(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. července 2020)
Nejvyšší soud v tomto rozsudku vyjasnil zásadu rovného odměňování, a to sice otázku, jaká kritéria mají být, v souladu s § 110 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), brána v potaz při posuzování, zda zaměstnanci konají stejnou práci, či práci stejné hodnoty, za kterou jim přísluší stejná mzda, plat, či odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „odměna“).
Nejvyšší soudu konstatoval taxativnost výčtu komparačních kritérií zakotvené v § 110 zákoníku práce, tedy skutečnost, že tento výčet je vyčerpávající a hodnocení dalších kritérií tak za tímto účelem nepřichází v úvahu․
Pro potřeby hodnocení, zda se jedná o stejnou práci, či práci stejné hodnoty, jsou tak určující pouze tato pevně stanovená kritéria a kategorie, které se v jejich rámci posuzují:
| − | Složitost, odpovědnost a namáhavost práce; | o | Vzdělání a praktické znalosti a dovednosti; | | o | Složitost předmětu práce a pracovní činnosti; | | o | Organizační a řídící náročnost; | | o | Míra odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost; | | o | Fyzická, smyslová a duševní zátěž a působení negativních vlivů práce; |
|
| − | Pracovní podmínky; | o | Obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby (např. do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas); | | o | Škodlivost nebo obtížnost daná působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí; | | o | Rizikovost pracovního prostředí; |
|
| − | Pracovní výkonnost; | o | Intenzita a kvalita prováděných prací; | | o | Pracovni schopnosti; | | o | Pracovní způsobilost; |
|
| − | Výsledky práce; |
Všechny výše uvedená kritéria jsou zaměřena na porovnání interních podmínek výkonu práce u daného zaměstnavatele. Nepodstatná tak pro toto posouzení budou kritéria vnější, např. jako v tomto případě sociálněekonomické podmínky a k nim adekvátní výše životních nákladů (např. nákladů na ubytování a dopravu, ceny zboží a služeb) v jednotlivých regionech.
Není proto rozhodující, zda je práce vykonávaná zaměstnanci v různých místech výkonu práce. Pokud bude posouzena jako stejná práce, či práce stejné hodnoty, náleží za ni vždy stejná odměna.
