Novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku č. 374/2022 Sb., která nabyla účinnosti ke dni 6. lednu 2023 (také známá jako tlačítková novela), byla předmětem zájmu odborné i laické veřejnosti především z důvodu významných změn, které zavedla v oblasti spotřebitelského práva. Předmětnou novelou ale rovněž došlo k doplnění nového oddílu 6 občanského zákoníku s názvem „Poskytování digitálního obsahu“ v dílu 2. „Přenechání věci k užitku jiného“ v hlavě II. „Závazky z právních jednání“ části čtvrté „Relativní majetková práva“, který se věnuje úpravě poskytování digitálního obsahu. Tato změna dopadá zejména na podnikatele, kteří vyvíjejí vlastní softwarová řešení a jejich zákazníky.
Předmět úpravy
Smlouvou o poskytování digitálního obsahu se poskytovatel zavazuje zpřístupnit uživateli věc v digitální podobě (digitální obsah) k užívání pro vlastní potřebu a uživatel se zavazuje platit za to odměnu․ Předmětem smlouvy může být poskytování:
| ► | Digitálního obsahu, jímž se rozumí množina jakýchkoliv dat, vytvořených a poskytovaných v digitální podobě. Typicky půjde o mobilní i počítačové hry a aplikace, software, ale také například o e-knihy. |
| ► | Služby digitálního obsahu, jimiž se rozumí služba, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat či uchovávat data v digitální podobě nebo k nim přistupovat, jakož i sdílet data v digitální podobě nahraná či vytvořená tímto nebo jiným uživatelem této služby a/nebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty. Takovou službou jsou například sociální sítě, nebo SaaS (software as a service), nebo aplikace, v nichž má uživatel přístup k obsahu sestávajícího se z videí, podcastů, či online her. Obsah poskytnutých služeb pak může nejen „konzumovat“, ale dokonce i sám tvořit a nahrávat. Provozovateli služeb digitálního obsahu jsou zejména provozovatelé cloudových úložišť typu Ulož.to, streamovacích platforem, pracovních portálů a portálů umožňujících hledat ubytování, jakož i provozovatelé online seznamek. |
Nový smluvní typ je naopak vyloučen z užití (případně částečně vyloučen z užití) v případě, kdy předmětem uzavírané smlouvy je zejména:
| ► | Poskytování zdravotní péče |
| ► | Hra, sázka nebo los |
| ► | Finanční služba |
| ► | Poskytováni počítačového programu s otevřeným zdrojovým kódem na základě svobodné licence, za kterou uživatel neplatí cenu a pokud osobní údaje poskytnuté uživatelem zpracovává poskytovatel výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto počítačového programu |
Zaplatit je možné i osobními údaji
Obecně jsou nová pravidla použitelná při uzavření úplatné smlouvy, v níž za poskytnutí digitálního obsahu získá poskytovatel od uživatele úplatu. Nová pravidla se ale dle § 2389g o. z. použijí i v případě, kdy je obsah či služba poskytována spotřebitelům zdánlivě zadarmo, pokud se spotřebitel namísto zaplacení odměny zavazuje poskytnout své osobní údaje (např. pro účely reklamy). Výjimkou jsou údaje nutné ke splnění smlouvy nebo k plnění zákonných povinností.
Obsah smlouvy o poskytování digitálního obsahu
Dodání digitálního obsahu má proběhnout zpravidla jeho zpřístupněním, a to bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Způsob zpřístupnění může zvolit poskytovatel, ale může si ho vybrat i zákazník (kdy volba zákazníka má přednost). Povinnost zpřístupnit digitální obsah poskytovatel splní v okamžiku, kdy obsah zákazníkovi poskytne a informuje ho o tom, jak se k němu dostat.
Nově má poskytovatel digitálního obsahu povinnost poskytovat zákazníkovi aktualizace v míře, v jaké bylo sjednáno jejich poskytování ve smlouvě. V případě, že ve smlouvě bude uvedena povinnost péče o funkcionality softwaru a jejich vylepšování – musí být tento software opravdu vylepšován v rámci aktualizací, jinak se může jednat o vadný digitální obsah, který může zakládat poskytovatelovu poskytovatel uživatele upozornit (na jejich dostupnost, postup provedení a důsledky jejího neprovedení).
Uživatelem digitálního obsahu mohou být jak podnikatelé, tak spotřebitelé – přičemž při poskytování digitálního obsahu spotřebiteli je třeba využít zvláštních ustanovení obsažených v pododdílu 2 občanského zákoníku, která upravují mimo jiné speciální úpravu odstoupení od smlouvy, oznámení vad digitálního obsahu a jejich odstranění, či možnost dožadovat se přiměřené slevy. Tato úprava mimo jiné zvyšuje rozsah odpovědnosti poskytovatele digitálního obsahu, když ten dle § 2389i zejména odpovídá za to, že jím poskytnutý digitální obsah:
| ► | odpovídá ujednanému popisu a rozsahu, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem; |
| ► | je vhodný k účelu, pro který jej uživatel požaduje a s nímž poskytovatel souhlasil; |
| ► | je poskytován s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k instalaci, a s uživatelskou podporou; a |
| ► | odpovídá zkušební verzi nebo náhledu, které poskytovatel zpřístupnil před uzavřením smlouvy. |
Aktualizace smluv po novele
Zatímco ve vztazích B2B mezi podnikateli se nová pravidla užijí až u smluv uzavřených od 6. ledna 2023, ve vztazích B2C se nová pravidla použijí na nově uzavřené smlouvy, jakož i na smlouvy uzavřené dříve, pokud smlouva se spotřebitelem ještě neskončila. V těchto případech je potřeba zkontrolovat, zda není třeba dosavadní smlouvy a obchodní podmínky upravit.
