Schválením návrhu zákona vláda reagovala na odmítavý postoj uvnitř vládní koalice k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. MZ původní návrh předložilo k projednání vládě dne 4. 5. 2020, přičemž projednávání bylo přerušeno kvůli pochybnostem o jeho ústavnosti. Nová – již schválená – předloha však cíl a věcný rámec novely zákona o ochraně veřejného zdraví neopouští.
Vláda současně uložila 1․ místopředsedovi vlády a ministru vnitra ve spolupráci s místopředsedou vlády, ministrem průmyslu a obchodu a ministrem dopravy, ministryní spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády, ministry zdravotnictví a obrany, při zapojení zástupců Poslanecké sněmovny a Senátu, připravit návrhy změn dalších právních předpisů, upravujících opatření ke zvládání epidemií, a předložit je vládě do 30. 9. 2020. V návaznosti na to Ministerstvo vnitra informovalo, že připraví návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, který by měl rozšířit platnou úpravu o nový krizový stav pro případ epidemie. MV přitom opět zdůraznilo, že úprava pouze v obyčejném zákoně, jako je např. zákon o ochraně veřejného zdraví, je nedostatečná. Zásah do práv osob v době ohrožení veřejného zdraví by dle MV měl mít do budoucna jasně stanovený ústavní rámec, a neměl by nabízet prostor pro „kreativní výklady“. Předmětná ústavní změna dle MV nemůže být přijata v době legislativní nouze, ale řádným legislativním procesem. Do té doby by dle vlády měla k vyhlašování mimořádných opatření postačovat schválená úprava zákona o mimořádných opatřeních.
Návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v r. 2020 stanoví proti platné a účinné právní úpravě v zákoně o ochraně veřejného zdraví jednak přesun kompetencí při vyhlašování mimořádných opatření s celostátní působností z orgánů ochrany veřejného zdraví na MZ, taxativně vyjmenovává oprávnění pro MZ a upravuje sankce za jejich nedodržení. Dle návrhu může MZ za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mj. následující mimořádná opatření s celostátní působností:
| – | omezení veřejné dopravy nebo stanovení podmínek jejího provozování, |
| – | omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra, |
| – | omezení provozování vybraných služeb (mj. holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry nebo solária, či poskytování kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb), |
| – | omezeni provozování přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, |
| – | zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, nebo stanovení podmínek jejich konání, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit (s výjimkou jednání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím), |
| – | omezení výuky nebo jiného provozu vysoké školy, |
| – | zákaz nebo omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, |
| – | příkaz používat ochranné, mycí, čistící nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření. |
Pokud jde o proces vyhlašování, návrh stanoví, že mimořádná opatření nařídí MZ po předchozím souhlasu vlády, avšak v případě nebezpečí z prodlení je může nařídit i bez předchozího souhlasu vlády. Žádné další podrobnosti a limity pro vyhlašování mimořádných opatření, včetně jejich časového či územního vymezení, neupravuje. S následným posouzením mimořádných opatření Poslaneckou sněmovnou, jak tomu je u ústavního zákona o bezpečnosti ČR, předloha nepočítá. Právní formou pro opatření má být opatření obecné povahy, a to bez řízení o návrhu, s účinností dnem vyvěšení na úřední desce MZ. Návrh rovněž stanoví, že pokud to MZ uzná za nezbytné, může orgán ochrany veřejného zdraví k realizaci mimořádného opatření požádat o součinnost některou ze základních složek integrovaného záchranného systému nebo Armádu ČR.
Návrh upravuje subsidiární působnost zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn. že zmocnění MZ k vydávání mimořádných opatření podle § 69 a § 80 odst. 1 písm. g) VeřZdr není zákonem dotčeno. Nedodržení mimořádného opatření je sankcionováno v rozmezí od 50 000 Kč do 3 mil. Kč. Účinnost zákona se navrhuje dnem vyhlášení a platnosti zákon pozbude na konci r. 2020 (kdy předkladatel předpokládá komplexní ústavní změnu právních předpisů krizového řízení).
Přes plošný a časově nevymezený zásah účinků právní úpravy do základních práv a svobod důvodová zpráva konstatuje, že pro posouzení souladu navržené právní úpravy s ústavním pořádkem „bylo přihlíženo především“ k Ústavě ČR a dále k Listině základních práv a svobod, přičemž „v tomto ohledu nebyl zjištěn žádný rozpor“. Vymezení mimořádných opatření „je koncipováno tak, aby jejich prostřednictvím nemohlo dojít k razantnímu plošnému omezení základních práv a svobod“. V případě negativního epidemiologického vývoje a vzniklé potřeby výrazněji omezit základní práva a svobody by dle důvodové zprávy vláda musela přistoupit k opětovnému vyhlášení nouzového stavu, v souladu s krizovým zákonem. Mimořádná opatření podle navrhovaného zákona však bude dle MZ/vlády možné vydávat bez ohledu na ne/existenci nouzového stavu. Z hlediska jejich charakteru se jedná o jiná opatření než ta, která jsou vydávána podle krizového zákona“, a to ať už jde o jejich obsah, cíl, který sledují, či formu – krizová opatření jsou vydávána ve formě rozhodnutí vlády, která Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20 posoudil jako zvláštní druh právního předpisu (právní předpis sui generis).
Předkladatel rovněž neshledal žádný rozpor s mezinárodními smlouvami, kterých se úprava „nedotýká“. Právní úprava pak dle předkladatele rovněž „nepředstavuje bezprostřední dopady na podnikatelské prostředí“. Nicméně nelze vyloučit, že „může dočasně dojít k mírně větší zátěži podnikatelů“ (z hlediska nařízení či naopak zákazu určité činnosti).
Pokud jde o legislativní proces, návrhu byla z důvodu časové naléhavosti udělena podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády výjimka. Podle ní se k němu neprovedlo připomínkové řízení, návrh rovněž nebyl projednán pracovními komisemi LRV a nebylo k němu zpracováno ani posouzení dopadů (RIA). V Parlamentu se navrhuje jeho projednání ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze.
