Odůvodnění:
1․ Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 19 T 84/2019, byl obviněný B. D. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu dvaceti měsíců.
2. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 44 To 43/2020, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.
3. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu (které již bylo doručeno obhájci obviněného Mgr. Marku Sedlákovi dne 1. 7. 2020 a Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 5 dne 30. 6. 2020, avšak v překladu dosud nebylo doručeno ob viněnému), jež v důsledku zřejmého písařského pochybení označil nesprávným datem 11. 2. 2020, podal obviněný prostřednictvím jmenovaného obhájce dne 7. 7. 2020 dovolání, a to s odkazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), k) a l) tr. ř. Obviněný se dovoláním domáhá toho, aby Nejvyšší soud podle § 265k zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze jako nezákonné a vydané v rozporu s hmotným i procesním právem a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Současně učinil podnět, a by předseda senátu soudu prvního stupně podle § 265h odst. 3 tr. ř. předložil Nejvyššímu soudu spisy s návrhem na odklad výkonu trestu vyhoštění.
4. Předseda senátu Obvodniho soudu pro Prahu 5 podnětu obviněného vyhověl a spisový materiál jmenovaného soud u předložil s příslušným návrhem Nejvyššímu soudu dne 28. 7. 2020. Návrh na odklad výkonu trestu vyhoštění odůvodnil s odkazem na rodinné důvody na straně obviněného (tento žije několik roků v České republice ve společné domácnosti se svojí manželkou, jež zde má povolen trvalý pobyt, a společnou dcerou, občankou České republiky) ve spojitosti s aktuální situací týkající se pandemie onemocnění SARS-CoV-2, jež obviněný uvedl ve svém podnětu. Současně konstatoval, že po prostudování dovolání obviněného sice ne dospěl k závěru, že by obviněný uvedl okolnosti, které by mohly vést k tomu, že by Nejvyšší soud shledal, že podané dovolání je důvodné, a proto zcela setrval na hodnocení věci tak, jak je uvedeno odůvodnění rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně, nicmé ně respektoval, že otázka posouzení důvodnosti dovolání je výlučnou pravomocí dovolacího soudu, a tudíž nelze předjímat, jak tento soud o dovolání rozhodne.
5. Předseda senátu dále zdůraznil, že předmětný návrh podává Nejvyššímu soudu toliko z důvodu bezprecedentní celosvětové pandemie onemocnění SARS-CoV-2 a těžko předvídatelným okolnostem. Vyslovil názor, že v případě, kdy uložený trest vyhoštění by na obviněném byl vykonán dříve, než bude rozhodnuto o jeho dovolání, byl by obviněný, pokud by následně bylo jeho dovolání vyhověno, vystaven riziku nepřiměřeného zásahu do jeho rodinného života, jenž se odehrává právě na území České republiky. S ohledem na současnou pandemii onemocnění SARS-CoV-2 se totiž lze důvodně domnívat, že možnost jeho návratu z Mongolska na území České republiky by z důvodu přijatých preventivních opatření proti šíření tohoto onemocnění byla minimálně podstatně snížena, ne-li po určitou dobu úplně vyloučena. Poukázal rovněž na to, že podle informací dostupných na internetových stránkách Ministerstva vnitra České republiky bylo Mongolsko vyhodnoceno jako stát s vysokým rizikem nákazy a prozatím do 31. 7. 2020 byly přerušeny veškeré komerční letecké spoje, jakož i mezinárodní osobní silniční a železniční doprava; je možné usuzovat rovněž na to, že z těchto důvodů by pro obviněného bylo znesnadněno i získání víza potřebného pro vstup a pobyt na území České republiky.
6. Podle § 265h odst. 3 tr. ř. platí, že dospěje-li předseda senátu (soudu prvního stupně) na podkladě dovolání a obsahu spi sů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebyl o-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.
7. O dovolání obviněného ještě nemohlo být meritorně rozhodnuto, neboť dosud nebylo (a ani nemohlo být, jak vyplývá z odstavce 3. odůvodnění tohoto usnesení, když s ohledem na skutečnost, že obviněnému dosud nebylo doručeno přeložené rozhodnutí soudu druhého stupně, tomuto ještě neuplynula lhůta k podání dovolání, resp. ani mu nepočala běžet – srov. § 265e odst. 2 tr. ř.) dokončeno řízení u soudu prvního stupně ve smyslu § 265h tr. ř.
8. Nejvyšší soud po přezkoumání předloženého návrhu a posouzení v něm akcentovaných okolností dospěl k závěru, že výše rozvedené argumentaci předsedy senátu soudu prvního stupně, vycházející ze skutečností uvedených obviněným, za s ituace, kdy předem nelze předjímat, jak bude o podaném dovolání rozhodnuto, je třeba přisvědčit. Odkladem výkonu trestu vyhoštění z území České republiky je namístě předejít tomu, aby tento trest byl na obviněném vykonán dříve, než bude rozhodnuto o jeho dovolání, neboť v případě, že by tomuto bylo vyhověno a dovoláním napadené rozhodnutí by bylo zrušeno, byl by obviněný s ohledem na současnou celosvětovou pandemii onemocnění SARS-CoV-2 vystaven nepřiměřenému zásahu do jeho rodinného života tím, že možnost jeho návratu z Mongolska na území České republiky k jeho rodině by byla značně ztížena, případně po určitou dobu zcela vyloučena. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podaném dovolání senátem, jemuž věc byla podle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí, Nejvyšší soud k podanému návrhu předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 rozhodl v neveřejném zasedání tak, že podle § 265h odst. 3 tr. ř. odložil výkon rozhodnutí, které bylo dovoláním napadeno. Tento odklad výkonu rozhodnutí platí do doby, než bude o podaném dovolání obviněného Nejvyšším soudem rozhodnuto.