Vrchní soud v Praze: Zápis svěřenského fondu vzniklého přede dnem 1. 1. 2018 do evidence svěřenských fondů
§ 1451 ObčZ ve znění účinném do 31. 12. 2017
§ 605 odst. 2 ObčZ
čl. II bod 3 zákona č. 460/2016 Sb.
Zákonná prekluzivní šestiměsíční lhůta pro podání návrhu na zápis svěřenského fondu vzniklého přede dnem 1. 1. 2018 do evidence svěřenských fondů je lhůtou hmotněprávní povahy. Došel-li návrh na zápis takového svěřenského fondu soudu po marném uplynutí této zákonné lhůty, došlo k zániku správy svěřenského fondu ex lege.
Svěřenské fondy vzniklé před 1. 1. 2018, u nichž nebylo vyhověno zákonnému požadavku na podání návrhu na jejich zápis do evidence svěřenských fondů ve stanovené prekluzivní lhůtě 6 měsíců počínající běžet od 1. 1. 2018, a došlo proto k zániku správy ex lege, zákon přímo předurčil k zániku, a tudíž návrhu na jejich zápis do evidence svěřenských fondů nelze vyhovět.
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze 14. 1. 2021, sp. zn. 7 Cmo 112/2020
K věci: Soud prvního stupně rozhodl tak, že „návrh na prvozápis svěřenského fondu S. do evidence svěřenských fondů z 3. 7. 2018 se zamítá“. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel se domáhal zápisu založeného svěřenského fondu do evidence ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb. („VeřRej“). Soud prvního stupně po citaci přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb. (čl. II body 3 a 4) uvedl, že s ohledem na změnu právní úpravy od 1. 1. 2018 platí, že svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů, ledaže se jedná o svěřenský fond zřízený pro případ smrti, který vzniká smrtí zůstavitele. Svěřenské fondy, které vznikly před 1. 1. 2018, měly povinnost se do nové evidence zapsat do 1. 7. 2018. Zákon zakotvuje sankci za nesplnění zákonné povinnosti zápisu do evidence svěřenských fondů, jíž je zánik správy svěřenského fondu. Uvedená lhůta platí i pro zápis obmyšlených jmenovaných před účinností novely, kdy v případě nesplnění této povinnosti zanikají účinky jmenování či jiného určení. Z obsahu spisu je zřejmé, že svěřenský fond vznikl dne 13. 5. 2016, návrh na jeho zápis do evidence svěřenských fondů došel soudu prvního stupně dne 3. 7. 2018, tedy je zřejmé, že uplynutím cit. hmotněprávní prekluzivní lhůty zakotvené v čl. II bodech 3 a 4 zákona č. 460/2016 Sb. došlo k zániku správy svěřenského fondu a zániku určení obmyšleného. Z uvedeného důvodu soud návrh na zápis svěřenského fondu zamítl.
Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání. V odvolání rekapitulovala dosavadní průběh řízení a vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:
1. Čl. II bod 3 zákona č. 460/2016 Sb. stanoví:
„Svěřenský fond, který vznikl před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne.“
Z právního hlediska i výkladu je proto podstatný rozdíl mezi „návrh podán“ a „návrh došel soudu“․
2. Zákon č. 460/2016 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2018. Posledním dnem lhůty 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti se stal poslední den měsíce června 2018, tedy 30. 6. 2018 – sobota; proto je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Nelze tedy v žádném případě přijmout tvrzení rejstříkového soudu, že svěřenské fondy, které vznikly před 1. 1. 2018, měly povinnost se do nové evidence zapsat do 1. 7. 2018, což je v příkrém rozporu s dikcí zákonů. Podle § 57 odst. 3 OSŘ je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, či zasláno soudu prostřednictvím držitele poštovní licence (§ 40 odst. 4 SŘS). Není vinou navrhovatele a svěřenského správce, že návrh soudu došel 3. 7. 2018. Předáním návrhu dne 30. 6. 2018 České poště, s. p., k doručení soudu byla splněna zákonná povinnost navrhovatele.
Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu vyhoví.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z odůvodnění: Podle § 1451 ObčZ ve znění účinném do 31. 12. 2017 svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; podle § 1451 ObčZ ve znění účinném od 1. 1. 2018
„svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě“ (odst. 1), „svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů“ (odst. 2), „do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku“ (odst. 3).
Podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb.
„svěřenský fond, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne.“
Podle čl. II bodu 4 zákona č. 460/2016 Sb.
„obmyšlený svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl jmenován nebo jinak určen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, účinky jeho jmenování nebo jiného určení zanikají“.
Dle § 605 odst. 2 ObčZ konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá… Dle § 607 ObčZ připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.
„Pokud právní předpis (ať už práva hmotného, nebo procesního)… stanoví lhůtu pro podání… návrhu na zahájení řízení ve věci samé v prvním stupni, pak takové podání musí v poslední den lhůty dojít soudu. Naproti tomu lhůty pro procesní úkony, které mají být vykonány v již zahájeném civilním procesu, jsou zpravidla procesní povahy. V případě pochybností lze vycházet z toho, že lhůta pro zahájení řízení před soudem je hmotněprávní.“ (viz komentář k § 605 ObčZ in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017)
Institut svěřenského fondu byl do českého právního řádu zaveden v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novým občanským zákoníkem. Dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017 však svěřenské fondy nebyly nijak evidovány. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 460/2016 Sb. byl důsledkem nedostatku informací na straně orgánů vymáhajících právo zvyšující se potenciál využití svěřenského fondu jako nástroje pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nedostatek centrální evidence svěřenských fondů a údajů o době jejich vzniku a základních údajů o osobě svěřenského správce představoval problém i z hlediska ochrany oprávněných zájmů třetích osob (zejména věřitelů), resp. z hlediska možnosti třetích osob využít nástrojů, které jim zákon k ochraně jejich zájmů svěřuje. V reakci na naléhavé připomínky Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo navrženo zavedení evidence svěřenských fondů především z důvodu jejich netransparentní vlastnické struktury a vysokého potenciálu zneužití především k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Zákonem č. 460/2016 Sb., který novelizoval občanský zákoník a další související zákony, mimo jiné VeřRej, došlo proto s účinností od 1. 1. 2018 pro případy smluvního zřízení svěřenského fondu inter vivos nově ke stanovení, že „dovršující“ právní skutečností, která vede ke vzniku svěřenského fondu, je jeho zápis do evidence svěřenských fondů, jenž má konstitutivní povahu – viz § 1451 odst. 2 ObčZ, dle něhož svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Současně zákon stanovil šestiměsíční lhůtu, během níž musejí být podány návrhy na zápis svěřenských fondů, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti cit. zákona, do evidence svěřenských fondů. Jako sankci za nesplnění této povinnosti stanovil zánik správy svěřenského fondu – viz výše cit. přechodné ustanovení.
Dle § 1472 ObčZ při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo; má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Záměrem zákonodárce byla větší transparentnost svěřenských fondů a k dosažení tohoto cíle byla zákonem zakotvena povinnost zápisu (tzv. starých – dosud neevidovaných) svěřenských fondů (tedy již vzniklých před 1. 1. 2018) do evidence svěřenských fondů. V zájmu právní jistoty pak bylo kogentním způsobem stanovit obligatorní postup – v případě nepodání návrhu na jejich zápis do evidence v zákonné lhůtě, vedoucí od zániku správy svěřenského fondu (nastalé automaticky – ex lege) k zániku samotného fondu. Obsahem tohoto postupu je vypořádání majetku svěřenského fondu. Vypořádání jeho majetku je spojeno ještě s posledními akty – jednáními končícího správce. Zanikla-li správa svěřenského fondu, končící správce je dle zákona ještě povinen uskutečnit vydání majetku oprávněným.
Dle obsahu předloženého spisu se navrhovatelka domáhala zápisu svěřenského fondu S. do evidence svěřenských fondů. V řešeném případě se jedná o již vzniklý svěřenský fond (viz úředně ověřený opis smlouvy o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce z 13. 5. 2016 ve formě notářského zápisu, dle níž svěřenský správce prohlašuje, že pověření ke správě svěřenského fondu přijímá). Předmětný svěřenský fond vznikl tedy dne 13. 5. 2016 (jak správně uvedl soud prvního stupně). Věc se proto v daném případě ohledně zřízení a vzniku svěřenského fondu řídí § 1451 ObčZ ve znění účinném do 31. 12. 2017. Nejedná se tedy o svěřenský fond teprve zřízený, který by vznikl až zápisem do evidence svěřenských fondů dle § 1451 odst. 2 ObčZ ve znění účinném od 1. 1. 2018.
Návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů došel soudu prvního stupně až dne 3. 7. 2018. Ve smyslu výše cit. ustanovení zákonná prekluzivní šestiměsíční lhůta pro podání návrhu na zápis svěřenského fondu vzniklého přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 460/2016 Sb. je lhůtou hmotněprávní povahy. Marně uplynula dne 2. 7. 2018, tedy v pondělí (jelikož poslední den lhůty by připadl na neděli, byl posledním dnem lhůty dle § 607 ObčZ den 2. 7. 2018). Došel-li předmětný navrh na zápis svěřenského fondu soudu po marném uplynutí této zákonné lhůty, došlo k zániku správy svěřenského fondu (a i obmyšleného – viz čl. II bod 4 zákona č. 460/2016 Sb.) ex lege. Jelikož se jedná o lhůtu hmotněprávní, nepostačilo odevzdání příslušného návrhu k poštovní přepravě v této lhůtě, jak se mylně domnívala odvolatelka (nejde o lhůtu procesní, pro niž se uplatní jiná zákonná ustanovení, a to § 57 odst. 3 OSŘ).
Ostatně ke stejnému závěru ohledně povahy této lhůty jako hmotněprávní, jež je vykládána v souladu s odbornou právní teorií (viz výše cit. komentář k občanskému zákoníku), dospěl odvolací soud již v rámci své předchozí rozhodovací praxe. Např. podle usnesení VS v Praze z 18. 3. 2020, sp. zn. 7 Cmo 250/2018,
„se jedná o lhůtu hmotněprávní, k provedení úkonu, v daném případě podání návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, nepostačí odevzdání příslušné listiny obsahující právní úkon k poštovní přepravě; tato listina musí být ve lhůtě doručena soudu“.
Shodný závěr obsahuje usnesení VS v Praze z 19. 11. 2019, sp. zn. 7 Cmo 249/2018. Odvolací soud nemá žádný důvod se od uvedeného výkladu odchýlit ani v projednávané věci. Vzhledem k tomu jsou stěžejní odvolací námitky právně irelevantní.
Odvolací soud shrnuje, že primárním účelem zákona č. 460/2016 Sb. bylo, aby všechny svěřenské fondy byly transparentní v tom směru, že je pro jejich činnost nutný zápis zákonem stanovených údajů a skutečností do evidence svěřenských fondů. Účelem zákona tedy bylo znemožnění další činnosti, a potažmo tak naplňování účelu svěřenským fondům vzniklým před 1. 1. 2018, u nichž nebylo vyhověno zákonnému požadavku na podání návrhu na jejich zápis do evidence svěřenských fondů ve stanovené prekluzivní lhůtě 6 měsíců počínající běžet od 1. 1. 2018. Zákon takové svěřenské fondy přímo předurčil k zániku. Jejich správa ex lege zanikla a k jejich úplnému zániku je třeba jen vydat majetek oprávněným. Končící svěřenský správce jedná jen v mezích práv a povinností týkajících se vydávání majetku svěřenského fondu. Postrádá jakýkoliv smysl a je v rozporu s účelem zákona (tj. popsanou zákonnou sankcí spočívající v zániku jejich správy ex lege) jejich zápis do evidence svěřenských fondů.
Za situace, kdy došlo k zániku správy svěřenského fondu ex lege, což lze považovat za „předstupeň“ úplného zániku svěřenského fondu, kdy svěřenský fond již nemůže plnit svůj účel, pro který byl zřízen, a končící svěřenský správce má za povinnost již jen vypořádat majetek, resp. vydat majetek tomu, kdo na něj má právo, nelze návrhu na zápis takového svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů vyhovět.
Z vyloženého důvodu odvolací soud podle § 219 OSŘ usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.
Komentář: Rozhodnutí vysvětluje, proč by nemělo docházet k zápisu do evidence svěřenských fondů u svěřenských fondů vzniklých před 1. 1. 2018, u nichž nebylo vyhověno zákonnému požadavku na podání návrhu na jejich zápis do evidence svěřenských fondů ve stanovené prekluzivní lhůtě 6 měsíců; v tom spočívá jeho význam. Soudní praxe rejstříkových soudů coby soudů prvostupňových totiž ve většině případů návrhům na zápis těchto tzv. starých svěřenských fondů do evidence svěřenských fondů vyhověla a zapsala je do evidence s tím, že tzv. „nad návrh“ zapsala, že došlo k zániku jejich správy. Vzhledem k tomu, že proti vyhovujícím zápisům těchto svěřenských fondů nebyla podávána odvolání, došlo k nežádoucímu stavu, kdy některé tzv. staré fondy budou, resp. jsou zapsány v evidenci svěřenských fondů (v rozporu se závěry prezentovaného rozhodnutí VS v Praze sp. zn. 7 Cmo 112/2020), a jiné nikoliv.
Mgr. Michal Stránský, Praha