(Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 27 Cdo 4108/2019 [pozn. red.: správně 27 Cdo 4108/2018], ze dne 10. března 2020)
Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku ze dne 10. března 2020 zabýval otázkou nahrazení prostého zápisu z jednání valné hromady notářským zápisem Žalobci, jako společníci společnosti N., se zúčastnili dvou valných hromad v letech 2014 a 2015, o jejichž průběhu byly pořízeny notářské zápisy. Žalovaný byl na obou valných hromadách zvolen zapisovatelem.
Obvodní soud uložil žalovanému povinnost vyhotovit a zaslat žalobcům zápisy z valných hromad společnosti N., poněvadž dovodil, že jako zapisovatel nesplnil povinnosti uložené mu § 188 odst. 3 ZOK (povinnost vyhotovit zápis z valné hromady a zaslat jej společníkům)․ Soud dále vyložil, že notářské zápisy, které o průběhu valných hromad pořídil notář, žalovaného těchto povinností nezbavují, neboť tyto zápisy neobsahují všechny náležitosti vyžadované § 188 odst. 2 ZOK (podpisy zapisovatele a předsedy valné hromady). Námitku žalovaného o nedostatku jeho pasivní věcné legitimace shledal soud prvního stupně nedůvodnou.
Odvolací soud žalobu změnil tak, že ji zamítl, když sice přisvědčil závěru soudu prvního stupně, podle něhož je žalovaný ve sporu pasivně věcně legitimován, ale žalobu shledal nedůvodnou. Odvolací soud uvedl, že byl-li o průběhu obou valných hromad pořízen notářský zápis podle § 77 notářského řádu a byl-li tento zápis zaslán oběma žalobcům, je „proti smyslu zákona požadovat ještě po žalovaném, aby si dělal poznámky a vyhotovil další zápis kopírující fakticky zápis pořízený notářem“. Na uvedeném ničeho nemění ani absence podpisů předsedy valné hromady a zapisovatele na notářském zápisu.
Oba žalobci (společně) podali proti rozsudku dovolání. Nejvyšší soud dovolání zamítl a judikoval, že zajistí-li společnost dobrovolně (aniž by jí to ukládal zákon či společenská smlouva) osvědčení průběhu jednání valné hromady notářským zápisem dle § 77 notářského řádu a doručí-li tento notářský zápis společníkům v souladu s § 188 odst. 3 ZOK (popř. v souladu s odchylnou úpravou ve společenské smlouvě), poskytne společnikům více, než jí ukládá zákon či společenská smlouva. Prostý zápis z jednání valné hromady dle § 188 odst. 3 a § 189 odst. 1 ZOK již není nutné vyhotovit.
Nejvyšší soud se rovněž vyjádřil k otázce pasivní věcné legitimace zapisovatele (žalovaného) a shledal závěr odvolacího soudu nesprávným, neboť povinnost vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jej řádně a včas společníkům svědčí společnosti. Určuje-li zákon, že tak má učinit zapisovatel, upravuje toliko otázku, která osoba tak (v zastoupení společnosti) činí. Jinak řečeno, zapisovatel vyhotovuje zápis a zasílá jej společníkům jako (zákonný) zástupce společnosti.
Obdobně například zákon sice výslovně upravuje, kdo je oprávněn svolat valnou hromadu společnosti, nicméně pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti, jež za společnost činí k tomu oprávněná osoba (jako její zástupce). To, že jde o právní jednání společnosti, ostatně potvrzuje výslovně § 193 odst. 2 ZOK, jenž přičítá povinnost svolat valnou hromadu v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti.
Nesplní-li společnost povinnost vyhotovit zápis a zaslat jej společníkům ve lhůtě uložené jí zákonem v souladu s § 188 odst. 3 ZOK (popř. v souladu s ujednáním obsaženým ve společenské smlouvě), mohou se společníci domáhat jejího splnění žalobou podanou proti společnosti. Jde o řízení podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., v němž v prvním stupni rozhodují krajské soudy.
