Mimořádná opatření a jejich dopad do pracovněprávních vztahů
UZAVŘENÍ PROVOZOVEN
V návaznosti na náš předchozí HR alert bychom chtěli aktualizovat některé informace, a to na základě nově přijímaných opatření (např. usnesení vlády č. 211 ze dne 14.3.2020, vyhlášené pod č. 82/2020 Sb. a usnesení vlády č. 215 ze dne 15.3.2020), která znamenají mimo jiné faktické dočasné ukončení některých provozoven.
MPSV vydalo v souvislosti s mimořádnými opatřeními omezujícími fungování provozoven pro veřejnost informaci dne 14.3.2020, ve které sděluje, jak postupovat při náhradě ušlého výdělku pro zaměstnance v souvislosti s uzavřením pracovišť (informaci naleznete zde):
https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/Zaměstnanec+nevykonává+práci+protože+došlo+k+uzavření+pracoviště+nebo+omezení+jeho+provozu.pdf/.
Podle názoru MPSV:
| - | pokud zaměstnavatel nebude zaměstnanci přidělovat práci v důsledku mimořádných preventivních opatření (uzavření pracoviště), bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku; |
| - | pokud zaměstnanec může vykonávat pro zaměstnavatele práce i přes zavření provozovny (např․ inventurní práce, provozování e-shopu, výdej přes okénko) či se se zaměstnavatelem dočasně dohodne na změně druhu práce (např. vymalování a úklid provozovny); bude zaměstnanci za tuto práci náležet mzda. |
| - | Ač to informace MPSV nezmiňuje, má-li zaměstnavatel více provozoven, kdy část jich je uzavřená a část není, mělo by být možné "převádět" zaměstnance mezi provozovnami, např. pokud mají stejné místo výkonu práce v pracovní smlouvě (např. Praha) a stejný druh práce (např. prodavač), nebo je možné se se zaměstnancem na takovém dočasném „přeložení“ dohodnout. |
Další možnosti
Jak již bylo dříve zmíněno, lze uplatnit i následující kroky za podmínek níže uvedených.
PRÁCE Z DOMU - dovoluje-li to druh práce a strany se tak dohodnou a samozřejmě za předpokladu, že to umožňuje zdravotní stav zaměstnance. Zaměstnavatel by měl zaměstnancům kompenzovat zvýšené náklady spojené s výkonem práce doma. Využívání výkonu práce z místa bydliště nejvyšší možnou měrou vláda doporučuje v rámci svého posledního opatření .
DOVOLENÁ - zaměstnavatel se může dohodnout na čerpání dovolené se zaměstnancem anebo nařídit dovolenou, nicméně alespoň se 14 denním předstihem, nebyla-li sjednána kratší doba pro nařízení dovolené. Vláda zaměstnancům rovněž doporučuje podporovat dovolené. Určité profese naopak mají zákaz čerpání dovolené.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI Z DŮVODU OMEZENÍ ODBYTU (částečná nezaměstnanost) - zaměstnavatel je může použit, pokud nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Předpokladem je dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, případně vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace; v těchto dokumentech se stanoví výše poskytované náhrady mzdy alespoň 60 % průměrného výdělku, dále je vhodné vymezit okruh zaměstnanců, na které se vztahuje, podmínky a dobu, kdy se tyto náhrady uplatní, jakož i rozsah pracovní doby, na kterou lze tuto překážku aplikovat.
KARANTÉNA - nucené uzavření provozovny může být posouzeno jako karanténa v režimu § 347 odst. 4 zákoníku práce, pokud mimořádné opatření při epidemii brání zaměstnancům ve výkonu práce a splnění podmínek potvrdí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Zaměstnanci jsou v takovém případě zajištěni stejně jako při nemoci, tj. prvních 14 dní platí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku a od 15. dne mohou čerpat nemocenské.
Zdravotní prohlídky a pracovní povolení a povolení k pobytu zaměstnanců vybraných zaměstnavatelů
Usnesení vlády č. 214 ze dne 15.3.2020, vyhlášené pod č. 84/2020 Sb., stanoví, že lze u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne 15.3.2020 a dále po dobu nouzového stavu, nahradit čestným prohlášením podle vzoru:
| • | zdravotní průkaz podle § 19 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, a |
| • | posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání (vstupní prohlídky). |
Dále není u zaměstnanců potřeba provádět periodické pracovnělékařské prohlídky.
V neposlední řádě je platnost povolení k zaměstnání a povolení a víz k pobytu vydaných do 15.3.2020 osobám v pracovněprávním vztahu k zaměstnavatelům, kteří poskytují služby na základě dohody dle § 308 zákoníku práce (agentury práce) nebo na základě jiné smlouvy, automaticky prodloužena na dobu do 60 dnů po skončení nouzového stavu, za předpokladu, že jsou ke dni vyhlášení tohoto opatření platné.
Zákaz čerpání dovolené pro zdravotnická povolání
Usnesení vlády č. 216 ze dne 15.3.2020, vyhlášené pod č. 86/2020 Sb., zakazuje od 16.3.2020 všem zaměstnancům, kteří vykonávají zdravotnické povolání podle zákona č. 95/2004 Sb., a zákona č. 96/2004 Sb., čerpání dovolené po dobu nouzového stavu.
Povinná karanténa
Vláda též rozhodla o povinné čtrnáctidenní karanténě po návratu ze zahraničí, která se kromě Itálie od 13. března 2020 12.00 hodin nově vztahuje i na další rizikové země, jimiž jsou Čína, Jižní Korea, Írán, Itálie, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Velká Británie, Norsko, Dánsko a Francie (stav platný k 15.3.). Zaměstnavatelé tak budou muset omluvit nepřítomnost zaměstnanců na pracovišti po návratu z těchto zemí a poskytnout jim náhradu mzdy ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku pod dobu jejího trvání. Doporučit lze však i dobrovolnou karanténu, pokud se zaměstnanci vrátili krátce před tímto datem.
