Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

58/1950 Sb. znění účinné od 6. 10. 1956 do 30. 11. 1959
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 46/1956 Sb.

6.10.1956

58

 

ZÁKON

ze dne 18. května 1950

o vysokých školách.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně.

Část I

Úvodní ustanovení. (§ 1-3)

§ 1.

[Účel zákona]

Lidově demokratická republika v úsilí o neustálé zlepšování životních podmínek a kulturní úrovně našeho lidu a v úsilí o rozvoj vědy a umění pro budování socialismu v naší vlasti zřizuje vysoké školy a pečuje o ně. Zajišťuje tím nejschopnějším synům a dcerám pracujícího lidu přístup k nejvyšším stupňům vzdělání se zřetelem k potřebám a prospěchu celku.

§ 2.

Úkolem vysokých škol, jako škol nejvyššího stupně, je vychovávat odborně i politicky vysoce kvalifikované pracovníky, věrné lidově demokratické republice a oddané myšlence socialismu, tvořivě vědecky a umělecky pracovat a spolupracovat na šíření vědy a umění mezi lidem.

§ 3.

Vláda nařízením zřizuje, zrušuje, slučuje a dělí vysoké školy, stanoví jejich fakulty, určuje a mění sídla a názvy vysokých škol a fakult v souhlase s plánovanými potřebami hospodářské a kulturní výstavby státu.

Část II

Správa a organisace vysokých škol. (§ 4-18)

§ 4.

Správa vysokých škol.

Ministr školství a kultury zásadně spravuje všechny vysoké školy a jednotně je řídí po stránce ideové, vědecké a pedagogické. Opatření obecné povahy činí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

§ 5.

Státní výbor pro vysoké školy a Slovenský výbor pro vysoké školy.

(1)

Zřizuje se Státní výbor pro vysoké školy (dále jen „Státní výbor“) jako iniciativní, koordinační a poradní sbor ministra školství a kultury a Slovenský výbor pro vysoké školy (dále jen „slovenský výbor“) jako iniciativní, koordinační a poradní sbor pověřence školství a kultury. Ve své činnosti se oba výbory opírají o práci komisí expertů ( § 6).

(2)

Státní výbor se vyjadřuje a podává návrhy ve věcech týkajících se

a)

zásadních otázek vědecké, umělecké a výzkumné práce na vysokých školách,

b)

zásadních pedagogických otázek na vysokých školách,

c)

organisace vysokých škol,

d)

jmenování profesorů a docentů vysokých škol, ustanovování jejich zástupců a obsazování míst profesorů a docentů konkursním řízením,

e)

jmenování rektorů, prorektorů a děkanů vysokých škol a vedoucích vědeckých (uměleckých) ústavů a vědeckých laboratoří,

f)

v ostatních organisačních, pedagogických, vědeckých (uměleckých) a personálních věcech vysokých škol, ve kterých si ministr školství a kultury vyžádá vyjádření.

(3)

Slovenský výbor vykonává působnost obdobně podle odstavce 2 ve věcech vysokých škol na Slovensku.

(4)

Státní výbor se skládá z předsedy, tří místopředsedů, hlavního sekretáře a z dalších nejvýše 30 členů, jež jmenuje ministr školství a kultury tak, aby v něm byly zastoupeny hlavní skupiny vědních (uměleckých) oborů.

(5)

Slovenský výbor se skládá z předsedy, místopředsedy, sekretáře a z dalších nejvýše 17 členů, jež jmenuje pověřenec školství a kultury obdobně podle ustanovení odstavce 4.

(6)

Předsednictvo Státního výboru tvoří předseda, místopředsedové, hlavní sekretář a mimo to dalších nejvýše 10 členů Státního výboru, které určí ministr školství a kultury.

(7)

Předsednictvo Slovenského výboru tvoří předseda, místopředseda, sekretář a mimo to dalších nejvýše 6 členů Slovenského výboru, které určí pověřenec školství a kultury.

(8)

Organisační a jednací řád Státního výboru vydá ministr školství a kultury, Slovenského výboru pověřenec školství a kultury.

§ 6.

Komise expertů.

K projednávání odborných věcí zřizují se podle potřeby při Státním výboru a při Slovenském výboru pro jednotlivé obory vysokoškolského studia komise expertů. jejich úkoly a složení určí podrobněji ministr školství a kultury (pověřenec školství a kultury).

§ 7.

Organisace vysokých škol.

(1)

V čele vysoké školy je rektor.

(2)

Vysoká škola se zpravidla dělí na fakulty. V čele fakulty je děkan.

§ 8.

Rektor.

(1)

Za činnost vysoké školy odpovídá rektor ministru školství a kultury.

(2)

Rektor má zpravidla dva prorektory. Podle rozsahu úkolů vysoké školy může být tento počet snížen nebo zvýšen.

(3)

Rektora jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády, prorektory ministr školství a kultury.

§ 9.

Vědecká (umělecká) rada vysoké školy.

(1)

Na vysokých školách se zřizuje vědecká rada (na vysokých školách uměleckých umělecká rada), která se usnáší v zásadních pedagogických, politicko-výchovných, vědeckých (uměleckých) a výzkumných věcech vysoké školy.

(2)

Nesouhlasí-li rektor s usnesením vědecké (umělecké) rady, oznámí svůj nesouhlas vědecké (umělecké) radě a předloží spornou věc k rozhodnutí ministru školství a kultury.

(3)

Předsedou vědecké (umělecké) rady vysoké školy je rektor, jejími členy jsou prorektoři a děkani fakult. Další členy jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z členů akademií věd nebo z národních a zasloužilých umělců, působících na vysoké škole, z vedoucích kateder, vědeckých (uměleckých) ústavů, klinik a vědeckých laboratoří téže školy, z vynikajících vědeckých (uměleckých) pracovníků vysoké školy a z odborníků z praxe. Rektor může na zasedání vědecké (umělecké) rady vysoké školy přizvat další odborníky z praxe, jakož i zástupce organisací studentů a zaměstnanců vysoké školy s hlasem poradním.

§ 10.

Rektorát.

(1)

Pro výkon správy vysoké školy se zřizuje rektorský úřad (rektorát). Rektorský úřad je osobním úřadem zaměstnanců vysoké školy.

(2)

Rektorský úřad řídí kvestor vysoké školy, který je stálým zástupcem rektora pro věci hospodářské a správní; jmenuje ho ministr školství a kultury.

§ 11.

Děkan.

(1)

Za činnost fakulty odpovídá děkan rektorovi.

(2)

Děkan má zpravidla dva proděkany. Podle rozsahu úkolů fakulty může být tento počet snížen nebo zvýšen.

(3)

Děkana a proděkany jmenuje a odvolává ministr školství a kultury. Ministr školství a kultury může zmocnit rektora, aby jmenoval a odvolával proděkany.

§ 12.

Vědecká (umělecká) rada fakulty.

(1)

Na fakultách se zřizuje vědecká rada (na fakultách vysokých škol uměleckých umělecká rada), která se usnáší v zásadních pedagogických, politicko-výchovných, vědeckých (uměleckých) a výzkumných věcech fakulty.

(2)

Nesouhlasí-li děkan s usnesením vědecké (umělecké) rady fakulty, oznámí svůj nesouhlas vědecké (umělecké) radě fakulty a předloží spornou věc k rozhodnutí rektorovi; rektor rozhodne po slyšení vědecké (umělecké) rady vysoké školy.

(3)

Předsedou vědecké (umělecké) rady fakulty je děkan, jejími členy jsou proděkani, vedoucí kateder fakulty a vedoucí vědeckých (uměleckých) ústavů a vědeckých laboratoří, na lékařských fakultách ředitel fakultní nemocnice a na veterinárních fakultách ředitel fakultní veterinární nemocnice. Další členy jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z význačných vědeckých (uměleckých) pracovníků fakulty a z odborníků z praxe. Děkan může na zasedání vědecké (umělecké) rady fakulty přizvat další odborníky z praxe, jakož i zástupce organisací studentů a zaměstnanců fakulty s hlasem poradním.

§ 13.

Děkanát.

(1)

Pro výkon správy fakulty se zřizuje děkanský úřad (děkanát). Děkanský úřad je služebním úřadem zaměstnanců fakulty.

(2)

Děkanský úřad řídí tajemník fakulty; jmenuje ho rektor. Tajemník fakulty je stálým zástupcem děkana pro věci hospodářské a správní.

§ 14.

Valné shromáždění.

(1)

Děkan fakulty svolává nejméně jednou za rok valné shromáždění učitelů, ostatních pracovníků a studentů fakulty, na němž podává zprávu o činnosti a úkolech fakulty a jedná o přednesených návrzích a požadavcích.

(2)

Rektor může svolat valné shromáždění učitelů, ostatních pracovník a studentů vysoké školy.

§ 15.

Katedry.

(1)

Základní organisační jednotkou pro pedagogickou a vědeckou (uměleckou) práci a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu na vysoké škole je katedra.

(2)

Katedry se zřizují na fakultě pro jeden obor nebo pro několik příbuzných oborů nebo pro obor společný několika fakultám nebo celé vysoké škole. Katedra může zajišťovat úkoly i pro jiné vysoké školy.

(3)

Katedry zřizuje a jejich vedoucí jmenuje rektor.

§ 16.

Vědecké (umělecké) ústavy, vědecké laboratoře, kabinety, knihovny,

kliniky a jiná zařízení.

(1)

Pro vědeckou (uměleckou) a výzkumnou činnost a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu na vysokých školách zřizují podle potřeb hospodářské na kulturní výstavby státu též vědecké a umělecké ústavy a vědecké laboratoře, a to pro jeden nebo několik příbuzných oborů; mohou sloužit i několika katedrám, fakultám nebo vysokým školám. Vědecké ústavy a vědecké laboratoře jsou vědecko-výzkumná pracoviště vysokých škol; jejich zřizování upravují zvláštní předpisy. Umělecké ústavy zřizuje a jejich statuty vydává ministr školství a kultury v dohodě s ministrem financí.

(2)

K prohloubení pedagogické a vědecké činnosti kateder, zejména pokud jde o přípravné práce a názorné vyučování, zřizují se na vysokých školách, především v oboru společenských věd, kabinety. Zřizuje je rektor.

(3)

Vědecké (umělecké), výzkumné, pedagogické a studijní práci na vysokých školách slouží knihovny, zřizované na vysokých školách. Zřizuje je ministr školství a kultury.

(4)

V případě potřeby může ministr školství a kultury v dohodě s ministrem financí zřizovat na vysokých školách i jiné složky a útvary sloužící vědeckým (uměleckým) a studijním účelům.

(5)

Praktický výcvik studentů vysokých škol pedagogických, jakož i jiných vysokých škol nebo jejich fakult, které připravují pro povolání učitelské, se provádí na přičleněných středních školách. Podrobnosti stanoví organisační statut vysoké školy.

(6)

Praktický výcvik studentů lékařství se provádí především na odděleních fakultních nemocnic (klinikách a poliklinikách). Podrobnosti stanoví statuty fakultních nemocnic, které vydávají společně ministři zdravotnictví a školství a kultury.

(7)

Praktický výcvik studentů veterinárního lékařství se provádí především na odděleních fakultních veterinárních nemocnic (klinikách). Podrobnosti stanoví statuty fakultních veterinárních nemocnic, které vydávají společně ministři zemědělství a lesního hospodářství a školství a kultury.

(8)

Pokud se praktický výcvik studentů provádí na zařízeních jiných úřadů (orgánů) než ministerstva školství a kultury, stanoví podmínky provádění tohoto výcviku společně příslušný ministr a ministr školství a kultury.

§ 17.

Podrobnější úprava a odchylky a organisační statuty.

(1)

Podrobnosti o organisaci vysokých škol a jejich složek, o jejich působnosti a o jejich vzájemném poměru stanoví ministr školství a kultury nařízením v dohodě se zúčastněnými členy vlády; pokud je to zvláštní povahou vysokých škol nebo fakult odůvodněno, může při tom stanovit odchylky od zásad stanovených v § § 7 až 16, zejména u vysokých škol se značnějším počtem fakult a u vysokých škol, které se na fakulty nedělí.

(2)

Úkoly, organisaci a způsob správy jednotlivých vysokých škol stanoví jejich organisační statuty, které vydá ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

§ 18.

Věnování ve prospěch vysokých škol.

Vysoké školy mohou přijímati pro stát dary, dědictví a odkazy, zejména také účelově určené.

Část III

Studium a vědecké hodnosti. (§ 19-24)

§ 19.

Studium a studenti.

(1)

Délku studia na vysoké škole (fakultě) stanoví ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(2)

Studenti se přijímají na vysoké školy podle schopností uchazečů a se zřetelem k plánovaným hospodářským, sociálním a kulturním potřebám státu.

(3)

Studenti jsou povinni pracovat tak, aby se stali odborně i politicky vyspělými budovateli socialismu.

(4)

Stát pečuje o studenty po stránce sociální, zdravotní, kulturní a mravní.

(5)

Podrobnosti o přijímání studentů na vysoké škole stanoví a předpisy o všeobecných právech a povinnostech studentů vydává ministr školství a kultury v dohodě s zúčastněnými členy vlády.

§ 20.

Mimořádné způsoby studia.

(1)

Pracujícím se umožňuje, aby dosáhli vysokoškolského vzdělání bez přerušení zaměstnání mimořádnými způsoby studia (dálkovým studiem, večerním studiem, externím studiem a pod.).

(2)

Ministr školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády podrobnosti o mimořádných způsobech studia, zejména také o tom, kdy mohou být na vysokých školách zřizována zvláštní zařízení pro mimořádné způsoby studia.

§ 21.

Absolventi vysokých škol.

(1)

Studium na vysoké škole se zakončuje úspěšným vykonáním předepsaných státních závěrečných zkoušek.

(2)

Student vysoké školy, který vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky (absolvent) vysoké školy, obdrží slavnostním způsobem diplom, v němž se zejména vyznačí specialisace studia a uvede označení absolventa podle studijního oboru, pro který se kvalifikoval.

(3)

Absolvent vysoké školy, který studoval a vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky s vynikajícím prospěchem, obdrží diplom s vyznamenáním.

(4)

Názvy studijních oborů a jim odpovídající označení absolventů vysokých škol stanoví ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády nařízením.

§ 22.

Vědecká (umělecká) aspirantura.

(1)

Jako jeden z prostředků pro výchovu vědeckých (uměleckých) pracovníků se na vysokých školách zřizuje vědecká (umělecká) aspirantura.

(2)

Podrobnosti stanoví ministr školství a kultury v dohodě s presidentem Československé akademie věd a se zúčastněnými členy vlády.

§ 23.

Vědecké hodnosti.

(1)

Absolventům vysokých škol, kteří prokáží zvláštní způsobilost ve svém vědním oboru a veřejně osvědčí, že dovedou samostatně vědecky bádat, udílejí vysoké školy vědecké hodnosti ve dvou stupních, a to vědeckou hodnost kandidáta věd a vědeckou hodnost doktora věd.

(2)

Za stejných podmínek mohou být vědecké hodnosti uděleny výjimečně i pracovníkům, kteří nejsou absolventy vysokých škol.

(3)

K Vyjádření vysoké pocty za zvláštní zásluhy o pokrok na poli vědy, kultury a společenských vztahů může vědecká (umělecká) rada vysoké školy se souhlasem ministra školství a kultury udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.

(4)

Udělování vědeckých hodností upravují zvláštní předpisy.

§ 24.

Nostrifikace.

(1)

Ministr školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády, za jakých podmínek lze uznávat studia a vědecké hodnosti (vysvědčení a diplomy), získané na zahraničních vysokých školách a vědeckých (uměleckých) ústavech.

(2)

Studia )vysvědčení a diplomy) získaná na zahraničních vysokých školách může uznat ministerstvo školství a kultury; ministerstvo školství a kultury může přenést rozhodnutí na vysokou školu nebo fakultu.

Část IV.

Učitelé, ostatní pracovníci vysokých škol a vědeckopedagogické

(umělecko-pedagogické) tituly. (§ 25-28)

§ 25.

(1)

Na vysokých školách působí tito pracovníci vysokých škol:

1.

učitelé:

a)

profesoři,

b)

docenti,

c)

odborní asistenti,

d)

lektoři,

e)

asistenti,

f)

odborní instruktoři;

2.

vědecko-výzkumní, po případě umělečtí pracovníci;

3.

vedoucí a pomocní knihovníci;

4.

techničtí a jiní odborní pracovníci (zejména konstruktéři, mechanikové, laboranti a pod.);

5.

správní pracovníci;

6.

pomocní pracovníci.

(2)

Podle potřeby mohou na vysokých školách působit i externí učitelé.

(3)

Vláda může měnit nebo doplnit skupiny zaměstnanců uvedených v odstavci 1.

§ 26.

(1)

Označení „profesor“ a “docent“ je vědecko-pedagogickým titulem, v uměleckých oborech umělecko-pedagogickým titulem. Přísluší všem pracovníkům, kteří byli jmenováni profesory nebo docenty na vysokých školách.

(2)

Profesory vysokých škol pro určité vědní nebo umělecké obory jmenuje president republiky z osob, které prokázaly vynikající způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitelskou, a to zpravidla z doktorů věd nebo docentů vysokých škol. Návrh podává vládě ministr školství a kultury, na Slovensku sbor pověřenců.

(3)

docenty vysokých škol pro určité vědní nebo umělecké obory jmenuje ministr školství a kultury z osob, které prokázaly v habilitačním řízení potřebnou způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitelskou, a to zpravidla z kandidátů věd.

(4)

Místa profesorů a docentů na vysokých školách se obsazují zásadně na podkladě konkursu. Podrobnosti o habilitačním řízení a obsazování míst profesorů a docentů na vysokých školách stanoví ministr školství a kultury. Ministr školství a kultury může při tom stanovit, že se na přechodnou dobu upouští pro některé obory od podmínky habilitačního řízení.

(5)

Působiště profesorů a docentů na vysokých školách stanoví a mění ministr školství a kultury.

(6)

Profesoři a docenti na vysokých školách pozbývají tohoto titulu rozvázáním nebo zrušením pracovního poměru podle § 19 odst. 2 písm. b) až d) nebo f) nebo § 20 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců. Také odsouzení ke ztrátě občanských práv má v zápětí zánik uvedeného titulu.

(7)

Není-li pro některý vědní nebo umělecký obor ustanoven profesor nebo docent, může ministr školství a kultury ustanovit dočasného zástupce. To platí obdobně, nemůže-li profesor nebo docent plnit po delší dobu své povinnosti.

(8)

Pracovní poměr profesora vysoké školy trvá zpravidla nejdéle do konce semestru, v němž profesor dosáhne 70. roku věku. Výjimky povoluje ministr školství a kultury po vyjádření Státního výboru.

(9)

Ministr školství a kultury stanoví, na jakou dobu a za jakých podmínek jsou přijímáni na vysokou školu odborní asistenti a asistenti.

§ 27.

(1)

O tom, zda u profesora nebo docenta jsou splněny podmínky, aby nadále zastával místo profesora nebo docenta, rozhoduje ministr školství a kultury, a to zpravidla na podkladě výsledku konkursního řízení.

(2)

Profesoři a docenti, kteří nesplnili požadavky konkursního řízení, budou podle příslušných předpisů umístěni na jiném pracovišti odpovídajícím jejich způsobilosti.

(3)

Podrobnosti, zejména o tom, jak bude konkursní řízení zavedeno, stanoví ministr školství a kultury.

§ 28.

Pokud tento zákon neupravuje sám práva a povinnosti pracovníků vysokých škol, platí o těchto právech a povinnostech zvláštní předpisy. Zvláštní předpisy upravují též jejich platové poměry.

Část V

Ustanovení přechodná a závěrečná. (§ 29-37)

§ 29.

Ministr školství, věd a umění může nově vymezit vědní nebo umělecké obory profesorů jmenovaných před účinností tohoto zákona.

§ 30.

Akademie hodnosti a stavovská označení, nabytá podle starých předpisů, i práva a povinnosti z nich plynoucí zůstávají nedotčena.

§ 31.

(1)

Dosavadní majetek vysokých škol přechází na stát.

(2)

Majetek, který dosud sloužil vyučovacím nebo vědeckým účelům vysoké školy, zůstává zachován tomuto účelu, pokud o jeho splnění nebude jinak postaráno.

(3)

Přechod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle odstavce 1 zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách na návrh ministerstva školství, věd a umění a odvoláním na tento zákon.

§ 32.

(1)

Majetek, který dosud sloužil sociálním, zdravotním a kulturním potřebám vysokoškolského studentstva, zůstává zachován svému účelu, t. j. péči o vysokoškolské studentstvo.

(2)

Tento majetek přechází bez náhrady na stát. Vláda určí, který majetek přešel podle tohoto ustanovení na stát a stanoví způsob jeho využití.

(3)

Pokud je majetek, uvedený v odstavci 1, ve vlastnictví soukromých osob, může vláda ve výjimečných případech, hodných zvláštního zřetele, přiznati vlastníkům náhradu do výše obecné ceny.

(4)

Přechod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle odstavce 2 zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách podle rozhodnutí vlády na návrh ministerstva školství, věd a umění.

(5)

Organisaci správy majetku uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo školství, věd a umění v dohodě s ministerstvem financí.

§ 33.

(1)

Bohoslovecká fakulta Karlovy university v Praze se vyjímá ze svazku této university,

(2)

Cyrilo-Metodějská bohoslovecká fakulta Palackého university v Olomouci se vyjímá ze svazku této university.

§ 34.

(1)

Vrchní správu a dozor nad bohosloveckými fakultami uvedenými v § 33, jakož i nad Husovou čs. evangelickou fakultou bohosloveckou v Praze, nad Katolickou bohosloveckou fakultou v Bratislavě a nad Slovenskou evangelickou bohosloveckou fakultou v Bratislavě, vykonává ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní.

(2)

Organisaci fakult uvedených v odstavci 1 a v § 33, jejich zřizování, rušení, slučování a dělení, určování nebo změnu jejich sídel a názvů provádí vláda nařízením.

(3)

Studijní a zkušební předpisy pro tyto fakulty vydává Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvem školství, věd a umění.

(4)

V ostatním se tento zákon na bohoslovecké fakulty nevztahuje.

§ 35.

Vláda stanoví, která ustanovení tohoto zákona se vztahují také na vysoké školy vojenské.

§ 36.

(1)

Zrušují se všechny předpisy o věcech, které tento zákon upravuje; zejména se ruší:

1.

Nařízení č. 310/1850 ř. z., o uvedení platů kolegijních na universitách;

2.

výnos č. 370/1850 ř. z., jímž se vyhlašují obecná nařízení o studiích fakultních na universitách;

3.

nařízení č. 57/1872 ř. z., kterým se vydávají nová ustanovení o tom, jak lze nabýti doktorátu na fakultách světských;

4.

zákon č. 63/1873 ř. z., o organisaci úřadů universitních;

5.

nařízení č. 19/1888 ř. z., o habilitaci soukromých docentů na universitách;

6.

zákon č. 68/1893 ř. z., o právnických a státovědeckých studiích a o zkouškách státních, ve znění zákona č. 290/1919 Sb., o prozatímní úpravě studia a státních zkoušek na fakultách věd právních a státních;

7.

nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž se vydává rigorosní řád pro fakulty filosofické;

8.

nařízení č. 271/1899 ř. z., jímž se vydává rigorosní řád pro fakulty lékařské;

9.

výnos č. 37/1901 ř. z., o výkonu promočního aktu v hodnosti doktora věd technických na vysokých školách technických;

10.

nařízení č. 38/1901 ř. z., jímž se vydává rigorosní řád pro vysoké školy technické;

11.

nařízení č. 102/1903 ř. z., jímž se mění rigorosní řád pro lékařské fakulty, vydaný nařízením č. 271/1899 ř. z.;

12.

nařízení č. 85/1904 ř. z., jímž se vyhlašuje statut vysoké školy báňské v Příbrami;

13.

nařízení č. 135/1908 ř. z., jímž se zavádějí theoretické zkoušky státní pro zemědělské oddělení na české vysoké škole technické v Praze;

14.

nařízení č. 138/1908 ř. z., jímž se zavádějí theoretické zkoušky státní pro zemědělsko-technické oddělení na české vysoké škole technické v Praze;

15.

nařízení č. 206/1908 ř. z., jímž se zavádí školné na vysokých školách zvěrolékařských;

16.

nařízení č. 59/1912 ř. z., jímž se upravují státní zkoušky a prospěchové zkoušky na vysokých školách technických;

17.

zákon č. 79/1919 Sb., o služebním poměru učitelů vysokoškolských;

18.

vládní nařízení č. 147/1920 Sb., kterým se vydává organisační statut vysoké školy zemědělské v Brně;

19.

vládní nařízení č. 391/1920 Sb., o zkušebních taxách za státní zkoušky právovědecké a státovědecké;

20.

vládní nařízení č. 680/1920 Sb., o nové úpravě tax za udílení akademických stupňů na universitách a na vysoké škole zvěrolékařské;

21.

výnos ministerstva školství a národní osvěty č. 53.250/1920, o organisačním statutu české vysoké školy technické v Praze, vydaný na základě usnesení vlády ze dne 20. srpna 1920;

22.

vládní nařízení č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých;

23.

vládní nařízení č. 344/1921 Sb., o poplatcích za studia na universitách a na vysoké škole zvěrolékařské;

24.

zákon č. 28/1922 Sb., o zřizování a zařizování vysokých škol;

25.

zákon č. 115/1927 Sb., o úpravě zeměměřického studia na vysokých školách technických;

26.

vládní nařízení č. 84/1934 Sb., kterým se vydává řád pro dosažení doktorátu věd obchodních;

27.

vládní nařízení č. 114/1936 Sb., kterým se provádí zákon č. 76/1918 Sb., o zřízení československé státní "Vysoké školy zvěrolékařské v Brně";

28.

vládne nariadenie č. 258/1940 Sl. z., o štúdiu a o štátných skúškach na Právnickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave, vo znení vykonávacieho nariadenia Sboru povereníkov č. 120/1945 Sb n. SNR;

29.

vládne nariadenie č. 69/1941 Sl. z., o skúšobnom poriadku pre prísne skúšky na Právnickej fakulte Slovenskej univerzity, vo znení vykonávacieho nariadenia Sboru povereníkov č. 121/1945 Sb n. SNR;

30.

vládne nariadenie č. 254/1941 Sl. z., o skúšobnom poriadku pre prísne skúšky na Prírodoveckej fakulte Slovenskej univerzity;

31.

nariadenie Slovenskej národnej rady č. 133/1945 Sb n. SNR, o Slovenskej vysokej škole obchodnej;

32.

vykonávacie nariadenie Sboru povereníkov č. 18/1946 Sb n. SNR, ktorým se vydáva organizačný štatut Slovenskej vysokej školy technickej;

33.

zákon č. 87/1946 Sb., jímž se mění zákon č. 115/1927 Sb., o úpravě zeměměřického studia na vysokých školách technických;

34.

zákon č. 122/1946 Sb., o studiu statistickopojistném;

35.

vládní nařízení č. 170/1946 Sb., kterým se vydává statut pedagogických fakult a určuje studijní doba učitelů;

36.

vládní nařízení č. 14/1947 Sb., o státních zkouškách a o přísných zkouškách doktorských na fakultách věd právních a státních;

37.

zákon č. 190/1948 Sb., o lékárnickém studiu.

(2)

Do té doby, než budou vydány prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle předpisů dosavadních.

§ 37.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Nejedlý v. r.