LUBOŠ CHALUPA
advokát v Praze
Názorně může jít chronologicky o tuto situaci:
| 1. | podání návrhu na změnu očíslování a výměr pozemkových parcel z důvodu oddělení zastavěné části pozemkové parcely s připojeným geometrickým plánem odsouhlaseným katastrálním úřadem; |
| 2. | nabytí právní moci konstitutivního rozhodnutí soudu či správního orgánu k týmž pozemkovým parcelám, např. pozemkového úřadu, s připojeným geometrickým plánem odsouhlaseným katastrálním úřadem s jiným očíslováním či výměrami původně stejných pozemkových parcel, vycházejících správně ze stavu zápisů katastru ke dni vyhlášení rozhodnutí; |
| 3. | zápis změny očíslování a výměr pozemkových parcel na základě geometrického plánu vypracovaného, např. pro oddělení zastavěné části pozemkové parcely, dle žádosti podané katastrálnímu úřadu ještě před nabytím právní moci rozhodnutí; |
| 4. | podání návrhu na záznam vlastnického práva správním orgánem, např. pozemkovým úřadem, či soudem, po nabytí právní moci rozhodnutí; |
| 5. | odmítnutí návrhu na záznam vlastnického práva na základě rozhodnutí soudu či správního orgánu pro nesoulad rozhodnutí se stavem zápisů katastru změněným až po nabytí právní moci rozhodnutí s výzvou zhotoviteli k opravě (nutnost vydání nového opravného rozhodnutí s obnovením lhůty pro odvolání kteréhokoli účastníka řízení)․ |
Pokud zákon, např. ustanovení § 154 odst. 1 OSŘ, či samotné rozhodnutí nestanoví výslovně jinak, je pro posouzení souladu výroku konstitutivního rozhodnutí správního orgánu či soudu o vlastnictví pozemkové parcely se stavem zápisů katastru nemovitostí (očíslování pozemkových parcel, výměra pozemkových parcel, katastrální území apod.) rozhodný den právní moci rozhodnutí, případně vyhlášení.
V případě pravomocných konstitutivních rozhodnutí správních orgánů či soudů o nabytí vlastnictví nemovitostí katastrální úřad ve smyslu ust. § 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zjišťuje, zda předložená listina je bez chyb v psaní nebo počtech nebo jiných zřejmých nesprávností, např. očíslování a výměra pozemkových parcel, k datu jejich právní moci, případně jejich vyhlášení, tj. nikoli, jak tomu je v řízení o povolení vkladu dle § 5 odst. 1 písm. a) cit. zákona, až ke dni podání návrhu na zápis vlastnického práva.
Pokud pravomocné konstitutivní rozhodnutí správního orgánu o nabytí vlastnictví, např. Ministerstva zemědělství ČR – Pozemkový úřad, vydaného dle § 9 odst. 4 zákona o půdě, nebo pravomocné konstitutivní rozhodnutí soudu o nabytí vlastnictví, např. zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nabylo právní moci dříve, než je v katastru nemovitostí zapsán geometrický plán měnící čísla či výměry předmětných pozemků, ať již na základě ohlášení nové stavby či jako součást kupní smlouvy, u níž byl navržen vklad vlastnického práva až po právní moci rozhodnutí, nelze k takovému geometrickému plánu a novým výměrám či očíslování pozemků ex offo přihlížet
Pravomocné rozhodnutí pozemkového úřadu o určení vlastnictví dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. je závazné pro všechny účastníky a správní orgány, tj. včetně katastrálních úřadů (srov. § 73 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, účinného od 1. 1. 2006).
Vzhledem k tomu, že zákon č. 265/1992 Sb., s výjimkou ustanovení § 2 odst. 2, výslovně nestanoví určité datum nabytí právních účinků pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu, než je u vkladu vlastnického práva, nemá zásadně datum podání jiného návrhu katastrálnímu úřadu, (např. na zápis nového geometrického plánu oddělující např. zastavěnou plochu nové stavby apod.), zpětné účinky ke dni podání návrhu.
Jelikož oprávněné osoby nabývají vlastnictví dnem právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o určení vlastnictví dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., nejsou překážkou pro zápis vlastnického práva záznamem dodatečné změny zápisů operátů v katastru nemovitostí včetně dodatečného zápisu geometrického plánu objednaného a navrženého povinnou osobou v rozporu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o půdě, k čemuž katastrální úřad přihlédne ex offo.
Jestliže nabude právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o určení vlastnického práva oprávněné osoby dle § 9 odst. 4 zákona o půdě dříve, než je do katastru nemovitostí zapsán dřívější geometrický plán bez změny vlastnických vztahů, např. jen pro oddělení zastavěného pozemku, nelze k takovémuto geometrickému plánu vůbec přihlížet a je nutno vycházet z konstitutivního výroku státního orgánu zavazujícího všechny státní orgány včetně katastrálního úřadu.
Pro určitost výroku rozhodnutí pozemkového úřadu o určení vlastnictví dle § 9 odst. 4 zákona o půdě, stejně jako pro další konstitutivní rozhodnutí správních orgánů a soudů, je rozhodující den právní moci, případně vyhlášení, což musí bezvýjimečně respektovat především státní orgány, zvláště když takovéto rozhodnutí má vylučovat později zapsaný geometrický plán vyhotovený v rozporu s blokačním ustanovením restitučních předpisů, sloužící nadto jen pro změny hranic pozemků bez změn vlastnictví, případně správy, např. pro oddělení části zastavěné pozemkové parcely.
Zápis nového stavu v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění předpisů pozdějších, k reálně oddělovaným částem nemovitostí, jakož i věcného břemene k části pozemku do katastru, ke kterým musí být předložen též geometrický plán, je vyloučen (nesmí být k těmto změnám ex offo přihlédnuto), pokud předtím již nabylo právní moci konstitutivní rozhodnutí správního orgánu či soudu k týmž pozemkovým parcelám, avšak s jiným označením či výměrami pozemkových parcel, byť by návrh na změnu stavu katastru k oddělené části pozemkové parcely na základě jiného geometrického plánu dle cit. ustanovení byl podán dříve, než konstitutivní rozhodnutí nabylo právní moci, a to bez ohledu na to, že katastrální úřad o nabytí právní moci rozhodnutí nevěděl.
Nelze rovněž přehlédnout, že většina rozhodnutí pozemkových úřadů pro zvláštnost právní úpravy, zmírňující křivdy spáchané mnohdy před desetiletími, má ve výroku výslovně uvedeny pouze původní pozemkové parcely dle pozemkové knihy s přiřazením nového stavu dle katastru nemovitostí většinou i s částmi aktuálních pozemkových parcel bez připojeného oddělujícího geometrického plánu, což by dle postupu některých katastrálních úřadů činilo nicotnými.
Případná „oprava“ výroku pravomocného konstitutivního rozhodnutí soudu či správního orgánu, které bylo zhotovitelem vydáno v souladu se stavem katastru ke dni jeho právní moci, resp. vyhlášení ve smyslu § 8 zákona č. 265/1992 Sb., je vyloučena, neboť vlastnictví již bylo nabyvatelem dnem právní moci nabyto a nemůže být dodatečně odňato „opravou“ věcně správného a pravomocného rozhodnutí.
Závěrem je nutno kriticky odmítnout nežádoucí praxi katastrálních úřadů, které ke stejné pozemkové parcele schválí krátce po sobě dva rozdílné geometrické plány s rozdílným očíslováním a výměrami, aniž by pozdějšího zhotovitele (objednatele) na tuto skutečnost výslovně alespoň neupozornily.
Lze jen doporučit, aby si dotčené osoby pro případné komplikace při zápisu vlastnického práva záznamem uchovaly výpisy z katastru nemovitostí, např. internetové, ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu či správního orgánu a ke dni nabytí právní moci, aby mohly později svoje tvrzení prokázat.
Katastrální úřad při zápisu vlastnického práva záznamem na základě pravomocného konstitutivního rozhodnutí soudu či správního orgánu ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. zkoumá soulad výroku rozhodnutí jen se stavem zápisů katastru ke dni právní moci rozhodnutí, případně vyhlášení, a nikoli ke dni podání návrhu na zápis vlastnického práva záznamem, jak je tomu při vkladech vlastnického či jiného věcného práva.
