zrušení Nejvyššího stavebního úřadu, jehož kompetence zůstanou Ministerstvu pro místní rozvoj,

zrušení krajských stavebních úřadů a zachování smíšeného modelu veřejné správy; bude zachována působnost krajských úřadů a obecních úřadů jako úřadů stavebních,

zachování institucionálního rámce Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb,

posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření (o stavební uzávěře a o asanaci území),

opětovné zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu, a to v rozsahu stávající politiky územního rozvoje,

změna ustanovení v novém stavebním zákoně souvisejících se změnou struktury stavební správy oproti platnému stavebnímu zákonu v nezbytném rozsahu․