Povinnost sjednat povinné pojištění nepoužívaného vozidla
směrnice 72/166; směrnice 84/5
Rozsudek ze 4. 9. 2018, Juliana, C-80/17 (velký senát, GA M. Bobek)
K věci: Předběžnou otázku předložil portugalský Nejvyšší soud v rámci sporu mezi portugalským automobilovým garančním fondem a Alinou Antóniou Destapado Pão Mole Juliana a Cristianou Micaelou Caetano Juliana, jehož předmětem je náhrada odškodného vyplaceného fondem obětem nehody, kterou způsobilo vozidlo patřící paní Destapado Pão Mole Juliana, jež řídil její syn. Kvůli zdravotním problémům přestala paní Destapado Pão Mole Juliana jezdit svým motorovým vozidlem zaregistrovaným v Portugalsku a zaparkovala ho na dvoře svého domu, aniž podnikla kroky k jeho oficiálnímu vyřazení z provozu. V listopadu 2006 však vozidlo řídil syn majitelky bez jejího vědomí či svolení a vyjel s ním z cesty, což vedlo ke smrti řidiče i dalších dvou osob cestujících ve voze. Paní Destapado Pão Mole Juliana neměla v té době uzavřeno pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Portugalský automobilový garanční fond vyplatil právním nástupcům cestujících z tohoto vozidla náhradu za škody vzniklé dotčenou nehodou a poté zažaloval paní Destapado Pão Mole Juliana, jakož i paní Caetano Juliana, dceru řidiče, o úhradu částky ve výši 437 345,85 €. Bylo sporné, zda lze paní Destapado Pão Mole Juliana považovat za odpovědnou za tuto nehodu, resp. zda jí lze klást za vinu, že neměla uzavřeno pojištění povinné odpovědnosti.
Z odůvodnění: (35) Podle čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166 každý členský stát přijme s přihlédnutím k čl. 4 této směrnice veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že občanskoprávní odpovědnost z provozu vozidel, která mají obvyklé stanoviště na jeho území, bude kryta pojištěním.
(36) Čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166, jenž je velmi obecného znění, tedy členským státům ukládá povinnost zavést do svých vnitrostátních právních řádů obecnou povinnost pojištění vozidel (v tomto smyslu viz rozsudek Csonka a další, C-409/11, EU:C:2013:512, bod 24).
(37) Každý členský stát tak musí zajistit, aby s výhradou odchylek stanovených v čl. 4 směrnice 72/166 každé vozidlo, které má obvyklé stanoviště na jeho území, bylo kryto smlouvou uzavřenou s pojišťovnou, která se minimálně do výše stanovené unijním právem zaručí za občanskoprávní odpovědnost z provozu uvedeného vozidla (v tomto smyslu viz rozsudek Csonka a další, bod 28).
(38) Pojem „vozidlo“ je definován v čl. 1 bodu 1 směrnice 72/166 jako „jakékoli motorové vozidlo určené k pohybu po souši“. Tato definice se přitom nezabývá způsobem, jakým je nebo může být dotčené vozidlo používáno (rozsudky Vnuk, C-162/13, EU:C:2014:2146, bod 38, a Rodrigues de Andrade, C-514/16, EU:C:2017:908, bod 29).
(39) Taková definice mluví ve prospěch objektivní koncepce pojmu „vozidlo“, který je nezávislý na úmyslu vlastníka vozidla nebo kohokoli jiného ho skutečně použít.
(40) Je rovněž důležité zdůraznit, že na rozdíl zejména od věcí, ve kterých byly vydány rozsudky Vnuk, Rodrigues de Andrade a Núñez Torreiro (C-334/16, EU:C:2017:1007), v nichž byl ESD v případě motorových vozidel, u nichž bylo sjednáno pojištění občanskoprávní odpovědnosti z jejich provozu, žádán, aby upřesnil případy použití pojištěného vozidla, na která se vztahuje takto sjednané pojistné krytí, se věc v původním řízení týká odlišné otázky rozsahu povinnosti sjednat takové pojištění, o které musí být z důvodů právní jistoty rozhodnuto předem, tzn. před případnou účastí dotyčného vozidla na nehodě.
(41) Skutečnost, že ESD v rozsudcích uvedených v předchozím bodě v podstatě rozhodl, že pouze případy použití pojištěného vozidla jako dopravního prostředku, a tudíž použití, na která se vztahuje pojem „provoz vozidel“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166 nebo čl. 3 prvního pododstavce směrnice 2009/103, mohou vést k tomu, že pojistiteli vzniká na základě smlouvy o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu tohoto vozidla odpovědnost za škodu způsobenou tímto vozidlem, tudíž v žádném případě neznamená, že by se existence povinnosti sjednat takové pojištění měla určovat v závislosti na skutečném použití daného vozidla jako dopravního prostředku v daném okamžiku.
(42) Vzhledem k výše uvedenému je třeba konstatovat, že vozidlo, které je zaregistrováno, a tudíž není řádně staženo z provozu, a je způsobilé k provozu, odpovídá pojmu „vozidlo“ ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice 72/166, a tedy se na něj nepřestává vztahovat pojistná povinnost stanovená v čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice pouze z toho důvodu, že jeho vlastník již nemá v úmyslu je řídit a znehybnil ho na soukromém pozemku.
(43) Výše uvedený výklad není zpochybněn argumentem německé vlády, Irska, italské vlády a vlády Spojeného království, podle kterého široká koncepce rozsahu obecné pojistné povinnosti není nezbytná, jelikož škody, ke kterým dochází za takových okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, mohou být nahrazeny subjektem uvedeným v čl. 1 odst. 4 směrnice 84/5.
(44) Jak totiž vyplývá ze znění tohoto ustanovení, toto ustanovení ukládá členským státům povinnost zřídit subjekt, jehož úkolem je poskytovat náhradu škody minimálně do výše povinného pojištění stanovené unijním právem pro případ věcných škod nebo škod na zdraví způsobených mimo jiné vozidlem, u něhož nebyla povinnost sjednat povinné pojištění splněna.
(45) Náhrada škody tímto subjektem tedy byla myšlena jako nejzazší opatření, stanovené pouze pro případy uvedené v tomto ustanovení, a nelze ji považovat za zavedení záručního systému za pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel mimo tyto případy (v tomto smyslu viz rozsudek Csonka a další, body 30 až 32).
(46) Rozsah povinné náhrady škody subjektem pro odškodnění uvedeným v čl. 1 odst. 4 směrnice 84/5 se tak kryje, pokud jde o škody způsobené zjištěným vozidlem, s rozsahem obecné pojistné povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166. Povinná náhrada škody tímto subjektem v takové situaci tedy nemůže být rozšířena na případy, kdy se na vozidlo, které se účastnilo nehody, nevztahovala pojistná povinnost.
(47) Nadto výklad přijatý v bodech 38 až 42 tohoto rozsudku umožňuje zajistit dosažení cíle ochrany obětí nehod způsobených motorovými vozidly, na něž se vztahují směrnice o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu těchto vozidel, který byl unijním normotvůrcem trvale sledován a posilován (rozsudek Rodrigues de Andrade, body 32 a 33, jakož i citovaná judikatura). Tento výklad totiž zaručuje, aby tyto oběti byly v každém případě odškodněny buď pojistitelem na základě smlouvy uzavřené za tímto účelem, nebo subjektem uvedeným v čl. 1 odst. 4 směrnice 84/5 v případě, že nebyla splněna povinnost pojistit vozidlo, jež se účastnilo nehody, nebo kdy toto vozidlo nebylo zjištěno.
(48) Vozidlo paní Destapado Pão Mole Juliana mělo obvyklé stanoviště na území členského státu, konkrétně Portugalska. Toto vozidlo bylo v době, kdy nastaly skutkové okolnosti věci v původním řízení, stále v tomto členském státě zaregistrováno.
(49) Toto vozidlo bylo navíc v provozuschopném stavu, o čemž svědčí skutečnost, že ho v okamžiku, kdy k nehodě došlo, řídil syn paní Destapado Pão Mole Juliana.
(50) Za těchto podmínek se na něj vztahovala pojistná povinnost stanovená v čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166.
(51) Skutečnost, že paní Destapado Pão Mole Juliana toto vozidlo zaparkovala na soukromém pozemku, a sice na dvoře svého domu, předtím, než ho její syn vzal, a již neměla v úmyslu je řídit, není v tomto ohledu relevantní.
Komentář: Judikatura ESD týkající se pojištění povinné odpovědnosti z provozu motorových vozidel dlouhodobě zastává široký výklad povinnosti vozidlo pojistit, resp. šíře krytí tohoto pojištění (viz například věc Vnuk a škoda způsobená couváním traktoru s valníkem na dvoře statku). Tento přístup se tradičně setkává s odporem mnoha členských států, jako tomu bylo i v této věci. Závěr ESD je však jediný logický, pokud vozidlo nebylo oficiálně vyřazeno z provozu, je nadále registrované a provozuschopné, není žádný důvod, proč by se na něj pojistná povinnost neměla vztahovat. Jak ostatně ukazuje právě tento případ, takové vozidlo může být kdykoli znovu provozováno ke svému účelu a v této souvislosti způsobit dopravní nehodu, tudíž logicky musí být předmětem povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti.
Jiří Vláčil, Praha