Dne 12. května 2021 dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 k závěru, že ujednání stanov (společenské smlouvy, zakladatelské listiny) o předmětu podnikání spočívající v uvedení názvu volné živnosti „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ bez specifikace oboru činnosti, resp. konkrétního předmětu podnikání (které nemusí být shodné s pojmoslovím živnostenského zákona a jeho prováděcích předpisů), nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem․ K takovému ujednání se nepřihlíží.

Soud dále uvedl, že pokud je ve stanovách (společenské smlouvě, zakladatelské listině) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jak předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, odporuje tento zápis ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a je třeba zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. 1 tohoto zákona. Tedy že by rejstříkový soud měl vyzvat zapisovanou osobu k odstranění daného nesouladu pod pohrůžkou zákonných sankcí v případě nezjednání nápravy v soudem stanovené lhůtě.

V posuzované věci se sice nejednalo o situaci, v niž by rejstříkový soud sám ze své vlastní činnosti prováděl „monitoring“ předmětů podnikání u osob zapisovaných do obchodního rejstříku a vyzýval zapisovanou osobu k odstranění nesouladu ohledně jejího předmětu podnikání (jak je uvedeno v předchozím odstavci), nýbrž zapisovaná osoba se sama (aktivně) domáhala změny zápisu v obchodním rejstříku ohledně rozšíření předmětu podnikání, jehož změnu však neměla řádně promítnutou ve svých stanovách.

Přesto však lze ve světle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v praxi doporučit co nejdříve zkontrolovat znění stanov (společenské smlouvy, zakladatelské listiny) a případně zápis v obchodním rejstříku, zda obsahují dostatečnou identifikaci předmětu podnikání.