Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

[Legal Update 1/2022]
Rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení části ZZVZ

(Nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 24/21 ze dne 2. listopadu 2021)

 

V uvedeném nálezu posuzoval Ústavní soud soulad zákonného ustanovení s ústavním pořádkem, a to konkrétně ustanovení § 257 písm. j) ZZVZ, dle kterého Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky.

Stěžovatelka se domáhala zrušení uvedeného ustanovení, neboť předchozí řízení před ÚOHS, jehož byla účastnicí, bylo zastaveno právě z důvodu uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky․ Úřad původně vedl několik samostatných řízení týkajících se shodné veřejné zakázky, z nichž jedno bylo zahájeno z moci úřední (ex officio) a další řízení byla zahájena na návrh stěžovatelky. V řízení zahájeném z moci úřední ÚOHS předběžným opatřením zakázal zadavateli uzavření smlouvy. Úřad následně všechna řízení sloučil a poté vydal rozhodnutí, v němž mimo jiné zastavil řízení původně zahájené ex officio, čímž zanikl i zákaz uzavřít smlouvu. Zadavatel následně smlouvu uzavřel a Úřad proto zastavil zbývající část řízení, a to právě s odkazem na ustanovení § 257 písm. j) ZZVZ. Stěžovatelka se domnívala, že jí bylo uvedeným postupem upřeno právo na soudní a jinou právní ochranu, a proto se obrátila na Ústavní soud.

Dle názoru Ústavniho soudu povinnost Úřadu zastavit přezkumné řízení sice omezuje přístup účastníků k soudnímu přezkumu, avšak pouze ve vztahu k úkonům zadavatele, samotný přístup k soudu omezen není, neboť rozhodnutí ÚOHS je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Nadto dle Ústavního soudu uvedené ustanovení ZZVZ sleduje legitimní cíl, kterým je vydání rozhodnutí před uzavřením smlouvy. Vydání rozhodnutí po uzavření smlouvy by bylo bezpředmětné. Úřad přitom může uložit zákaz uzavření smlouvy do doby vydání rozhodnutí a pokud jej nevydá, ačkoliv tak učinit měl, může se jednat o nesprávný úřední postup a tedy ten, kdo byl takovým rozhodnutím poškozen, má právo domáhat se náhrady škody proti státu podle zvláštního právního předpisu. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že ustanovení § 257 písm. j) ZZVZ je v souladu s ústavním pořádkem.