1. Vymezení pojmu
Od 1. 1. 2014 je obchodní tajemství upraveno v § 504 ObčZ. Podle jeho znění
„tvoří obchodní tajemství konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných kruzích nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení“.
Podstata obchodního tajemství zůstává ve srovnání s obchodním zákoníkem bez zásadních změn. Došlo k vypuštění (obecné) specifikace skutečností tvořících obchodní tajemství (obchodní, výrobní a technické), čímž se pro dotyčné subjekty rozšiřuje spektrum jeho povahy, aniž by bylo nutné zkoumat a podřazovat určité skutečnosti pod obchodním zákoníkem vymezený druh. Nezdůrazňuje se ani požadavek na skutečnou nebo alespoň potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu. Naopak se výslovně doplňuje, že tyto skutečnosti mají být „konkurenčně významné“, k čemuž se ostatně docházelo výkladem i za předchozí úpravy, neboť bez tohoto znaku by obchodní tajemství pozbylo svůj smysl a význam. Podle občanského zákoníku je obchodní tajemství věcí (ve smyslu právním), a to věcí nehmotnou, resp. jinou věcí bez hmotné podstaty, věcí individuálně určenou a ocenitelnou. Jakožto s věcí lze s obchodním tajemstvím nakládat.
Cit. ustanovení občanského zákoníku vymezuje obchodní tajemství šesti znaky, které musí být pro daný účel splněné kumulativně. Jedná se o:
Konkurenční význam. Konkurenčním významem však nedisponují jen skutečnosti obchodního charakteru (v užším významu tohoto slova), ale rovněž informace týkající se technických řešení, výrobních postupů, organizačních opatření i metod personální práce a jiných skutečností splňujících obecnou charakteristiku.
Určitelnost. Určitelnost obchodního tajemství je požadavkem objektivní vnímatelnosti skutečností, které lze zachytit či popsat v podobě vnímatelné smysly, s čímž souvisí jejich převoditelnost. Neidentifikovatelnou skutečnost nelze převádět. Tak tomu může být např. u fyzicky nezachycených znalostí zaměstnanců oproti např. specifické organizační struktuře.
Ocenitelnost. Podle definice musí být obchodní tajemství ocenitelné. Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena se určí jako obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Z § 492 odst. 1 ObčZ plyne, že u obchodního tajemství se bude jednat o cenu obvyklou, ačkoliv to může být ve většině případů náročné až nemožné. Dohoda TRIPS se v čl. 39 odst. 2 písm. b) přiklání k hodnotě komerční, a to z důvodu utajování skutečností tvořících obchodní tajemství.
Běžná nedostupnost v příslušných obchodních kruzích. Tradičním a současně klíčovým požadavkem kladeným na obchodní tajemství je jeho běžná nedostupnost v příslušných obchodních kruzích. Jinak řečeno, standardní obchodní, výrobní, technické či jiné postupy, které jsou obecně známé, nemohou být pod pojem obchodní tajemství podřazeny. Ačkoliv je obchodní tajemství spjato s obchodním závodem, který je občanským zákoníkem definován jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti, není vyloučeno zneužití vyzrazeného obchodního tajemství jiným subjektem, tj. např. i spolkem, fundací, ústavem či jinou veřejnoprávní nebo soukromoprávní osobou. Stěžejním prvkem je zde soutěžní vztah, který se může projevit i mezi subjekty odlišné organizačně-právní formy s odlišným předmětem podnikání nebo činnosti. Pojem „obchodní kruhy“ tak nemusí zahrnovat výhradně jen podnikatele, ale obecně jakéhokoliv soutěžitele.
Souvislost s obchodním závodem. Z formulace, že obchodní tajemství souvisí se závodem, plyne, že nemusí být jeho součástí, pakliže je podnikatel oprávněn určit, co náleží do organizovaného souboru jmění. Souvislost může spočívat v tom, že jde o skutečnosti související s výrobou, obchodem, distribucí, marketingem, logistikou, jednáním, podnikovou strategií atd.
Zajišťování utajení. Skutečnost tvořící obchodní tajemství musí být odpovídajícím způsobem (řádně) utajena a střežena faktickými (materiálními), organizačními (personálními) a právními (smluvními) prostředky. Způsob a míra zajištění by měly být přímo úměrné hodnotě utajované skutečnosti.
K právním prostředkům se mohou mj. řadit pracovní smlouvy nebo dohody konané mimo pracovní poměr, je-li nezbytné, aby se zaměstnanci s jistými skutečnostmi seznámili a při své činnosti je využívali.
Jelikož ke vzniku obchodního tajemství není potřeba žádný formální úkon, jako např. zápis, registrace atd., ale právo k němu vznikne a je zákonem chráněno od okamžiku kumulativního splnění jeho definičních znaků, pak stejně neformálně právo k obchodnímu tajemství zanikne i s tímto tajemstvím, pomine-li byť i jeden z nich.
2. Ochrana obchodního tajemství
Ochrana obchodního tajemství ve smyslu věci je dána přímo občanským zákoníkem (§ 1040–1042) a působí erga omnes. Pod ochranu absolutní spadá veškeré ohrožení a porušení obchodního tajemství. V úpravě nekalé soutěže (§ 2976 a násl.) je občanským zákoníkem chráněno jako konkurenčně významná skutečnost; jedná se o ochranu relativní při porušení obchodního tajemství v rámci hospodářské soutěže. Základní ustanovení nekalé soutěže normuje:
„Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.“
Porušením obchodního tajemství je podle § 2985 ObčZ
„jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl
a) | tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jeho pracovního vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo |
b) | vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu“. |
Katalog nároků, jichž se může osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží porušeno nebo ohroženo, dovolávat, zůstává shodný s výčtem prezentovaným obchodním zákoníkem. Jedná se o zdržení se takového jednání, odstranění závadného stavu, požadavek přiměřeného zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
Vyzrazení obchodního tajemství může ústit v újmu na straně jeho vlastníka nebo v jakékoliv dotčení jeho hospodářského výsledku. Není rozhodné, zda skutečná újma nastane, či nikoliv. Nekalá soutěž je deliktem ohrožovacím, proto postačí pouhá způsobilost újmu přivodit. Protiprávní stav tak nastává již v okamžiku, kdy vyzrazení obchodního tajemství může mít negativní následky pro podnikatelův výsledek v hospodářské soutěži: zhoršení postavení podnikatele na trhu (odliv zákazníků), zvýšení nákladů, marné vynaložení finančních prostředků na reklamu, marketing atd.