7. K překladu trestního příkazu do cizího jazyka a jeho doručování
Stanovisko pléna Ústavního soudu z 29. 1. 2019, sp. zn. Pl. ÚS-st. 49/18
Orgány činné v trestním řízení jednají (formou tzv. jiného zásahu) v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 LPS, spojují-li právní účinky s trestním příkazem, který bylo třeba (za podmínek § 28 TrŘ) přeložit do cizího jazyka, aniž byl úřední překlad tohoto trestního příkazu obviněnému doručen. Stejně tak je neústavním zásahem orgánů činných v trestním řízení, spojují-li právní účinky doručení takového trestního příkazu se vzdáním se práva podat odpor osobou, proti které byl vydán, když ta předtím v průběhu trestního řízení prohlásila, že neovládá český jazyk, a nebyla vzhledem ke své specificky zranitelné pozici dostatečně poučena o významu vzdání se tohoto práva, popřípadě jí toto poučení nebo obsah trestního příkazu nebyly náležitě přetlumočeny.
Komentář: Uvedené stanovisko pléna Ústavního soudu bylo vydáno s ohledem na v judikatuře Ústavního soudu se projevující, zjevně ovšem rozporné přístupy k dané problematice, neboť každý z nich vedl k jinému způsobu nápravy vzniklého porušení základních práv stěžovatelů.