupuje podle bodu 10.1 normy (vzorek se nedechloruje), s výjimkou vzorků odebraných na výstupu z úpravny nebo na vodojemu. Pokud není možné z bezpečnostních důvodů nebo jiných objektivních příčin (vzorek vody nevyhovuje mikrobiologicky, zákalem, barvou nebo pachem nebo by mohl jiným způsobem ohrozit zdraví posuzovatele) chuť stanovit, do protokolu se místo výsledku uvede „Nelze stanovit“.“.

23.

V příloze č. 1 se vysvětlivka č. 20 pod tabulkou B zrušuje.

Dosavadní vysvětlivky č. 21 až 31 se označují jako vysvětlivky č. 20 až 30.

24. V příloze č. 1 se vysvětlivka č. 21 pod tabulkou B zrušuje.

Dosavadní vysvětlivky č. 22 až 30 se označují jako vysvětlivky č. 21 až 29.

25.

V příloze č. 1 vysvětlivky č. 23 a 24 pod tabulkou B znějí:

„23.

Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „pesticidní látky celkem“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Uvádí-li laboratoř v protokolu výsledek ukazatele „pesticidní látky celkem“, musí zároveň uvést i výsledky všech stanovených jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů.

24.

Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „polycyklické aromatické uhlovodíky“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU.“.

26.

V příloze č. 1 vysvětlivce č. 25 pod tabulkou B se slovo „kontejnery“ nahrazuje slovy „akumulačními nádržemi“.

27.

V příloze č. 1 vysvětlivka č. 27 pod tabulkou B zní:

„27.

Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „trihalomethany“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy trihalomethanů uvedeny také všechny 4 jednotlivé látky. Cílem je dosažení co nejnižší hodnoty (žádoucí je výsledek stanovení pod mezí detekce), aniž by byla snížena účinnost dezinfekce.“.

28.

V příloze č. 1 vysvětlivce č. 29 pod tabulkou B se slovo „hodnoty“ nahrazuje slovem „vody“.

29.

V příloze č. 1 pod tabulkou B se doplňují vysvětlivky č. 30 až 33, které znějí:

30.	Suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Jedná se o dílčí skupinu látek zahrnutých do „sumy PFAS“, které obsahují perfluoroalkylovou skupinu se 3 a více uhlíky (tedy -CnF2n-, n >3) nebo perfluoroalkyletherovou skupinu se 2 a více uhlíky (tedy -CnF2nOCmF2 m-, n a m ≥ 1). Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „PFAS suma“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy PFAS uvedeno také všech 20 jednotlivých látek.
31.	V případech, kdy jsou vyšší hodnoty selenu způsobeny geologickým podložím, se hodnoty až do 30 pg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky.
32.	Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací kyselin: chloroctová, dichloroctová, trichloroctová, bromoctová a dibromoctová. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „halogenoctové kyseliny“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy halogenoctových kyselin uvedeno také všech 5 jednotlivých látek.
33.	V oblastech, kde geologické podmínky vedou k vysokým úrovním boru v podzemních vodách a hlavním zdrojem vody dotčeného systému zásobování vodou je podzemní voda, použije se limitní hodnota 2,4 mg/l.“.

30.

V příloze č. 1 se doplňují části C a D, které včetně nadpisů znějí:

„C. Ukazatele se stanovenou směrnou hodnotou

č.	ukazatel	jednotka	směrná hodnota	vysvětlivky
1	17-beta-estradiol	ng/l	1
2	nonylfenol	ng/l	300
3	PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS suma	μg/l	0,010	1
4	chloridazon-desphenyl (OAS 6339-19-1)	μg/l	3	2, 3
5	chloridazon-desphenyl-methyl (OAS 17254-80-7)	μg/l	3	2, 3
6	metazachlor ESA (OAS 172960-62-2)	μg/l	2,5	4
7	metazachlor OA (OAS 1231244-60-2)	μg/l	2,5	4
8	alachlor ESA (OAS 142363-53-9)	μg/l	0,5	5
9	alachlorOA (OAS 171262-17-2)	μg/l	0,5	5
10	atrazin-2-hydroxy (OAS 2163-68-0)	μg/l	1	6
11	2,6-dichlorbenzamid (OAS 2008-58-4)	μg/l	1,5	7
12	dimethachlor ESA (CASID 30748)	μg/l	3	8
13	dimethachlor OA (OAS 1086384-49-7)	μg/l	3	8
14	dimethachlor CGA (OAS 1418095-08-5)	μg/l	3	8
15	ostatní nerelevantní metabolity pesticidních látek	μg/l	0,5	9

Vysvětlivka:

1.	Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny čtyři látky v součtovém ukazateli pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy uvedeny také všechny 4 jednotlivé látky.
2.	Limitní hodnota platí současně pro sumu látek chloridazon-desphenyl a chloridazon-desphenyl-methyl. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
3.	Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky chloridazon bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
4.	Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky metazachlor bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
5.	Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky alachlor bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
6.	Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky atrazin bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
7.	Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota každé z mateřských látek (dichlorbenil a flupikolid) bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
8.	Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky dimethachlor bude méně než 0,1 μg/l a suma hodnot nerelevantních metabolitů dimethachloru méně než 6 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.
9.	Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

D. Ukazatele se stanovenou referenční hodnotou

č.	ukazatel	jednotka	referenční hodnota	vysvětlivky
1	somatické kolifágy	PTJ/100 ml	50 (v případě surové vody)	1

Použitá zkratka: PTJ - plak tvořící jednotka

Vysvětlivka:

Tento ukazatel se stanoví, pokud z posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou vyplyne, že se somatické kolifágy mohou v surové vodě vyskytovat. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, měl by se rozbor provést po všech krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér a posoudit, zda je riziko průniku patogenních virů skrze úpravu dostatečně pod kontrolou.“.

31.

V příloze č. 2 tabulka včetně nadpisu zní:

„Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity

č.	ukazatel	zkratka	jednotka	limit		typ limitu	vysvětlivky
č.	ukazatel	zkratka	jednotka	teplá voda vyrobená z pitné vody	teplá voda vyrobená z jiné vody než z vody pitné	typ limitu	vysvětlivky
1	Legionella spp.		KTJ/100 ml	100	100	MH	1,2,3
2	Legionella spp.		KTJ/100 ml	0	0	NMH	1,4
3	počty kolonií při 36 °C		KTJ/ml	200	200	MH	1
4	Escherichia coli		KTJ/100 ml	-	0	NMH	1
5	Pseudomonas aeruginosa		KTJ/100 ml	-	0	MH	1
6	atypická mykobakteria		KTJ/1000 ml	-	100	MH	1,5
7	barva		mg/l Pt	20	-	MH	1
8	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,0	5,0	MH	1,6
9	chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSK-Mn	mg/l	3,0	5,0	MH	1,7
10	chlor volný		mg/l	1,0	1,0	MH	1,8
11	fosforečnany		mg/l	3,5	3,5	MH	1,9
12	oxid chloričitý		mg/l	0,8	0,8	MH	1,8
13	pach			přijatelný pro odběratele	přijatelný pro odběratele	MH	1,10
14	pH	PH		6,5-9,5	6,0-9,5	MH	1,11
15	teplota		°C	55	55	DH	1,12
16	trihalomethany	THM	μg/l	50	50	NMH	1,13
17	zákal		ZF(n)	5	5	MH	1,14

“.

32.

V příloze č. 2 ve vysvětlivce č. 2 se za slovo „zdravotnická“ vkládají slova „zařízení, zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby,“.

33.

V příloze č. 2 se za vysvětlivku č. 2 vkládá nová vysvětlivka č. 3, která zní:

„3.	Limitní hodnota je stanovena pro účely § 3b.“.

Dosavadní vysvětlivky č. 3 až 13 se označují jako vysvětlivky č. 4 až 14.

34.

V příloze č. 3 tabulka B včetně nadpisu zní:

„Fyzikální a chemické požadavky

Ukazatel	Jednotka	Limit	Vysvětlivky
chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	mg/l	5,0
pach		přijatelný pro odběratele	4
PH		6-9,5
trihalometany	μg/l	50
volný chlor	mg/l	0,1-1,0	5
vizuální posouzení			6
zákal	ZF(n)	5	7

“.

35.

V příloze č. 4 se dosavadní text označuje jako část 1 a doplňuje se část 2, která včetně nadpisu a poznámky pod tabulkou zní:

„2. Minimální četnost provádění rozborů ukazatelů se stanovenou směrnou hodnotou

č.	Ukazatel	Četnost stanovení
1	17-beta-estradiol	1 za 3 roky *)
2	nonylfenol	1 za 3 roky *)
3	PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS suma	1 za 3 roky *)
4	chloridazon-desphenyl, chloridazon-desphenyl-methyl, metazachlor ESA, metazachlor OA, alachlor ESA, alachlorOA, atrazin-2-hydroxy, 2,6-dichlorbenzamid, dimethachlor ESA, dimethachlor OA, dimethachlor CGA a ostatní nerelevantní metabolity pesticidních látek	stanovují se v rámci úplného rozboru podle přílohy č. 5 této vyhlášky s přihlédnutím k vysvětlivce č. 12 uvedené přílohy

*) Tyto ukazatele v pitné vodě není nutné stanovovat v případě, že jsou pro ukazatele se stanovenou směrnou hodnotou známé koncentrační hodnoty, které byly pořízené v rámci monitoringu kvality relevantních zdrojů nebo útvarů podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zjištěné v surové vodě podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, nebo zjištěné v rámci předchozího sledování kvality pitné vody. To platí za podmínky, že výsledky nejsou starší než 3 roky a že zjištěné hodnoty nepřekračovaly předepsané směrné hodnoty.“.

36.

V příloze č. 5 části 1 „Krácený rozbor“ tabulka A včetně nadpisu zní:

„Tabulka A

č.	ukazatel	vysvětlivky
1	Escherichia coli
2	intestinální enterokoky
3	koliformní bakterie
4	počty kolonií při 22 °C
5	počty kolonií při 36 °C
6	mikroskopický obraz - abioseston	1
7	mikroskopický obraz - počet organismů	1
8	mikroskopický obraz - živé organismy	1
9	amonné ionty	5
10	barva
11	dusičnany
12	dusitany	5
13	hliník	2
14	chlor volný nebo jiná aktivní látka chemické dezinfekce	3
15	chemická spotřeba kyslíku-manganistanem (nebo celkový organický uhlík)
16	chuť
17	konduktivita
18	mangan	4
19	pach
20	PH
21	zákal
22	železo
23	teplota
	další relevantní ukazatele vyplývající z posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou

“.

37.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ ve třetím odstavci větě první se slovo „stanovena“ nahrazuje slovy „stanovena v“ a ve větě poslední se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“.

38.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ tabulka B včetně nadpisu zní:

„Tabulka B

č.	Ukazatel	Místa odběru		Vysvětlivky
č.	Ukazatel	Voda upravená +	Voda dodávaná (spotřebitel) ++	Vysvětlivky
	A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
1	Clostridium perfringens	X		1,2
2	intestinální enterokoky	X	X	2
3	Escherichia coli	X	X	2
4	koliformní bakterie	X	X	2
5	mikroskopický obraz - abioseston	X	X	1,2
6	mikroskopický obraz - počet organismů	X	X	1,2
7	mikroskopický obraz - živé organismy	X	X	1,2
8	počty kolonií při 22 °C	X	X	2
9	počty kolonií při 36 °C	X	X	2
	B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
11	1,2-dichlorethan	*	*
12	akrylamid	-	-	3
13	amonné ionty	*	*
14	antimon	*	*
15	arsen	*	*
16	barva	X	X	2
17	benzen		X	4
18	benzo[a]pyren		X
19	beryllium	*	*	5
20	bisfenol A	*	*
21	bor	*	*
22	bromičnany		X	6
23	celkový organický uhlík	*	*	7
24	draslík	*	*	17
25	dusičnany	*	*
26	dusitany	X	X	2
27	epichlorhydrin	-	-	3
28	fluoridy	*	*
29	halogenoctové kyseliny		X	18
30	hliník	*	*
31	hořčík	*	*
32	chemická spotřeba kyslíku Mn	X	X	2,8
33	chlor volný		X	9
34	chlorečnany		X	9
35	chlorethen (vinylchlorid)		X	3
36	chloridy	*	*
37	chloritany		X	9
38	chrom	*	*
39	chuť	X	X	2
40	kadmium		X
41	konduktivita	*	*
42	kyanidy celkové	*	*
43	mangan	*	*
44	měď		X	10
45	microcystin-LR	X		2,11
46	nikl		X	10
47	olovo		X	10
48	ozon	X		2,9
49	pach	X	X	2
50	pesticidní látka	*	*	12
51	pesticidní látky celkem	*	*	12
52	PFAS suma	*	*	19
53	PH	X	X	2
54	polycyklické aromatické uhlovodíky		X	13
55	rtuť	*	*
56	selen	*	*
57	sírany	*	*
58	sodík	*	*
59	stříbro		X	14
60	teplota	X	X	2
61	tetrachlorethen		X
62	trihalomethany		X	15
63	trichlorethen		X
64	trichlormethan (chloroform)		X
65	uran	*	*	16
66	vápník	*	*
67	vápník a hořčík	*	*
68	zákal	X	X	2
69	železo	X	X	2

“.

39.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ poznámka (x) pod tabulkou B zní:

„(x) Znamená, že v rámci jednoho úplného rozboru musí být vzorek povinně odebrán na tomto místě.“.

40.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ se konci textu vysvětlivky č. 1 pod tabulkou B doplňují slova „ , pokud z posouzení rizik systému zásobování pitnou vodou vyplyne, že je to vhodné; a to zejména při výskytu ukazatele v surové vodě nad mezí stanovitelnosti a nutnosti prověřit účinnost úpravy vody vůči odolným formám mikroorganismů“.

41.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ ve vysvětlivce č. 10 pod tabulkou B větě poslední se slova „provádí se“ nahrazují slovy „zajistí si odběratelé vody a další osoby v obdobném postavení v tomto objektu“.

42.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ ve vysvětlivce č. 11 pod tabulkou B se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“.

43.

V příloze č. 5 části 2 „Úplný rozbor“ se za vysvětlivku č. 16 pod tabulkou B doplňují vysvětlivky č. 17 až 19, které znějí:

„17.	Pokud se jedná o stabilní podzemní nebo povrchový zdroj, stačí tento ukazatel stanovit jen jednou ročně; u oblastí, kde se provádí úplný rozbor 1 za 2 roky, pak 1 za 2 roky.
18.	Tento ukazatel se stanovuje pouze v případech, že se k dezinfekci pitné vody používá chemická dezinfekce. Jedná se o sumu těchto 5 látek: chloroctová, dichloroctová, trichloroctová, bromoctová a dibromoctová kyselina.
19.	Tyto látky se stanovují pouze tehdy, pokud se při posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou dospěje k závěru, že je jejich výskyt vdaném zdroji vody pravděpodobný. V případě, že jsou pro tyto látky známé relevantní podlimitní hodnoty, které byly pořízené v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), mohou být tyto hodnoty využity za podmínky, že nejsou starší než 3 roky, při posouzení a řízení rizik systému zásobování pitnou vodou.“.

44.

V příloze č. 6 část A včetně nadpisu a poznámek pod tabulkou zní:

„A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Ukazatel	Metoda	Alternativní metoda
Escherichia coli	ČSN EN ISO 9308-1	ČSN EN ISO 9308-2
koliformní bakterie	ČSN EN ISO 9308-1	ČSN EN ISO 9308-2
intestinální enterokoky	ČSN EN ISO 7899-2
Pseudomonas aeruginosa	ČSN EN ISO 16266	ČSN EN ISO 16266-2
počty kolonií při 22 °C a 36 °C	ČSN EN ISO 6222
mikroskopický obraz	ČSN 757712 a ČSN 75 7713
Clostridium perfringens (včetně spor)	ČSN EN ISO 14189
atypická mykobakteria	ČSN 75 7840
Legionella spp.	ČSN EN ISO 11731 *)
Somatické kolifágy	ČSN EN ISO 10705-2 a ČSN ISO 10705-3**)
Staphylococcus aureus	ČSN EN ISO 6888-1 (beze změny A1) ***)

*) pro účely ověřovacího monitorování založeného na posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou a na doplnění kultivačních metod lze použít i jiné metody, jako je norma ISO/TS 12869, rychlé kultivační metody, nekultivační metody a molekulární metody, zejména kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR)

**) jedná se o doporučené metody; pro stanovení tohoto ukazatele může laboratoř použít i jinou metodu, pokud prokáže její vhodnost pro daný účel

***) v bodě 4.1 uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody.“.

45.

V příloze č. 6 části B tabulka včetně poznámek pod tabulkou zní: „

Ukazatel	Mez stanovitelnosti 0	Nejistota měření	Vysvětlivky
Ukazatel	[% limitní hodnoty (kromě pH)]	[% limitní hodnoty]	Vysvětlivky
17-beta-estradiol	≤ 80	≤ 50
akrylamid	do výše limitní hodnoty	≤ 30	1
amonné ionty	≤ 30	≤ 40
antimon	≤ 30	≤ 40
arzen	≤ 30	≤ 30
barva	≤ 25	≤ 30
benzen	≤ 30	≤ 40
benzo(a)pyren	≤ 30	≤ 50	2
beryllium	≤ 20	≤ 25
bisfenol A	≤ 30	≤ 50
bor	≤ 30	≤ 25
bromičnany	≤ 30	≤ 40
celkový organický uhlík (TOC)	≤ 30	≤ 30	3
1,2-dichlorethan	≤ 30	≤ 40
draslík	1 mg/l (limitní hodnota není stanovena)	≤ 15
dusičnany	≤ 10	≤ 15
dusitany	≤ 30	≤ 20
epichlorhydrin	≤ 50	≤ 30	1
fluoridy	≤ 10	≤ 20
halogenoctové kyseliny (HAAs)	≤ 30	≤ 50
hliník	≤ 30	≤ 25
hořčík	≤ 20	≤ 20
chemická spotřeba kyslíku manganistanem	≤ 20	≤ 20	4
chlor volný	≤ 25	≤ 20
chlorečnany	≤ 25	≤ 20
chlorethen (Vinylchlorid)	≤ 30	≤ 50	1
chloridy	≤ 10	≤ 15
chloritany	≤ 25	≤ 20
chrom	≤ 30	≤ 30
chuť			5
kadmium	≤ 30	≤ 25
konduktivita	≤ 10	≤ 20
kyanidy celkové	≤ 30	≤ 30	6
mangan	≤ 30	≤ 30
měď	≤ 30	≤ 25
microcystin-LR	≤ 20	≤ 25
nikl	≤ 30	≤ 25
nonylfenol	≤ 30	≤ 50
olovo	≤ 30	≤ 25
ozon	≤ 30	≤ 20
pach			5
pesticidní látky	≤ 30	≤ 30	7
pesticidní látky celkem	viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky
PFAS suma	≤ 30	≤ 50
PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS suma	≤ 20***	≤ 50
polycyklické aromatické uhlovodíky	≤ 30	≤ 40	8
reakce vody (pH)		≤ 0,2	9
rtuť	≤ 30	≤ 30
selen	≤ 30	≤ 40
sírany	≤ 10	≤ 15
sodík	≤ 10	≤ 15
stříbro	≤ 10	≤ 25
tetrachlorethen	≤ 30	≤ 30	10
trihalomethany	≤ 30	≤ 40	8
trichlormethan (chloroform)	≤ 10	≤ 25
trichlorethen	≤ 30	≤ 40	10
uran	≤ 30	≤ 30
vápník	≤ 10	≤ 20
vápník a hořčík	≤ 10	≤ 20
zákal	≤ 30	≤ 30	11
železo	≤ 30	≤ 30

Poznámky:

(*) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

(**) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.

(***) Platí pro každou jednotlivou látku.“.

46.

V příloze č. 6 části B ve vysvětlivce č. 1 se věta první zrušuje a ve větě poslední se za slova „ukazatele se“ vkládá slovo „přednostně“.

47.

V příloze č. 6 části B ve vysvětlivce č. 7 se ve větě poslední slovo „nejistoty“ zrušuje.

48.

V nadpisu přílohy č. 7 se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou“.

49.

V příloze č. 7 text nad tabulkou č. 1 a tabulka č. 1 znějí:

„Postup vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou sestává ze série kroků uvedených v tabulce 1, které vedou ke zpracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a odst. 5 zákona. K charakterizaci rizika použije osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona metodiku uvedenou v tabulkách 2 až 4, nebo jinou srovnatelnou metodiku, která vhodným způsobem posoudí následky a pravděpodobnost výskytu zjištěných nebezpečí, rozdělí je podle míry rizika a určí nepřijatelná rizika. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední; v případě velkých vodárenských systémů a velkého počtu identifikovaných rizik se za nepřijatelná považují pouze ta střední rizika, která by měla velké následky. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou.

Pokud jsou identifikována nepřijatelná rizika, je součástí posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou návrh nápravných a kontrolních opatření k předcházení nepřijatelným rizikům, popřípadě k jejich odstranění nebo podstatnému zmírnění. V případě vodárenských systémů, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, provede se v rámci posouzení a řízení rizik také validace této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce. Validací dezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda, a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů.

Posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou se zpracovává pro každou zásobovanou oblast samostatně. Jestliže je zásobovaná oblast součástí skupinového vodovodu, zpracuje se posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou pro celý skupinový vodovod, pokud má jednoho provozovatele. V případě více provozovatelů skupinového vodovodu se posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou vypracovávají takovým způsobem, aby na sebe posouzení a řízení rizik jednotlivých částí systému obsahově i časově navazovala, nevylučují-li to objektivní okolnosti.

Při vypracování kroků 3 až 5 uvedených v Tabulce 1 zohlední osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Vhodným způsobem musí být zohledněna i rizika vyplývající ze změny klimatu (především nedostatek vody), dále riziko úniků vody vedoucí ke ztrátám vody ve vodovodní síti a rizika plynoucí z netěsnícího potrubí.

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou.

Krok	Název	Obsah	Výstup
1	Ustavení osoby či pracovního týmu	Jmenování osoby či ustavení pracovního týmu odpovědného za zpracování posouzení a řízení rizik, jeho zavedení do praxe a kontrolu plnění naplánovaných opatření.	Hlavní odpovědná osoba, která zpracování provedla, a seznam členů pracovního týmu, pokud zpracování provádělo více osob.
2	Popis systému zásobování vodou	Inventura systému po stránce technické, organizační i personální.	Aktuální popis systému zásobování vodou (zdroj, úprava, distribuce, odběratelé, organizace provozovatele - odpovědnost za jednotlivé úseky systému, způsob dokumentace činností).
3	Identifikace nebezpečí, nebezpečných událostí a jejich příčin	Vyhledání všech relevantních existujících nebo hrozících nebezpečí [§ 2 písm. p)] v posuzovaném systému zásobování; popis stávajících kontrolních [§ 2 písm. t)] a nápravných [§ 2 písm. u)] opatření a jejich propojení s určenými nebezpečími.	Seznam identifikovaných nebezpečí a jejich příčin, rozdělených podle jednotlivých částí systému zásobování a doplněných o již použitá relevantní kontrolní a nápravná opatření. Návrh dodatečného šetření v případě nejasných nebezpečí.
4	Charakterizace rizika	Odhad pravděpodobnosti vzniku nebezpečí podle tabulky 2 a následků zjištěných nebezpečí podle tabulky 3, určení nepřijatelných rizik a s nimi souvisejících kritických bodů [§ 2 písm. s)] v systému zásobování.	Seznam identifikovaných nebezpečí s určením jejich závažnosti, který obsahuje: a) hodnocení pravděpodobnosti jejich výskytu a jejich následků na jakost nebo množství dodávané vody, b) míru rizika každého nebezpečí vyplývající z uvedeného hodnocení, c) označení nepřijatelných rizik (kritických bodů systému).
5	Nápravná a kontrolní opatření	Určení odpovídajících nápravných nebo kontrolních opatření u nepřijatelných rizik nebo dalších rizik, která provozovatel považuje za významná a potřebná k ošetření, a naplánování jejich provedení či zavedení do praxe.	Seznam nepřijatelných rizik s návrhem na: a) nápravná opatření k jejich odstranění nebo zmírnění (tam, kde je to možné), včetně časového harmonogramu, b) kontrolní opatření (tam, kde riziko nelze odstranit).
6	Provozní monitorování kritických bodů	Zavedení systému provozního monitorování zvolených kontrolních opatření u kritických bodů.	Návody na způsob a četnost kontroly kritických bodů formou kontrolních opatření a jejich začlenění do monitorovacího programu, včetně způsobu dokumentování provedených kontrol.
7	Verifikace	Ověření správnosti posouzení a řízení rizik a provozního řádu a jejich účinnosti v praxi.	Popis, jakým způsobem budou hodnoceny správnost a účinnost posouzení a řízení rizik a provozního řádu a jejich naplňování v praxi.
8	Přezkoumání účinnosti	Periodické přezkoumání účinnosti posouzení a řízení rizik na základě nových zkušeností, výsledků o jakosti vody a havárií.	Datum, kdy bude nejpozději provedeno přezkoumání, a podmínky, za kterých má být přezkoumání provedeno okamžitě.

“.

50.

V příloze č. 7 se v nadpisech tabulek č. 2 až 4 za slovo „posouzení“ vkládají slova „a řízení“.

51.

Za přílohu č. 7 se doplňuje příloha č. 8, která zní:

„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 252/2004 Sb.

Postup vypracování posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech

Postup vypracování posouzení a řízení rizik sestává ze šetření, které spočívá v jednotlivých krocích uvedených v tabulce 1 a 2 této přílohy, a následně posouzení pokračuje dle typu prioritního prostoru - tabulka 3 této přílohy (specifická pro riziko olova) a tabulky 4 a 5 této přílohy (specifické pro rizika legionel). Výsledkem, který se zaznamenává do dokumentu posouzení a řízení rizik, je popis vnitřního vodovodu a přípojky, přehled hodnocení jednotlivých nebezpečných událostí a nebezpečí, charakterizace (míra) rizika a opatření k řízení nepřijatelných rizik. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení a řízení rizik.

Pokud je výsledkem hodnocení přítomnosti olova v pitné vodě nízké riziko, není ho již nutné napříště přezkoumávat a aktualizovat.

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení rizik vnitřního vodovodu

Krok

Název

Obsah

Výstup

Ustavení osoby či pracovního týmu

Jmenování osoby či ustavení pracovního týmu odpovědného za zpracování posouzení a řízení rizik, jeho zavedení do praxe a kontrolu plnění naplánovaných opatření.

Hlavní odpovědná osoba, která zpracování provedla, a seznam členů pracovního týmu, pokud zpracování provádělo více osob.

Popis vnitřního vodovodu pitné a teplé vody

Inventura systému po stránce technické a personální.

Aktuální popis vnitřního vodovodu (zdroj, případná úprava vody v budově, schéma rozvodů pitné i teplé vody, materiál potrubí, počet odběrových míst a způsob užití vody, denní spotřeba pitné a teplé vody, charakteristika spotřebitelů pitné a teplé vody, údržba a odpovědnost za provoz systému, způsob kontroly kvality vody, způsob evidence činností).

Identifikace nebezpečí (rizikových faktorů)

Posouzení všech relevantních existujících nebo hrozících nebezpečí [§ 2 písm. p)] a jejich příčin (nebezpečných událostí [§ 2 písm. q)]) v posuzovaném vnitřním vodovodu a přípojky podle seznamu rizikových faktorů podle tabulek 2 (generická rizika), 3 (olovo) a 4 (legionely) této přílohy popis stávajících kontrolních [§ 2 písm. t] a nápravných opatření [§ 2 písm. u] a jejich propojení s určenými nebezpečími. Tento krok zahrnuje i provedení dodatečného šetření u nebezpečí, která nejsou hned zcela zjevná.

Seznam identifikovaných nebezpečí (rizikových faktorů) a jejich hodnocení (určení míry rizika).

Charakterizace rizika

Určení míry rizika podle tabulek 2, 3 a 4 a 5 této přílohy

Nápravná a kontrolní opatření

Určení odpovídajících nápravných [§ 2 písm. u] nebo kontrolních opatření u nepřijatelných rizik nebo dalších rizik, která provozovatel považuje za významná a potřebná k ošetření, a naplánování jejich provedení či zavedení do praxe.

Seznam nepřijatelných rizik s návrhem na:

a)	nápravná opatření k jejich odstranění nebo zmírnění (tam, kde je to možné), včetně časového harmonogramu,
b)	kontrolní opatření (tam, kde riziko nelze odstranit).

Provozní monitorování kritických bodů

Zavedení systému provozního monitorování zvolených kontrolních opatření u kritických bodů [§ 2 písm. s)].

Návody na způsob a četnost kontroly kritických bodů formou kontrolních opatření, včetně způsobu dokumentování provedených kontrol.

Verifikace

Ověření správnosti posouzení rizik a provozního řádu a jejich účinnosti v praxi.

Popis, jakým způsobem budou hodnoceny správnost a účinnost posouzení rizik a provozního řádu a jejich naplňování v praxi.

Přezkoumání účinnosti

Periodické přezkoumání účinnosti posouzení rizik na základě nových zkušeností, výsledků o jakosti vody, havárií nebo prokázaných onemocnění souvisejících s vnitřním vodovodem

Datum, kdy bude nejpozději provedeno přezkoumání, a podmínky, za kterých má být přezkoumání provedeno okamžitě.

Tabulka 2. Způsob a hodnocení šetření generických rizik vnitřního vodovodu.

Nebezpečná událost	Nebezpečí	Hodnocení	Míra rizika
Existence dvojích rozvodů vody v objektu (pitné a užitkové) a jejich propojení	Fekální znečištění pitné vody	Propojení obou rozvodů je nepřímé, přerušované a beztlakové	Nízké riziko
		Propojení obou systémů je přímé přes potrubí s uzavírací armaturou	Vysoké riziko
Chybějící nebo nefunkční armatura zabraňující zpětnému toku na zařízeních a přístrojích připojených k rozvodu pitné vody (např. myčky nádobí, přístroje na výplach střev ve zdravotnických zařízeních apod.)	Fekální a jiné mikrobiální znečištění pitné vody	Armatura chybí nebo je již několik let stará a její funkčnost nebyla kontrolovaná	Střední a vysoké riziko
Nevhodný materiál potrubí - staré olověné rozvody vody nebo olověná přípojka, koroze potrubí	Kontaminace pitné vody olovem	Viz tabulka 3 této přílohy	Nízké až vysoké riziko (viz tabulka 3 této přílohy)
Nevhodný materiál potrubí - staré ocelové potrubí s porušenou pozinkovanou vrstvou, koroze potrubí	Zákal a barva vody, vyšší riziko mikrobiální kontaminace vody	Barva nebo zákal vody jen občasně pozorovatelné a nízké intenzity	Nízké až střední riziko
		Barva nebo zákal vody pravidelně pozorovatelné nebo občas vysoké intenzity	Střední riziko
Nevhodný materiál potrubí - nekvalitní plastové potrubí (výluh organických látek)	Neobvyklý pach a chuť vody, pomnožování bakterií (mikrobiální kontaminace)	Pach nebo chuť vody jsou obtěžující nebo dokonce nepřijatelné pro spotřebitele	Střední až vysoké riziko
Nevhodný materiál potrubí - zánovní měděné potrubí v místě, kde s ním není rozváděná pitná voda kompatibilní; koroze potrubí	Kontaminace pitné vody mědí	Voda barví do Šeda sanitární keramiku, ale nevykazuje jiné závady a obsah mědi je pod limitem	Nízké riziko
		Voda má hořkou chuť	Střední riziko
		Voda způsobuje nevolnost, obsah mědi je nad limitem	Vysoké riziko
Dodatečná úprava vody v objektu - nevhodný druh úpravy vody, nedostatečná péče o zařízení upravující vodu	Mikrobiální nebo chemická úprava vody, odstranění potřebných minerálních prvků z vody	Voda vykazuje senzorické problémy nebo se po jejím požívání objevují zdravotní problémy	Střední až vysoké riziko
Déletrvající stagnace vody v potrubí (např. když část objektu není využívaná)	Mikrobiální kontaminace vody	Voda při mikrobiologickém rozboru vykazuje problémy, popř. se vyskytují zdravotní problémy při jejím užití	Střední až vysoké riziko
Špatná izolace potrubí pitné vody, zvýšená teplota pitné vody na kohoutku	Mikrobiální kontaminace vody, nevyhovující chuť vody	Voda při mikrobiologickém rozboru vykazuje problémy, popř. se vyskytují stížnosti na chuť vody	Střední riziko

Poznámka: Pokud u daného vnitřního vodovodu v době hodnocení určitá nebezpečná událost neexistuje, uvede se do dokumentu posouzení a řízení rizik, že tato událost není toho času relevantní.

Tabulka 3. Způsob a hodnocení šetření rizika přítomnosti olova v pitné vodě.

Krok šetření	Předmět šetření	Výsledek šetření	Míra rizika
1	Jedná se o budovu, která vzhledem k době svého vzniku může mít vnitřní vodovod nebo přípojku z olova?	NE	Nízké riziko - není nutné další šetření
		ANO	Střední nebo vysoké riziko - nutné další šetření (podle kroku 2 této tabulky)
2	Byla po roce 1990 provedena kompletní výměna rozvodů pitné vody? (Poznámka: menšinovým zdrojem olova může být i stará olověná přípojka nebo nové tvarovky z neschválené slitiny obsahující olovo.)	ANO	Nízké riziko - není nutné další šetření
		NEBYLA, NENÍ ZNÁMO	Střední nebo vysoké riziko - nutné další šetření (podle kroku 3 této tabulky)
3	Byl proveden monitoring obsahu olova ve vodě?	NE	Střední nebo vysoké riziko - nutno provést monitoring
		ANO	Riziko záleží na výsledku (podle kroku 4 této tabulky)
4	Výsledek monitoringu olova	Všechny výsledky < 5 pg/l	Nízké riziko
		Výsledek po stagnaci > 5 pg/l, ale po odtočení < 5 pg/l	Střední riziko
		Výsledek po odtočení nebo při náhodném denním odběru > 5 pg/l	Vysoké riziko

Tabulka 4. Seznam rizikových faktorů pro bakterie rodu Legionella v rozvodu teplé vody a jejich hodnocení

Faktor č.	Rizikový faktor	Kritéria rizikovosti	Bodové hodnocení
1	Způsob a místo ohřevu	Ohřev v místě spotřeby*)	1
		Centrální ohřev s přímým odběrem	2
		Centrální ohřev s akumulací	3
2	Existence projektové dokumentace	K dispozici, odpovídá realitě	1
		K dispozici, neodpovídá realitě	2
		Chybí	3
3	Materiál potrubí	Přítomnost nerezového, měděného nebo PVC potrubí	1
		Přítomnost pozinkovaného, PP nebo PE potrubí	2
		Neznámý materiál nebo materiál mimořádně podporující růst mikroorganismů	3
4	Izolace potrubních systémů	Dostatečná	1
		Částečná	2
		Chybí	3
5	Místa se stagnující vodou	Nevyskytují se	1
		Vyskytují se jednotlivá odběrová místa s nízkou spotřebou a možnou stagnací vody	3
		V systému jsou slepá ramena a nevyužívané koncovky	5
6	Regulace systému teplé vody co do teploty, průtoku a tlaku	Systém je regulován (všechny regulační prvky splněny)	1
		Systém je regulován, ale ne ve všech prvcích	3
		Systém není regulován	5
7	Cirkulace teplé vody	Je plně funkční	1
		Systém není plně vyvážený	2
		Cirkulace chybí	4
8	Dezinfekce teplé vody	Dezinfekce není nutná nebo je prováděna kontinuální a účinná dezinfekce	1
		Dezinfekce je prováděna pouze nárazově nebo není dostatečně účinná	3
		Je nutná, ale není prováděna vůbec	5
9	Teplotní režim (v případě, že není účinná dezinfekce teplé vody; pokud funguje účinná chemická dezinfekce, body z teplotního režimu se do celkového skóre nezapočítávají)	Teplota je ve všech místech spotřeby 55 ± 2 °C	1
		Teplota je nevyrovnaná, teplota je v některých místech spotřeby nižší než 50 °C	3
		Teplota nedosahuje 50 °C v celé budově	5
10	Zásobníky a způsob jejich odkalování, stagnace vody v zásobnících	Voda v zásobnících nestagnuje, ty jsou pravidelně odkalovány	1
		Voda může stagnovat, nepravidelné nebo nedokonalé odkalování	2
		Nelze provést odkalení	4
11	Možnost propojení s jiným rozvodem vody	Možnost propojení neexistuje	1
		Ano, ale systémy jsou odděleny	2
		Existuje možnost propojení	3
12	Nedostatečná údržba systému	Provádění pravidelné preventivní údržby dle stanoveného plánu	1
		Chybějící plán údržby, nepravidelná nebo nedokumentovaná údržba	3
13	Kontrola kvality vody	Pravidelné kontroly, reprezentativní počet vzorků, vyhovující výsledky	1
		Nepravidelné kontroly, nereprezentativní počet vzorků nebo ojedinělé nevyhovující výsledky	3
		Žádné kontroly nebo opakovaně nevyhovující výsledky nebo výskyt virulentních subtypů Legionella pneumophila sg 1	5
14	Zařízení generující aerosol	Sprchy	2
		Perličkové koupele, vířivky	3
		Vanové koupele s cirkulací, zařízení s tlakovým rozstřikem	5
15	Vnímavost spotřebitelů	Běžná populace	1
		Vnímavé osoby (imunokompromitovaní jedinci a senioři)	3
		Vysoce rizikové osoby (imunokompromitovaní pacienti jimž je poskytována lůžková péče, například na oddělení transplantačním, neonatologickém, anestezioresuscitačním, dialyzačním, onkologii, hematoonkologii, jednotce intenzivní péče)	5

*) V případě, že se teplá voda ohřívá v místě spotřeby průtokovými ohřívači, považuje se riziko přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody za nízké a není potřeba identifikovat nebezpečí (rizikové faktory), charakterizovat riziko a přijímat kontrolní nebo nápravná opatření. V popisu systému zásobování se tato skutečnost uvede jako vysvětlení, proč pro hodnocení rizik legionel chybí kroky 3 až 6 z tabulky 1.

Tabulka 5. Způsob stanovení míry rizika pro přítomnost bakterií rodu Legionella

Počet bodů	Míra rizika	Vysvětlivka
16-25	Nízká	Nízké riziko může být stanoveno pouze v případě, že zároveň není žádný z rizikových faktorů č. 13, 14 a 15 (tab. 4) bodově hodnocen jako 5.
26-45	Střední
>45	Vysoká

“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Pro ukazatel „olovo“ uvedený v příloze č. 1 tabulce B řádku 47, ve znění vyhlášky č. 252/2004 Sb., účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, platí do 12. ledna 2036 hygienický limit 10 µg/l (nejvyšší mezní hodnota).

Čl. III

Technický předpis

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl. IV

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 17 tabulky B řádků 20, 29 a 52, která nabývají účinnosti dnem 12. ledna 2026.

Ministr:

prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.