V předloženém textu se zabýváme otázkou právního posouzení situací, kdy obec vymezí obecně závaznou vyhláškou školské obvody mateřských a základních škol tím způsobem, že obvody jednotlivých škol se určitým způsobem překrývají, resp. jedna škola je spádová pro více obvodů současně.

Inspirací nám je postup některých měst, kde se s touto praxí můžeme setkat, zejm. Statutární město Prostějov, které je téměř celé tvořeno jedním školským obvodem, pro nějž je spádových osm základních škol, přičemž pouze jedna ze škol má svůj skutečný obvod – nedaleké sídliště. Jiným příkladem může být město Příbram, kde školský obvod všech základních škol tvoří celé město. Rozebereme, zda je takové řešení v souladu se školským zákonem² a jaké případné negativní důsledky může v praxi přinášet.

Problémem se v nedávné době zabývala i dvě ministerstva – Ministerstvo vnitra, jako gestor obecně závazných vyhlášek a dozoru nad územními samosprávnými celky, a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy („Ministerstvo školství“), jako gestor školského zákona. Nedospěla však k jasnému řešení. Cílem příspěvku je proto analyzovat nejen právní úpravu, ale i to, jak si s ní umí, nebo spíše neumí, poradit aplikační praxe, a navrhnout možná řešení problému.

Trvalý pobyt dítěte v rámci spádového obvodu základní školy je jediným kritériem pro přijímání žáků, které školský zákon zná. Podle § 36 odst. 7 ŠkolZ platí, že

„ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku“.

Z § 178 odst. 2 písm. a) ŠkolZ vyplývá, že pokud je v obci jen jedna škola zřízená obcí, je jejím spádovým obvodem celé území obce ex lege. Pokud je však v obci více základních škol zřízených obcí, je povinností obce vymezit školské obvody spádových škol obecně závaznou vyhláškou, kterou vydává zastupitelstvo obce v samostatné působnosti [§ 178 odst. 2 písm. b) ŠkolZ].

Náš školský zákon nestanoví vodítka ani kritéria pro konkrétní rozvržení školských obvodů. Toto je tak ponecháno na uvážení obce. Pro porovnání, naopak např. slovenská zákonná úprava školských obvodů přímo obsahuje kritéria, která má obec při vymezování školských obvodů zohlednit – jde mj. právě o dostupnost školy a možnosti dopravní obslužnosti nebo přiměřenou vzdálenost docházky žáka do školy.³ Nicméně, komentářová literatura k našemu školskému zákonu uvádí, že určitým vodítkem pro navržení školských obvodů v obci má být § 177 odst. 2 ŠkolZ,⁴ podle kterého má obec při zajišťování vzdělávání a školských služeb, a tedy mj. i při vymezování školských obvodů, dbát o

„soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území“ a především o „dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek“․

Pokud obec svou povinnost stanovit školské obvody nesplní a bude zároveň ohroženo plnění povinné školní docházky dětí s místem pobytu na území obce, pak obvody vytvoří nebo existující školský obvod rozšíří krajský úřad daného kraje formou opatření obecné povahy s omezenou platností nejdéle na 24 měsíců (§ 178 odst. 3 ŠkolZ). Pokud obec později území školského obvodu obecně závaznou vyhláškou vymezí, opatření obecné povahy tím ex lege pozbývá účinnosti.

Právní důsledky trvalého pobytu dítěte v daném obvodu je nutné odlišit od smyslu a účelu institutu školských obvodů. Právním důsledkem pobytu dítěte v určitém školském obvodu je povinnost ředitele přednostně je přijmout⁵ (viz výše). Účelem povinnosti vymezit školské obvody je řádné a bezproblémové zajištění plnění povinné školní docházky a v souvislosti s tím např. zajištění školy v docházkové vzdálenosti od bydliště dítěte a jeho rodiny,⁶ právní jistota dětí a jejich zákonných zástupců a v neposlední řadě též do určité míry zajištění rovnosti příležitostí při zahájení vzdělávání dítěte. V obecné rovině pak ve společnosti tato úprava může snižovat nežádoucí společenské pnutí či společenskou entropii. Tu definuje Viktor Knapp jako

„velkou neuspořádanost konkurujících lidských zájmů a lidského chování směřujícího k jejich uspokojení“.⁷

Máme za to, že právě tím, že má dítě zpravidla zajištěnou školu blízko svého bydliště, se případný chaos, který by nastal, pokud by tomu tak nebylo, alespoň do určité míry snižuje. Případná absence existence obvodů by mohla vyvolat překotnou soutěž rodičů dětí o školy s nejlepší pověstí a na děti bydlící v jejich blízkosti by nemuselo zbýt místo. Ostatně velkou motivovanost rodičů, jinak určitě zcela pochopitelnou, můžeme vidět i v rámci problematiky spádové turistiky.⁸ Navíc by taková situace mohla vytvořit daleko větší půdu pro „kšeftování“ s místy na vyhlášených základních školách, čemuž přispívá i to, že proces vybírání dětí losem není nijak⛘zákonem ošetřen a tedy kontrolován, což považujeme za zásadní problém, kterému by v budoucnu měla být též věnována pozornost. Pokud aspekt umístění školy v docházkové vzdálenosti rozebereme blíže, můžeme konstatovat, že v prvních letech studia jde o benefit spíše pro rodiče dítěte, neboť je pro ně snazší dítě do školy dopravit (ať už doprovodit nebo dovézt např. po cestě do práce). Později, zejména na druhém stupni, jde o výhodu pro dítě, které nemusí zbytečně dojíždět nebo docházet daleko, např. přes celé město. V případě velkých měst to může pro dítě znamenat cestu třeba i přesahující hodinu.

Překrýváním školských obvodů rozumíme situace, kdy některá místa v obci spadají do obvodu více než jedné základní školy. V praxi může jít o více různých případů – od varianty, kdy je školský obvod každé ze základních škol tvořen celým územím obce, přes variantu, kdy většina škol v obci má jeden velký obvod společný, přičemž ale některá ze škol má obvod svůj, až po variantu, kdy se budou z části protínat jen části některých obvodů (např. jedna adresa bude spadat do školského obvodu dvou či více různých škol). Myslitelné jsou samozřejmě i různé kombinace zmíněných variant. Na základě příkladů z praxe se budeme zabývat zejm. prvními dvěma zmíněnými variantami. Pokud jde o způsoby stanovení překrývajících se obvodů v praxi, uplatňuje se více způsobů – např. „vymezení jednoho obvodu pro více škol“ nebo „vymezení samostatných obvodů pro jednotlivé školy, ale s rozsahem na celé území města“.⁹

V praxi některých měst sice dojde k přijetí obecně závazné vyhlášky a formálnímu vymezení školských obvodů, ale současně se obvody překrývají, tj. některé adresy nebo ulice jsou současně v obvodech více škol než jedné.

Argumentem obcí pro takový způsob „kreslení“ školských obvodů může být mj. to, že ponechají žákům a jejich rodičům větší prostor pro výběr školy. Jednalo by se však o argument zcela lichý. Výběr školy ani při řádném stanovení školských obvodů budoucím žákům nikdo neupírá. Existence školských obvodů znamená pouze právo přednostního přijetí dítěte do spádové školy; nijak ale neomezuje prostor pro vlastní vůli rodičů zvolit dítěti jinou, nespádovou školu (včetně škol alternativních). Zkrátka tento způsob vymezení obvodů vytvoří v konečném důsledku daleko větší nespravedlnosti než řádné rozvržení.

Příkladem, kdy je tento postup dotažen do absurdity, je Statutární město Prostějov, které obvody upravuje tak, že celé město je rozděleno na dva obvody: první z nich tvoří ulice Sídliště Svobody, pro nějž je spádová Základní a mateřská škola Jana Železného Prostějov;¹⁰ všechny ostatní ulice města pak tvoří druhý obvod, pro nějž je spádových osm základních škol, tj. všechny zbylé městem zřizované základní školy.¹¹ V praxi tak město na svou zákonnou povinnost rezignovalo. Důvodová zpráva k obecně závazné vyhlášce pouze uvádí, že

„vzhledem ke snižujícímu se počtu žáků škol budou ve městě Prostějově dostačující dva spádové obvody“.¹²

Zvolené nestandardní rozvržení obvodů je tedy v podstatě bez jakéhokoli racionálního vysvětlení. Zejména není zřejmé, proč samo sídliště Svobody tvoří jeden obvod a všechny ostatní ulice města obvod druhý. Nelze proto jinak, než toto rozhodnutí města považovat za zcela svévolné. O něco obsažnější je důvodová zpráva k obecně závazné vyhlášce, kterou se ve městě Prostějov stanoví školské obvody škol mateřských.¹³ Důvodem má být jednak inspirace jinými městy a jednak možnost volby pro zákonné zástupce. Proč je z tohoto velkého „superobvodu“ opět namátkově vyjmuto jedno sídliště (resp. jeho část), není nijak objasněno.¹⁴

Pokud je (nesporným) účelem vymezování spádových obvodů snaha zajistit dětem možnost plnění povinné školní docházky na základní škole nejblíže jejich (faktickému) bydlišti, lze toto vymezení dlouhodobě prováděné Statutárním městem Prostějov považovat za zjevné obcházení tohoto účelu, resp. jde o tak příkrý rozpor s ním, že takový stav dle našeho názoru nelze považovat za souladný s § 178 odst. 2 písm. b) ŠkolZ. Pokud se navíc na dané ustanovení zaměříme pozorně, je v něm uvedeno:

„Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové školy takto: je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou.“

Zákon tedy v případě, že obec zřizuje více základních škol, používá i množné číslo pro školské obvody.

Z jazykového výkladu § 178 odst. 2 písm. b) ŠkolZ je tedy možné přinejmenším dovodit, že pokud je v obci více než jedna základní škola zřizovaná obcí, musí obec vymezit více než jeden školský obvod. Toto základní východisko plyne již ze samotného použití množného čísla ve slovech „škol“ a „školské obvody“. V tomto ohledu lze pak za nezákonnou považovat např. obecně závaznou vyhlášku města Příbram, která pro všech sedm základních škol stanoví jako školský obvod území celého města Příbram.¹⁵ Vymezení školských obvodů v takovém případě zcela postrádá svůj smysl a jedná se o pouhé formální (zdánlivé) splnění zákonem kladeného požadavku.

Jazykový výklad nám však ale sám o sobě nemusí poskytnout odpověď na otázku, zda má platit, že na jednu školu připadá právě jeden obvod. Na tomto místě je proto nutné přistoupit k teleologickému výkladu příslušné normy a hledat smysl a účel daného ustanovení.⛘

V každém případě je nutné kategoricky odmítnout možnost, že již pouhé formalní vymezení dvou obvodů na poměrně velké množství škol naplní zákonnou povinnost města. Takový přístup by byl extrémně formalistický a nedostál by základním zásadám interpretace práva v demokratickém právním státě. Využívání či zneužívání takto přepjatě formalistického výkladu práva jeho adresátem může vést k obcházení zákona (jednání in fraudem legis), které je samo o sobě nutné považovat za rozporné se zákonem. Jak uvádí např. Aleš Gerloch, jednání in fraudem legis

„je chování, kdy se obchází účel zákona (jeho duch a smysl) tak, aby se záměrně dosáhlo výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího. Takovéto chování může spočívat zejména ve využití mezery v právu (de lege lata) či určité nejasnosti v zákoně.“¹⁶

Případné jsou i závěry vyslovené Ústavním soudem,¹⁷ kde je obcházení zákona popsáno jako spočívající ve

„vyloučení závazného pravidla záměrným použitím prostředku, který sám o sobě není zákonem zakázaný, v důsledku čehož se uvedený stav stane z hlediska pozitivního práva nenapadnutelným“.

Dále je možné poukázat i na nález ÚS, kde bylo shledáno obcházení zákona v obecně závazné vyhlášce.¹⁸

Ve světle citovaných východisek se nám rozebíraná praxe některých obcí nutně jeví právě jako obcházení zákona. Máme za to, že jazykovým a teleologickým výkladem musíme dojít k závěru, že nezákonný je nejen stav, kdy obec vytvoří pouze jeden obvod, ač zřizuje více základních škol, ale i popsaný stav ve městě Prostějov, příp. v jiných obcích, které obcházejí zákon stejným způsobem. Přitom je třeba uvést, že v případě města Prostějov je prakticky celé město jedním jediným obvodem, z čehož je pouze v případě jedné konkrétní školy a ulice učiněna výjimka.¹⁹

1. Komplikace na straně škol a obcí

Jednou z nevyjasněných otázek je povinnost ředitele jiné než spádové školy oznámit škole spádové přijetí dítěte na tuto nespádovou školu. Daná povinnost plyne z § 36 odst. 5 věty druhé ŠkolZ, kde se uvádí:

„Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.“

Zde opět nastává výkladový problém. Pokud je totiž dítě přijato do jedné z více spádových škol v kombinovaném školském obvodu, máme za to, že hypotéza této normy není naplněna – není totiž splněna podmínka přijetí na školu jinou než spádovou, jelikož z hlediska jazykového výkladu postačí, aby bylo dítě přijato na některou ze škol spádových. Pokud by však dítě bylo skutečně přijato na školu jinou než spádovou, např. v jiné obci, ředitel této školy bude muset této zákonné povinnosti dostát a oznámit přijetí dítěte všem jeho spádovým školám. I to může v praxi působit zbytečnou administrativní zátěž.

Tímto problémem se zabývá též odborná literatura. K danému ustanovení se např. uvádí, že

„z logiky věci vyplývá, že základní škola, která přijala uchazeče ke vzdělávání (byť je pro uchazeče školou spádovou), má oznámit ostatním spádovým školám přijetí uchazeče“.²⁰

S tímto názorem se ztotožňujeme v tom ohledu, že z praktického hlediska je vhodné, aby tak ředitelé učinili a předešli tím možným organizačním komplikacím. Máme však za to, že ze zákona tato povinnost přímo nevyplývá. Též nesdílíme obavu ohledně toho, že by zákonní zástupci dětí mohli být v důsledku neoznámení ředitelem školy o přijetí dítěte na jeho školu vůči ostatním „spádovým“ školám podezřelí ze spáchání přestupku dle § 182a odst. 1 písm. a) bodu 1 ŠkolZ. Zákonný zástupce je povinen podle § 36 odst. 4 ŠkolZ přihlásit dítě na jakoukoli základní školu. Pokud tuto povinnost splní, např. přihlášením dítěte na některou z více škol spádových, nelze na něj přenášet jakékoli negativní důsledky (i včetně pouhého podezření ze spáchání přestupku) způsobené organizačními chybami, které nejsou na jeho straně, ale na straně orgánů veřejné moci. V každém případě se jedná o další nedostatek v zákonné úpravě školských obvodů způsobující v praxi komplikace a možnou právní nejistotu.

Jiný problém může vyplývat z § 36 odst. 8 ŠkolZ. Podle tohoto ustanovení

„[o]becní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4…“.

Na tento problém poukazuje ve svém metodickém doporučení i Ministerstvo vnitra. Upozorňuje, že tím může být způsobena komplikace ředitelům škol, kteří nemusí obdržet dostatečná data, aby mohli předvídat počet dětí s právním nárokem na přijetí do školy jako do své školy spádové.²¹

2. Zajištění dopravy do spádových škol

Kraje mají v souladu s § 178 odst. 5 ŠkolZ povinnost zajistit dopravu do (a zároveň ze) spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km. Pokud je každá škola ve městě školou spádovou, včetně škol vzdálených od místa trvalého pobytu dítěte např. 10 km, pak by povinností kraje bylo zajistit dětem dopravu do všech těchto škol. Zpravidla tato situace nebude představovat problém, pokud je v daném městě funkční systém městské hromadné dopravy. Na rozdíl od Pavly Katzové²² se však domníváme, že § 178 odst. 5 ŠkolZ nepředstavuje pouze jakési „vodítko“ pro kraje, nýbrž jde o právní normu, z níž vyplývají veřejná subjektivní práva dětí na zajištění dopravy do školy. Samozřejmě tato práva je třeba vykládat v kontextu celého právního řádu, zejména zákona o silniční dopravě²³ a celkové situace v regionu.⛘

3. Nástup k povinné školní docházce ex lege

Další problém může vyvstat v souvislosti se závěry obsaženými v judikatuře Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že pokud zákonný zástupce nesplní povinnost přihlásit dítě k povinné školní docházce, stane se dítě žákem své spádové školy ex lege, protože povinnost ke školní docházce mu vznikla již ze zákona.²⁴ Zásadní komplikací u překrývajících se obvodů tak bude, na které škole by mělo takto nepřihlášené dítě povinnou školní docházku plnit (a stát se tedy jejím žákem), když má spádových škol více. Výklad, že v tomto případě má dítě povinnost plnit povinnou školní docházku např. na osmi školách, se nám jeví absurdním.

Jak se na tento problém dívají ministerstva, která by mohla k řešení problému reálným způsobem přispět?

V r. 2017 provedlo Ministerstvo vnitra posouzení zákonnosti obecně závazné vyhlášky Statutárního města Prostějova o školských obvodech spádových mateřských škol. Ty jsou v Prostějově vymezeny stejně jako obvody škol základních. Přitom pro mateřské školy platí při vymezování školských obvodů na základě § 179 odst. 3 ŠkolZ stejná úprava jako pro školy základní. Ministerstvo sice upozorňuje, že překrývání obvodů může v praxi způsobit potíže, a doporučuje městu provést změnu vyhlášky tak, aby obvodem mateřských škol nebylo (s výjimkou sídliště Svobody) celé území města, jedním dechem však dodává, že nezákonnost zde nespatřuje.²⁵ Tento názor se opírá i o stanovisko Ministerstva školství.²⁶

V průběhu r. 2022 se však zdálo, že Ministerstvo vnitra by se mohlo určitým způsobem odklonit od svých dřívějších závěrů – explicitně uznalo, že jde o spornou problematiku mající dopad do právní jistoty žáků, a obrátilo se znovu na Ministerstvo školství s dotazem, zda nedošlo k přehodnocení jeho stanoviska.²⁷ Ministerstvo školství se omezilo ve své strohé odpovědi na konstatování, že jeho stanovisko se nezměnilo, jelikož nedošlo ke změně příslušné právní úpravy.²⁸ Na doplňující dotaz Ministerstva vnitra, ve kterém je předestřena podrobnější právní analýza problému a proveden hlubší rozbor aspektů, pro které by mohlo být překrývání obvodů v rozporu se zákonem,²⁹ odpovídá Ministerstvo školství ještě stručněji s tím, že o této věci bude vedena interní debata v rámci přípravy novely školského zákona v následujícím roce.³⁰

V říjnu 2022 pak Ministerstvo vnitra na základě zmiňovaného stanoviska Ministerstva školství konstatovalo, že mu nezbývá, než jeho názor respektovat.³¹ Z jakého právního předpisu vyplývá tato „vázanost“ právním názorem Ministerstva školství, se nám nepodařilo dopátrat. Zákon o Ústavním soudu,³² který ve svém § 64 odst. 2 písm. g) zakotvuje aktivní legitimaci Ministerstva vnitra k iniciování řízení o zrušení obecně závazné vyhlášky obce, nic o podmíněnosti návrhu kladným stanoviskem Ministerstva školství neuvádí. Stejně tak bychom marně takové omezení hledali v § 123 OZř,³³ který upravuje dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek. Nelze mít sice v obecné rovině výhrad proti tomu, že Ministerstvo vnitra spolupracuje s jednotlivými gesčními ministerstvy při řešení agend spadajících do jejich působnosti, dozor nad obsahem obecně závazných vyhlášek je však právě jeho úkolem, a pokud má samo důvodné pochybnosti o zákonnosti některé obecně závazné vyhlášky (což v tomto případě opakovaně mělo), má zahájit příslušné procesy a zajistit zjednání nápravy. Připomeňme, že nakonec by to byl pouze ÚS, který by autoritativně rozhodl o souladu nebo rozporu těchto vyhlášek se zákonem. Máme za to, že existence takového rozhodnutí by byla žádoucí, jelikož by přinejmenším mohlo odstranit právní nejistotu, která v souvislosti s problematikou překrývajících se obvodů panuje.

Ne všechny případy překrývání školských obvodů jsou nežádoucí a nezákonné. O přípustné a dokonce nutné překrývání školských obvodů půjde např. u obcí, které zřizují více škol, z nichž některé nemají všechny ročníky.³⁴ V takovém případě bude ale územní kritérium školského obvodu nutné doplnit dalším kritériem, aby nedošlo k faktickému překrytí.³⁵ Jiným příkladem může být situace, kdy se na území města nachází škola s jiným vyučovacím jazykem.³⁶ Jsme toho názoru, že obecným kritériem má být to, aby pro jedno dítě v jednom okamžiku připadala právě jedna škola spádová.

Ministerstvo školství aktuálně připravuje změnu školského zákona.³⁷ I přesto, že jedním z novelizovaných ustanovení je právě § 178 týkající se školských obvodů, jeho problematické části zavdávající vzniku popisovaných problémů zůstávají beze změny. Je však třeba přisvědčit tomu, že Ministerstvo vnitra dostálo svému slibu a uplatnilo připomínku v mezirezortním řízení k navrhované⛘novelizaci § 178 ŠkolZ. K překrývajícím se školským obvodům zde uvádí, že

„dlouhodobě v rámci své metodické činnosti obce upozorňuje na nevhodnost takového postupu“.

Tuto připomínku označilo Ministerstvo vnitra dokonce jako zásadní.³⁸ Ministerstvo školství však o připomínce odmítlo vést jakoukoliv věcnou debatu. V rámci vypořádání připomínek tuto navrhovanou změnu neakceptovalo, a to i přes to, že o problému ví dlouhodobě a bylo na něj opakovaně upozorňováno. Dodává, že předpokládá zahrnutí této úpravy v navazující novele školského zákona.³⁹ Otázkou ovšem je, zda je tím myšlena novela bezprostředně následující, anebo novela někde v nedohledné budoucnosti.

Ideálním řešením by samozřejmě v prvé řadě bylo, aby obce při vydávání obecně závazných vyhlášek stanovujících rozvržení školských obvodů neobcházely zákon a dostály smyslu a účelu institutu školských obvodů. Toto řešení zřejmě může zůstat jen v rovině přání, neboť některé obce nemají žádnou reálnou motivaci postupovat v souladu se zákonem, a tedy ani důvod rozvržení školských obvodů měnit.

V úvahu tedy přicházejí prakticky tyto možnosti: a) zrušení obecně závazné vyhlášky Ústavním soudem na návrh Ministerstva vnitra; b) změna školského zákona zakotvující explicitní zákaz překrývání školských obvodů nebo lepší a přesnější úpravu pro jejich vymezování. Zdá se však, že jak ministerstva, tak i zákonodárce jsou v této věci nečinní a vzniká tak bezvýchodná situace, kdy se čeká, kdo udělá první krok. Určitou speciální pravomoc v záležitosti školských obvodů má také krajský úřad. Ten může opatřením obecné povahy rozšířit nebo vytvořit školský obvod v případě, že území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky (§ 178 odst. 3 ŠkolZ). Obáváme se však, že ani při nejširším možném výkladu a při respektování zásady enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí⁴⁰ není toto ustanovení na náš případ použitelné, neboť není splněna podmínka, že část obce nespadá pod školský obvod.⁴¹ Nezbývá proto nejspíše než čekat, až bude konat ministerstvo nebo zákonodárce.

Shrňme tedy stručně, proč je dle našeho soudu překrývání školských obvodů závadné:

Praxe rozebraná v tomto příspěvku jistě přináší negativní důsledky žákům základních škol a jejich rodinám, stejně tak ale může způsobovat nemalé problémy a komplikace spojené s nástupem žáků ze spádových oblastí ředitelům těchto škol.

Domníváme se, že překrývání školských obvodů výše nastíněným způsobem je v rozporu se školským zákonem. Odporuje nejen smyslu a účelu institutu školských obvodů, ale současně i textu zákona, pokud zákon hovoří v množném čísle („školské obvody“) v případě, že je v obci více škol zřizovaných obcí. V takových případech tedy jde o zcela zjevné porušení zákona ze strany obce.

Na druhou stranu ale uznáváme, že se zákonná úprava v tomto ohledu může jevit jako nedostatečná, když vůbec nereflektovala vnik těchto nekalých praktik. Ač máme za to, že popisovaná praxe je nezákonná již za stávající platné a účinné právní úpravy, bylo by jistě nanejvýš vhodné, aby zákon na takové situace pamatoval, už kvůli tomu, že příslušné orgány, odvolávajíce se na absenci zákonného zákazu, nejsou s to zasáhnout. Budiž toto pojednání bráno též jako apel na zákonodárce, aby tuto nežádoucí praxi pomohl eliminovat výslovným zákazem nebo regulací vytváření překrývajících se obvodů nebo alespoň přesnější právní úpravou v daném ohledu.⛘