Čekejte, prosím...
A A A
132/1989 Sb. znění účinné od 1. 10. 2000 do 31. 1. 2001
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 408/2000 Sb.

1.2.2001

zrušen

zákonem č. 206/2000 Sb.

1.10.2000

 

zákonem č. 93/1996 Sb.

1.7.1996

 

132

 

ZÁKON

ze dne 15. listopadu 1989

o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Účel a rozsah zákona

(1)

Účelem tohoto zákona je upravit práva a povinnosti fyzických a právnických osob vznikající z vytvoření nových odrůd rostlin (dále jen "odrůdy") a plemen zvířat (dále jen "plemena"), jakož i z jejich obchodního využívání.

(2)

Zákon se vztahuje na odrůdy a plemena hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, jejichž seznam stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a)

odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný bez změny,

b)

množitelským materiálem odrůd - osivo, sadba, školkařské výpěstky, jakož i rostliny a jejich části určené pro další rozmnožování;

c)

plemenem - populace zvířat jednotného původu, charakteristických morfologických a fyziologických vlastností, schopná se reprodukovat; za plemeno se považují též linie a hybridi a u drůbeže též užitkové typy;

d)

množitelským materiálem plemen - embrya, sperma, jakož i živá zvířata a vajíčka určená pro další rozmnožování;

e)

původcem - fyzická osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvořila odrůdu nebo plemeno; původcem se rozumí i více osob v případě, že se na vytvoření odrůdy nebo plemene vlastní tvůrčí činností zúčastnily;

f)

vytvořením odrůdy nebo plemene v rámci činnosti československé organizace - vytvoření odrůdy nebo plemene v souvislosti s plněním úkolů z pracovního, členského nebo obdobného poměru k této organizaci nebo za její hmotné podpory;

g)

šlechtitelem -

1.

právnická osoba, která má vlastnické právo nebo právo hospodaření k odrůdě nebo k plemeni jako k výsledku své šlechtitelské činnosti,

2.

původce, který odrůdu nebo plemeno vytvořil mimo rámec činnosti československé organizace,

3.

zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která má právo nakládat s odrůdou nebo s plemenem;

h)

obchodním využíváním odrůd a plemen - výroba pro prodej, nabízení k prodeji a prodej množitelského materiálu odrůd a množitelského materiálu plemen;

i)

majitelem šlechtitelského osvědčení - ten, jemuž bylo uděleno šlechtitelské osvědčení, nebo jeho právní nástupce.

ČÁST DRUHÁ

UDĚLOVÁNÍ ŠLECHTITELSKÉHO OSVĚDČENÍ A PRÁVA A POVINNOSTI ŠLECHTITELŮ

A PŮVODCŮ (§ 3-15)

§ 3

(1)

Šlechtiteli nebo jeho právnímu nástupci (dále jen "přihlašovatel") se na základě jeho přihlášky uděluje šlechtitelské osvědčení na odrůdu nebo plemeno, které splňuje podmínky uvedené v § 4 až 6.

(2)

Šlechtitelským osvědčením se stvrzuje

a)

vyšlechtění odrůdy nebo plemene,

b)

název odrůdy nebo plemene s uvedením druhu (rodu),

c)

původcovství,

d)

právo majitele šlechtitelského osvědčení obchodně využívat odrůdu nebo plemeno,

e)

doba ochrany práv k odrůdě nebo k plemeni.

§ 4

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na odrůdu

(1)

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na odrůdu jsou splněny, je-li odrůda

a)

odlišná alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každé jiné odrůdy obecně známé ke dni podání přihlášky,

b)

vyrovnaná přiměřeně biologickým vlastnostem daného materiálu,

c)

stálá v podstatných znacích při respektování zvláštností, které vyžaduje při množení,

d)

nová.

(2)

Odrůda je nová, nebyla-li prodávána nebo nabízena k prodeji

a)

na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky ( § 16),

b)

na území jiného státu,

1.

jde-li o odrůdy ovocných stromů, lesních nebo okrasných dřevin nebo vinné révy, před více než šesti lety před podáním přihlášky,

2.

jde-li o odrůdy ostatních druhů, před více než čtyřmi lety před podáním přihlášky.

(3)

Za novou odrůdu se považuje také odrůda, která byla prodávána nebo nabízena k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

§ 5

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno

(1)

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se vztahují zvláštní předpisy,1 jsou splněny, bylo-li plemeno uznáno nebo povoleno podle těchto předpisů v době ne delší jednoho roku před podáním přihlášky ( § 16).

(2)

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,1 jsou splněny, je-li plemeno

a)

odlišné alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každého jiného plemene obecně známého ke dni podání přihlášky,

b)

vyrovnané přiměřeně biologickým vlastnostem daného plemene,

c)

stálé v podstatných znacích při respektování zvláštností daných chovatelským prostředím,

d)

nové,

e)

dostatečně početné pro reprodukci.

(3)

Plemeno je nové, nebylo-li prodáváno nebo nabízeno k prodeji

a)

na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky,

b)

na území jiného státu před více než šesti lety před podáním přihlášky.

(4)

Za nové plemeno se považuje také plemeno, které bylo prodáváno nebo nabízeno k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

§ 6

Název odrůdy nebo plemene

(1)

Pokud byly odrůda nebo plemeno povoleny v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů,2 mají název určený v souladu s těmito předpisy.

(2)

Nejsou přípustné názvy

a)

složené jen z čísel,

b)

shodné nebo zaměnitelné s názvem používaným v Československé socialistické republice nebo v zahraničí pro odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu, případně jinak porušující práva jiných šlechtitelů,

c)

vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy či plemene, o totožnosti šlechtitele nebo původce,

d)

shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky, s proslulou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku nebo jinak porušující práva a chráněné zájmy jiných subjektů,

e)

odporující zájmu společnosti,

f)

nevhodné z jazykových důvodů.

(3)

Zahraničním odrůdám nebo plemenům se ponechává původní název, případně jeho překlad do českého nebo slovenského jazyka, za předpokladu, že odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 2.

§ 7

Práva původce

(1)

Původcovství vzniká vytvořením odrůdy nebo plemene a je nepřevoditelné.

(2)

Původce musí být uveden v přihlášce i ve šlechtitelském osvědčení, byla-li přihlášena československá odrůda nebo plemeno.

(3)

Původce, který vytvořil odrůdu nebo plemeno v rámci činnosti československé organizace, má vůči československému majiteli šlechtitelského osvědčení právo na podíl na finančním přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene a na finančním přínosu z případného převodu šlechtitelského osvědčení na zahraniční subjekt. Není-li dohodnuto jinak, je podíl splatný vždy k 1. dubnu za uplynulý kalendářní rok, v němž byl finanční přínos dosažen.

(4)

Jestliže se na vytvoření odrůdy nebo plemene podílelo vlastní tvůrčí činností více původců, podílejí se na svých právech v tom poměru, v jakém se podíleli na jejich vytvoření. Nelze-li podíly jednotlivých původců stanovit, má se zato, že jejich podíly jsou stejné.

(5)

Postup při zjišťování finančního přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene, určení výše podílu původců na finančním přínosu a způsob jeho výpočtu a jeho vyplácení stanoví obecně závazný právní předpis.

Práva a povinnosti ze šlechtitelského osvědčení

§ 8

(1)

Majitel šlechtitelského osvědčení má výlučné právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno; bez jeho souhlasu nelze odrůdu a plemeno po dobu ochrany obchodně využívat.

(2)

Československé organizace, které plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství na základě oprávnění vydaného podle zvláštních předpisů1 takový souhlas nepotřebují, je-li majitelem šlechtitelského osvědčení na plemeno československá právnická nebo fyzická osoba.

(3)

Souhlas majitele šlechtitelského osvědčení se nevyžaduje v případě, že odrůda nebo plemeno slouží k vyšlechtění jiné odrůdy nebo plemene; to neplatí, jde-li o jejich opakované užívání jako komponentu pro výrobu jiné odrůdy nebo tvorbu jiného plemene za účelem prodeje.

(4)

Právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno zahrnuje též právo poskytovat souhlas k jejich obchodnímu využívání jiným osobám. Souhlas (licence) se poskytuje písemnou smlouvou, která obsahuje podmínky užívání a ujednání o licenčních poplatcích.

§ 9

(1)

Při společném vyšlechtění odrůdy nebo plemene více původci v rámci jejich činnosti ve více československých organizacích se tyto organizace jako spolumajitelé šlechtitelského osvědčení podílejí na právech a povinnostech k odrůdě nebo plemeni ve stejném poměru, v jakém se na svých právech podílejí původci.

(2)

Z právních úkonů vůči třetím osobám jsou spolumajitelé šlechtitelského osvědčení oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle výše svých podílů.

§ 10

Nucená licence

(1)

Odmítne-li majitel šlechtitelského osvědčení dát souhlas k obchodnímu využívání odrůdy nebo plemene buď vůbec nebo v potřebném rozsahu, může federální ministerstvo zemědělství a výživy (dále jen "ministerstvo") v obecném zájmu nahradit jeho souhlas udělením nucené licence.

(2)

Majitel šlechtitelského osvědčení má v případě udělení nucené licence právo na úhradu licenčních poplatků. V případě sporu o výši úhrady mezi majitelem šlechtitelského osvědčení a organizací, v jejíž prospěch byla nucená licence udělena, rozhodne o ní na návrh některého z nich orgán uvedený v § 25, a to s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na vyšlechtění odrůdy nebo plemene a k očekávaným finančním přínosům z jejich obchodního využívání.

(3)

Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu.

(4)

Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene.

§ 11

Převod šlechtitelského osvědčení

(1)

Majitel šlechtitelského osvědčení může šlechtitelské osvědčení převést písemnou smlouvou na jiný subjekt. Tím se převádějí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající ze šlechtitelského osvědčení, s výjimkou původcovství. Majitel šlechtitelského osvědčení má právo požadovat od nabyvatele za tento převod finanční úhradu.

(2)

Spolumajitel šlechtitelského osvědčení může převést svůj podíl na kteréhokoli z ostatních spolumajitelů. Na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

(3)

Smlouva o převodu šlechtitelského osvědčení nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen, který vede ministerstvo; zápis se provede po zaplacení správního poplatku.3

(4)

Jiná změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení mimo převodu podle odstavců 1 až 3 je možná pouze v případech stanovených zákonem.

(5)

Změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

§ 12

Doba platnosti šlechtitelského osvědčení

Šlechtitelské osvědčení platí ode dne podání přihlášky

a)

u odrůd chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin a podnoží těchto druhů 25 let,

b)

u odrůd ostatních druhů 20 let,

c)

u plemen po dobu trvání plemene.

§ 13

Zánik šlechtitelského osvědčení

(1)

Šlechtitelské osvědčení zaniká, jestliže

a)

uplyne doba jeho platnosti,

b)

majitel šlechtitelského osvědčení nezaplatí včas správní poplatek,3

c)

majitel (všichni spolumajitelé), šlechtitelského osvědčení písemně oznámí, že se šlechtitelského osvědčení vzdává,

d)

bylo zrušeno ( § 23).

(2)

Zánik šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku federálního ministerstva zemědělství a výživy (dále jen "Věstník").

§ 14

Ochrana názvu

Název odrůdy nebo plemene musí být používán při obchodním využívání odrůdy nebo plemene i při dalším šlechtění. Název odrůdy nebo plemene nesmí být užíván pro jinou odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu ani po skončení doby platnosti šlechtitelského osvědčení.

§ 15

Vztahy k zahraničí

(1)

Zahraniční fyzické a právnické osoby mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako osoby československé, avšak - jde-li o práva majitelů šlechtitelského osvědčení - jedině tehdy, jestliže stát, jehož je tato osoba příslušníkem nebo v němž má své sídlo, poskytuje danému druhu rostlin nebo zvířat ochranu. V případech zvláštního zřetele hodných může být šlechtitelské osvědčení uděleno, i když není tato podmínka splněna.

(2)

Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANY ODRŮD A PLEMEN (§ 16-23)

§ 16

Podání přihlášky

(1)

Přihlášku k ochraně odrůdy nebo plemene je oprávněn podat přihlašovatel ( § 3).

(2)

Přihlášky se podávají u ministerstva; podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.

(3)

Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a během tří měsíců je prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. V přihlášce musí být uvedeno datum a stát podání prvé přihlášky v zahraničí, od níž přihlašovatel odvozuje právo přednosti.

(4)

Ministerstvo zapisuje přihlášky v pořadí, v jakém byly doručeny, do seznamu přihlášek nových odrůd nebo do seznamu přihlášek nových plemen.

§ 17

Přezkoumání přihlášky

(1)

Nemá-li přihláška stanovené náležitosti, ministerstvo vyzve přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil; v případě zvláštního zřetele hodném mu pomůže s jejich odstraněním. Nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

(2)

Odstraní-li přihlašovatel nedostatky řádně a ve stanovené lhůtě, zůstává mu právo přednosti zachováno.

(3)

Náležitosti přihlášky stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 18

Uveřejnění přihlášky

(1)

Ministerstvo uveřejňuje oznámení o podaných přihláškách ve Věstníku. Ve lhůtě tří měsíců od uveřejnění oznámení lze podat u ministerstva odůvodněné námitky proti podané přihlášce; může je podat kterákoli právnická nebo fyzická osoba. O námitkách rozhoduje ministerstvo. Pokud byl k rozhodnutí o námitkách vyžádán odborný posudek ( § 20), rozhodne ministerstvo ve lhůtě tří měsíců od obdržení tohoto posudku.

(2)

Změnu v osobě přihlašovatele lze po podání přihlášky provést

a)

se souhlasem přihlašovatele,

b)

bez jeho souhlasu na základě pravomocného rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(3)

Vznikne-li v průběhu řízení o přihlášce spor o to, zda přihláška byla podána oprávněným přihlašovatelem, pokračuje ministerstvo v řízení, avšak rozhodnutí o šlechtitelském osvědčení vydá až po právní moci rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(4)

Změna v osobě přihlašovatele se vyznačuje v seznamu přihlášek nových odrůd nebo v seznamu přihlášek nových plemen.

§ 19

Přihlášky československých odrůd a plemen v zahraničí

(1)

Přihláška k ochraně československé odrůdy nebo plemene může být v zahraničí podána až po přihlášení v Československé socialistické republice; ministerstvo může z této povinnosti povolit výjimku z důležitých obchodně politických zájmů. Tato úprava platí za podmínky, že mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

(2)

Přihlášení československé odrůdy nebo plemene v zahraničí je přihlašovatel povinen oznámit ministerstvu.

§ 20

Zjišťování znaků a vlastností odrůd a plemen

(1)

Podmínky uvedené v § 4 až 6 zjišťuje ministerstvo na základě posudků odborných orgánů a organizací, u plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy,1 na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(2)

Odborné orgány a organizace jsou povinny na výzvu ministerstva a ve lhůtě stanovené po dohodě s nimi posoudit znaky a vlastnosti odrůd a plemen. Za tím účelem je přihlašovatel povinen poskytnout odbornému orgánu nebo organizaci bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál.

(3)

Odborné orgány a organizace mohou využívat při posuzování odrůd a plemen i výsledků zkoušek provedených v zahraničí.

(4)

Odborné orgány a organizace mají vůči přihlašovateli právo na úhradu za výkony spojené s posuzováním odrůd a plemen, a to v souladu s cenovými předpisy.

§ 21

Udělení šlechtitelského osvědčení

(1)

Po obdržení posudku odborného orgánu nebo organizace, případně rozhodnutí příslušného orgánu, rozhodne ministerstvo do tří měsíců o udělení šlechtitelského osvědčení.

(2)

Rozhodnutí o udělení šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen. Československý původce, který není přihlašovatelem, obdrží stejnopis šlechtitelského osvědčení.

(3)

Šlechtitelské osvědčení se uveřejňuje ve Věstníku; šlechtitelské osvědčení na odrůdy se též zapisuje do státní odrůdové knihy.4

§ 22

Ověřovací zkoušky

(1)

Majitel šlechtitelského osvědčení je povinen po dobu platnosti šlechtitelského osvědčení udržovat odrůdu nebo plemeno. Vzniknou-li pochybnosti, zda odrůda nebo plemeno splňují i nadále podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. b) a c) a v § 5 odst. 2 písm. b), c) a e), je majitel šlechtitelského osvědčení povinen na výzvu ministerstva poskytnout bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál k ověření uvedených podmínek.

(2)

Ověření provádějí organizace pověřené k výkonu ověřovacích zkoušek zvláštními předpisy.5 U plemen, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,1 provádějí ověřování orgány nebo organizace pověřené k tomu ministerstvem.

(3)

Orgány a organizace uvedené v odstavci 2 mají vůči majiteli šlechtitelského osvědčení právo na úhradu za výkony spojené s prováděním ověřovacích zkoušek, a to v souladu s cenovými předpisy. Toto ustanovení se nepoužije na ověřovací zkoušky plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy.)

§ 23

Rozhodnutí o zrušení šlechtitelského osvědčení

(1)

Ministerstvo zruší šlechtitelské osvědčení, jestliže

a)

dodatečně vyjde najevo, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení; v takovém případě se na šlechtitelské osvědčení hledí jako by nebylo uděleno,

b)

odrůda nebo plemeno již nevykazují znaky, zjištěné v době udělení šlechtitelského osvědčení,

c)

nebude dodán řádně a včas biologický a dokumentační materiál pro ověřovací zkoušky ( § 22),

d)

nebude zaplacena ve stanovené lhůtě úhrada za provedení ověřovacích zkoušek.

(2)

Zrušení šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku. Zrušení šlechtitelského osvědčení u odrůd se zapisuje též do státní odrůdové knihy.4

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 24-33)

§ 24

Správní řízení

V řízení před ministerstvem se postupuje podle správního řádu,6 pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 25

Rozhodování sporů

Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy nebo hospodářská arbitráž podle své pravomoci.

§ 26

Ochrana práv

V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může majitel šlechtitelského osvědčení, nebo původce, není-li majitelem šlechtitelského osvědčení, jejichž právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

§ 27

Pokuty organizacím

(1)

Organizaci, která

a)

v době platnosti šlechtitelského osvědčení

1.

obchodně využívá odrůdu nebo plemeno bez souhlasu majitele šlechtitelského osvědčení,

2.

při obchodním využívání odrůdy nebo plemene neužívá pro ně jejich registrovaný název, nebo užívá jejich registrovaný název pro jinou odrůdu nebo plemeno téhož nebo příbuzného rodu,

b)

neoprávněně podá přihlášku k ochraně československé odrůdy nebo plemene v zahraničí ( § 19 odst. 1),

c)

neoznámí ministerstvu, že přihlásila československou odrůdu nebo plemeno k ochraně v zahraničí ( § 19 odst. 2), může ministerstvo uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(2)

Při stanovení výše pokuty přihlédne ministerstvo zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3)

Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o porušení povinnosti dozvědělo, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k němu došlo. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(4)

Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu federace.

§ 28

Přestupky

Občan, který neoprávněně obchodně využívá odrůdu nebo plemeno, na něž bylo vydáno šlechtitelské osvědčení, neoprávněně podá přihlášku k ochraně československé odrůdy nebo plemene v zahraničí ( § 19 odst. 1) nebo neoznámí ministerstvu, že přihlásil československou odrůdu nebo plemeno k ochraně v zahraničí ( § 19 odst. 2), se dopustí přestupku, za nějž mu lze uložit pokutu až do výše 5 000 Kčs.

§ 29

Zmocňovací ustanovení

(1)

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky a federálním ministerstvem zahraničního obchodu vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 2.

(2)

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 7 odst. 5 a § 17 odst. 3.

§ 30

Přechodné ustanovení

(1)

Odrůdy, které byly podle zvláštních předpisů4 zapsány jako původní odrůdy do státní odrůdové knihy před účinností tohoto zákona a nebyly obchodně využívány dříve než před 10 lety před účinností tohoto zákona, jakož i existující plemena uznaná nebo povolená podle zvláštních předpisů,1 mohou být přihlášeny k ochraně podle tohoto zákona. Na tyto odrůdy se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 3.

(2)

Přihlášku podle odstavce 1 je nutno podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3)

Majitel šlechtitelského osvědčení může obchodně využívat odrůdu nebo plemeno jen tehdy, pokud byly odrůda nebo plemeno, na něž bylo vydáno šlechtitelské osvědčení, též povoleny podle zvláštních předpisů.2 V takovém případě se na něj hledí jako na pověřenou organizaci podle těchto předpisů.

§ 31

§ 2 odst. 1 věta druhá vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, se mění tak, že slova "podávají pověřené organizace ( § 1 odst. 1)" se nahrazují slovy "se podávají".

§ 32

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1.

§ 4 odst. 2 a 4 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

2.

§ 1 a § 2 odst. 1 věta třetí vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.

§ 33

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.



Poznámky pod čarou:

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Zákon č. 61/1964 Sb.

Zákon č. 61/1964 Sb.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.,

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

Zákon č. 102/1963 Sb.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Zákon č. 61/1964 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Zákon č. 61/1964 Sb.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb․, o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

2

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

3

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.

4

Zákon č. 61/1964 Sb.

5

Zákon č. 61/1964 Sb.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.,

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

Zákon č. 102/1963 Sb.

6

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).