(31) | Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice 2012/13 vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, která soudu meritorně rozhodujícímu v trestní věci umožňuje provést jinou právní kvalifikaci předmětných skutků, než jakou původně provedlo státní zastupitelství, pokud nová kvalifikace nemůže vést k uložení přísnějšího trestu, aniž je obviněný předem informován o zamýšlené nové kvalifikaci, a není mu tudíž umožněno konkrétně a účinně uplatnit ve vztahu k takto určenému novému trestnému činu právo na obhajobu․ |
(32) | Jak vyplývá z článku 1 směrnice 2012/13, tato směrnice, která byla přijata na základě čl. 82 odst. 2 SFEU, stanoví společné minimální normy v oblasti informování osob podezřelých nebo obviněných ze spáchání trestného činu o jejich právech a o obvinění proti nim. |
(33) | Z článku 3 směrnice 2012/13 ve spojení s jejím článkem 6 vyplývá, že právo na informace uvedené v článku 1 této směrnice se týká přinejmenším dvou různých práv. Zaprvé podle článku 3 této směrnice musí být každý podezřelý nebo obviněný informován alespoň o několika procesních právech uvedených v tomto článku, mezi něž patří právo na přístup k právníkovi, právo na bezplatné právní poradenství a podmínky pro získání tohoto poradenství, právo na to být seznámen s obviněním, právo na tlumočení a překlad a právo nevypovídat. Zadruhé v článku 6 uvedené směrnice jsou vymezena pravidla týkající se práva na na informace o obvinění (rozsudek Moro, C-646/17, EU:C:2019:489, bod 43). |
(34) | Tato pravidla mají za cíl – jak je potvrzeno v bodech 27 až 29 odůvodnění směrnice 2012/13 – zajistit spravedlivý proces a umožnit účinný výkon práva na obhajobu (rozsudek Kolev a další, C-612/15, EU:C:2018:392, bod 89). |
(35) | Tento cíl zejména vyžaduje, aby obviněnému byly včas poskytnuty podrobné informace o obvinění, včetně informací o povaze a právní kvalifikaci trestného činu, aby si mohl účinně připravit obhajobu, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 3 této směrnice (rozsudek Kolev a další, C-612/15, bod 90). |
(36) | Uvedený cíl a řádný průběh řízení předpokládají, že obviněný – nebo jeho obhájce – bude konkrétně informován o skutcích, z nichž je obviněn, a o jejich právní kvalifikaci, aby mu bylo umožněno účinně se účastnit projednávání opodstatněnosti obžaloby při dodržení zásady kontradiktornosti a rovnosti zbraní tak, aby mohl účinně hájit svůj postoj (rozsudek Kolev a další, C-612/15, body 92 a 93). |
(37) | V projednávané věci z formulace první otázky a z informací obsažených v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že předkládající soud pokládá za sporné, jaký rozsah má povinnost soudu, který meritorně⛘rozhoduje v trestní věci, informovat obviněného o změně právní kvalifikace předmětných skutků. |
(38) | Soudní dvůr již v tomto ohledu uznal, že informace o obvinění, jež byly sděleny obhajobě, mohou být následně změněny, zejména co se týče právní kvalifikace skutků, jež jsou obviněnému kladeny za vinu. Takové změny však musí být sděleny obviněnému nebo jeho obhájci v okamžiku, kdy ještě mají možnost na ně účinně reagovat před fází závěrečné porady soudu. Tato možnost je upravena v čl. 6 odst. 4 směrnice 2012/13, který stanoví, že jakakoli změna v údajích poskytnutých podle tohoto článku, která nastane během trestního řízení, musí být neprodleně sdělena obviněnému, je-li to nezbytné k zajištění spravedlivého procesu (rozsudek ZX, C-282/20, EU:C:2021:874, bod 29 a citovaná judikatura). |
(39) | V bodě 29 odůvodnění této směrnice je v tomto ohledu dále upřesněno, že změní-li se v průběhu trestního řízení podrobnosti obvinění natolik, že to podstatně ovlivní postavení podezřelého nebo obviněného, mělo by mu to být oznámeno, je-li to třeba k zajištění spravedlivého procesu, a to v náležitém čase, jenž umožňuje účinný výkon práva na obhajobu. |
(40) | V této souvislosti je třeba poukázat na rozhodující význam, který má sdělení právní kvalifikace trestného činu pro účinný výkon práva na obhajobu. Toto sdělení obviněnému nebo jeho obhájci je totiž nezbytné k tomu, aby obviněný mohl pochopit, co je mu kladeno za vinu, odpovídajícím způsobem si připravit obhajobu a případně zpochybnit svoji vinu tím, že se pokusí prokázat, že není naplněn jeden nebo více znaků skutkové podstaty určeného trestného činu. |
(41) | Jakákoli změna právní kvalifikace skutku provedená soudem meritorně rozhodujícím v trestní věci tedy může mít rozhodující vliv na výkon práva na obhajobu i na dodržení požadavku spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2012/13. |
(42) | Je tomu tak tehdy, když nově zvažovaný trestný čin zahrnuje nové znaky skutkové podstaty, ve vztahu k nimž ještě obviněný neměl příležitost předložit své argumenty. |
(43) | Má-li být v takové situaci zajištěn spravedlivý proces, který je požadován v čl. 6 odst. 4 směrnice 2012/13, je zjevné, že trestní soud rozhodující ve věci samé musí obviněného nebo jeho obhájce o zamýšlené nové kvalifikaci včas informovat, aby si obviněný mohl účinně připravit obhajobu, a umožnit mu konkrétně a účinně uplatnit v tomto směru právo na obhajobu. |
(44) | V projednávané věci ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že se předkládající soud nechce přiklonit ke kvalifikaci předmětných skutků jakožto přijetí úplatku spáchané vyšetřovatelem za použití vydírání v souběhu se zneužitím pravomoci úřední osoby, již původně provedlo Specializované státní zastupitelství (Specializirana prokuratura) a má v úmyslu tyto skutky kvalifikovat jako podvod nebo nepřímé úplatkářství. Skutkové podstaty dvou posledně uvedených trestných činů ovšem mají znaky, k nimž BK ještě neměl příležitost předložit své argumenty. |
(45) | Dále je třeba podotknout, že i v případě, že skutková podstata nově zvažovaného trestného činu žádný nový znak oproti dříve určenému trestnému činu nezahrnuje, a obviněný tedy v průběhu řízení měl příležitost předložit své argumenty ke všem znakům skutkové podstaty tohoto nového trestného činu, změna kvalifikace trestného činu provedená trestním soudem rozhodujícím ve věci samé může i tak mít nezanedbatelný dopad na výkon práva na obhajobu. Nelze totiž vyloučit, že kdyby byla obviněnému sdělena zamýšlená nová kvalifikace, připravil by si svou obhajobu jinak. |
(46) | Ještě je třeba zdůraznit, že v této souvislosti je zcela irelevantní, že nová kvalifikace nemůže vést k uložení přísnějšího trestu. Z požadavku spravedlivého procesu totiž plyne, že obviněnému musí být v plném rozsahu umožněn výkon práva na obhajobu. Větší či menší míra přísnosti hrozícího trestu přitom s otázkou, zda toto právo mohlo být uplatněno, nikterak nesouvisí. |
(47) | Z toho vyplývá, že má-li být zajištěn spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2012/13, je nutné, aby soud meritorně rozhodující v trestní věci za situace, kdy hodlá změnit kvalifikaci trestného činu, obviněného nebo jeho obhájce o zamýšlené nové kvalifikaci informoval, a to včas a za takových podmínek, aby si obviněný mohl účinně připravit obhajobu, a umožnil mu konkrétně a účinně uplatnit ve vztahu k této kvalifikaci právo na obhajobu. Otázku, zda je v takových souvislostech nutné poskytnout obviněnému čas na přípravu nebo změnu jeho obhajoby a kolik času mu má být takto poskytnuto, musí tento soud vyřešit s ohledem na všechny relevantní okolnosti. |
(48) | Výklad uvedený v předchozím bodě je potvrzen i cíli směrnice 2012/13. Jak totiž vyplývá z bodů 3, 9 a 14 jejího odůvodnění, tato směrnice má na základě toho, že stanoví společné minimální normy v oblasti informování osob podezřelých nebo obviněných ze spáchání trestného činu o jejich právech a o obvinění proti nim, za cíl posílit vzájemnou důvěru mezi členskými státy, a usnadnit tak vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí v trestních věcech. |
(49) | Jak přitom v podstatě uvedla generální advokátka v bodech 59 až 71 svého stanoviska, výklad uvedený v bodě 47 tohoto rozsudku – který tkví v jednoznačném a jednoduchém aplikačním pravidlu, pokud jde o povinnost soudu meritorně rozhodujícího v trestní věci, která spočívá v tom, že pokud tento soud hodlá změnit kvalifikaci trestného činu, musí obviněného včas informovat – přispívá k tomu, aby bylo v členských státech dodržováno právo na obhajobu i požadavek spravedlivého trestního procesu. Tento výklad tak v souladu s cíli této směrnice posiluje vzájemnou důvěru mezi těmito státy, a proto usnadňuje vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí v trestních věcech. |
(50) | S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 6 odst. 4 směrnice 2012/13 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, která soudu meritorně rozhodujícímu v trestní věci umožňuje provést jinou právní kvalifikaci předmětných skutků, než jakou původně provedlo státní zastupitelství, aniž je obviněný o zamýšlené nové kvalifikaci informován včas a za takových podmínek, aby si mohl účinně připravit obhajobu, a není mu tudíž umožněno konkrétně a účinně uplatnit ve vztahu k této nové kvalifikaci právo na obhajobu. V této souvislosti není nikterak relevantní, že uvedená kvalifikace nemůže vést k uložení přísnějšího trestu, než jaký hrozí za trestný čin, ze kterého byla dotyčná osoba původně obviněna. |