Vláda dne 24. 8. 2023 předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend.

Soubornou novelou se prohlubuje elektronizace v oblasti petičního práva, základních registrů a tvorby a publikace práva.

Do § 6a PetZ, který upravuje nástroj pro sestavování elektronických petic, se doplňuje, že nástroj je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy (který je nově spravován Digitální a informační agenturou – § 6g odst. 1 InSVS) a že Ministerstvo vnitra může svou působnost přenést na jiný státní orgán nebo na státem zřízenou anebo založenou právnickou osobu.

V obsahu příslušných výpisů ze základních registrů a v rozsahu kompetencí orgánů veřejné moci se zohledňuje, že o subjektech údajů se v základních registrech vedou i nereferenční údaje (např․ telefonní číslo – srov. § 18 odst. 1 a 2 ZZR). Subjekt údajů tak bude informován o případných změnách těchto údajů a o přístupu k nim (např. § 14 odst. 5 a 6 ZZR); současně se odstraní pochybnosti o tom, kdo je v některých případech editor údaje.

Poskytování údajů o subjektu údajů z registru obyvatel a registru práv a povinností třetím osobám na základě souhlasu subjektu údajů (§ 58a odst. 1 ZZR) se podmiňuje souhlasem těchto třetích osob, jsou-li podnikajícími fyzickými či právnickými osobami.

V souvislosti se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který nabývá účinnosti dne 1. 1. 2024, se zcela upouští od používání legislativních materiálů v listinné podobě (§ 120b JŘPS; § 1 odst. 2 NSbZ).

S ohledem na marginální zájem o odběr listinné podoby Sbírky zákonů se vypouští možnost vyžádat si listinnou podobu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv na kontaktním místu veřejné správy (§ 15 odst. 4 NSbZ), resp. prostřednictvím žádosti směřované vydavateli (§ 7 odst. 7 NSbZ).

V případě mezinárodních smluv a souvisejících dokumentů se pro potřeby jejich vyhlašování nebude vyhotovovat odůvodnění a informativní přehled veřejnoprávních povinností (§ 108 odst. 1 JŘPS). Mezinárodní smlouvy bude možné vyhlásit ve všech rozhodných jazykových zněních (§ 8 odst. 3 NSbZ).

Vzhledem ke zdržení softwarového řešení elektronického systému tvorby právních předpisů („eLegislativa“) bude jeho ostrý provoz zaváděn postupně (§ 26 NSbZ). Plné zavedení eLegislativy pro všechny existující návrhy právních předpisů tak nastane až po začátku nového volebního období Poslanecké sněmovny.

Jako základní účinnost zákona se navrhuje den 31. 12. 2023.