Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.
Odůvodnění:
Rozšíření nové mutace SARS-CoV-2 B.1.1.7 (tzv. britská varianta), která se šíří v populaci o 40- 70 % snadněji a rychleji, je jednou z příčin obratu epidemie COVID -19 směrem k růstu počtu nových případů onemocnění. Varianta B.1.351 (tzv. jihoafrická varianta) se výrazně šíří ve všech zemích regionu jižní Afriky. Dle dat ECDC je zvýšený počet výskytu kromě Jihoafrické republiky potvrzen také v Botswaně, Lesothu, Keni, Malawi, Mosambiku, Svazijsku a Zambii. ECDC předpokládá rozšíření této varianty i v dalších zemích regionu. Dle hodnocení ECDC varianta viru B.1.351 vykazuje až o 50% vyšší nakažlivost a resistentnost, což znamená možné komplikace při aplikaci existujících vakcín - např. Jihoafrická republika pozastavila očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli údajné nedostatečné ochraně vůči jihoafrické variantě viru. Z důvodu šíření této varianty došlo také z rozhodnutí rakouské federální vlády k faktickému uzavření spolkové země Tyrolsko. Šíření této varianty bylo již zaznamenáno ve 40 zemích světa. Varianta P.1 (tzv. brazilská varianta) je prozatím identifikována sporadicky v 17 zemích světa. Prozatímní snahy sekvenování vzorků však potvrzují, že i varianta P.1 bude pravděpodobně více nakažlivá než původní kmen viru. Jako problematický se jeví nedostatek informací s ohledem na odolnost tohoto viru, tj. efektivita existujících vakcín.
Nezbytnou součástí protiepidemických opatření je stanovení délky izolace a karantény. Obvyklá délka nařízení karantény a izolace u infekčních onemocnění se shoduje s inkubační dobou. V posledních mimořádných opatřeních v oblasti pravidel nařizování a ukončování izolace a karantény došlo ke zkrácení doby izolace a karantény ze 14 na 10 dnů, a to na základě nových poznatků o onemocnění COVID-19 z důvodu optimalizace poměru přínosu protiepidemických opatření spočívajících v omezení osobní svobody a pro společnost nepříznivých následků těchto opatření. Výsledky recentních vědeckých studií prokázaly pokles koncentrace RNA viru SARS-CoV-2 ve vzorcích horních cest dýchacích u nakažených osob po nástupu klinických příznaků. U osob pozitivně testovaných na základě klinického obrazu onemocnění COVID-19 lze tedy očekávat postupný pokles koncentrace viru v horních cestách dýchacích, tedy pokles jejich nakažlivost v následujících dnech po provedení odběru. Po cca 10 dnech od diagnostického odběru lze předpokládat, že většina pozitivně testovaných osob, které nevykazují žádné klinické příznaky onemocnění COVID19, je pravděpodobně neinfekční pro své okolí. Asymptomatické osoby vylučují menší množství viru než jedinci s příznaky. Z tohoto důvodu u nich nedochází k rozvoji klinických příznaků a jejich nakažlivost je pravděpodobně nižší než u osob s klinickými příznaky. Osoby bez klinických příznaků indikované k testování na základě rizikového kontaktu s pozitivní osobou, jejichž výsledek RT-PCR testu je pozitivní, jsou tak po čtrnácti dnech od diagnostického odběru v naprosté většině neinfekční pro své okolí. Detekce virové RNA metodou RT-PCR navíc nutně neznamená, že testovaná osoba je infekční a je schopna přenášet virus na jinou osobu. Životaschopný virus bývá jen minimálně izolován od nakažených osob po více jak deseti dnech od průkazu jejich onemocnění. U vzorků od pacientů, kteří se zotavili z počátečního onemocnění COVID-19 a následně se u nich objevily nové příznaky a znovu byly pozitivně testovány, nebyl zjištěn virus způsobilý pro replikaci v buňkách. Nicméně dle recentní publikace Kissler,et al. Densely sampled viral trajectories suggest longer duration of acute infection with B.1.1.7 variant relative to non- B.1.1.7 SARS-CoV-2." Preprint, 2021 je u britské mutace více jak 2x delší proliferace viru (5,3 versus 2,0 dne), delší clearance viru (8,0 versus 6,2 dne) a celkově delší doba akutní fáze nemoci (13,3 versus 8,2 dne). Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k obnovení původní délky izolace a karantény, a to v rozsahu inkubační doby. Ministerstvo tak rozhodlo i z důvodu předběžné opatrnosti a z důvodu nedostatku vědeckých poznatků k těmto novým variantám (mutacím) SARS-CoV-2.
Na základě těchto informací a vzhledem k informacím o pravděpodobně vyšší nakažlivosti nových výše uvedených variant SARS-CoV-2, a na základě platných doporučení ECDC, bylo přistoupeno k návratu k původnímu rozsahu izolace ve shodné délce jako karanténa, a u pozitivně testovaných osob se nařizuje izolace v délce 14dnů od diagnostického odběru u všech osob. Při epidemiologickém šetření KHS zjišťuje okolnosti kontaktu mezi osobou, u které bylo laboratorním vyšetřením prokázáno onemocnění COVID-19. Mezi okolnosti ovlivňující intenzitu rizika takového kontaktu patří například doba kontaktu, použití ochranných prostředků dýchacích cest či rozestup mezi osobami. Při posuzování okolností kontaktu pak KHS postupuje podle Metodického pokynu hlavní hygieničky České republiky k jednotnému postupu KHS při rozhodování o nařízení karanténních opatření.
Karanténa se z důvodu dostatečné účinnosti zpravidla zavádí na maximální inkubační dobu. Inkubační doba představuje období mezi vstupem infekčního původce do organismu a prvním nástupem prvních klinických příznaků či symptomů onemocnění COVID-19. Výjimečně jsou dokumentovány sporadické případy rozvinutí prvních příznaků i po 14 dnech od kontaktu s nemocným. Epidemiologické dopady prodloužení karantény nad minimálních 14 dní by však nebyly pravděpodobně významné. Tyto případy s dlouhou inkubační dobou mají navíc nižší schopnost šíření viru do okolí. Dalším praktickým, avšak minoritním důvodem stanovení stejné doby karantény je sjednocení minimální doby omezení svobody pohybu s izolací za účelem zjednodušení stanovených opatření směrem k veřejnosti.
Nově se vymezuje okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků karanténa či izolace v případě, že nemají žádné příznaky onemocnění COVID-19 nařizovat nemusí, protože buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se, že dle stávajících mezinárodních doporučení ECDC a CDC je v době 90 dní od záchytu onemocnění dostatečná hladina protilátek, která ve většině případů ochrání před reinfekcí, anebo osoby byly řádně očkovány všemi dávkami očkovací látky proti onemocnění COVID-19 v souladu se souhrnem údajů o léčivém přípravku (SPC). V případě, že tyto osoby budou mít příznaky onemocnění COVID-19, pak se jim izolace či karanténa nařídí.