(Rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2679/2019 ze dne 25. listopadu 2020)

V této věci žalobce uplatňoval nárok na náhradu škody způsobené na jeho osobním automobilu v důsledku dopravní nehody, a to z titulu povinného ručení vůči pojišťovně osoby, která tuto nehodu způsobila. Předmětem sporu byl přitom způsob určení ceny u vozidla, které není na relevantním trhu v České republice vůbec obchodováno s ohledem na jeho specifické vlastnosti (v tomto případě se jednalo o kabriolet se speciální úpravou).

Soud prvního stupně určil cenu podle nejbližších podobných vozidel jiných značek a srovnatelného typu, která se na příslušném trhu skutečně prodávají․ Odmítl zároveň přihlédnout k cenám, za které se totožná vozidla, jako bylo to poškozené prodávají na trhu v sousedních zemích (zejména v Německu), ačkoliv žalobce argumentoval tím, že na českém trhu působí subjekty nabízející možnost jejich dovozu do České republiky. Soud prvního stupně uvedl, že takovýto přístup ignorující reálný stav na trhu by vedl k nelogickým požadavkům typu stanovení cen sněžného skútru v rovníkové Africe podle cen dosahovaných ve Skandinávii a žalobu tak v příslušném rozsahu zamítl. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno také ze strany odvolacího soudu.

Nejvyšší soud ČR na základě podaného dovolání shrnul, že zatímco ustanovení § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve zněni pozdějších předpisů, vztahuje okamžik určení ceny výslovně k době poškození, otázka geografického vymezení místa relevantního pro stanovení obvyklé ceny poškozené věci blíže nijak určena není. Stanovení tohoto místního okruhu však musí respektovat judikaturou zdůrazňovaný princip plného (respektive maximálního možného) odškodnění poškozeného.

I s ohledem na existenci jednotného evropského trhu přitom nelze omezovat oblast pro zjištění případné náhrady za zničenou věc pouze na území České republiky. V daném případě tak bylo podle Nejvyššího soudu ČR možné považovat za legitimní snahu poškozeného opatřit si náhradu za zničené speciální vozidlo ve formě vozidla s podobnými vlastnostmi také z blízkého zahraničí. Je přitom nutné zohlednit také to, zda reálně funguje přeshraniční obchod s daným typem vozidel.

Z těchto důvodů tedy Nejvyšší soud ČR zrušil příslušné výroky rozhodnutí soudů nižších stupňů a vrátil věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně.