Dne 12. 5. 2021 prošly prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů a vládní návrh změnového zákona.
Cílem návrhu je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Zároveň dojde k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Oznámením se bude rozumět oznámení fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující vyjmenované oblasti, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností․ Předmětnými oblastmi jsou oblast
| a) | finančních institucí, finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů, |
| b) | daně z příjmů právnických osob, |
| c) | předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, |
| d) | ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů, |
| e) | bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, |
| f) | ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat, |
| g) | radiační ochrany a jaderné bezpečnosti, |
| h) | zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže, |
| i) | ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví, |
| j) | ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů, |
| k) | ochrany finančních zájmů Evropské unie nebo |
| l) | fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory. |
Měl-li oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení vyjmenovaného protiprávního jednání, až na výjimky se nebude považovat oznámení za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti mlčenlivosti, povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost.
Oznamovatel ani další vyjmenované osoby nesmějí být vystaveni odvetnému opatření (například rozvázání pracovního poměru či ostrakizaci). Byla-li jim odvetným opatřením způsobena nemajetková újma, budou mít právo na přiměřené zadostiučinění.
Oznámení bude možné podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému nebo Ministerstvu spravedlnosti a za stanovených podmínek je bude možné též uveřejnit.
Vnitřní oznamovací systém budou muset zavést vyjmenované subjekty, mezi nimiž je například zaměstnavatel, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 25 zaměstnanců.
Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že byl ze strany žalovaného vystaven odvetnému opatření proto, že je oznamovatelem podle zákona upravujícího ochranu oznamovatelů, bude žalovaný povinen dokázat, že přijetí tvrzeného opatření bylo objektivně odůvodněno legitimním cílem a představovalo k tomuto cíli přiměřený a nezbytný prostředek.
Projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání, v minulém volebním období nebylo dokončeno (PZ 56/2017).
Alternativní poslanecký návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl zamítnut.
Návrhy byly přikázány k projednání ústavněprávnímu výboru jakožto výboru garančnímu a dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
