Představme si poškozeného, který se zaměřuje, resp. zaměřoval na podnikání v oblasti poskytování služeb krátkodobého ubytování. Čl. 26 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo podnikat, přičemž do tohoto základního práva poškozeného zasáhla následující opatření či usnesení („pandemická opatření“):
usnesení vlády ČR č. 194 ze dne 12. 3. 2020, kterým se v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, vyhlašuje pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území ČR nouzový stav na dobu od 14.00 hod. dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů;
usnesení č. 84/2020 Sb., usnesení vlády ČR č. 214 o přijetí krizového opatření; účinné od 15. 3. do 24. 3. 2020, přijaté podle ZKrŘ, s účinností od 16. 3. od 6:00 hod. zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních podle bodu II/7 a školských ubytovacích zařízeních;
usnesení č. 99/2020 Sb., usnesení vlády ČR č․ 241 o přijetí krizového opatření; účinné od 16. 3. 2020, přijaté podle ZKrŘ, vláda jím nařizuje, že zákaz prodeje ubytovacích služeb, stanovený v bodě V/1 usnesení vlády č. 84/2020 Sb., se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb cizincům do doby opuštění území ČR a cizincům s pracovním povolením na území ČR;
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN; účinné od 24. 3. do 27. 3. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních a školských ubytovacích zařízeních („ubytovací zařízení“); zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb výše uvedeným cizincům;
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 13361/2020-1/MIN/KAN; účinné od 27. 3. do 1. 4. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb: a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a b) cizincům do doby opuštění území ČR a cizincům s pracovním povolením na území ČR;
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 13361/2020-2/MIN/KAN; účinné od 30. 3. do 2. 4. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) a b).
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 13361/2020-3/MIN/KAN; účinné od 2. 4. do 7. 4. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) a b) a c) osobám, kterým z důvodu předchozího pobytu v zahraničí nařídil orgán ochrany veřejného zdraví karanténu;
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 15190/2020-3/MIN/KAN; účinné od 7. 4. do 20. 4. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) a b) a c) osobám, kterým nařídil orgán ochrany veřejného zdraví karanténu;
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 16193/2020-1/MIN/KAN; účinné od 20. 4. do 20. 4. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) až c) a d) osobám ohroženým domácím násilím;
mimořádné opatření MZdr č. j. MZDR 16193/2020-2/MIN/KAN; účinné od 20. 4. do 24. 4. 2020, přijaté na základě VeřZdr, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) až d);
usnesení č. 196/2020 Sb., usnesení vlády ČR č. 454 o přijetí krizového opatření; účinné od 24. 4. do 27. 4. 2020, přijaté podle ZKrŘ, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) až d);
usnesení č. 195/2020 Sb., usnesení vlády ČR č. 453 o přijetí krizového opatření; účinné od 27. 4. do 11. 5. 2020, přijaté podle ZKrŘ, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) až d);
usnesení č. 224/2020 Sb., usnesení vlády ČR č. 493 o přijetí krizového opatření; účinné od 11. 5. do de facto 25. 5. 2020, přijaté podle ZKrŘ, zakazuje mj. prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních (pro účely poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče) a školských ubytovacích zařízeních; zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb osobám uvedeným výše ad a) až d).
K výčtu pandemických opatření je vhodné podotknout, že ČR nebyla při jejich přijímání anomálií, když k přijetí opatření, jejichž smyslem a účelem bylo zamezení šíření pandemie koronaviru, přistoupily i jiné státy. Zaměříme-li se na státy sousedící s ČR, lze uvést následující údaje.
Na Slovensku byl zákaz prodeje ubytovacích služeb stanoven od 13. 3. 2020, posléze, od 8. 4. 2020, byl navíc zaveden nouzový stav a byla omezena svoboda pohybu zákazem vycházení.
V Polsku byl prodej ubytovacích služeb zakázán od 12. 3. 2020, od 20. 3. 2020 byl následně vyhlášen stav epidemie. K vyhlášení nouzového stavu v Polsku z důvodu pandemie koronaviru až ke dni dokončení tohoto příspěvku nedošlo.
V Německu docházelo k postupnému omezování „chodu“ různých oblastí, k zákazu prodeje ubytovacích služeb došlo od 22. 3. 2020.
Konečně v Rakousku byl zakázán prodej ubytovacích služeb (shodně jako v ČR) od 16. 3. 2020.
Nyní zpět k pandemickým opatřením přijatým v ČR. Ačkoli se terminologie jednotlivých pandemických opatření vlády či mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví v dílčích aspektech drobně odlišují, jejich společným jmenovatelem je zákaz prodeje mj. ubytovacích služeb s určitými výjimkami, které se však na poškozeného nutně vztáhnout nemusí. Např. postačí, aby poškozený ubytovací služby v rozsahu výjimek stanovených pandemickými opatřeními v době jejich účinnosti neposkytoval.
Jak již bylo výše uvedeno, zaměřme se na poškozeného, který podnikal v oblasti poskytování služeb krátkodobého ubytování (tj. představme si situaci, kdy poškozený prezentoval možnost ubytování na webových stránkách, přičemž ubytování bylo určeno širokému, de facto neomezenému okruhu potenciálních zákazníků), přičemž typickými cílovými zákazníky poškozeného nebyly osoby uvedené ve výjimkách stanovených pandemickými opatřeními. Není tak možné konstatovat, že poškozený by mohl např. upravit nabídku ubytování a cílit na zákazníky ze skupiny osob, na které se zákaz nevztahoval, a to i s ohledem na nepredikovatelnost nově přijímaných opatření, jejichž znění poškozený předem neznal a znát nemohl.
V období od 16. 3. od 6:00 hod. do minimálně 25. 5. 2020 tak bylo zasaženo do práva poškozeného na podnikání, neboť na základě pandemických opatření nemohl v tomto období bez svého zavinění prodávat ubytovací služby, čímž na jeho straně vznikla škoda v podobě ušlého zisku (lucrum cessans).
Domnívám se, že v takovém případě by poškozenému vznikl nárok na náhradu škody dle krizového zákona za celé rozhodné období (tzn. od 16. 3. od 6:00 hod. do minimálně 25. 5. 2020). K podrobnostem viz níže.