Od 1. července 2023 vstoupil v účinnost zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků (dále jen „Novela“). Tato Novela je reakcí na nutnost transpozice směrnice EU o digitalizaci, která si za jeden ze svých cílů stanovuje realizovat možnost založení některých obchodních společností plně elektronicky. Novela zároveň přináší řadu změn v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“), které rozebereme v následujcích odstavcích.
Překážky pro výkon funkce člena voleného orgánu
Dosavadní znění ZOKu vymezovalo překážky pro výkon funkce člena voleného orgánu s odkazem na vymezení podmínek provozování živnosti a bezúhonnosti podle zákona č․ 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. To se však od 1. července 2023 změnilo, když Novela přinesla do ZOKu samostatnou vlastní úpravu překážek pro výkon funkce člena voleného orgánu. Novelizované znění ZOKu tak nově vymezuje následující překážky výkonu funkce člena voleného orgánu:
| ● | zákaz vykonávat funkci člena řídícího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci ČR, jiného státu, nebo mezinárodní organizace; |
| ● | zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci ČR či jiného státu; |
| ● | pravomocné odsouzení za zákonem vymezené trestné činy, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena; |
| ● | rozhodnutí o prohlášení konkursi na majetek osoby vydané v ČR nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu. |
Informační povinnost
Hned druhý odstavec novelizovaného ustanovení § 46 ZOK pak upravuje informační povinnost. Ten, kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, má před svým jmenováním či volbou informovat zakladatele nebo samotnou obchodní korporaci, zda:
| ● | „není způsobilý k výkonu funkce, |
| ● | existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce, |
| ● | ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v niž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo obdobné řízení v zahraničí. „ |
Podle třetího odstavce tohoto ustanovení se pak informační povinnost vztahuje i na člena voleného orgánu obchodní korporace, který má o výše vymezené skutečnosti, která nastala během výkonu jeho funkce, informovat obchodní korporaci bezodkladně poté, co se o takové skutečnosti dozví.
Proč je vhodné v souvislosti s Novelou ZOKu zpozornit?
Jak jsme již avizovali výše, členové voleného orgánu obchodní korporace jsou zatíženi informační povinností podle ustanovení § 46 novelizovaného ZOKu, proto jsou povinni bezodkladně informovat příslušnou obchodní korporaci o vzniku překážky výkonu jejich funkce. Podle přechodných ustanovení k Novele jsou pak členové voleného orgánu obchodní korporace, u kterých vznikla taková překážka povinni informovat obchodní korporaci nejpozději do 1 měsíce od účinnosti Novely a od samotného vzniku takové překážky tzn. nejpozději do 1. srpna 2023. Pro obchodní korporace to však rovněž znamená, že od účinnosti Novely ZOKu (1. července 2023) mají 2 měsíce na případnou náhradu členů voleného orgánu, u kterých vznikla překážka výkonu funkce člena voleného orgánu, jelikož funkce takového člena voleného orgánu zanikne automaticky ze zákona k 1. říjnu 2023.
Evidence vyloučených osob
Novela přinesla ještě jednu významnou novinku, když došlo nově ke vzniku evidence vyloučených osob (dále jen „Evidence“) upravené v novelizovaných ustanoveních § 70 a násl. ZOKu. Evidence je pak neveřejným informačním systémem veřejné správy, který je spravován Ministerstvem spravedlnosti a do kterého jsou zapisovány osoby, u kterých existuje překážka pro výkon funkce člena voleného orgánu. Do Evidence jsou například zapisovány: údaje o této osobě, informace o příslušné překážce pro výkon funkce a o době, po kterou překážka potrvá.
Přístup do Evidence mají pouze soudy, notáři, subjekty v obdobném postavení působící v členských státech a unijní orgány. Každá osoba však má možnost obrátit se na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o poskytnutí informace, zda jsou o ní v Evidenci vedeny nebo v minulosti byla vedena nějaká data (§ 70e novelizovaného znění ZOKu).
Evidence má navíc vzniknout ve všech státech EU a EHS a má tak výrazně ulehčit výměnu informací o osobách, u kterých existuje překážka pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Evidence navíc efektivně propojuje data získaná z rejstříku trestů, evidence přestupků a stejně tak data vedená v insolvenčním rejstříku.
Na závěr uvedeme, že jasný přínos této Evidence lze spatřovat také v tom, že díky ní nově postačí místo dosavadního výpisu z rejstříku trestů při zápisu člena voleného orgánu do obchodního rejstříku prostřednictvím notáře pouhé nahlédnutí do Evidence příslušným notářem.
