Zřizuje se Státní výbor pro vysoké školy (dále jen „Státní výbor“) jako iniciativní, koordinační a poradní sbor ministra školství a kultury a Slovenský výbor pro vysoké školy (dále jen „slovenský výbor“) jako iniciativní, koordinační a poradní sbor pověřence školství a kultury. Ve své činnosti se oba výbory opírají o práci komisí expertů ( § 6).

Státní výbor se vyjadřuje a podává návrhy ve věcech týkajících se

Slovenský výbor vykonává působnost obdobně podle odstavce 2 ve věcech vysokých škol na Slovensku.

Státní výbor se skládá z předsedy, tří místopředsedů, hlavního sekretáře a z dalších nejvýše 30 členů, jež jmenuje ministr školství a kultury tak, aby v něm byly zastoupeny hlavní skupiny vědních (uměleckých) oborů.

Slovenský výbor se skládá z předsedy, místopředsedy, sekretáře a z dalších nejvýše 17 členů, jež jmenuje pověřenec školství a kultury obdobně podle ustanovení odstavce 4.

Předsednictvo Státního výboru tvoří předseda, místopředsedové, hlavní sekretář a mimo to dalších nejvýše 10 členů Státního výboru, které určí ministr školství a kultury.

Předsednictvo Slovenského výboru tvoří předseda, místopředseda, sekretář a mimo to dalších nejvýše 6 členů Slovenského výboru, které určí pověřenec školství a kultury.

Organisační a jednací řád Státního výboru vydá ministr školství a kultury, Slovenského výboru pověřenec školství a kultury.

V čele vysoké školy je rektor.

Vysoká škola se zpravidla dělí na fakulty. V čele fakulty je děkan.

Za činnost vysoké školy odpovídá rektor ministru školství a kultury.

Rektor má zpravidla dva prorektory. Podle rozsahu úkolů vysoké školy může být tento počet snížen nebo zvýšen.

Rektora jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády, prorektory ministr školství a kultury.

Na vysokých školách se zřizuje vědecká rada (na vysokých školách uměleckých umělecká rada), která se usnáší v zásadních pedagogických, politicko-výchovných, vědeckých (uměleckých) a výzkumných věcech vysoké školy.

Nesouhlasí-li rektor s usnesením vědecké (umělecké) rady, oznámí svůj nesouhlas vědecké (umělecké) radě a předloží spornou věc k rozhodnutí ministru školství a kultury.

Předsedou vědecké (umělecké) rady vysoké školy je rektor, jejími členy jsou prorektoři a děkani fakult. Další členy jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z členů akademií věd nebo z národních a zasloužilých umělců, působících na vysoké škole, z vedoucích kateder, vědeckých (uměleckých) ústavů, klinik a vědeckých laboratoří téže školy, z vynikajících vědeckých (uměleckých) pracovníků vysoké školy a z odborníků z praxe. Rektor může na zasedání vědecké (umělecké) rady vysoké školy přizvat další odborníky z praxe, jakož i zástupce organisací studentů a zaměstnanců vysoké školy s hlasem poradním.

Pro výkon správy vysoké školy se zřizuje rektorský úřad (rektorát). Rektorský úřad je osobním úřadem zaměstnanců vysoké školy.

Rektorský úřad řídí kvestor vysoké školy, který je stálým zástupcem rektora pro věci hospodářské a správní; jmenuje ho ministr školství a kultury.

Za činnost fakulty odpovídá děkan rektorovi.

Děkan má zpravidla dva proděkany. Podle rozsahu úkolů fakulty může být tento počet snížen nebo zvýšen.

Děkana a proděkany jmenuje a odvolává ministr školství a kultury. Ministr školství a kultury může zmocnit rektora, aby jmenoval a odvolával proděkany.

Na fakultách se zřizuje vědecká rada (na fakultách vysokých škol uměleckých umělecká rada), která se usnáší v zásadních pedagogických, politicko-výchovných, vědeckých (uměleckých) a výzkumných věcech fakulty.

Nesouhlasí-li děkan s usnesením vědecké (umělecké) rady fakulty, oznámí svůj nesouhlas vědecké (umělecké) radě fakulty a předloží spornou věc k rozhodnutí rektorovi; rektor rozhodne po slyšení vědecké (umělecké) rady vysoké školy.

Předsedou vědecké (umělecké) rady fakulty je děkan, jejími členy jsou proděkani, vedoucí kateder fakulty a vedoucí vědeckých (uměleckých) ústavů a vědeckých laboratoří, na lékařských fakultách ředitel fakultní nemocnice a na veterinárních fakultách ředitel fakultní veterinární nemocnice. Další členy jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z význačných vědeckých (uměleckých) pracovníků fakulty a z odborníků z praxe. Děkan může na zasedání vědecké (umělecké) rady fakulty přizvat další odborníky z praxe, jakož i zástupce organisací studentů a zaměstnanců fakulty s hlasem poradním.

Pro výkon správy fakulty se zřizuje děkanský úřad (děkanát). Děkanský úřad je služebním úřadem zaměstnanců fakulty.

Děkanský úřad řídí tajemník fakulty; jmenuje ho rektor. Tajemník fakulty je stálým zástupcem děkana pro věci hospodářské a správní.

Děkan fakulty svolává nejméně jednou za rok valné shromáždění učitelů, ostatních pracovníků a studentů fakulty, na němž podává zprávu o činnosti a úkolech fakulty a jedná o přednesených návrzích a požadavcích.

Rektor může svolat valné shromáždění učitelů, ostatních pracovník a studentů vysoké školy.

Základní organisační jednotkou pro pedagogickou a vědeckou (uměleckou) práci a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu na vysoké škole je katedra.

Katedry se zřizují na fakultě pro jeden obor nebo pro několik příbuzných oborů nebo pro obor společný několika fakultám nebo celé vysoké škole. Katedra může zajišťovat úkoly i pro jiné vysoké školy.

Katedry zřizuje a jejich vedoucí jmenuje rektor.

Pro vědeckou (uměleckou) a výzkumnou činnost a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu na vysokých školách zřizují podle potřeb hospodářské na kulturní výstavby státu též vědecké a umělecké ústavy a vědecké laboratoře, a to pro jeden nebo několik příbuzných oborů; mohou sloužit i několika katedrám, fakultám nebo vysokým školám. Vědecké ústavy a vědecké laboratoře jsou vědecko-výzkumná pracoviště vysokých škol; jejich zřizování upravují zvláštní předpisy. Umělecké ústavy zřizuje a jejich statuty vydává ministr školství a kultury v dohodě s ministrem financí.

K prohloubení pedagogické a vědecké činnosti kateder, zejména pokud jde o přípravné práce a názorné vyučování, zřizují se na vysokých školách, především v oboru společenských věd, kabinety. Zřizuje je rektor.

Vědecké (umělecké), výzkumné, pedagogické a studijní práci na vysokých školách slouží knihovny, zřizované na vysokých školách. Zřizuje je ministr školství a kultury.

V případě potřeby může ministr školství a kultury v dohodě s ministrem financí zřizovat na vysokých školách i jiné složky a útvary sloužící vědeckým (uměleckým) a studijním účelům.

Praktický výcvik studentů vysokých škol pedagogických, jakož i jiných vysokých škol nebo jejich fakult, které připravují pro povolání učitelské, se provádí na přičleněných středních školách. Podrobnosti stanoví organisační statut vysoké školy.

Praktický výcvik studentů lékařství se provádí především na odděleních fakultních nemocnic (klinikách a poliklinikách). Podrobnosti stanoví statuty fakultních nemocnic, které vydávají společně ministři zdravotnictví a školství a kultury.

Praktický výcvik studentů veterinárního lékařství se provádí především na odděleních fakultních veterinárních nemocnic (klinikách). Podrobnosti stanoví statuty fakultních veterinárních nemocnic, které vydávají společně ministři zemědělství a lesního hospodářství a školství a kultury.

Pokud se praktický výcvik studentů provádí na zařízeních jiných úřadů (orgánů) než ministerstva školství a kultury, stanoví podmínky provádění tohoto výcviku společně příslušný ministr a ministr školství a kultury.

Podrobnosti o organisaci vysokých škol a jejich složek, o jejich působnosti a o jejich vzájemném poměru stanoví ministr školství a kultury nařízením v dohodě se zúčastněnými členy vlády; pokud je to zvláštní povahou vysokých škol nebo fakult odůvodněno, může při tom stanovit odchylky od zásad stanovených v § § 7 až 16, zejména u vysokých škol se značnějším počtem fakult a u vysokých škol, které se na fakulty nedělí.

Úkoly, organisaci a způsob správy jednotlivých vysokých škol stanoví jejich organisační statuty, které vydá ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Délku studia na vysoké škole (fakultě) stanoví ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Studenti se přijímají na vysoké školy podle schopností uchazečů a se zřetelem k plánovaným hospodářským, sociálním a kulturním potřebám státu.

Studenti jsou povinni pracovat tak, aby se stali odborně i politicky vyspělými budovateli socialismu.

Stát pečuje o studenty po stránce sociální, zdravotní, kulturní a mravní.

Podrobnosti o přijímání studentů na vysoké škole stanoví a předpisy o všeobecných právech a povinnostech studentů vydává ministr školství a kultury v dohodě s zúčastněnými členy vlády.

Pracujícím se umožňuje, aby dosáhli vysokoškolského vzdělání bez přerušení zaměstnání mimořádnými způsoby studia (dálkovým studiem, večerním studiem, externím studiem a pod.).

Ministr školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády podrobnosti o mimořádných způsobech studia, zejména také o tom, kdy mohou být na vysokých školách zřizována zvláštní zařízení pro mimořádné způsoby studia.

Studium na vysoké škole se zakončuje úspěšným vykonáním předepsaných státních závěrečných zkoušek.

Student vysoké školy, který vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky (absolvent) vysoké školy, obdrží slavnostním způsobem diplom, v němž se zejména vyznačí specialisace studia a uvede označení absolventa podle studijního oboru, pro který se kvalifikoval.

Absolvent vysoké školy, který studoval a vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky s vynikajícím prospěchem, obdrží diplom s vyznamenáním.

Názvy studijních oborů a jim odpovídající označení absolventů vysokých škol stanoví ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády nařízením.

Jako jeden z prostředků pro výchovu vědeckých (uměleckých) pracovníků se na vysokých školách zřizuje vědecká (umělecká) aspirantura.

Podrobnosti stanoví ministr školství a kultury v dohodě s presidentem Československé akademie věd a se zúčastněnými členy vlády.

Absolventům vysokých škol, kteří prokáží zvláštní způsobilost ve svém vědním oboru a veřejně osvědčí, že dovedou samostatně vědecky bádat, udílejí vysoké školy vědecké hodnosti ve dvou stupních, a to vědeckou hodnost kandidáta věd a vědeckou hodnost doktora věd.

Za stejných podmínek mohou být vědecké hodnosti uděleny výjimečně i pracovníkům, kteří nejsou absolventy vysokých škol.

K Vyjádření vysoké pocty za zvláštní zásluhy o pokrok na poli vědy, kultury a společenských vztahů může vědecká (umělecká) rada vysoké školy se souhlasem ministra školství a kultury udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.

Udělování vědeckých hodností upravují zvláštní předpisy.

Ministr školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády, za jakých podmínek lze uznávat studia a vědecké hodnosti (vysvědčení a diplomy), získané na zahraničních vysokých školách a vědeckých (uměleckých) ústavech.

Studia )vysvědčení a diplomy) získaná na zahraničních vysokých školách může uznat ministerstvo školství a kultury; ministerstvo školství a kultury může přenést rozhodnutí na vysokou školu nebo fakultu.

Na vysokých školách působí tito pracovníci vysokých škol:

Podle potřeby mohou na vysokých školách působit i externí učitelé.

Vláda může měnit nebo doplnit skupiny zaměstnanců uvedených v odstavci 1.

Označení „profesor“ a “docent“ je vědecko-pedagogickým titulem, v uměleckých oborech umělecko-pedagogickým titulem. Přísluší všem pracovníkům, kteří byli jmenováni profesory nebo docenty na vysokých školách.

Profesory vysokých škol pro určité vědní nebo umělecké obory jmenuje president republiky z osob, které prokázaly vynikající způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitelskou, a to zpravidla z doktorů věd nebo docentů vysokých škol. Návrh podává vládě ministr školství a kultury, na Slovensku sbor pověřenců.

docenty vysokých škol pro určité vědní nebo umělecké obory jmenuje ministr školství a kultury z osob, které prokázaly v habilitačním řízení potřebnou způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitelskou, a to zpravidla z kandidátů věd.

Místa profesorů a docentů na vysokých školách se obsazují zásadně na podkladě konkursu. Podrobnosti o habilitačním řízení a obsazování míst profesorů a docentů na vysokých školách stanoví ministr školství a kultury. Ministr školství a kultury může při tom stanovit, že se na přechodnou dobu upouští pro některé obory od podmínky habilitačního řízení.

Působiště profesorů a docentů na vysokých školách stanoví a mění ministr školství a kultury.

Profesoři a docenti na vysokých školách pozbývají tohoto titulu rozvázáním nebo zrušením pracovního poměru podle § 19 odst. 2 písm. b) až d) nebo f) nebo § 20 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců. Také odsouzení ke ztrátě občanských práv má v zápětí zánik uvedeného titulu.

Není-li pro některý vědní nebo umělecký obor ustanoven profesor nebo docent, může ministr školství a kultury ustanovit dočasného zástupce. To platí obdobně, nemůže-li profesor nebo docent plnit po delší dobu své povinnosti.

Pracovní poměr profesora vysoké školy trvá zpravidla nejdéle do konce semestru, v němž profesor dosáhne 70. roku věku. Výjimky povoluje ministr školství a kultury po vyjádření Státního výboru.

Ministr školství a kultury stanoví, na jakou dobu a za jakých podmínek jsou přijímáni na vysokou školu odborní asistenti a asistenti.

O tom, zda u profesora nebo docenta jsou splněny podmínky, aby nadále zastával místo profesora nebo docenta, rozhoduje ministr školství a kultury, a to zpravidla na podkladě výsledku konkursního řízení.

Profesoři a docenti, kteří nesplnili požadavky konkursního řízení, budou podle příslušných předpisů umístěni na jiném pracovišti odpovídajícím jejich způsobilosti.

Podrobnosti, zejména o tom, jak bude konkursní řízení zavedeno, stanoví ministr školství a kultury.

Dosavadní majetek vysokých škol přechází na stát.

Majetek, který dosud sloužil vyučovacím nebo vědeckým účelům vysoké školy, zůstává zachován tomuto účelu, pokud o jeho splnění nebude jinak postaráno.

Přechod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle odstavce 1 zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách na návrh ministerstva školství, věd a umění a odvoláním na tento zákon.

Majetek, který dosud sloužil sociálním, zdravotním a kulturním potřebám vysokoškolského studentstva, zůstává zachován svému účelu, t. j. péči o vysokoškolské studentstvo.

Tento majetek přechází bez náhrady na stát. Vláda určí, který majetek přešel podle tohoto ustanovení na stát a stanoví způsob jeho využití.

Pokud je majetek, uvedený v odstavci 1, ve vlastnictví soukromých osob, může vláda ve výjimečných případech, hodných zvláštního zřetele, přiznati vlastníkům náhradu do výše obecné ceny.

Přechod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle odstavce 2 zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách podle rozhodnutí vlády na návrh ministerstva školství, věd a umění.

Organisaci správy majetku uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo školství, věd a umění v dohodě s ministerstvem financí.

Bohoslovecká fakulta Karlovy university v Praze se vyjímá ze svazku této university,

Cyrilo-Metodějská bohoslovecká fakulta Palackého university v Olomouci se vyjímá ze svazku této university.

Vrchní správu a dozor nad bohosloveckými fakultami uvedenými v § 33, jakož i nad Husovou čs. evangelickou fakultou bohosloveckou v Praze, nad Katolickou bohosloveckou fakultou v Bratislavě a nad Slovenskou evangelickou bohosloveckou fakultou v Bratislavě, vykonává ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní.

Organisaci fakult uvedených v odstavci 1 a v § 33, jejich zřizování, rušení, slučování a dělení, určování nebo změnu jejich sídel a názvů provádí vláda nařízením.

Studijní a zkušební předpisy pro tyto fakulty vydává Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvem školství, věd a umění.

V ostatním se tento zákon na bohoslovecké fakulty nevztahuje.

Zrušují se všechny předpisy o věcech, které tento zákon upravuje; zejména se ruší:

Do té doby, než budou vydány prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle předpisů dosavadních.