(Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C-37/20 Luxembourg Business Registers a C-601/20 Sovim ze dne 22. listopadu 2022)

Soudní dvůr Evropské unie stanovil, že ustanovení AML směrnice zaručující přístup komukoli z široké veřejnosti k informacím v evidenci o skutečných majitelích je neplatné.

Soudní dvůr Evropské unie se domnívá, že možnost přístupu kohokoliv ze široké veřejnosti k údajům o skutečném majiteli totiž příliš extenzivně zasahuje do práva na soukromý život a práva na ochranu osobních údajů zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, a to z toho důvodu, že informace v evidenci skutečných majitelů informují kohokoli z široké veřejnosti o faktické a finanční situaci skutečného majitele․

V rozsudku je konstatováno, že cilem evidence skutečných majitelů je zvýšit transparentnost, a předcházet tak praní špinavých peněz a financování terorismu, přičemž tento cíl je cílem obecného zájmu. Podle rozsudku může být tento cíl v zásadě naplněn tím, že informace o skutečných majitelích budou zpřístupněny komukoli ze široké veřejnosti. Zvolené prostředky však nejsou ani omezené na to, co je nezbytně nutné k naplnění cíle obecného zájmu, a ani nejsou přiměřené sledovanému cíli.

V tomto ohledu tak má platit původní režim, kdy přístup k údajům o skutečných majitelích měly pouze osoby či organizace, jež prokáží oprávněný zájem.