Čekejte, prosím...
178/1994 Sb. znění účinné od 1. 1. 1996 do 31. 12. 1997
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 279/1997 Sb.

1.1.1998

zrušeno

vyhláškou č. 295/1995 Sb.

1.1.1996

RS o opravě chyb v č.295/1995 Sb. čá. 13/1996/1 Sb.

178

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 25. srpna 1994

o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů

 

Ministerstvo financí stanoví podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny a způsoby vytvoření a zjištění cen pro oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

§ 2

Vymezení pojmů pro oceňování podle vyhlášky

(1)

Budova je stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi. Má jeden nebo více ohraničených užitkových prostorů.

(2)

Hala je stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2 . Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1.

(3)

Vedlejší stavba je stavba, která tvoří příslušenství1 stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž.

(4)

Byt je místnost nebo soubor místností určených k bydlení včetně součástí a příslušenství1 bytu. Pro účely ocenění zahrnuje byt i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání.2

(5)

Nebytový prostor3 je místnost nebo soubor místností včetně příslušenství1 určených k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. Pro účely ocenění zahrnuje nebytový prostor i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání.2

(6)

Podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství v bytu nebo v nebytového prostoru. Způsob měření je uveden v příloze č. 1.

(7)

Stáří stavby je počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku odvozeného podle jiného dokladu a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem.

(8)

Stavební pozemky jsou

a)

nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly určeny k zastavění;4 je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění,4a

b)

pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku jako zastavěné plochy a nádvoří a v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,

c)

pozemky skutečně zastavěné stavbou bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.

Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěn jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.4b

(9)

Rybník je vodní nádrž se zemní hrází a s přirozeným nebo zahloubeným dnem s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše.

(10)

Malá vodní nádrž je nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče.

(11)

Velká vodní nádrž je nádrž s objemem nad 2 miliony m po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m3/s.

(12)

Ostatní vodní nádrže jsou zejména jezera, zatopené lomy, pískovny, tůně, důlní propadliny a dále i vodní nádrže s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB (§ 3-21)

ODDÍL PRVNÍ

(§ 3)

§ 3

Určení stavby podle účelu jejího užití

Pro oceňování podle této vyhlášky je stavba určena účelem užití vyplývajícím z kolaudačního rozhodnutí, popřípadě ze stavebního povolení. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena nebo je-li užívána v rozporu s právním stavem, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.5

ODDÍL DRUHÝ

OCEŇOVÁNÍ NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM (§ 4-19)

§ 4

Budovy a haly

(1)

Jako budovy a haly se oceňují stavby, které nelze zařadit podle účelu jejich užití mezi stavby oceňované podle § 5 až 12․

(2)

Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou za m3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3)

Základní cena budovy uvedená v příloze č. 2 a haly uvedená v příloze č. 3 se násobí koeficienty K1 až K5 podle vzorce

ZCU = ZC x K1 x K2 x K3 x K4 x K5,

kde

ZCU

. . . . základní cena upravená,

ZC

. . . . základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K1....koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K2....koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části se vypočte podle vzorce

6,60

 

K2

= 0,92 + ----------------------------

počet

m2 průměrné zastavěné plochy

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty,

K3....koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

2,10

K3=

+ 0,30 pro budovy

v

2,80

K3= + 0,30 > = 0,60 pro haly,

v

kde

v je průměrná výška podlaží v metrech,

2,10,

2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K4

....koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1

+ (0,54 x n),

kde

 

0,54

je konstanta,

n

je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí, že

1.

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobí se koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

2.

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše

koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K5....koeficient polohový podle přílohy č. 13.

(4)

Podzemní budovy a podzemní haly se oceňují podle § 5.

§ 5

Stavby inženýrské a speciální pozemní

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky m3, m2, m, kus nebo hektar základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 6

Rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky

(1)

Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku6 se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4 a K5 podle vzorce

ZCU = ZC x K4 x K5,

kde

ZCU . . . .základní cena upravená,

ZC.

. . . .základní cena podle přílohy č. 6,

K4. . . . .koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1

+ (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n

je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále

platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 4 odst. 3.

Výše

koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K5....koeficient polohový podle přílohy č. 13.

(3)

Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 4.

(4)

Hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 6. Koeficienty K1 až K4 se stanoví zvlášť pro hospodářskou část nezávisle na obytné části.

(5)

Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

§ 7

Rekreační chaty a zahrádkářské chaty

(1)

Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty7 se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K4 a K5 podle vzorce

ZCU = ZC x K4 x K5,

kde

ZCU . . . .základní cena upravená,

ZC.

. . . .základní cena podle přílohy č. 7,

K4. . . . .koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1

+ (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n

je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále

platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 4 odst. 3.

Výše

koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K5....koeficient polohový podle přílohy č. 13.

§ 8

Vedlejší stavby

(1)

Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 8 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 8. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10. podle skutečného vybavení. Použitý koeficient musí být zdůvodněn. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3)

Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 9

Garáže

(1)

Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 9 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 9. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3)

Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

(4)

Pokud zastavěná plocha stavby nerozdělená příčkami přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 4.

§ 10

Studny

(1)

Cena studny se zjistí vynásobením počtu m hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena studny se vynásobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

(2)

Narážené studny se ocení jako vrtané studny s průměrem do 150 mm.

(3)

Vrtané studny s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studny kopané.

(4)

Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 11

Venkovní úpravy

(1)

Cena venkovních úprav se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a upravenou podle odstavce 3. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 upraví se základní cena přiměřeně k odchylce.

(2)

Cena venkovních úprav neuvedených v příloze č. 5 nebo č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování.

(3)

Cena podle odstavce 1 nebo 2 se násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 12

Hřbitovní stavby a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jednotlivých částí s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení vynásobený koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 13

Kulturní památky

(1)

Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky8 bez ohledu na účel, jemuž ke dni oceňování s slouží.

(2)

Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle příslušného § 4 až 12, § 17 a 19. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.

§ 14

Byty a nebytové prostory

(1)

Cena bytu nebo nebytového prostoru se vypočte jako podíl z ceny stavby zjištěné pro její druh podle ustanovení tohoto oddílu. Velikost tohoto podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor, do něhož se nezapočítají plochy společného příslušenství stavby.

(2)

Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny, vedlejší stavby, které výhradně slouží společnému užívání, a cena pozemku, se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu a pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru se započte do ceny stavby.

§ 15

Nedokončené stavby

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu vyhlášky na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí uvedených v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 16

Stavby určené k odstranění

(1)

Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jak obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě o náklady na úpravu terénu.

(2)

Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 17

Jiné stavby

Ceny staveb, které v této vyhlášce nejsou výslovně uvedeny, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího oceňování, nebo porovnáním s cenou srovnatelné stavby podle příslušných kritérií, zjištěnou podle této vyhlášky.

§ 18

Stavby bez základů

Stavby, které nejsou spojeny se zemí pevným základem,11 se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90.

§ 19

Opotřebení

(1)

Cena zjištěná podle § 4 až 14 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2)

U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 17 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3)

Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

ODDÍL TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM (§ 20-21)

Domy s nájemními byty

§ 20

Cena domu, ve kterém ze součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostorů nejméně 80 % připadá na byty, přičemž z více než poloviny počtu bytů se k datu oceňování platí nájemné (dále jen "nájemní dům"), je aritmetickým průměrem ceny zjištěné nákladovým způsobem a ceny zjištěné výnosovým způsobem. Do počtu bytů s nájemným se zahrnují i bezúplatně užívané byty kromě bytů vlastníků nájemního domu, které nebyly v době ocenění pronajaty.

§ 21

(1)

Při oceňování nájemních domů nebo jejich částí výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

 

N

 

CV =

——

× 100,

 

p

 

kde

CV

. . . .

cena nájemního domu nebo jeho části zjištěná výnosovým způsobem,

N

. . . .

roční nájemné z bytů a nebytových prostorů (dále jen „roční nájemné“),

p

. . . .

míra kapitalizace v procentech stanovená Ministerstvem financí.

(2)

Roční nájemné je souhrn měsíčního nájemného z pronajatých i nepronajatých bytů a nebytových prostorů přepočteného na kalendářní rok. Do ročního nájemného se zahrne i propočtené nájemné za byty a nebytové prostory užívané vlastníkem oceňovaného nájemního domu a dále i za byty i nebytové prostory bezúplatně užívané. Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu a nebytových prostorů.12

(3)

Roční nájemné se zjistí podle nájemních smluv. V případech, kdy nájemní smlouvy nejsou k dispozici, nebo kdy byt nebo nebytový prostor užívá vlastník oceňovaného nájemního domu, nebo kdy jsou užívány bezúplatně, se roční nájemné zjistí ve výši nájemného podle cenových předpisů.13

(4)

Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o

a)

roční částku daně z nemovitosti, nevztahuje-li se na nájemní dům osvobození od této daně,

b)

roční částku zaplaceného pojistného z nájemního domu,

c)

průměrné roční odpisy, náklady na běžnou údržbu, opravy a správu nájemního domu v maximální celkové výši 4 % z ceny oceňovaného nájemního domu zjištěné nákladovým způsobem,

d)

roční nájemné zaplacené z pozemku vedeného v katastru nemovitostí14 jako zastavěná plocha a nádvoří náležející k oceňovanému nájemnímu domu.

(5)

Má-li roční nájemné snížené podle odstavce 4 nulovou nebo zápornou hodnotu, je cena zjištěná výnosovou metodou nulová.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ (§ 22-27)

§ 22

Druhy pozemků

Druh pozemku se posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí.15 Je-li skutečný stav v rozporu s právním stavem uvedeným v katastru nemovitostí, vychází se při oceňování ze skutečného stavu.

§ 23

Stavební pozemky

(1)

Základní cena za m2 stavebního pozemku, kromě pozemků v odstavci 2, činí:

a)

1700 Kč v hlavním městě Praze,

b)

800 Kč ve statutárních městech,16 Františkových Lázních, Mariánských Lázních,

c)

500 Kč v Českém Krumlově, Jáchymově, Jeseníku, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,

d)

250 Kč v obcích s počtem obyvatel podle posledního sčítání lidu nad 25 tisíc,

e)

150 Kč v obcích nad 15 tisíc obyvatel a v Jeseníku do 25 tisíc obyvatel,

f)

100 Kč v obcích nad 5 tisíc obyvatel do 15 tisíc obyvatel,

g)

70 Kč v obcích nad 2 tisíce obyvatel do 5 tisíc obyvatel,

h)

40 Kč v obcích nad 1 tisíc obyvatel do 2 tisíc obyvatel,

i)

25 Kč v obcích do 1 tisíce obyvatel.

Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1.

(2)

Základní cenou za m2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 100 Kč za m2. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2.

(3)

Cenou za m2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceňovanými podle odstavců 1 a 2, je cena vypočtená podle odstavců 1 a 2 násobená koeficientem 0,40. Cena za 1 m2 zahrady a cena za 1 m2 ostatní plochy nesmí být nižší než cena podle § 27 odst. 2. Za jednotný funkční celek se považuje soubor reálně existujících pozemků tvořený zastavěnou plochou a zahradou, pokud se nejedná o zemědělskou půdu, nebo ostatní plochou evidovanou v katastru nemovitostí, popřípadě nezastavěnou částí původního stavebního pozemku, který vznikl za účelem využití stavby a který je ve vlastnictví stejného subjektu.

(4)

Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením "ostatní plochy" uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice, silnice I. až III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené4 , ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,70. Tyto ceny se dále neupravují.

(5)

Stanoví-li obec17 ceny stavebních pozemků vydáním cenové mapy, použijí se pro oceňování stavebních pozemků v obci ceny v ní uvedené. Oceňování podle odstavců 1 až 4 a podle § 27 se neuplatní. Cenová mapa se zpracuje a vyhlašuje způsobem stanoveným v § 24.

§ 24

Cenové mapy stavebních pozemků

(1)

Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1 : 5000, popřípadě v měřítku podrobnějším, s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách.

(2)

Nejsou-li sjednané ceny stavebních pozemků v dané obci podle odstavce 1 k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, zjistí se porovnávacím způsobem na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel uvedené v § 23 odst. 1. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Tyto údaje o postupu porovnání jsou uvedeny v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky.

(3)

Jestliže nelze cenu stavebního pozemku zjistit podle odstavce 1 nebo 2, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se ocení podle § 23.

(4)

Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec před jejím vydáním obecně závaznou vyhláškou17 Ministerstvu financí k vyjádření. Neobdrží-li obec vyjádření ministerstva do 30 dnů od doručení návrhu, má se za to, že s ním souhlasí. Obec zašle vyhlášku současně s jejím vyhlášením Ministerstvu financí k uveřejnění v Cenovém věstníku.

(5)

Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obce doplňují cenové mapy o ceny stavebních pozemků zjištěné způsobem podle odstavců 1 a 2. Přitom platí postup podle odstavce 4.

(6)

Změní-li se druh, charakter nebo určení pozemků, zjistí se nová cena pozemku způsobem podle odstavce 1 nebo 2.

(7)

Do cenové mapy pozemků uložené v obci smí na požádání nahlížet kdokoliv bezplatně.

§ 25

Zemědělské pozemky

(1)

Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, zahrada, vinice, chmelnice, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek uvedených v příloze č. 16 tabulce č. 1.

(2)

Cena podle odstavce 1 se upraví o další vlivy podle přílohy č. 17.

(3)

Nezpevněné polní cesty, které jsou v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2. Jsou-li ceny těchto pozemků rozdílné, použije se cena nejvyšší.

(4)

Pro ocenění zemědělských pozemků, které nebyly bonitovány, se použijí průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů.18

§ 26

Lesní pozemky a zalesněné nelesní pozemky

(1)

Základní cena lesního pozemku a zalesněného nelesního pozemku (dále jen "lesní pozemek") se zjišťuje za lesní pozemek podle cen plošně převládajících souborů lesních typů. Ceny za m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.

(2)

Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.

(3)

Při nesouladu mezi údaji o způsobu využití lesního pozemku v katastru nemovitostí19 a skutečným stavem se cena zjišťuje podle skutečného stavu.

(4)

Základní cena podle odstavce 1 se upraví podle přílohy č. 19 se zdůvodněním.

§ 27

Jiné pozemky

(1)

Hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda, například roklina, vysoká mez s kamením, ochranná hráz a skály se oceňují cenou 0,50 Kč za m2.

(2)

Pozemky neuvedené v odstavci 1 a pozemky, které nejsou stavebními, zemědělskými a lesními pozemky a vodními plochami, se oceňují cenou 5 Kč za m2.

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ VODNÍCH PLOCH (§ 28)

§ 28

(1)

Cena rybníka určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CRI) se zjistí jako součet ceny pozemku (CPI) a ceny stavby (CSI) podle vzorce

CRI = CPI + CSI.

(2)

Ceny rybníků neuvedených v odstavci 1 a malých vodních nádrží (CRII) se zjistí jako součet cenypozemku (CPII) a ceny stavby (CSII) podle vzorce

CRII = CPII + CSII.

(3)

Cena velkých vodních nádrží se zjistí jako součet ceny inženýrské stavby podle § 5 a ceny pozemku podle § 27 odst. 1. Stejně se ocení i pozemky ostatních vodních nádrží.

(4)

Cena za m2 pozemku rybníků uvedených v odstavcích 1 a 2 (CPI, CPII) činí 2 Kč.

(5)

Cena stavby rybníků uvedených v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby v době jejího ocenění a násobí se koeficienty KRI až KR9 podle vzorce

a)

pro rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže

CSI = CSRI x KR1 x KR2 x KR3 x KR4 x KR5 x KR6 x KR7 x KR8 x KR9,

b)

pro ostatní rybníky a malé vodní nádrže

CSII= CSRII x KR1 x KR2 x KR3.

Výpočet reprodukční ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR1 až KR9 jsou uvedeny v příloze č. 20.

(6)

Cena rybničních objektů neuvedených v příloze č. 20 se zjistí podle oddílu druhého části druhé vyhlášky.

(7)

Vodní plochy, na nichž nejsou stavby, se oceňují cenou 0,50 Kč za m2.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ (§ 29-34)

ODDÍL PRVNÍ

LESNÍ POROSTY (§ 29-33)

Oceňování lesního porostu

§ 29

(1)

Cena lesního porostu je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 vážených jejich plošným zastoupením v porostu.

(2)

Základní cena za m2 jednotlivých skupin dřevin se vytvoří podle vzorce

Ha = [(Au - c) x fa + c] x Ba,

kde

Ha = cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au = cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,20

c = náklady na zajištěnou kulturu,

fa = věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

Ba = zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(3)

Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu21 a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.

(4)

Cena mýtní výtěže Au ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 22. Pro neuvedené obmýtí se cena mýtní výtěže Au, zjistí jako přiměřená hodnota interpolací po posouzení skutečného stavu lesního porostu.

(5)

Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu. Je-li v něm uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 22, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 22 stanovené nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6)

Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 23. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury22 a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny, a náklady na pročistky a prořezávky.

(7)

Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 24.

(8)

Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 24 se cena za m2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

 

1

 

Ha = [(Au - c) × fa ×

——

+ c] × Ba,

 

fuv

 

kde

fa se převezme z přílohy č. 24 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

1/fuv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se převezme z přílohy č. 24 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota fa.

(9)

Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 24, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna.

§ 30

(1)

Není-li lesní hospodářský plán vyhotoven, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 29 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 24.

(2)

Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 23.

(3)

Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 23 upravené podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců.23

§ 31

Cenové srážky a přirážka

(1)

Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 29 a 30 se upraví podle přílohy č. 25 tabulek č. 1 a 2 se zdůvodněním.

(2)

Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 32

Lesní porosty na nelesních pozemcích

(1)

Lesní porosty na nelesních pozemcích se oceňují podle § 29 ač 31, popřípadě podle § 33.

(2)

Skupiny stromů a jejich řady na nelesních pozemcích s výměrou do 1000 m2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů, se oceňují podle § 34.

(3)

Sousedí-li skupina stromů na nelesních pozemcích s lesními porosty na lesních pozemcích, oceňuje se podle § 29 až 31 nebo § 33 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m2.

§ 33

(1)

Lesní porost na lesních i nelesních pozemcích, který má výměru do jednoho hektaru včetně lze pro účely daní a poplatků ocenit i způsobem podle přílohy č. 26.

(2)

Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.

(3)

Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

CSD = VLP x PSD x ZLP x CLP x SSBSD,

kde

CSD = cena skupiny dřevin,

VLP = výměra lesního porostu v m2,

PSD = podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

ZLP = zakmenění lesního porostu,

CLP = cena lesního porostu v Kč za m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 26,

SSBSD = součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 26.

ODDÍL DRUHÝ

OSTATNÍ POROSTY (§ 34)

§ 34

Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny

(1)

Ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy se zjistí výnosovým způsobem. Základní ceny a způsob jejich úpravy jsou uvedeny

a)

pro ovocné dřeviny v příloze č. 27,

b)

pro vinnou révu včetně zařízení vinic v příloze č. 28,

c)

pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 29.

(2)

Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 30.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 35-38)

§ 35

(1)

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

(2)

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdním a podkrovním prostorům zemědělských staveb užívaným ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostory, pokud nejsou užívány nebo upraveny k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 6, pro daný účel užívání.

(3)

Zjištěná cena oceňovaných nemovitostí včetně staveb bez základů se zaokrouhlí na desetikoruny.

(4)

Při prodeji stavby, pozemku a trvalého porostu právnické osobě, jejímž společníkem anebo v případě akciové společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob24 zakladatelem je zahraniční osoba, předloží prodávající25 Ministerstvu financí do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí informaci o ceně zjištěné podle této vyhlášky, včetně dokladu o způsobu ocenění, a o ceně sjednané.

§ 36

(1)

Nejsou-li ceny v cenové mapě vydané před účinností této vyhlášky stanoveny v souladu s touto vyhláškou, oceňují se stavební pozemky od 1. července 1995 podle této vyhlášky:

(2)

Pro zjišťování ceny výnosovým způsobem podle § 21 platí pro roky 1994 a 1995 míra kapitalizace 14 %.

§ 37

Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb., vyhlášky č. 611/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 38/1993 Sb.

§ 38

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1994.

Ministr:

Ing. Kočárník CSc. v. r.

Seznam příloh

 

Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Příloha č. 2 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení

Příloha č. 3 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení

Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K1

Příloha č. 5 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

Příloha č. 6 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení

Příloha č. 7 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

Příloha č. 8 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

Příloha č. 9 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

Příloha č. 10 - Ceny studní

Příloha č. 11 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K5

Příloha č. 14 - Opotřebení staveb

Příloha č. 15 - Úprava základních cen stavebních pozemků

Příloha č. 16 - Základní ceny zemědělských pozemků

Příloha č. 17 - Úprava základních cen zemědělských pozemků.

Příloha č. 18 - Základní ceny za m2 lesních pozemků

Příloha č. 19 - Úprava základních cen lesních pozemků

Příloha č: 20 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

Příloha č. 21 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

Příloha č. 22 - Ceny za m2 mýtní výtěže A v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

Příloha č. 23 - Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

Příloha č. 24 - Věkové hodnotové faktory fa pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

Příloha č. 25 - Úprava základních cen lesních porostů

Příloha č. 26 - Ocenění lesních porostů podle § 33

Příloha č. 27 - Ceny ovocných dřevin

Příloha č. 28 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic

Příloha č. 29 - Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic

Příloha č. 30 - Ceny okrasných rostlin



Poznámky pod čarou:

§ 2 písm. e) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

§ 1 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

§ 2 písm. e) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

§ 6 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 378/1992 Sb.

Např. vyhláška Národního výboru hlavního města Prahy č. 5/1979 Sb. NVP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.

§ 5 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

§ 85104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

§ 44 odst. 1, § 49 a 50 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.

§ 47, 48, 5153 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

§ 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

§ 119 odst. 2 občanského zákoníku.

§ 11 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná za užívání bytu. § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb.

Vyhláška č. 585/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb. a vyhláška č. 176/1993 Sb.

Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

§ 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

§ 3 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.

§ 6 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 378/1992 Sb.

§ 4a odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

§ 4a odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků.

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.

§ 22 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb. o lesích.

§ 23 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

§ 1 odst. 5 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.

§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 248/1993 Sb.

§ 12 zákona č. 526/1990 Sb.

Poznámky pod čarou:
1
2
§ 2 písm. e) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).
3
§ 1 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
4
§ 6 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 378/1992 Sb.
4a
Např. vyhláška Národního výboru hlavního města Prahy č. 5/1979 Sb. NVP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.
4b
§ 5 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
5
§ 85104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
6
§ 44 odst. 1, § 49 a 50 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.
7
§ 47, 48, 5153 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
8
§ 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
11
§ 119 odst. 2 občanského zákoníku.
12
§ 11 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná za užívání bytu. § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb.
13
Vyhláška č. 585/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb. a vyhláška č. 176/1993 Sb.
14
Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
15
§ 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
16
§ 3 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.
17
§ 4a odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
18
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků.
19
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.
20
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
21
§ 22 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb. o lesích.

§ 23 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
22
§ 1 odst. 5 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.
23
§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 248/1993 Sb.
24
25
§ 12 zákona č. 526/1990 Sb.