(Rozsudek NS ČR ze dne 16.3.2021, sp. zn. 21 Cdo 2410/2020)

Zaměstnavatel zrušil těhotné zaměstnankyni pracovní poměr ve zkušební době dle § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) „bez udání důvodu“․ Zaměstnankyně se domáhala určení neplatnosti zrušení pracovního poměru z důvodu diskriminačního jednání. Soud prvního stupně žalobu zamítl a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud však obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud konstatoval, že je možné zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní ve zkušební době, neboť § 53 odst. 1 zákoníku práce o zákazu výpovědi zaměstnavatelem v ochranné době se na zrušení pracovního poměru ve zkušební době nevztahuje, nicméně i toto jednání je potřeba posuzovat z hlediska diskriminace a rovného zacházení .

Je tedy možné zrušit pracovní poměr ve zkušební době s těhotnou zaměstnankyní, ale pouze v případě, že se tak stane z důvodů nesouvisejících s jejím těhotenstvím.

Nejvyšši soud dále shledal, že je možné platně sjednat zkušební dobu i v případě, kdy zaměstnanec vykonával u téhož zaměstnavatele stejný druh práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a tím spíše ji lze ujednat i pro pracovní poměr se sjednaným odlišným druhem práce.