Čekejte, prosím...
A A A
4/1976 Sb. znění účinné od 1. 4. 1976 do 30. 6. 2000

4

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva dopravy

ze dne 29. ledna 1976

kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním

řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1968 Sb.

 

Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách,podle § 392 odst. 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a podle § 319508 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.:

Čl. I

Vyhláška ministerstva dopravy č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb. se mění a doplňuje takto:

1.

V § 1 odst. 1 na konci se vypouštějí slova „a vozových zásilek na dráze Dopravního podniku města Ostravy“.

 

2.

V § 7 odst. 1 písm. f) se na začátku vypouští slovo „neobvyklé“ a na konci se vypouští tečka a připojují se slova v závorce „(mimořádné zásilky)“.

 

3.

§ 12 odst. 2 se doplňuje ustanovením písm. f), které zní:

 

f) číslo jízdenky.“.

 

4.

V § 13 odst. 1 druhé větě se nahrazují slova „Správa dráhy“ slovem „Železnice“.

 

5.

§ 16 odst. 7 poslední věta zní:

 

Kdo poruší zákaz kouření, zaplatí pokutu Kčs 30,-.

 

6.

Ve všech ustanoveních vyhlášky č. 132/1964 Sb. ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb. se slova „jídelní a bufetový“ nahrazují slovem „restaurační“.

 

7.

V § 17 odst. 4 se doplňuje větou, která zní:

 

V restauračních vozech není dovoleno kouřit. Kdo poruší tento zákaz, zaplatí pokutu Kčs 30,-.

 

8.

§ 18 odst. 2 zní:

 

(2) Cestující jsou povinni šetřit dopravní prostředky a zařízení železnice a nesmějí je poškozovat a znečišťovat. Za poškození, znečištění nebo dojde-li znečištěním i k poškození dopravních prostředků popřípadě zařízení železnice, zaplatí cestující pokutu Kčs 30,- a náhradu stanovenou tarifem nebo ve výši nákladů spojených s opravou.“.

 

9.

V § 23 odst. 3 poslední větě se slovo „neprojetou“ nahrazuje slovem „projetoU“.

 

10.

§ 24 odst. 1 druhá věta zní:

 

Zavazadlo se může skládat nejvýše ze tří kusů a váha jednoho kusu nesmí převyšovat váhu 15 kg․

 

11.

§ 30 odst. 1 první věta před středníkem zní:

 

Občané mohou prodávat jako spěšninu předměty, které lze snadno nakládat a vykládat a u nichž váha jednoho kusu nepřevyšuje 15 kg;“.

 

12.

§ 31 odst. 2 druhá věta zní:

 

Části orámované silnými čárami vyplňuje odesílatel, ostatní železnice.

 

13.

§ 33 odst. 3 zní:

 

(3) Odesílatel není povinen oznámit zamýšlený podej spěšniny, hodlá-li v témže dni podat k přepravě nejvýše tři spěšniny, z nichž se každá skládá nejvýše ze tří kusů a nepřevyšuje-li váha jednotlivých kusů 15 kg a celková váha jedné spěšniny 45 kg.

 

14.

V § 33 odst. 5 poslední větě na konci se vypouštějí slova „a váhu zboží v egalizovaných obalech.

 

15.

§ 34 odst. 6 zní:

 

(6) U zásilek, které dojdou do stanice určení v pracovní dny po 16 hodině, v sobotu, v neděli a ve svátek kdykoliv, staví se dodací lhůta po dobu od příchodu spěšniny do stanice až do 8. hodin nejbližšího pracovního dne.

16.

§ 44 odst. 1 zní:

 

16.

§ 44 odst. 1 zní:

 

(1) Stanice je povinna podat odesílateli, popřípadě příjemci zprávu o době přichystání vozu k nakládce nebo vykládce, a to bude-li vůz přichystán v denní době, nejpozději 2 hodiny a bude-li vůz přichystán v noční době, nejpozději 3 hodiny před jeho přichystáním na všeobecné nakládkové a vykládkové koleje. Pro podávaní zpráv o přichystání vozů na jedné koleje nebo jiná místa platí zvláštní předpisy, popřípadě dohody.

 

17.

§ 45 odst. 5 zní:

 

„(5) Pro ukládání zboží určeného k přepravě po železnici nebo došlého po železnice přenechává železnice do dočasného užívání přepravci podle možnosti volná prostranství nebo skladiště ve stanicích za podmínek sjednaných ve smlouvě o dočasném užívání složišť a skladišť.

 

18.

V § 45 odst. 14 třetí větě na konci se slova „přepravní skříně“ nahrazují slovem „kontejneru.

 

19.

§ 55 odst. 2 zní:

 

(2) Stanice určení vydá nákladní list příjemci,

a)

prokáže-li se průkazem totožnosti, byla-li zpráva o době přichystání vozu podána telefonicky; je-li příjemcem organizace, je třeba též prokázat, že pracovník jedná za organizaci,

b)

odevzdá-li stanici určení telegramů nebo dálnopis, byla-li zpráva o době přichystání vozu podána telegraficky nebo dálnopisně; nebyl-li příjemci telegram poštou doručen a pošta mu podala zprávu jen telefonicky, prokáže-li se průkazem totožnosti; je-li příjemcem organizace, je třeba též prokázat, že pracovník jedná za organizace.“.

 

20.

§ 56 odst. 11 část věty za středníkem zní:

 

stanice na cestě zpraví o provedení změny odesílací stanici a podle okolností i původní stanici určení.

 

21.

V § 73 nadpis zní:

 

Lhůty pro podávání reklamací. Zánik práv

 

22.

V § 73 odst. 2 se slovo „zdrženého“ v závorce nahrazuje slovy „poplatky za pobyt vozu“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1976.

Ministr:

Ing. Blažek v.r.