Dne 22. 3. 2017 vláda schválila návrh novely zákona o myslivosti.

Cílem návrhu je zlepšení podmínek pro optimalizaci početních stavů zvěře a úprava práv a povinností nejen uživatelů honiteb, ale také vlastníků a nájemců honebních pozemků.

Spárkatou zvěří se budou rozumět prasatovití, jelenovití a turovití uvedení v § 2 písm. c) nebo d) MyslZ nebo vypuštěné geograficky nepůvodní druhy živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC) podle § 4 odst․ 2 MyslZ.

Návrh rozšiřuje výčet neuhrazovaných škod způsobených zvěří. Nebudou se hradit škody způsobené zvěří v případě, že uživatel honitby neporušil zákonem jemu uložené povinnosti. Nebudou se hradit škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích, kde 1 plodina je pěstována na souvislé ploše o výměře větší než 30 ha. Věta první neplatí v případě souvislých ploch tvořených pozemky s trvalým travním porostem. Za oddělení souvislých ploch se považuje pás o šíři v nejužším místě minimálně 12 m, který je tvořený lesním porostem, vodním útvarem povrchových vod, liniovým interakčním prvkem doprovodné zeleně nebo osetý či osázený takovou plodinou, která usnadňuje lov spárkaté zvěře.

Nárok na náhradu škody na zvěři bude muset uživatel honitby uplatnit u toho, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti, nejdéle do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. V případě, že tato osoba není v době zjištění škody známa, do 20 dnů ode dne, kdy bylo příslušným soudem či správním orgánem pravomocně rozhodnuto o tom, kdo tuto škodu způsobil, pokud o náhradě škody a její výši nebylo rozhodnuto v adhezním řízení. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody na zvěři vyčíslí uživatel honitby výši této škody.

Návrh upravuje též zákazy činností mimo oboru a intenzivní chov zvěře (chov stejného druhu zvěře za účelem zazvěřování honitby).